Umíme si vybrat své vůdce?

Podle "průzkumu" iDNES.cz virtuální voliči do druhého užšího kola o post prezidenta vyslali dva velmi odlišné muže: statistika, úředníka a viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jana Fischera a podnikatele Tomia Okamuru. Karel Gott, který pravidelně vyhrává anketu Zlatý slavík, sloužící coby měřítko všeobecné popularity ze dvanácti nominovaných obsadil až osmé místo se ziskem 3 001 hlasů (3,9 %).

Takový katastrofický výsledek skutečně nahrává hlasům "profesionálních" politiků včetně Václava Klause, kteří jsou proti přímé volbě prezidenta. Vypovídá to i o tom, že naprostá většina voličů nemá vůbec žádnou představu o tom, co by měl takový "lidem" zvolený prezident pro ten svůj národ vlastně dělat. Snad pouze jeden ze statisíců občanů si skutečně přečetl podrobně naši ústavu a jen několik z nich opravdu pochopilo, co se tam píše. Podobné "průzkumy" tedy slouží spíše pro pobavení obecenstva a především pro vyplnění prázdného papíru našich deníků či občasníků.

Nejsme ovšem žádnou výjimkou, i ty slavné americké prezidentské volby jen slouží k tomu, aby momentálně nejsilnější politická a hospodářská mafie dosadila na křeslo amerického prezidenta snadno ovladatelnou loutku. Přesto se zdá, že si většina lidí stále přeje, aby je jako za starodávných časů vedl nějaký vůdce, který všem zařídí pokud možno bezpracný blahobyt, který neomylně povede národ nebezpečnými peřejemi současného světa. Nejlepší by byl samozřejmě spasitel, na kterého ostatně ještě stále čekají Židé, který by změnil celý svět podle božích nebo nějakých podobně dobrých a dokonalých zákonů.

Pokud snad někdy lidstvo nějakého takového spasitele už mělo, stalo se ale pravidlem, že byl po jisté době natolik nepohodlný pro většinu lidí, že musel být zabit či jinak zprovozen ze světa. Protože před soudem "lidu" nikdo neobstojí, vždycky se na něm najdou nějaké "vady", pro které jej nemohou milovat, respektovat a poslouchat bez rozdílu všichni.

Bylo by proto nanejvýš vhodné, abychom změnili naši ústavu opravdu revolučním způsobem a zanechali marných pokusů vybírat ty nejlepší ze svého středu volbou lidu. Možná by byl skutečně vhodnější přechod na řízení státu pomocí metod používaných při výběru manažerů velkých hospodářských korporací, které už dnes ve skutečnosti skrytě státy řídí. Sice se nám nelíbí, když se tato metoda vládnutí praktikuje na nejvyšší úrovni například v Evropské unii, kdy vládnou nikým nezvolení členové Evropské komise, ale světový vývoj k tomu směřuje.

Někteří kritici to nazývají novodobým fašismem, obhájci tohoto trendu namítají, že přece není možné nechat rozhodovat zfanatizovaný dav na ulicích. Zdá se tedy, že soumrak takzvané demokracie západního střihu je nedaleko, i když zatím nevidíme poblíž nic, co by nám tuto zřetelně neúspěšnou metodu vládnutí a řízení států nahradilo. A to je to, co nás na budoucnosti děsí.
2.1.2012 10:55 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.