HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Máme léto, čas dovolených, na politické scéně se nic zvláštního neděje, tak to dnes trochu více odlehčím:

Vraždy zlodějů brambor. Nejméně devět osob zaplatilo v Rusku minulý měsíc svými životy za snahu zmocnit se cizí úrody brambor. Rozzuření pěstitelé ubili k smrti zloděje, které nachytali na svých políčkách.

Podle listu Komsomolskaja pravda nejčerstvější "bramborová vražda" byla zaznamenána v Uljanovské oblasti ve vesnici Karlinskij. Majitelé bramborové úrody ubili k smrti dva zloděje ze sousední vsi ve věku 40 a 48 let. Nachytali je v noci, když se lapkové pokoušeli zmocnit se plodů na jejich zahrádkách. V Tomské oblasti na Sibiři byli jen za posledních deset dnů zabiti tři zloději zeleniny. Vrazi byli zadrženi, avšak pro vraždu patrně souzeni nebudou. Orgány činné v trestním řízení kvalifikovaly jejich čin jako "nutnou sebeobranu".

Přísný trest patrně nepostihne ani stařenku, která ve snaze ubránit skromnou potravu ubila bezdomovce v Rostovské oblasti. Polapila jej, když si odnášel kyblík jejích brambor. Brambory a chleba jsou mnohdy jedinou potravou ruských zemědělců. Vypěstovaná úroda má pro ně tudíž velkou hodnotu. Vesničané ji pečlivě hlídají a v době sklizně na zahrádkách nocují. V posledních letech se přitom mnohdy uchylují i vraždám zlodějů.

Tradice hlídání polí je zejména v Rusku pradávná. Tam, kde často přicházel hladomor, to byla a zřejmě i nyní je nutná sebeobrana obyvatel. Pravda je, že i u nás se polní, lesní a vodní pych dočkal nového rozvoje. Pochybuji však, že by náš soud osvobodil stařenku obviněnou za ubití loupeživého bezdomovce. Přesto v poslední době i u nás se ochrana soukromého majetku dostává do lepší polohy a tak se snad dočkáme, že krást na poli bude důvodem nejméně k vystřelení pořádné dávky soli do zadku v brázdě hrabošícího lupiče.

Osvoboďte trpaslíky! Jak se dostalo 143 zahradních trpaslíků před radnici v Sarrebourgu v Alsasku a co tam dělali? Touto otázkou si už týden marně láme hlavu francouzská policie. Jak píše list Le Figaro, policisté přiznávají, že tápou. Podle jednoho svědka se rozestavení trpaslíků podobalo svatebnímu průvodu. To specialistu, na něhož se list obrátil, vedlo k názoru, že celou věc jistě nemá na svědomí Fronta pro osvobození zahradních trpaslíků (FLNJ). Ta se totiž od svého vzniku v roce 1996 zaměřuje spíš na "vracení zahradních trpaslíků do jejich přirozeného prostředí", tj. do volné přírody.

Trpaslíci v Sarrebourgu ani neutrpěli žádnou úhonu - na rozdíl například od jedenácti svých kolegů, kteří byli loni objeveni oběšeni na mostě ve městě Briey. Jisté vzrušení prý panuje v pařížských odborných kruzích, například ve Sdružení trpaslíků-dobrodruhů, kde se teď připravuje řada akcí - jeden trpaslík například pojede regatu přes Atlantik, druhý ralley v Brazílii a další vystoupí na Mont Blanc. "Jak může někdo opustit před radnicí tak sympatické bytosti?" rozhořčuje se Bruno Boukobza, který, jak list píše, bude doprovázet svého trpaslíka při výstupu na střechu Evropy. V Sarrebourgu mezitím údajně vyšetřovatelé zkoumají, zda byli trpaslíci, kteří se objevili před radnicí, předtím uneseni, nebo zda byli prostě v době začínajících dovolených opuštěni, jako bývají u silnice opouštěni psi.

Problém francouzských trpalíků mě opravdu zaujal. Já sám žádného trpaslíka na své zahrádce nevězním, nenutím ho, aby hlídal skalku či malou rozkošnou zbořeninu hradu. Moje žena sice nedávno prohlásila, jak by to bylo krásné mít před okny takovou krásnou bytost ve veselých barvách a třeba i se svítící lampičkou, ale já jsem odolal. Zcela v duchu FLNJ, která brání práva trpaslíků na vlastní plný život nebo alespoň na rovnocené partnerství s tím, že váš trpaslík bude sdílet s vámi váš dům, případně bude mít i vlastní pokoj.

Nejlépe je ale ovšem trpaslíkovi ve volné přírodě, někde v lesním tichém zákoutí u zurčícího potůčku či studánky. Proto vás všechny vyzývám: vykupte všechny trpaslíky od vietnamských obchodníků a zaneste je někam na tajné místo do lesů. Můžete je pak zde navštěvovat se svými dětmi a připravit jim tak nezapomenutelné zážitky na celý život. Vzpomínám na svou švagrovou, jak kdysi mým malým dětem neuměle hrála na lesní pasece trpaslíka s kloboukem a vousy z trávy vlasatice. O co hlubší zážitek by bylo setkání se skutečným trpaslíkem. Švagrová měří nejméně 170 cm a správný trpaslík nemá mít více než 160 cm, čím méně, tím je větším trpaslíkem.

A až vás jednou váš trpaslík opustí, dopřejte mu důstojný odpočinek na opravdovém hřbitově. Svému pejskovi to leckdo dopřeje, tak proč ne i svému věrnému trpaslíkovi, který se navíc chová mnohem slušněji a není po něm třeba ani uklízet, pokud jej vezmete ssebou na procházku. Na připojeném obrázku je skutečný hrob trpaslíkův. Neboť LE NAIN - DU JARDIN je ve francouzštine Trpaslík zahradní...

Pro opravdové zájemce o osud trpaslíků mám zde připraveno několik speciálních trpaslíkovských linků:
http://membres.lycos.fr/nains/g4/frame.htm
http://membres.lycos.fr/nain/
http://membres.lycos.fr/flnjfrance/main.php?conf=1