Vy ještě nemáte samostatné ložnice? Děláte chybu.

Pod tímto titulkem jsem v listopadu roku 2003 doporučoval oddělené ložnice. Jaké byly tehdy moje argumenty? Dovolím si citovat sám sebe:

Kvůli chrápání partnera nemohou spát více než tři čtvrtiny občanů České republiky. Přitom jen čtvrtina spáčů přiznává, že chrápe. Na chrápajícího partnera si stěžují především ženy ve věku nad čtyřicet let. Naproti tomu jen každým čtvrtým stěžovatelem je muž. Nejvíce se podle průzkumu chrápe na jihu Moravy a ve středních Čechách. Zvuk čtyř procent chrápajících partnerů je natolik nesnesitelný, že si vynutil oddělené ložnice.

Stojí za úvahu, zda jednou z významných příčin častých rozvodů není právě existence společné ložnice vybavené postelí pro dva. Pokud trvá mezi manžely romantická vášnivá láska, je jistě příjemné sdílet s partnerem lože. Jak praví doktor Plzák, vášně ale brzy vyprchají a zůstává jen kopání spolunocležníka do ledvin, stahování deky, chrápání, buzení při různé době ulehání i vstávání manželů. Nemluvě o tom, kdy se uprostřed noci opilý plížící se manžel dožaduje půlnočního sexu a to i přes případný odpor manželky. Tomu se dnes říká domácí násilí. A ještě horší může být, když manželka mluví ze sna a prozradí na sebe všechny svoje milostné avantýry.

Oddělené ložnice mohou naopak dokonce erotické vášně podporovat i po mnoha letech, protože se manželé vzájemně navštěvují za docela romantických okolností, případně dovádějí někde docela jinde. Doporučuji ale jednu věc: o rozdělených ložnicích se domluvte hned zkraje, nejlépe právě na základě možného chrápání. Později by to mohlo vypadat jako konec lásky, jako oddělení od stolu a lože, jako počátek rozvodového řízení. Že vám myšlenka samostatných ložnic připadá scestná? Jen si pánové představte, že půjdete večer z koupelny kolem pokoje své milované a přes sklo vám bude na cestu zářit červená lampička! Jakou rozkošnou ženu asi najdete tentokrát v jejím budoáru?

Netroufám si tvrdit, že jsem tenkrát nějak výrazně přispěl k rušení společných ložnic v českých domácnostech. Faktem ale je, že oproti ideálu společné ložnice propagovaném především nábytkářskými společnostmi nejsou dnes oddělené ložnice žádnou zvláštností. Podle průzkumu společnosti Focus až třicet šest procent z dotázaných spí odděleně navzdory tomu, že žijí v páru. A jen osm procent lidí je ochotno sdílet či spíše se tahat s partnerem o stejnou peřinu. Chování člověka ve spánku totiž nebývá právě ohleduplné.

Dva současné názory z internetu: Vždy jsme spali odděleně. Spaní odděleně nejen že není nic zvláštního, ale jak ukazuje Váš průzkum, čím dále tím více lidí si opět uvědomuje, že oddělené spaní manželů, či partnerů je ohromnou výhodou. Z mnoha praktických příčin a i z důvodu vzájemné úcty. Proč se mají lidé i ve spánku vzájemně nepříjemně vyrušovat. Mladí a do nebe zamilovaní lidé spí nejen pod jednou peřinou, ale přímo v náručí. To je hezké a rádo se na to vzpomíná. Ale velmi rachle přijdou všední starosti, komplikované situace, stresy a je vždy lepší spát odděleně a neztěžovat si život i ve spaní. O to je vzájemné navštěvování krásnější v jakémkoli věku.

Oddělené ložnice s manželem máme už snad 10 let, už bych nemohla spát společně. Mám večer svůj klid, svoje soukromí, nikdo se mi nemele v posteli, nevytlačuje...prostě paráda. Vyhovuje nám to oběma..a když se chceme přitulit, tak si cestu k sobě vždycky najdem.

Na závěr mám ještě jedno vysvětlení "úpadku" společných ložnic: nepochybně se v tomto státě zlepšila bytová situace a tak si zejména vlastníci nových vilek, vil a rezidencí mohou dovolit luxus samostatných ložnic nejen pro děti. Zdůrazňuji ale svoji radu z minula: o rozdělených ložnicích se domluvte hned zkraje společného života, neškodnou záminkou je chrápání či zvyk čumět z postele na noční televizní program. Pro notorické záletníky mám jednu důležitou radu: po milostném aktu nehledejte kalhoty a boty se slovy "už musím jít domů, miláčku". Jste totiž v budoáru vaší manželky a tak stačí vstát a přesunout se do vašeho pánského pokoje!
21.2.2011 09:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.