Jak se tvoří ceny léků?
Poslanecká sněmovna ve zrychleném řízení schválila návrh zákona, který má snížit maximální ceny léčiv a úhrady od zdravotních pojišťoven o sedm procent. Snižování ale nebude plošné u všech výrobků, půjde pouze o ty, u nichž nestihl Státní ústav pro kontrolu léčiv provést do konce loňského roku revizi. Jde zhruba o třetinu přípravků na trhu. Stejné opatření, jaké nyní schválila sněmovna, platilo už v roce 2010. Jeho smyslem bylo ušetřit peníze zdravotním pojišťovnám.
Pravděpodobně jste si při placení léků v lékárně mnohokrát říkali, proč se cena většiny léků často mění a kdo vlastně určuje, jak se cena léku pro koncového spotřebitele vytváří a jak je možné, že do ceny může zasahovat vláda či ministerstvo zdravotnictví, když žijeme v tržním hospodářství. Pokusím se odpovědět i na otázku, jak je možné, že se stejný lék v různých lékárnách prodává za rozdílnou cenu.
Je to prosté ale zároveň poněkud komplikované. Zjednodušeně řečeno, vláda rozhoduje u léků, které jsou plně nebo částečně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění o tom, kolik si vydělají obchodníci dodávající léky do lékáren a jakou bude mít obchodní přirážku samotná lékárna. A protože dovozců, dodavatelů i různých překupníků léků vzájemně si konkurujích je značný počet, může lékárna nakoupit daný lék u několika dodavatelů a tak si vybrat třeba ten nejlevnější nebo koupit dražší prostě proto, že není schopná koupit tohoto léku větší počet balení se slevou. Navíc si může lékárník přidat menší než maximální povolenou obchodní přirážku a tak si nalákat více kupujících u léků s doplatkem nebo u léků volně prodávaných.
Samotný proces vytváření ceny léku a zejména maximální výši obchodní přirážky stanovuje na dané období Ministerstvo zdravotnictví směrnicí. Příklad takové směrnice vydané v roce 2008 si můžete prostudovat ve Věstníku 1/2008 CENOVÁ ROZHODNUTÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ZE DNE 20. PROSINCE 2007. V něm je zejména pozoruhodná tabulka uvádějící maximální obchodní přirážku podle ceny léku. Z ní je patrné, že nejvyšší přirážku 36 procent (!) si může - ale nemusí - lékárník k ceně léku přidat u těch nejlevnějších léků (do 150,-Kč za balení), zatímco u těch nejdražších klesá přirážka až na 5 procent.
Nemusíte být ani obchodníkem, aby vám došlo, že se lékárníkům musí sakramentsky dobře dařit. O takových obchodních přirážkách se naprosté většině obchodníků zdá jen v těch nedivočejších snech o zbohatnutí.
Svoje náklady na koupi léků si tedy můžete v tomto tržním hospodářství (odvozeno od úsloví "trhni kolik můžeš") snížit například tím, že si v internetových obchodech, které řada lékáren provozuje, najdete nejlevnější nabídku hledaného volně prodávaného léku, který si buď koupíte na internetu (pokud vám jej nezdraží poplatek za doručení) nebo se vydáte do příslušné "kamenné" lékárny osobně poté, co si zjistíte výhodnou cenu za předpokladu, že internetový obchod kamennou lékárnu má. Řada internetových lékáren ale ceny léků na recept neuvádí, aby tak zabránily cenové "spekulaci" pacientů.
Některé z nich ale údaj o ceně respektive o výši doplatku uvádějí: DocSimon, Lékárna U hradeb, Lekynainternetu.cz nebo nabízejí odpověď na dotaz na ceny a doplatky léků zaslanou na váš email. Najdou se i lékárny, které nejen že uvádějí výši doplatků za léky na předpis, můžete si tyto léky na internetu objednat, i když vyzvednout si je musíte osobně s receptem v ruce. Víte tak předem, kolik za lék zaplatíte.
V dnešní době by ale neměl být problém zavést elektronické recepty, které by lékař zasílal do databáze receptů a pacientovi by dal přístupový kód, který by uvedl při objednání léku na internetu. Lékárna by kód ověřila v centrální evidenci receptů, tam záznam označila jako vyřízená a lék by zaslala pacientovi poštou. Řadě zejména seniorů by to usnadnilo významně život, protože o berlích se špatně shání lék po různých lékárnách vzdálených daleko od domova.
Budete se divit, ale cosi takové je u nás již zavedeno od roku 2009, tedy jen ta část s vystavením elektronického receptu. Nejspíše to ale nefunguje, protože většina lékařů se nechce zdržovat nějakou komunikací s centrálním registrem a nejjednodušší je pro ně stále jen ten papírový recept. Navíc lékařská komora i komora lékárníků od začátku varují před možným zneužitím osobních údajů pacientů. Ve skutečnosti jim jde o to, aby byl systém hrazení a prodeje léků co nejutajenější a nepřehledný, aby se dalo dobře podnikat, či spíše okrádat pojišťovny a pojištěnce.
Také existuje Informační portál pro veřejnost provozovaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv, kde si můžete svů oblíbené léky najít. Očekával jsem, že tu najdu něco jako doporučené ceny léků a výši doplatků na ně. Leč nikde nic. Při pokusu o vyhledání oblíbeného léku na vysoký tlak jménem Tritace jsem obdržel nakonec jen zprávu, že "U léčivých přípravků, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění při poskytování ambulantní zdravotní péče, není cena regulována. Z tohoto důvodu nejsou údaje o cenách a úhradách uvedeny." Což je lež jako věž, protože tento lék je právě částečně hrazený. Nepochybně páni z ústavu to pečou s lékaři a lékárníky a podporují tak naprostou dezorientaci pacientů ve výši cen. Za elektronický recept se snad i postavili, leč, jak se zdá, neúspěšně.
Pokud jde o zjišťování cen léků z mého malého soukromého průzkumu vyplynulo, že lékárníci v naprosté většině tají ceny léků na předpis a na internetu je z konkurenčních důvodů neuvádějí. Počínají si tak, jakoby na benzinových pumpách nebyly displeje s okamžitou cenou paliva a cenu za natankování byste se dozvěděli až při placení. Nebylo by tedy od věci, aby lékárnám nařídilo ministerstvo ceny všech prodávaných léků na internetu uveřejňnovat. Vyvolalo by to nepochybně nemilosrdný boj o místo na slunci, zejména ve velkých městech, prostě všude tam, kde je více než jedna lékárna. A v "globále", jak říkával soudruh Husák, by na tom nepochybně ušetřily zdravotní pojišťovny a mohly by například platit víc lékařům a sestrám. Přeji vám krásný zimní den a hlavně, abyste nemuseli žádné léky užívat.
3.2.2011 11:25 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.