HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Ať žije Rudá armáda!. Připravil jsem pro vás malý test. Zkuste uhodnout, kdo napsal v roce 1919 následující výzvu k dělníkům, rolníkům a krasnoarmějcům:

Ještě stále netušíte? Mohl to být snad soudruh Lenin, nebo spíše Džugašvili zvaný Stalin neboli ocelový muž? Nemůžete to uhodnout a tak vám napovím. Byl to oblíbený i nenáviděný český spisovatel známý po celém světě svým neopakovatelným románem o českém vojákovi uprostřed válečného šílenství první světové války. Už přihořívá? Kdo neuhodl nebo si nevěří, zde je jeho jméno.

Asi se zeptáte, proč vytahuji na světlo takový pamflet a právě teď. Hlavní důvod je připomenout si podobná plamenná prohlášení a výzvy při příležitosti značné aktivizace našich milých komunistů (ať je země pohltí teď hned). Soudruh Grebeníček díky své výmluvnosti denně získává další soudruhy nebo alespoň sympatizanty, organizuje živé štíty proti imperialistickým bombám. Doba mu nahrává na mlýn, protože česká ekonomika má potíže a vždy, když mají lidé málo peněz nebo dokonce nemají práci, soudruzi bubnují na své tamtamy zprávy o zlých kapitalistech a imperialistech, které je třeba zlikvidovat. Jejich majetek si pak dělníci a rolníci a možná i pracující inteligence mezi sebou rozdělí a hned bude lépe. Když vidíme, že soudruzi-přátelé sedící v naší milé socdem vládě, demokraticky zvolené, vytahují na stožár teze o nutnosti zavádět jakýsi sociálně kapitalistický státní systém řízení národního hospodářství, je dobré si připomenout, do kterých pekel vedou takové cesty.

Každá nová generace, která nastupuje, má vždy spíše levičácké tendence. Ve svém revolučním nadšení se dá snadno zmanipulovat komunistickými či fašistickými táborovými řečníky. Spíše než zmanipulovat je dobré říci zblbnout. Právě teď nastupuje generace, které bylo pouhých deset let, když skončila čtyřicet jedna let trvající vláda komunistů v Čechách, na Moravě, Slezsku a Slovensku. Nemají z té doby jejich otců a matek žádnou osobní zkušenost a už vůbec žádné znalosti. Když zahlédnou v televizi nějaký ten dokumentární šot nebo film z těch časů, mají z toho jen zábavu a připadá jim to jako něco neskutečného, něco co se vlastně ani nestalo, co vůbec nebylo. Přinejmenším, nepřipadá jim to jako něco skutečně nebezpečného.

Pokud některý z vás z této nastupující generace čtete tyto řádky, zamyslete se nad tím, zda spisovatel plamenného projevu k mezinárodnímu proletariátu přišel o rozum, nebo sehrál po zajetí před ruskými bolševiky dokonalé divadlo hodné geniálního mystifikátora, nebo zda pod vlivem převratných historických událostí jsa až po uši ponořen do revolučního ruského kotle zcela zblbnul a napsal výše uvedené řádky v dobré víře, že Rudá armáda vedená komunisty spasí svět.

V každém případě neměly být nikdy tyto řádky naším slavným spisovatelem napsány, protože byly dokonale komunisty zneužity v jejich prospěch. Citovaný agitační slint není tím jediným politickým škvárem citovaného autora a jím sepsané články a výzvy podobného obsahu vydaly dokonce na celou knížku.

Podobně si počínali i jiní intelektuálové o několik desítek let později. Jako příklad může sloužit soudruh Kohout, který ve svazácké košili v padesátých letech združstevňoval naši vesnici, pak se stal významným osmašedesátníkem, následně dokonce emigroval či spíše byl proti své vůli vyemigrován protože zradil svou rodnou stranu a bojoval usilovně proti svým bývalým soudruhům. Takoví jsou mnohem nebezpečnější než přímo útočící soudruh Grebeníček, který jistě svoji stranu nikdy nezradí. Z prostého důvodu, že ho s jeho minulostí do jiné strany nevezmou a on se jinak než svým zoufalým blafáním živit nedovede.

