Německo: střet civilizací.

Fakta: během silvestrovských nočních oslav se v blízkosti kolínského nádraží a katedrály shromáždilo asi tisíc mladých mužů a z jejich davu se začaly vyčleňovat skupiny o 20 až 40 lidech, kteří obkličovali ženy, sexuálně je napadali a okrádali. Policie 9.ledna oznámila, že zatím zaregistrovala 379 trestních oznámení, dosud se hovořilo o třetinovém počtu. Zhruba dvě pětiny obětí nahlásily mimo jiné sexuální napadení, zbývající jiný trestný čin. Policie už o silvestrovské noci předvedla na služebnu několik mužů podezřelých ze spáchání útoků. Kolínská policie kontrolovala o silvestrovské noci pouhých 70 lidí. Ministerstvo vnitra oznámilo, že mezi těmito kontrolovanými bylo 29 cizinců, kteří pocházeli z Alžírska, Maroka, Sýrie, Íránu, Iráku a Spojených států. Většinu kontrolovaných cizinců podle ministerstva tvořili žadatelé o azyl. Kolínská policie zadržela dva muže, kteří měli na mobilních telefonech natočené záběry ze silvestrovské noci s útoky na ženy. Objevila u nich také papír s arabsko-německým překladem frází vyzývajících k sexu. Kvůli silvestrovským útokům byl v pátek zproštěn funkce kolínský policejní prezident Wolfgang Albers. Kritice čelil mimo jiné i kvůli tomu, že dlouho zamlčoval informace o běžencích mezi podezřelými.

Incidenty podobné tomu kolínskému se o silvestrovské noci staly i v dalších německých městech. Hamburku se jejich obětí stalo přes 50 žen, ve Stuttgartu a v Düsseldorfu asi desítka. Ministr vnitra Thomas de Maiziére v rozhovoru s nedělním vydáním listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung uvedl, že vláda z incidentů vyvodí důsledky. „Musíme udělat vše proto, aby se podobné případy jako v Kolíně už neopakovaly,“ řekl. „Patří k tomu důsledné vyšetření (incidentů), rozšíření kamerového sledování prostranství, kde se shromažďuje mnoho lidí, policejní přítomnost na ulicích, rychlá justice a tvrdé tresty,“ uvedl.

V reakci na události svolalo 9.ledna demonstraci hnutí Pegida. Policie zde na rozdíl od silvestrovské noci byla připravena a přítomna v plné síle: s pomocí vodních děl zastavila demonstraci poté, co její účastníci začali útočit na policisty. Na demonstraci Pegidy se podle policejních odhadů shromáždilo asi tři tisíce lidí. Demonstranti nejprve skandovali hesla proti imigrantům a proti kancléřce Angele Merkelové, později začali házet lahve a dělbuchy na policisty. Policie následně oznámila rozpuštění demonstrace. Když se příznivci Pegidy nechtěli rozejít, použila proti nim vodní děla a pepřové spreje. Pramen e15.cz.

Co to bylo za "sexuální útoky" páchané na ženách? Podle výpovědí napadených žen je rozvášnění cizinci ponejvíce afrického nebo arabského původu ohmatávali po těle a nevynechali ani jejich rozkrok. Nejednalo se však o masové znásilňování, případů opravdového znásilnění bylo oznámen jen několik.

Tyto události jsou jasným výsledkem střetu zcela odlišných "kultur" či spíše světů. Útočící přistěhovalci vlastně nepochopili, že rozjařené, většinou vyzývavě oblečené a podnapilé Němky či cizinky je nevyzývají k sexuálním hrátkám, tedy určitě ne právě je. Viděli ženy nedoprovázené svými rodiči, přáteli nebo bratry a ve smyslu svých tradic a společenských zvyklostí je považovali za snadno dosažitelné ženy, které si chtějí užít. Nepochopili, že v naší společnosti existují i ve stavu opilosti jisté hranice a že zejména na veřejném místě jako je náměstí se v civilizovaných zemích nesouloží ani se cizí ženy neohmatávají, i když to často na první pohled vypadá, že by si kdejaká žena dala říct. Prostě že naše civilizace vyžaduje zcela nesmlouvavě, aby žena se sexuálně třeba jen zabarveným jednáním vyslovila jasný souhlas. Pokud muž tento souhlas nemá, vystavuje se obvinění ze znásilnění či přinejmenším z omezování osobní svobody, což je trestní jednání tvrdě postihované soudem. V zemích, odkud přistěhovalci přicházejí je spíše pravidlem, že ženy žádná práva nemají a pohlavní styk s nimi lze většinou označit spíše za znásilňování.

Je zřejmé, že nepochopení a nerespektování našich společenských pravidel a zákonů je častou příčinou konfliktů zejména v zemích přijímajících tak naivně a otevřeně přistěhovalce z méně civilizovaných končin světa. Jestliže starosta jistého německého města musel letákem informovat cizince o tom, že tělesná potřeba se nedělá v městském parku a že v samoobsluze se musí u pokladny platit, pak sexuální obtěžování žen na veřejném místě zcela zapadá do stereotypu chování, které přistěhovalci považují za něco zcela normálního. Přitom je krajně nepravděpodobné, že bude možné množství dospělých mužů v počtu mnoha stotisíc v krátké době převychovat natolik, aby do civilizované evropské společnosti zapadli bez významných konfliktů.

Závěrem se podívejme, co říká o arabském sexu ve svém blogu Šádí Shanaáh, syn Češky a Palestince:

"Jak absurdní je sledování filmu, ze kterého je vystřihnut francouzský polibek, zatímco akční scéna s vyhřezávajícími mozky je nechána bez povšimnutí! V arabském světě je to běžné. Sexuální tabu plodí všudypřítomné napětí a frustraci. Mladí lidé mohou vést legitimní sexuální život až po svatbě. Ta pro arabského muže přichází v úvahu až v momentě, kdy je finančně schopen založit rodinu. Do té doby mu nezbývá nic jiného než sebeukájení při sledování Západních filmů pro dospělé, náhodné nebo dočasné homosexuální dobrodružství nebo osahávání turistek (ale i Arabek) na přeplněných veřejných místech.

Obyčejné rande v arabském světě znamená opatrné tokání na půdě univerzit (jehož vrcholem je sdílení jedné lavičky ve stínu fakulty a náhodně-záměrné vteřinové dotyky rukou nebo boků při prohlížení videa na mobilním telefonu), tajné telefonáty a textové zprávy nebo (v případě větších měst) společná bezdotyková procházka ulicí.

Následkem sexuální deprivace a omezených kontaktů s opačným pohlavím je zvýšená agresivita, pubertální přístup k některým přirozeným aspektům života, všudypřítomné verbální i non-verbální obtěžování žen a nemožnost plně intelektuálně profitovat z interakce mezi mužskou a ženskou myslí. "Pramen zde.

>>> [Trvalá adresa tohoto článku.] 10.1.2016 15:00

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.