Falšovat alkoholické nápoje je tak snadné!

Kolem falšování alkoholových nápojů koluje spousta dohadů a nepotvrzených zpráv o tom, jak a z čeho se tyto levné lihoviny vyrábějí. Zejména Česká televize nepodává seriozní informace a její relace o "epidemii metyl" jsou plné polopravd a neurčitých sdělení. Pokud máte zájem o přehledné a pravdivé informace, doporučuji vám dokument Diplomová práce Daňové úniky u nepřímých daní v ČR, zpracovala: Dana Rolfová, akademický rok: 2010/2011, ve kterém autorka mapuje celou scénu padělatelů nejen alkoholických nápojů, ale i tabákových výrobků. Z této práce cituji například kalkulaci nákladů na výrobu 0,5 litru Tuzemáku dokazující fakt, že i velké prodejní řetězce nabízely falšované lihové nápoje:
V minulosti existovalo méně kontrolních mechanizmů, v obchodech se prodávaly velmi levné lihoviny (Tuzemák, vodka) za cenu nižší než bylo obvyklé, častokrát i za méně než by činila spotřební daň z výrobku. Těžko se dalo předpokládat, že výrobci nebo obchodní řetězce dlouhodobě dotují tuto cenu lihovin ze svých zdrojů. I v současné době se lze setkat s podezřele levnými lihovinami, např. Tuzemák v balení 0,5 litru, lihovitost 37,5 % obj., bývá nabízen za cenu 69,90 či 74,90 Kč. Spotřební daň z tohoto výrobku činí 53,44 Kč, při ceně 74,90 Kč je DPH 12,50 Kč, celková výše daně je tedy 65,94 Kč, přitom výrobní náklady dosahují 11,60. Jen daň a výrobní náklady na jedno balení výrobku tak celkem činí 77,54 Kč, tato cena navíc nezahrnuje náklady na dopravu ke konečnému spotřebiteli, náklady prodejce a jeho zisk. Je tedy otázkou, nakolik je pravděpodobné, že by obchodní řetězce z důvodu přilákání kupujících cenu výrobku natolik dotovaly, nebo zda se spíše nejedná o výrobek, ze kterého nebyla daň odvedena.

O tom, jak je to s oněmi dokola vzývanými celními páskami autorka diplomové práce píše:
Na rozdíl od tabákových výrobků u lihu označení kontrolní páskou neznamená, že byla uhrazena spotřební daň. Kontrolní páska totiž není cenina, jejím odběrem subjekt nepodává daňové přiznání a neplatí SPD, tu platí až ze skutečně vyrobených lihových výrobků o různé lihovitosti. Při odběru kontrolních pásek hradí pouze cenu ve výši nákladů na jejich výrobu. Kontrolní pásky nejsou vydávány dle konkrétní přesné lihovitosti výrobku, existují skupiny vždy pro určitá rozmezí obsahu alkoholu. Spotřební daň se následně platí dle skutečné lihovitosti výrobku... Např. v roce 2009 byla nahlášena ztráta kontrolních pásek ve dvaceti případech a tyto ztracené pásky by mohly být použity k označení celkem 2,3 milionu balení lihovin o objemu do 1,25 litru.(!!!)

Dana Rolfová také upozorňuje na možné zneužívání biopaliv:
Existuje též riziko, že k výrobě lihovin bude zneužit líh určený jako biopalivo. Líh pro pohon motorů je vyroben zvláštní technologií jako tzv. bezvodý ethanol (do motoru totiž nelze použít běžný ethanol obsahující příměs vody), lze ho však snadno naředit a použít běžným způsobem, přestože to zákon o lihu v § 13 odst. 1 písm. b) výslovně zakazuje. Pořizovací cena bezvodého lihu je o něco vyšší než u běžného lihu, v případě zisku z neodvedené spotřební daně se však jeho použití pachatelům stejně vyplatí.

A z čeho se dá také "potravinářský" líh vyrábět?
Denaturovaný líh je k výrobě alkoholických nápojů zneužíván už velmi dlouhou dobu, přesto se tento problém nedaří odstranit. Známá je např. kauza s přípravkem Cinol v letech 2000 až 2002. Tento přípravek byl určen do ostřikovačů, ve skutečnosti se z něj však po přečištění vyráběly lihové výrobky. Po odhalení podvodu se obžalovaný bránil tvrzením, že byl přípravek prodán stavební firmě, která ho využila jako nemrznoucí směs do betonu. Dle vyjádření odborníků ale takové využití není možné. K tomu uvádí článek Závadný líh pocházel z Morávia-Chemu, tvrdí dvě likérky publikovaný na iDNES.cz 20.září 2012: Jméno firmy Morávia-Chem už před pár lety figurovalo v kauze, která se týkala možné nelegální výroby alkoholu. Žalobce se snažil dokázat, že přes 700 tisíc litrů nemrznoucí kapaliny Cinol z Hrobic fiktivně putovalo na stavby. Ve skutečnosti ale měla končit jinde a měl se z ní vyrábět alkohol. Více o této kauze ještě najdete zde.

Pozoruhodné jsou také údaje, které autorce diplomové práce poskytlo Generální ředitelství cel. V něm se uvádějí mimo jiné i údaje o nedoplatcích spotřební daně, u lihu je to téměř jedna miliarda korun nevybraná v roce 2010.
21.9.2012 16:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.