Problém je v tom, že paměť národa je krátká a nesahá většinou dál, než o jednu generaci nazpátek. A takových dvacet - třicet let je zatraceně málo. Na příkladě Miloševičem zblblých Srbů je to dokonale patrné. Stejně jako Hitler zfanatizoval Němce ve víru hospodářské krize, začínají se i u nás tvořit a organizovat tlupy holohlavců v černých košilích, kteří s nadšením oslavují vůdcovy narozeniny a čekají na svého vůdce, který je povede do boje za rasově čistou nacionální společnost. Hitler se jim v pohledu zkresleném tou vzdáleností času jako správný chlapík, který sjednotil národ, vymyslel Volkswagen a chtěl vybudovat velkou mocnou říši. A dnešní naše demokratická společnost je tak slabá v rámci svět objímající humanity a bezmezné tolerance, že na ně nedovede vzít ani pendrek a dokonce je policie vodí po Praze a ochraňuje před jinou zblblou tlupou anarchistů, kteří jsou ze stejného těsta.

Proto je dobré si občas připomenout staré události, staré hříchy a snažit se vnímat svět nejen z pohledu dnešního dne a nestarat se, co bude zítra, za týden, za rok, za deset let.

Bude Jelcin sesazen? Že se v Rusku za uplynulých osmdesát let mnoho nezměnilo, o tom svědčí pokus dolní komory ruského parlamentu sesadit ruského prezidenta. Státní duma, která jedná o odvolání ruského prezidenta z funkce, se rozhodla, že hlasování o pěti obviněních Borise Jelcina se uskuteční v sobotu 15.května 1999 od 13:00 do 14:30 místního času (11:00-12:30 SELČ). Poslanci zároveň většinou hlasů stanovili, že půjde o hlasování neanonymní, při kterém bude použito různobarevných hlasovacích lístků opatřených vždy jménem hlasujícího člena dumy.

Jestliže dnes Státní duma schválí nejméně jedno z pěti obvinění na adresu Borise Jelcina, bude to znamenat další krok směrem k odvolání prezidenta: k obvinění by se poté musely vyslovit nejvyšší a ústavní soud a v případě jejich kladných vyjádření by definitivní zbavení Jelcina úřadu bylo vázáno na souhlas dvou třetin členů Rady federace (horní komory parlamentu). Celá složitá procedura by musela být dokončena do tří měsíců, jinak bude podle ústavy neplatná.

Jelcin je podle závěrů vyšetřovací komise dolní komory obviňován ze zániku Sovětského svazu(!), což vedlo k ozbrojeným konfliktům s množstvím obětí, z rozpuštění ruského parlamentu v roce 1993 za použití síly, což mělo rovněž za následek lidské oběti, z rozpoutání rusko-čečenské války, která stála desítky tisíc lidských životů, z poklesu obranyschopnosti Ruska a z chybného ekonomického kursu, který vedl ke snížení životní úrovně, porodnosti a hladovění části obyvatel, což je přirovnáváno ke genocidě. Pozorovatelé soudí, že největší podporu mezi poslanci získá třetí obvinění, které Jelcinovi klade za vinu rozpoutání vleklého válečného konfliktu v Čečensku.

Pokud duma přijme některé z obvinění, začne automaticky podle ústavy platit tříměsíční moratorium, během kterého prezident dolní komoru nesmí rozpustit. Základní zákon však prezidentovi ukládá rozpustit dumu a vypsat nové volby, pokud poslanci třikrát odmítnou prezidentova kandidáta na funkci premiéra, což teoreticky může nastat poté, co Jelcin k nelibosti parlamentu odvolal tento týden Jevgenije Primakova z čela vlády. Ústava navíc stanoví, že pokud je prezident řádnou procedurou odvolán, musí se během tří měsíců uskutečnit prezidentské volby a do té doby řízení země přebírá premiér - premiér s plnohodnotným mandátem však po Primakovově odvolání chybí.

Rusko je v nezáviděníhodné politické krizi v okamžiku, kdy by se mělo spíše věnovat snahám o politické vyřešení konfliktu v Kosovu. Připomíná to začátek útoku NATO. Prezident Clinton měl rovněž značné potíže a mohl být sesazen z funkce. Nařídil zahájit bombardování jako ochranu kosovských běženců a nakonec odvolán nebyl, i když možná z jiných důvodů. Co asi udělá v této situaci Jelcin, kromě toho, že odvolal právě teď vládu?

Dávám tyto hovory na síť právě v 11:45 SELČ...

Pod čarou bych chtěl poděkovat Světu namodro za nasměrování více než tří stovek čtenářů za jeden den na moje stránky díky tomu, že uveřejnil odkaz na konci mého článku o bombách, které padají jinam, než měla americká armáda v úmyslu. Zkuste si zadat na Světu namodro "Jan Bílek" do vyhledávání. Těch článků je tam více než jeden, k některým jsou i zajímavé reakce čtenářů.

Home