26.5.2001 - Tak nám zvolili radu ČT, pane Švejk, řekla by paní Müllerová. Povedlo se to až na druhý pokus a výsledek je více než tristní. Ostatně jako cokoliv, co vyjde z našeho parlamentu, cokoliv, co vyjde z parlamentní demokracie. Zákony jsou nedodělané a následně mnohokrát novelizované a rada, ta je opravdu výtvorem veskrze obdivuhodným. Ve snaze vyhovět všem a neublížit nikomu včetně komunistů (!) je rada neuvěřitelným slepencem osob s krajně protichůdnými zájmy a názory na to, jak má ten veřejnoprávní zmetek fungovat. Názory poslanců i lidu obecného se logicky rozcházejí od představy televize jako mohutného nástroje moci právě vládnoucí strany až po názory, že televize působí neblaze na společnost, je příčinou všech možných neřestí a obecné zkázy a je třeba jí zrušit. Někde mezi tím jsou představy o veřejnoprávní televizi, která naopak působí svým výchovným vlivem blahodárně na morálku národa, bere se za chudé a nespravedlivě pronásledované a přináší tak do našich domácností jen ty správné názory. Přitom to má činit neutrálně, nefandit nikomu z těch, kteří baží po moci, má je spíše umravňovat a pronásledovat tehdy, když se zpronevěří zákonům morálky. Má nás poučovat a vzdělávat, prostě činit to, co kdysi činil Hospodin s jedním arabským kmenem, který je od té doby označován za národ Izraelitů.

Takže televize jako božská síla, ale chybí nám bohužel právě ten všeznající, dokonalý a mocný zároveň, Hospodin na křesle generálního ředitele. Pokud by tuhle funkci vzal, nejspíše by bylo všechno v pořádku. Jenže není jisté, co by se pak v televizi dávalo? Jelikož víme z doslechu o tom, co činil Hospodin v Sodomě a Gomoře, nelze vyloučit, že by se dávaly i krváky, dny nezávislosti a jiné varovné vize plné hrůzných scén, abychom si uvědomili, jak špatně činíme a co nás čeká, když nebudeme sekat dobrotu. Jistě užitečné a celkem neškodné, ba prospěšné by byly pořady o tom, co a jak je třeba vařit, že vepřové se nesmí, protože se v něm dost často vyskytují cizopasní červi a jak zhoubné je pití alkoholu vedoucí až k incestu. Pořady o stavebních postupech při stavění chrámů by mohly povznést úroveň našeho stavebnictví a je jisté, že Hospodin by nás mohl poučit i o nejnovějších technologiích - ale jen o těch správných. V hodinách tance bychom se dovídali nepříliš známou věc, že když více než stovka lidí začne poskakovat v rytmu hudby na parketu, může celkem snadno spadnout i ten nejlépe postavený barák. Natož když jich je třeba sedmset.

Touha lidí po autoritách je trvalá a žádná demokracie jí nemůže vymazat. Čím více vnímáme svoji osobní slabost, tím více bychom se chtěli odevzdat do rukou nějakého mocného ochránce, nějakého vůdce, který nejen že ví, jak co zařídit, ale také to zařídí. Který nejen předkládá zákony, ale také zajistí jejich vymahatelnost. Zatočí s každým lumpem a předestře před užaslý národ zářné cíle a dokáže vést občany k jejich realizaci. Stejně tak nyní stávkami a tábory lidu zpitomělá veřejnost očekává, že nově zvolená rada ČT předestře nové cíle naší milé ČT1 a ČT2 a hlavně, vybere onoho božského a jedinečného generálního říďu, který bude skutečným vzorem nadlidské moudrosti, nestranosti a umělecké geniality - nebo bude alespoň ty naše milé geniální a všeobecně oblíbené televizní tvůrce podporovat.

Podle mého ale nejde o nic jiného, než zvolit nějakou obyčejnou bezmocnou bačkoru, která tiše zaleze do své kanceláře a bude ochotna souhlasit se vším, co si zaměstnanci, jejich odbory i externisté ČT poručí. Protože nic jiného si naši milí televizní bavitelé a učitelé nepřejí. Pro ně je to předmětem obživy a nepotřebují, aby jim do toho někdo kecal. Oni se o ten tučný obolus z kapes koncesionářů poperou mezi sebou a za pomoci sítě vzájemných kamarádšoftů to všechno vyřeší v tichosti a hlavně neveřejně. Protože co je veřejnosti do toho, kolik stojí ten či onen pořad, proč se nedá příležitost také jiným, proč se skutečně kvalitní zahraniční pořady vysílají kolem půlnoci nebo později a proč televizní zpravodajci viditelně nadržují té či oné politické straně. Veřejnost je k tomu, aby to zacvakala stejně tak jako platí daně a také do toho nemá co mluvit, kam to vláda zašantročí.

