|
|
|
Přítrž nadměrnému popíjení poslanců by rád učinil Bohuslav Sobotka, předseda poslaneckého klubu ČSSD. Příležitost prý k tomu bude po volbách. Vadí mu, že občané poukazují na podávání alkoholických nápojů v blízkosti jednacího sálu. A opojený stav některých poslanců v době, kdy mají pracovat, neuniká ani médiím. Vrchní milovník alkoholu, který si rád dává i ve sněmovně svoji oblíbenou becherovku, opouští politické kolbiště a tak si jeho soudruh Sobotka troufá. Možná, že to také vidí černě se svým pokračováním v parlamentu a tak se rozhodnul to těm pozůstalým pořádně zavařit. To, že k zákazu alhoholu na poslaneckém pracovišti nedošlo už dávno jen hovoří o tom, že páni politici svoji činnost nepovažují za práci, ale jen za dobře placenou zábavu. Právní praxe za závažné porušení pracovní kázně, které je důvodem pro rozvázání pracovního poměru, považuje déle trvající neomluvenou absenci (kolik by tam asi zbylo poslanců?), majetkové delikty, slovní nebo fyzické napadení spolupracovníků (poslanci se často napadají) a požívání alkoholických nápojů v pracovní době (časté a běžné). Přiznám se, že nevím, kdo je z právního hlediska zaměstnavatelem našich poslanců a senátorů. Skoro to vypadá, že nemají zaměstnavatele žádného. Ale kdosi za ně přece musí platit daně, sociální a zdravotní pojištění? V každém případě není nikdo, kdo by je pro hrubé porušení zákoníku práce nebo pro nadbytečnost vyhodil na dlažbu. Vypadá to, že pro ně zákoník práce vůbec neplatí? Jsou tu jako jacísi bohové na Olympu, ba ještě víc. Nemusí se zpovídat ani Jupiterovi. Mají totiž takovou jakoby komunu: když jeden z nich něco provede, tak se ostatní mohou - ale nemusí - usnést, že mu dají pokutu, nebo že ho vydají světské moci. Celé to naprosto kopíruje starodávný institut šlechtického sněmu s tím demokratickým rozdílem, že do parlamentu nebo senátu se může dostat kdejaký idiot či grázl. Což bylo u šlechticů alespoň částečně omezeno snahou většiny zachovat si dobré jméno rodu. Takovou prkotinou, jako je dobrá pověst či dobré jméno, se naši zastupitelé nezabývají.
Zvláštní je jejich motivace: ačkoliv ve svých manifestech a prohlášeních žádají volný, tedy zdarma, přístup, jejich hlavní motivací je právě překonávání hradeb, které proti nim často marně budují tvůrci a správci sítí a operačních systémů. Skoro to vypadá tak, že kdyby se jim umožnil monitorovaný přístup kamkoliv za podmínky, že budou jen pasivně studovat informace, přestane je to rázem bavit a nechají toho. To už by bylo přece stejné, jako pobývat v nudné univerzitní knihovně. Celé to trochu připomíná boj za legalizaci drog, kde zastánci volného prodeje drog tvrdí, že by to přispělo k snížení zneužívání drog právě odstraněním nálepky zakázaného ovoce. Tahle záliba a sklon lidské bytosti k odhalování všelijakých tajemství a zakázaných praktik je dostatečně popsána už v prvních řádcích bible sice jako memento, které ale nikdy lidský druh nerespektoval a naopak vášnivé překonávání božího zákazu umožnilo lidstvu vývoj civilizace do podoby, se kterou si teď nevím rady. Jako ilustrace pro duševní pochody a postoje takového hackera nám může posloužit Hackerský manifest: "Toto je teď náš svět... svět elektronů a vypínačů, krása baudu. Využíváme služby, které již existují bez placení. Mohli by být skoro zadarmo, kdyby nepatřily šmelinářským hltounům, a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme... a vy nás nazýváte zločinci. Existujeme bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženské zaujatosti... a vy nás nazýváte zločinci. Vy vyrábíte atomové bomby, vedete války, vraždíte, podvádíte, a lžete nám a pokoušíte se, abychom věřili tomu, že je to pro naše vlastní dobro, přesto jsme my zločinci. Ano, jsem zločinec. Můj zločinem je zvědavost. Můj zločin je posuzování lidí podle toho co říkají a jak přemýšlí, ne podle toho jak vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než ty, to je něco co mi nikdy neodpustíš. Jsem hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny... konec konců, jsme všichni stejní. " +++The Mentor+++ Toto vyznání je z roku 1996, takže dnes už to ti chlapci mají ještě lépe sestavené a zdůvodněné, proč bojují zejména proti všelijakým telekomům, AOL a jiným nepřátelům. Jste-li připojeni na nějakou pevnou síť nebo visíte na modemu delší dobu a nechrání vás zkušený specialista hlídající firemní server, pořiďte si alespoň známý firewall ZoneAlarm, který je pro soukromou osobu zdarma. Pro tvůrce internetových stránek je například jeho offline Help nepřebernou studnicí inspirace. Ke stažení je to necelých 2 MB. A budete se divit, kolik pokusů o průnik do vašeho počítače tento nenápadný program zastaví. Většinou to sice nebudou hackeři, ale roboti ze serverů, ke kterým se budete připojovat - snaží se o vás nenápadně něco dozvědět. I tak to stojí za tu námahu. Devět uživatelů z deseti ZoneAlarm doporučují.
