Letem německým a českým dioxinovým světem.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI):
SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu). Takto komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, na analyty nebo do míst, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků nebo kde lze očekávat nejvyšší efekt kontroly. Jedná se tedy o kontrolu cílenou, jejímž účelem není monitorování, ale ochrana ekonomických zájmů občanů i státu - ochrana spotřebitele před zdravotně závadnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje. Pojetí a realizace kontroly potravin vycházejí z nové právní úpravy (zejména ze zákona č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, z novely zákona č. 146/2002 Sb. o SZPI nebo zákona č. 552/91 Sb. o státní kontrole) a odpovídají principům kontroly potravin uplatňovaným ve státech Evropské unie.

Pod pojmem kontrola zdravotní nezávadnosti je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.). Pod pojmem kontrola jakosti je zahrnuta kontrola analytických znaků (např. obsah tuku, obsah cukru, vlhkost ap.), kontrola senzorických znaků. Zvlášť se posuzuje správnost označování výrobku. Při rozhodování o zacílení kontroly se zohledňuje maximum dostupných informací. Kritéria pro rozhodování o kontrole mohou mít buď obecnou a šířeji definovanou platnost (obecná kritéria), nebo vycházejí z určitých konkrétních zjištění (konkrétní kritérium).
SZPI se ale německou dioxinovou aférou nezabývala. Naposledy se se vší vážností věnovala prodeji neoznačených a nekolkovaných lihovin a cigaret ve vietnamské tržnici SEPARIA a také nedávno zakázala prodej švestkových povidel z Polska.(Pramen).

Státní veterinární správa ČR (SVS):
Je orgánem státní správy v rezortu zemědělství a je zřízena podle zákona č. 166/1999 Sb. Jejím úkolem je především ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním.

SVS ČR nařídila prověření všech zásilek z Německa a vyšetření vzorků vajec, drůbeže a vepřového masa z postižených spolkových zemí. Krajské veterinární správy zaslaly písemně na SVS informace o všech zásilkách výše uvedených komodit z Německa. Na telefonickou žádost ze SVS pak byly doposud odebrány vzorky vepřového masa (18 zásilek), vajec (1 zásilka), drůbežího masa (3 zásilky) a krůtího masa (2 zásilky). Vyšetření prvních 6 vzorků vepřového masa neprokázalo přítomnost PCB s dioxinovým účinkem ani dioxinů (výsledky ke dni 10. 1. 2011). Vyšetření vajec a krůtího masa též neprokázalo dioxiny v nadlimitním množství (výsledky ke dne 13. , 14. a 17.1.). Laboratorní vyšetření na dioxiny trvá 3 dny, výsledky dalších vyšetření zde budou průběžně zveřejňovány. (Pramen).

Hlavní hygienik ČR:
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) se dioxinovou aférou v Německu vůbec nezabývá, jeho úkolem je pravděpodobně až léčba občanů, kteří si na dioxinu pochutnávali. MZ naposledy se vším důrazem ne své stránce Nebezpečné výrobky varuje obyvatelstvo před nebezpečným výrobkem Parfémovaná voda (EAU DE PARFUM). Poslední upozornění hlavního hygienika ČR se týká Epidemiologická situace ve výskytu akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipky v 2. kalendářním týdnu 2011 v ČR. Jak je vidět, pan Vít je stále pouze hlavním agentem firem vyrábějích protichřipková séra a účinky dioxinů na zdraví občanů jsou mimo jeho zájmy.

Hlavní představitelé agrárního sektoru ČR se na mimořádné schůzce rozhodli vyzvat hlavního hygienika ČR a náměstka ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví Michaela Víta, aby zaujal konkrétní stanovisko k německému skandálu s výskytem dioxinů ve vejcích a vepřovém mase.
"V poslední době jsme zaznamenali indicie o nárůstu dovozu vajec z Německa. Máme to dokladované od některých obchodníků," uvedl na schůzce předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, zase přítomné informoval o svých obavách z dovozu německého vepřového masa. "Chceme proto prosadit, aby se postupně značila na veškerém mase země původu. Zatím se importuje maso, tady se přebaluje a na konečném obalu už není, odkud bylo dovezeno," dodal Veleba.