Z mého návrhu na složení rady ČT neprošel ani chlup. Inu, nedali na mě, mohla být alespoň legrace. Jak tam ale vidím pana Knížáka, Koháka a Milera, tak při zasedáních Rady možná dojde i na facky. Karásek ze Lvovic by to tam také mohl pěkně rozpálit a tak se máme na co těšit.

Pro vaši informaci uvádím i Seznam členů nově zvolené Rady České televize , to abyste věděli, kdo byl zvolen prostřednictvím vašich volených zástupců (teď nehovořím k zahraničním čtenářům, ti zatím tuhle možnost neměli) a na koho máte nadávat:

Bohumil Fanta (58 let) - děkan Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (od roku 1997). Do rady ČT jej navrhla Obec architektů. Jako architekt se zabýval mimo jiné obnovou památek, zejména ve středních Čechách. Na fakultě působí od roku 1990, v letech 1993 až 1997 byl předsedou akademického senátu. Před rokem 1989 byl členem Československé strany socialistické.

Helena Fibingerová (50 let) - atletka, podnikatelka, manažerka Českého atletického svazu. Do Rady ČT ji navrhl Český olympijský výbor. Osminásobná halová mistryně Evropy ve vrhu koulí, držitelka zlaté medaile z atletického mistrovství světa v roce 1983. Držitelka halového světového rekordu (od roku 1977).

Zdeněk Forman (44 let) - podnikatel, projektant elektrických zařízení. Do Rady ČT jej navrhl Český filmový a televizní svaz (FITES). Absolvoval Vysoké učení technické v Brně, po škole byl zaměstnán v tamním studiu ČT. Později pracoval v jaderné elektrárně Dukovany.

Milan Horálek (69 let) - bývalý ministr práce a sociálních věcí ČR (1990 až 1992). Do Rady ČT jej navrhla Českomoravská komora odborových svazů. V 60. letech pedagog na Vysoké škole ekonomické, v roce 1970 odtud z politických důvodů odešel. Jako ministr se podílel na založení Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity), které předsedal.

Zdeňka Hůlová (44 let) - mediální konzultantka, bývalá členka Rady ČTK (1993 až 1995) a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (1994 až 2000). Do Rady ČT ji navrhla nadace Pomoc potřebným. Vystudovala právnickou fakultu Univerzity Karlovy, působila v Ústavu státu a práva Akademie věd. Byla předsedkyní Rady ČTK a od července do listopadu 2000 výkonnou předsedkyní rady pro vysílání.

Svatopluk Karásek (58 let) - evangelický duchovní a písničkář. Do Rady ČT jej navrhl FITES. Od roku 1968 farář Českobratrské církve evangelické. V roce 1971 mu byl odebrán státní souhlas s výkonem duchovní služby. Při soudním procesu se skupinou Plastic People of the Universe strávil půl roku ve vazbě (1976). Signatář Charty 77, v roce 1980 přinucen k emigraci, působil jako duchovní ve Švýcarsku. Po roce 1989 se vrátil do Československa, byl farářem na ČVUT, od roku 1997 působí v pražském kostele U Salvátora. Osobní stránka zde.

Milan Knížák (61 let) - výtvarník, generální ředitel Národní galerie v Praze (od července 1999). Do rady ČT jej navrhla Rada galerií ČR. Významný představitel české alternativní kultury 60. let. V 70. letech pracoval v dělnických profesích; od poloviny 80. let pedagogické působení v Německu a Rakousku. V letech 1990 až 1997 rektor Akademie výtvarných umění, v současnosti tam působí jako pedagog. V listopadu 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu za ODS. Od letošního ledna působí i v ČT, je moderátorem diskusního pořadu Přesčas.

Erazim Kohák (68 let) - filozof, vysokoškolský pedagog. Do Rady ČT jej navrhl FITES a Asociace producentů v audiovizi. V roce 1948 odešel do exilu, v USA vystudoval filozofii a teologii. Působil jako profesor na univerzitě v Bostonu (1960 až 1994). V roce 1968 krátce pobýval v Československu. Po roce 1989 se vrátil z exilu, působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Osobní stránka zde.

Petr Kučera (38 let) - bývalý předseda výboru Fondu dětí a mládeže (1999 až 2000). Do Rady ČT jej navrhly Ústřední automotoklub ČR, Výbor na podporu českého šermu, Kruh sdružení dětí a mládeže ČR a 1. spolek letců Karlových Varů. Absolvent ČVUT, nyní soukromý podnikatel.

Ladislav Miler (60 let) - analytik společenských procesů. Do Rady ČT jej navrhl Institut klinické a experimentální medicíny a nadační fond Polyhymnia. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, externě spolupracoval s Českým rozhlasem. Byl konzultantem bývalého československého premiéra Ladislava Adamce. Byl členem KSČ.

Jan Mrzena (38 let) - ředitel Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (od roku 1997). Do Rady ČT jej navrhlo Jihočeské divadlo. V roce 1998 na kandidátce ODS úspěšně kandidoval jako nestraník v obecních volbách do zastupitelstva v Sezimově Ústí.