Takže komu ještě není patnáct, hurá do hákování! A my ostatní bohužel jsme na druhé straně té barikády a nejlépe uděláme, když se vrátíme do hrobu.
Svoji údajnou aroganci vysvětluje vlastní náročností na politické partnery i protivníky a redaktory všeho druhu. Tvrdě útočí na lidovce a jejich předsedu, varuje před jejich vazbami na bavorácké lidovce. Pokud bude Klaus ve vládě, nebude v ní určitě pan Svoboda. Jasně fandí myšlence, se kterou zatím nijak veřejně nevystoupil: zrušit více méně čestnou funkci "tatíčka presidenta" a zavěst americký model vševládnoucího prezidenta bez předsedy vlády. Je to vlastně i model britský, kde žádného prezidenta nemají. Jasně útočí proti osmašedesátníkům, tedy komunistům vyhozeným po sovětské okupaci z jejich milované strany. Píťa zvaný dvojdomek nemůže tedy počítat s podporou poslanců ODS, ať už jich bude více či méně. Klaus se také zastáva Beneše se slovy ...mrtvý se bránit nemůže. O tatíčkovi Masarykovi ani zmínka, je to přece oficiální maskot ČSSD a Petra Pitharta. Klaus totiž nemá rád zákulisní styl prezidentské politiky, kterou Masaryk tak rád pěstoval a Havel poněkud neuměle napodoboval. Brožurka je použitelná i pro vášnivé debaty v oblíbených českých předvolebních místnostech, kterými se stávají před volbami všechny české hospody. Václav Klaus tak svým předvolebním čitelným, srozumitelným a stravitelným guláškem přispěl k posílení svého image taťky Šmouly, moudrého a vševědoucího otce národa. A to není špatné, protože v české kotlině i na Moravě a ve Slezku žijí především takoví milí čeští šmoulové. Jen nejsou zatím všichni modří tak, jak by si to ODS ráda představovala. chybou je, že se text nedá stáhnout z internetu, jen se rozdává nebo posílá poštou. Je to na vás, vážení, jakou partaj si vyberete a strčíte do urny. Hlavně k těm volbám jděte, protože vaše neúčast přináší procenta především komunistům, kteří jsou po socialisticku disciplinovaní a vláčejí k urnám celé rodiny. Rádi by totiž, parchanti, do vlády!
Z našich politiků ovládá tento řečnický trik především známý táta pracujícího lidu, bývalý lektor anglického jazyka u StB, soudruh Richard Falbr. Dalším, možná ještě lepším mistrem tohoto umění je ombudsman pan Otakar Motejl, případně právnický "kazatel mravnosti" profesor Vojtěch Cepl. Ze zahraničních vzorů mohu ještě uvést mistra nad mistry, otce hvězdných válek, George Lucase, který se ale zatím do politiky nechystá - je na to příliš mladý - a zdá se, že v té hlavě opravdu něco má. Ostatní naši politici tohle neovládají z řady důvodů: nemají na to hlas (Klaus), figuru (Pithart) a milou tvář (Ransdorf). Nebo jsou příliš malí, někdy až trpasličího zjevu. U těch podměrečných vždy panuje podezření, že si politickou kariérou vyrovnávají účty s Pánem Bohem a námi, samozřejmě. V žádném případě bych za šéfa některé z velmocí nedoporučoval chlapa pod 180 cm. Nevíte, jak je na tom Bush? A co ženy? U žen političek mám vždy neblahý pocit, že se jedná o nevybouřené domovnice, nebo inteligentní krasavice, které se na mě snaží působit přes svůj ještě trochu svůdný zjev. Což do politiky nepatří. Proto je jich tak málo nejen v české politice. Nám voličům přece stačí ta naše manažerka, která nás řídí doma a ženám voličkám se zase líbí šaramantní moudří pánové, nebo mladí krasavci. Ale to jsme zase u těch hormonů, podle kterých bychom mohli mít za ministry sportovce, kulturisty a baleťáky. Ano, i baleťáka je vaše manželka schopná platonicky milovat, protože je krásný a do postele s ním nepočítá. Takže pozor na kandidáty na cokoliv, kteří jsou rozšafní, hovoří pomalu, až se někdy zastavují - to jak si libují ve zvuku a moudrosti svého projevu. Ksakru, koho ale potom volit? Že by toho Klause, který nedovede šikovně zakrýt tu svoji milou aroganci a je tak vlastně opravdu, ale opravdu opravdový?
Pan ministr Tvrdík velice vtipně argumentuje, že podobné pokusy a cvičení se skutečnými chemickými zbraněmi probíhaly na území republiky i před rokem 1989. Díky tomu je naše armáda na tak vysoké úrovni při identifikaci chemických zbraní a ostatní evropské státy NATO rádi toto prvenství naší armádě přenechají. Sami totiž žádné podobné cvičiště na svém území nemají, a mít nechtějí. Není pochyb, že každá armáda by měla mít jednotky, schopné nejen indikovat použití chemických zbraní ve válečném konfliktu proto, aby ochránila svoje vojáky. Na ochranu civilistů žádná armáda na světě nepomýšlí, s bídou by v takovém případě dokázala ochránit velitele a částečně snad i některé vojáky. V případě použití bakteriologických zbraní je už jakákoliv ochrana naprosto iluzorní, nezachránil by ani americký prezident ve svém speciálním letadle. Pokusy o ochranu většího počtu obyvatel by znamenaly jen jedno: zbytečné prodloužení smrtelné agonie.
| ||||||||
Home |