Kartuše a oprava pákové baterie.

Podle slibu našeho milého premiéra Nečase se dnes kolem poledne od něj dozvíme jméno nového ministra lesů vod a strání. Česká televize o tom už vysílá dramatické zprávy od samého rána a všichni ochránci přírody a lidských práv jsou nadmíru vzrušeni, jak to bude s ochranou přírody a granty na jejich činnost. Pokud by byl jmenován Tomáš Chalupa (ODS), právník, novinář, obecní zastupitel a také oblíbenec prezidenta Klause, nebudou z toho ekologičtí aktivisté a výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů nadšeni. Je totiž prý zastáncem sociálního darwinismu.

My se ale dnes nebudeme zabývat budoucími problémy ochranců přírody. Podíváme se na nejdůležitější chemickou sloučeninu zvanou há dvě ó neboli vodu. Jak je obecně známo, bez ní se nedá pít a ani žít, jak už to ostatně sdělili národu kdysi v minulém století autoři Radim Drejsl a Miroslav Zachata v tehdy rozhlasovými pracovníky velmi oblíbené budovatelské písně Rozkvetlý den.

Voda, jak ví každé malé dítě, v naší civilizované společnosti teče z kohoutku nebo se kupuje v PET lahvích v supermarketu. Nás zajímá voda z kohoutku, protože podle nedávných objevů novinářů je nejen vhodná k pití a vaření, ale má často lepší kvalitu než ta lahvová. Ponecháme ale vodu stranou a budeme se věnovat kohoutkům.

Od masového zavádění nových vodovodních pákových superbaterií už utekla řádka let a tak se mnozí z nás včetně mé maličkosti dostávají do problému kapajícího kohoutku. To je neblahý jev zvyšující účet za vodu a navíc způsobuje mrhání drahocenou tekutinou, které je v přírodě stálý nedostatek. My ale máme jistou výhodu, protože praotec Čech spolu s praotcem Židem a praotcem Němcem a později i praotec Cikán (více viz dílo J.Cimrmana) pochopili, že Čechy i Morava jsou takovým evropským nočníkem, ve kterém je možné vodu z nebes napadanou zadržet a svobodně užívat. Máme tedy vodu ryze českou, národní. A kapající kohoutky je proto třeba opravovat.

Jak na to? Abyste nedopadli jako Pat a Mat, věnujte čas přípravě této práce pro zlaté české ručičky. Co hlavně potřebujete vědět? Jméno výrobce, značku a typ baterie. Pak máte naději, že v některém internetovém či jiném obchodě najdete a koupíte základní díl ukrytý uvnitř baterie: kartuši. Časy levných oprav starodávných vodovodních baterií už pominuly, technika kráčí nezadržitelně cestou výměny celých funkčních celků a tak se připravte na náklady ve výši 100 - 300 korun za jednu kartuši v relacích podle ceny vaší baterie.

Jak se vlastně dostanete dovnitř té baterie? Dosti zásadním nástrojem není šroubovák ani kladivo, ale subtilní šestihranný "zahnutý" klíček o průměru 3mm pro vyšroubování pojistného šroubku ukrytého za plastovým kloboučkem červené a modré barvy, který najdete obvykle pod pákou. Tím uvolníte tuto páku baterie a tahem nahoru ji sejmete. Podobný se používá například pro instalaci kliky u dveří, kterou jistí nepatrný šroubek zvaný červík. Kdyby to nešlo povolit, zkuste nakapat trochu oleje do šicích strojů nebo stříknout oblíbený MD či podobný sprej a chvíli točte sem a tam.

Páka je venku, rukou odšroubujte ozdobnou krytku a na řadě je pojistná matka držící tělo baterie včetně kartuše pohromadě. Předpokládám, že v tomto bodě již máte zastavenou vodu!

Teď potřebujete buď stranový klíč 30mm pro pojistné matky u baterií s kartušemi 42mm nebo klíč 27mm pro kartuše 35mm, barbaři mohou v nouzi použít obyčejné sikovky.

Kartuše z umělé hmoty je to, co pomocí docela mazaného mechanizmu zajišťuje nejen otevírání a zavírání vody, ale i míchání vody teplé ze studenou. Můžete ovšem narazit na kartuši mosaznou termostatickou, která vás ale přijde nová až na několik tisíc! Kdo z vás měl na drahou baterii, bude muset sáhnout i při výměně kartuše hluboko do peněženky. Nepočítejte s tím, že někde koupíte jen nějaké ty gumičky za pár korun a vše bude zase fungovat jak má. Spíše se dostanete do situace, kdy už nekoupíte ani tu kartuši, protože žádný náš právní předpis obecně neukládá prodávajícímu, výrobci, dodavateli ani nikomu jinému povinnost zajišťování náhradních dílů. Pakliže se nejedná o záruční opravu, není povinností prodávajícího nebo dokonce výrobce zajistit vám potřebné náhradní díly. Záleží jen na dobré vůli a solidnosti výrobce, případně na obsahu všeobecných dodacích podmínek prodejce.

Další a lepší návody na opravu pákových baterií i s obrázky najdete zde a také tady.

Takže není-li kartuše k sehnání, nezbývá vám nic jiného, než zakoupit novou celou baterii, což je ostatně zcela v souladu s nejnovějšími trendy ve výrobě čehokoliv. Nefunkční výrobky se neopravují, ekologicky se recyklují a a nahrazují výrobky novými, vyvinutými na vyšší úrovni ochrany přírody. U vodovodní baterie máte ale šanci: zkuste si spolu s ní koupit i jednu náhradní kartuši.

Přeji vám hodně zábavy při záchraně vzácné pitné vody, která by z vašeho kapajícího kohoutku unikala do kanalizace. Špatně utěsněným kohoutkem, z něhož každou minutu ukápne deset kapek vody, takto unikne za měsíc zhruba 170 litrů vody. Jste-li učitelem, můžete se svými žáky provést praktické cvičení Ztráty vlivem kapající vody z netěsnícího kohoutku (autor Petr Jakeš). Přeji vám krásný slunečný den, začíná to vypadat, jakoby se blížilo jaro nebo snad globální oteplení? A buďte i dnes dobří.
10.1.2011 11:25 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.