Pamětník
počátků dějin
počítačů
komentuje
Ahaswebovy noviny
redaktor a vydavatel Jan Bílek/AHASWEB První
téměř
každý den
události
kolem sebe   
  HOME   POČÍTAČE

HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Ahasweb hovoří dvoustý šestnáctý den - 20.října 1999, středa
Zajistěte si zasílání e-mailu vždy, kdy dojde k aktualizaci Ahaswebových hovorů:

AHASWEBa najdete nyní také na adrese volny.cz/ahasweb !!!


Tajné zbraně.Spojené státy za studené války tajně rozmísťovaly tisíce jaderných zbraní prakticky po celém světě. Toto první přiznání ministerstva obrany USA vyplývá ze studie, kterou vypracovala soukromá skupina vědců a z níž dnes cituje list Washington Post.

V letech 1945-77 se postupně nacházelo více než 9000 taktických a strategických zbraní USA v 18 evropských, tichomořských a dalších státech, informují experti v odborném tisku Bulletin of the Atomic Scientists. Bomby přitom Američané umísťovali na základnách v zemích, jako jsou Island (1956-59) nebo Maroko (1954-63), aniž o tom věděly tamní vlády!!! Americké jaderné zbraně jsou podle expertů dosud v sedmi státech, a to Belgii, Británii, Itálii, Německu, Nizozemsku, Řecku a Turecku.

Západní Německo jako někdejší "frontový" stát ve studené válce "hostilo" od roku 1955 dodnes nejvíce atomových hlavic. "Když množství jaderných zbraní NATO dosáhlo vrcholu počtem 7000, byla asi polovina v Německu," konstatuje materiál. Přesné zprávy o tom, kdy a jaké nukleární zbraně byly mimo území USA dislokovány, dosud neexistovaly. "Nyní máme konečně spolehlivé informace o jejich přítomnosti na tak překvapivých místech, jako je Japonsko, Grónsko, Island nebo Tchaj-wan." Vědci získali informace z Pentagonu, který ale přesto z "bezpečnostních důvodů" některé zpřesňující údaje ve zprávě cenzuroval.

Mezi země, kde svého času USA měly jaderné zbraně, patřily mj. Kanada, Filipíny, Jižní Korea a Španělsko. V době od prosince 1961 do poloviny roku 1963, kdy vrcholila tzv. karibská krize kolem pokusu Moskvy rozmístit na Kubě jaderné hlavice, Washington umístil na základně Guantánamo nejaderné komponenty použitelné pro nukleární zbraně.


Hitlerovo Orlí hnízdo.Strohá muzejní stavba na troskách někdejší Hitlerovy prázdninové rezidence v bavorských Alpách nad Berchtesgadenem připomíná ode dneška dějiny nacistického teroru a diktatury. V Obersalzbergu, nad nímž se ve výšce 1834 metrů nad mořem vypíná i známé Hitlerovo "orlí hnízdo", bylo otevřeno dokumentační středisko, které osvětluje vznik, zločiny a pád nacismu. "Výstava má sloužit především jako výzva k bdělosti mládeže," prohlásil při jejím otevření bavorský zemský ministr financí Kurt Faltlhauser. Expozici, která zahrnuje také část tamního systému bunkrů, připravil Mnichovský historický ústav. Hitler a jeho klika si dali po uchopení moci v Německu budovat v Obersalzbergu výletní komplex na ploše 100 hektarů i se spletí podzemních bunkrů. Už roku 1925 budoucí "vůdce" psal v těchto místech druhou část svého díla Mein Kampf. Koncem války Američané areál bombardovali a po skončení bojů ho převzali jako zotavovnu pro své vojáky. V roce 1996 ho vrátili německému státu, který se přeměnou v muzeum snaží zabránit, aby se komplex stal poutním místem neonacistů. Je otázkou, zda se nestane pravý opak. Na Obersalzbergu, který byl považován za druhé mocenské centrum "třetí říše", si Hitler cenil především impozantní vysokohorské kulisy ke stylizaci vlastní osoby. Na pozadí alpských velikánů diktátor přijímal přátele a zahraniční hosty. V září 1938 se tam mj. setkal s britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem, když za tzv.sudetské krize připravoval rozbití Československa.


Rychlí lupiči v bance.V rakouském Linci došlo v těchto dnech k bizarní loupeži: v jedné bankovní pobočce byla z přepážkové pokladny za běžného denního provozu ukradena značná suma peněz, aniž si zaměstnanci banky čehokoli všimli. Oznámil to dnes rakouský rozhlas s tím, že loupež byla odhalena teprve při rutinním prohlížení záznamů bezpečnostních videokamer, umístěných v pobočce.

Loupež podnikla podle originálního a dobře připraveného plánu "skupina tří velmi elegantně oblečených, poměrně mladých lidí s asijskými rysy". Zatímco dva tito "potenciální klienti" postupně na sebe přilákali pozornost všech zaměstnanců pobočky, třetí po straně sáhl přes přepážku do kasy a sebral tam tučný svazek bankovek, odhadem nejméně 150.000 šilinků (asi 400.000 Kč). Nikdo si ničeho nevšiml a "zákazníci" zase v klidu odešli.

Bezpečnostní pracovníci banky při prohlížení videozáznamů nevěřili vlastním očím, když viděli rychlou akci třetího pachatele a žádnou reakci zaměstnanců. Videozáznam sice umožnil získat poměrně podrobný popis pachatelů, policie však mezitím musela konstatovat, že po nich chybí jakákoli stopa. V případě, že by byli dopadeni, jednalo by se jen o prostou loupež, při které nebyly překonány žádné překážky chránící majetek. V podstatě se to dá přirovnat k tomu, jako by ty peníze ležely na zemi a někdo je prostě sebral.

 


32svazková Encyclopaedia Britannica , jedno z nejuznávanějších světových děl se dnes objevila bezplatně na Internetu. Zájem o internetovou stránku byl ale tak obrovský, že se webová stránka zhroutila. "To jsme samozřejmě nečekali a pracujeme na tom, abychom problém co nejdříve odstranili," sdělila mluvčí projektu v Londýně. Dnes v 19.00 hod ještě stále stránka mlčí. Tak si budete muset počkat, až se vědomostí chtiví návštěvníci uklidní. Vedení vydavatelské společnosti Encyclopaedia Britannica věří, že díky reklamní příloze na Internetu budou její příjmy tak vysoké, že bude moci webovou stránku financovat. Neobává se ani, že by internetový projekt v budoucnu ohrozil prodej encyklopedie, která poprvé vyšla v roce 1768 a která obsahuje 44 miliónů hesel. Encyklopedie je teď k dispozici jak v knižním vydání, tak jako CD-Rom pro uživatele počítačů a nyní rovněž na Internetu.
 


V soutěži o hádání nezvítězil nikdo! Správná odpověď byla b): Na fotografii vedle Marca Andreesena, bývalého to šéfa společnosti Netscape je skutečný a nefalšovaný Ahasweb První těsně před předčasným důchodem manifestující proti Telecomunismu...
 

 

 

 

 


Home
Home
http://volny.cz/ahasweb/



Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.