"Obracíme se na hlavního hygienika, aby neméně tak pohotově zareagoval na tuto velkou kauzu jako tomu bylo s jeho loňským vystoupením k mléčným automatům, kdy varoval české spotřebitele před pitím tohoto mléka a vypočítával, co vše z něj mohou lidé získat za choroby.To velmi české zemědělce poškodilo a ani pozdější výmluvy na předběžné varování zcela nezbavily lidi naprosto neopodstatněného strachu," řekl na jednání Zdeněk Koubek, předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství.
Tito tři zástupci více než dvou třetin českých zemědělců z jednání poslali Michaelu Vítovi oficiální žádost, aby se ke kontaminaci masa a vajec v sousedním Německu veřejně vyjádřil a navrhl způsob, jímž by se k českým obyvatelům tyto zdraví nebezpečné potraviny nedostaly. (Pramen).

Dovoz německých produktů, které byly kontaminovány dioxinem, do Česka neodhalily české kontrolní organizace, ale německé úřady. Dovozy potravin z Německa ať už přímo nebo přes Polsko, přitom stále pokračují.

Česká republika nemůže uzavřít hranice vůči dovozům z členských zemí EU. Takovou pravomoc má pouze Evropská Komise, která ji ale může využít jen v obzvláště nebezpečných situacích plošně ohrožující zdraví obyvatel. O jak velkou plochu se musí jednat není v dokumentech EU uvedeno nic.

Komisaři EU pro ochranu spotřebitelů Johnu Dahli je naprosto jedno, co se děje v zemích Evropy. Bez nařízení EU, Barossa a spol., nemůže žádný stát EU uzavřít hranice a odmítnout dovoz nakaženého masa nebo jiných potravin. V SRN už před Vánocemi věděli, že maso, které je v prodejnách, nebo se do prodejen naváží, je kontaminované dioxiny. Nadřízené orgány ale nezakročily, protože nechtěli “strašit” zákazníky, a potom byznys je byznys. Výrobní a obchodní organizace nechtěly přijít o miliony euro.(Pramen).

Na rozšiřující se skandál s dioxinem v německých zemědělských produktech reagovala Čína a až do odvolání zastavila dovoz vepřového a vajec z Německa. Ti zatracení komunisti si dělají co se jim zachce. Nejlepší by bylo připojit Čínu co nejdříve do EU, či snad lépe se k Číně připojit.

Co k tomu dodat? Z uvedeného je nad slunce jasné, že naše kontrolní instituce se zabývají především kontrolou výroby potravin na našem území a kvalitu i původ dovážených potravin ponechávají stranou. Z tohoto postoje profitují především spotřebitelé ve "spřátelené" Evropě, zejména pak Němci, kteří se tak mohou na kvalitu českých potravin spolehnout. Čeští spotřebitelé pak konzumují cokoliv, co jim především německé obchodní řetězce předhodí. Nejsou dokonce ani schopni si vybrat potraviny pocházející od českých výrobců, protože na výrobcích se uvádí pouze země posledního zpracovatele neboli baliče. Polské vejce jsou tedy po zabalení do českých krabic označena jako "Česká vejce", německé maso náhle dostává českou nálepku s vlajkou české firmy, která maso jen zabalila, případně německá prasata dovezená do Česka porazila a zabalila. Pro značení skutečné země původu potravin se v uplynulých dnech vyslovil také ministr zemědělství Ivan Fuksa, který chce změnu legislativy prosazovat na půdě EU. Prorokuji, že se mu takové zásadní opatření namířené proti "svobodnému" obchodu v Bruselu prosadit nepodaří.

Přeji vám k dnešnímu obědu dobrou chuť, pokud ovšem máte jistotu, že to co jíte je bezpečné. A protože vám to nikdo není schopen zaručit, při jídle myslete raději na něco jiného, například na očekávané "sjednocení sazby DPH", neboli na zdražení potravin. Musíme přece tak nějak všichni udělat něco pro snížení našeho společného státního dluhu. Právě teď se blíží k hodnotě 1,5 bilionu korun. Kolik je to vlastně peněz si naštěstí nejspíše nedovedete ani představit. Ale když vám řeknu, že na jednoho obyvatele včetně kojenců a starců to dělá cca 140 tisíc korun, tak už asi víte, jak jsme na tom.
18.1.2011 11:10 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.