Jiří Presl (46 let) - lékař a psychiatr se specializací na problematiku návykových látek. Do Rady ČT jej navrhly nadace Drop In a občanské sdružení Media - věc veřejná. Od roku 1990 pracuje v řadě nestátních zařízení spadajících pod nadaci Drop In.

Jana Šilerová (51 let) - biskupka olomoucké diecéze Československé církve husitské (od dubna 1999, první žena v biskupském úřadě v ČR). Do Rady ČT ji navrhla Ekumenická rada církví v ČR. Předtím působila více než 25 let jako farářka na severní Moravě.

Lucie Weissová (46 let) - novinářka. Do Rady ČT ji navrhly Občanský nadační fond a občanské sdružení B'NAI B'RITH. Spjata s Českým rozhlasem - původně řadová zaměstnankyně, pak zástupkyně šéfredaktora, nyní s ČRo externě spolupracuje. Původním povoláním právnička.

Pavel Žáček (32 let) - novinář, působil jako šéfredaktor Studentských listů. Do Rady ČT jej navrhly Český filmový a televizní svaz a Sdružení Děkujeme, odejděte!. V polovině 90. let pracoval na Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

26.5.2001 - Encyklopedie a vzdělávání na internetu se i našich zemích českých začíná rozmáhat a potěšitelně kvésti. Rád vám tedy doporučuji nahlédnout do stránek www.cojeco.cz, kde vzniká nová "samoobslužná" encyklopedie s dobrá časovou odezvou.
Další již známá encyklopedie Diderot rozjela i online verzi na http://www.diderot.cz. Velmi pěkně a kvalitně udělaná encyklopedie, která existuje také v knižní podobě. Verzi na CD nedoporučuji, je to pomalé a spíše na úrovni reklamy pro knižní vydání.
Z trochu jiného soudku je dálkové studium na Fakultě sociálních věd University Karlovy, kde se můžete přihlásit na obory Úvod do studia médií, Kognitívna antropológia, Ekonomické rozhodování a informační produkty, Biografie a instituce a Biografie a dějiny.
Absolvovat kurzy angličtiny zdarma můžete na adrese www.anglictina.com.

26.5.2001 - Jsme jedinou stranou, která má čistý štít, prohlásil soudruh Grebeníček u příležitosti oslav 80.výročí založení KSČ. Ve svém projevu doslova uvedl: Jde a půjde o to, aby Komunistická strana Čech a Moravy upevňovala svoji autoritu. Znovu dokázala nabídnout srozumitelná a reálná východiska ze soudobé ekonomické, sociální, mravní krize v České republice.
Jsme stranou, která tuto situaci v domácích poměrech i v širším měřítku globalizovaného světa předvídala. Jsme jedinou stranou, která má čistý štít, nejsme zatíženi špínou a korupcí, jež v domácí politice převládá. I proto máme šanci opírat naší pozici o mnohem širší sociální základnu.

Svatomír Recman, poslanec za KSČM se k tomuto zářnému výročí rovněž nechal slyšet: ...Přitom postavení komunistické stany v politickém spektru České republiky je od politického zvratu v roce 1989 stabilní a má vzrůstající tendenci. Na konferenci v Nymburku, věnované 80. výročí založení komunistické strany, zaznělo, že pozice KSČM se nadále upevňuje a potěšitelné je to, že roste jak na úrovni obcí a regionů, tak v Parlamentu ČR. Nejprůkazněji je to možné doložit na výsledcích voleb do zastupitelstev obcí, kde máme 363 starostů, stovky členů rad a více než sedm tisíc členů zastupitelstev. V Poslanecké sněmovně zasedá 24 poslanců a v Senátu 3 senátoři. Nejvýrazněji vzestup preferencí pro KSČM potvrdily volby do zastupitelstev krajů v listopadu 2000 a máme 169 mandátů (včetně Prahy) za 22 % obdržených hlasů. Zvítězili jsme v Ústeckém kraji a stali se třetí nejsilnější politickou stranou, jen těsně za pravicovými stranami (ODS, čtyřkoalicí) před vládní ČSSD.

To máme, přátelé z toho, že jsme jim nedali v roce 1989 po hubě a že jsme zejména na nátlak prezidenta Havla odsoudili jen na papíře zločiny komunizmu, ale partaj, tu jsme jim nechali i s penězi, které si stačili ulít ještě před převratem a těsně po něm. A tak nám zase budou před volbami mávat rudými prapory a připravovat převrat. O nic jiného se totiž celých deset let nesnaží a z jejich projevů mě mrazí stejně tak, jako z projevů neonacionalistů mávajících národní vlajkou s pokřikem "Nic než národ!". Za propagaci komunizmu a fašizmu by měli jít za katr minimálně jejich vůdci. Jsou totiž z jednoho pytle, vždyť sám velký Stalin se učil u Hitlera.