Soudní dvůr EU nařizuje vládám států EU!

Žadatel o azyl v kterémkoliv státě EU podle deníku Tageszeitung nemůže být předán jinému státu EU, kde by byl "vystaven riziku nelidského či ponižujícího zacházení." Tímto rozsudkem dal Soudní dvůr EU za pravdu šesti uprchlíkům původem z Afghánistánu, Iránu a Alžírska, kteří se do EU dostali nelegálně přes Řecko a následně zažádali o azyl ve Velké Británii a Irsku.

Podle nařízení zvaného Dublin II, podle kterého musí být žádosti o azyl přezkoumány prvním evropským státem, do kterého uprchlík vstoupil, byli britskými úřady navráceni do Řecka, ve kterém jsou ale životní podmínky uprchlíků považovány Soudním dvorem EU za katastrofické.

Soud, který se odvolal na LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE, tak nařízení DUBLIN II zpochybnil. Jelikož se v roce 2010 90 % všech ilegálních přistěhovalců do EU dostalo právě přes Řecko, soud konstatoval, že "řecké úřady nejsou s to tento příliv uprchlíků řídit", což situaci přistěhovalců dělá často neúnosnou a lhůty nutné k přezkoumání jejich žádostí nepřiměřené. Proto by podle soudu britské orgány neměly ignorovat rizika, kterým žadatele o azyl vystavují tím, že je do Řecka podle nařízení Dublin II deportují. Po tomto rozsudku se tedy žádostí o azyl musí zabývat stát, ve kterém se uprchlík právě nachází.

"Většina zemí EU odmítá přijímat utečence" – tak shrnuje Dagens Nyheter azylovou politiku členských zemí. Deset zemí EU přijme 90 % z 100 000 žadatelů o azyl, kteří každoročně zaklepou na brány EU, uvádí švédský deník. To znamená, že zbylých 17 států by mělo vyvíjet větší úsilí a že jsme velice vzdáleni harmonizaci azylové politiky, jíž mělo být podle rozhodnutí Evropské komise dosaženo do roku 2012, řekla deníku komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová. Deník cituje jednoho z expertů, podle nějž cestu k této harmonizaci ještě ztížila hospodářská krize.

Některé země s "otevřenější" azylovou politikou se obávají, že budou nuceny přijímat ještě větší počet běženců, zatímco jiné, jako například Řecko, nové žadatele zcela odmítají přijímat. V dalších zemích, jako je Finsko nebo Nizozemí, klesl počet schválených žádostí o azyl v důsledku nátlaku pravicových populistických stran. Komisařka kriticky poukazuje na Řecko, skrze nějž vstoupilo za poslední dva roky do Unie 80 000 běženců a které těmto lidem nabízí "životní podmínky pod hranicí lidské únosnosti". Její slova ostatně dokládá rozsáhlá reportáž o přijímacím centru pro utečence v Tychero nedaleko řecko-tureckých hranic.

S cílem lépe rozložit odpovědnost za přijímání běženců mezi členské státy navrhuje Cecilia Malmström mimo jiné nárazově vypomoci zemím s největším náporem žadatelů.

Vypadá to celé značně zamotaně a složitě, ale stručně řečeno, můžeme napříště očekávat, že pokud její návrhy bude obsahovat některé další závazné nařízení EU, budeme dostávat povinný "příděl" nelegálních utečenců například od Řecka nebo z Německa, odkud to budou mít blíže. Zda dostaneme z evropských fondů náhradu nákladů na jejich případnou leteckou deportaci do země původu, není zatím známo. Možná bychom mohli použít italský trik, kterým umožníme nelegálům odcestovat do nějaké jiné země EU.

Mnohem účinější by bylo vybudovat kolem vnějších hranic EU železnou oponu podle technologie vyzkoušené v minulosti východoevropskými totalitními státy. Řecko se o stavbu pohraniční zdi pokouší zatím neúspěšně. Nové zkušenosti v ochraně hranic by mohl také poskytnout Izrael.
5.1.2012 13:55 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.