| Pamětník
počátků dějin počítačů a internetu komentuje |
| nejméně jednou týdně aktuální události kolem nás |
|
|
|
|
|
Používáte Google Earth?Pak si stáhněte novou verzi, která přináší některá vylepšení jako na příklad tlačítko pro zatmavení těch částí země, kde právě nesvítí slunce (nebo volba Zobrazit, Slunce), byla vylepšena funkce StreetView zobrazující reálné fotografie z vybraných ulic, které na sebe plynule navazují. Přibyla datace leteckých snímků a nový způsob ovládání. Novou verzi stahujte zde. Když už jsme v tom stahování: sháníte staré verze některých programů? Navštivte "sběrnu" starého šrotu oldversion.com. Někdy se vám tahle adresa může hodit. Například máte registrační kódy k nějaké starší verzi určitého programu a na webu výrobce či autora najdete ale jen poslední verzi. Jak jste se dostali k registračnímu či jinému klíči k programu nebudeme rozebírat... Pálení klestí nahlaste přes internet.Pokud se jako fyzická osoba chystáte pálit přírodní odpad z vaší zahrady na otevřeném ohni, ohlaste to hasičskému sboru na internetu na stránce Pálení klestí. Vaše zahrada musí splňovat ale jednu podmínku: musí být na území kraje Vysočina. Odesláním formuláře Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina nepovoluje pálení. Odesláním vyplněného formuláře je vaše pálení evidováno operačním a informačním střediskem hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. Evidence slouží jen pro možnost ověření místa pálení s možným nahlášením požáru. To je velice praktické, protože tak můžete zabránit zbytečnému výjezdu hasičů k vašemu ohni. Formulář můžete využít i pro ohlášení táboráku při pálení čarodějnic. Vyplněný formulář si uložte nebo vytiskněte jako doklad, že jste pálení ohlásili. Pokud je vaše zahrada v jiném kraji, zjistěte si, zda pro vás neplatí místní vyhláška, kterou se upravuje požární řád obce. Určitě neuděláte chybu, když se domluvíte s místními dobrovolnými hasiči. Při ohlášení byste měli uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření. Vypalování trávy ale povoleno není. Dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o PO) fyzická osoba nesmí provádět plošné vypalování porostů. Při plošném vypalování porostů se občan dopouští přestupku dle zákona o požární ochraně, za který jí hrozí pokuta do 25 000 Kč. Podnikající právnické a podnikající fyzické osoby se při plošném vypalování porostů dopouští přestupku dle zákona o PO, za který jí hrozí pokuta až 500 000 Kč. Podnikatelé jsou povinni spalování odpadu při dodržení místních vyhlášek předem oznámit příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může případně stanovit podmínky pro tuto činnost nebo ji úplně zakázat. Konec světa bude v roce 2036.Třináctiletý německý student opravil výpočet amerického Národního úřadu pre letectví a vesmír (NASA), který sa týkal možnosti kolize Země s asteroidem Apophis. Nico Marquardt využil na svůj výpočet údaje Institutu astrofyziky v Postupimi. Nico zistil, že šance srážky asteroidu Apophis so Zemí je 1 ku 450, přičemž NASA to odhadovala na 1 ku 45-tisíc. Evropská vesmírná agentura (ESA) potvrdila, že mladý "výzkumník" má pravdu. Školák předpokládá, že Apophis může narazit do jednoho ze 40 tisíc umělých družic kroužících na orbitě naší planety během jeho přeletu 13. dubna 2029. Satelity letí rychlostí 3,07 kilometru za sekundu vo výšce kolem 36-tisíc kilometrů, vzdálenost mezi asteroidem a Zemí by měla být 32 500 kilometrů. Pokud asteroid narazí do některého satelitu, změní to jeho trajektorii a existuje předpoklad, že se při dalším průletu v roce 2036 se Zemí srazí. Pokud by k tomu došlo, Apophis se v atmosféře změní na 200 miliard tun vážící směs železa a iridia o průměru 320 metrů, která spadne v lepším případě do Atlantického oceánu. Vlny tsunami by potom zničily obě pobřeží oceánu a níže položené vnitrozemské oblasti, zatímco hustý oblak prachu by zatemnil oblohu na neurčito. Astrofyzici neberou možnost srážky asteroidu se Zemí na lehkou váhu a společně připravují misi, při které by v roce 2029 byl Apophis prozkoumán přímo kosmickou sondou. Animovaný diagram průletů asteroidu Apophis kolem Země najdete zde, znázornění mise sondy k asteroidu zde. Pokud si plánujete, že se dožijete roku 2036, doporučuji události kolem Apophisu sledovat, zejména pak 13.dubna 2029. Ten den je totiž pátek a navíc, když sečtete 2+2+9, vyjde vám také třináctka... Odvolávám, co jsem vám poradil!Není to tak dávno, co jsem uveřejnil článek Vypěstujte si sami dřevo na vytápění domu, ve kterém jsem vychválil do nebe pěstování rychle rostoucí dřeviny zvané topol japonský jako energetického zdroje pro vytápění. Náhodnou cestou "jedna paní povídala" - zdroj nebudu prozrazovat - ke mě docestovala zpráva, že je tato dřevina abnormálně žíznivá po vodě a roste nejraději někde v močálu nebo alespoň na podmáčených loukách. Protože na naší zahradě nemáme neomezené zdroje vody, ba spíše naopak, ověřil jsem si tuto informaci přímo u zdroje ve VÚOZ v Průhonicích, kde mě zprávu potvrdili. Vzápětí jsem tedy svoji objednávku stornoval. Pokud se tedy někdo z vás rozhodl kráčet v mých ekologických šlépějích a nedisponuje řádně zamokřenými pozemky, zanechte pokusů jak přijít zadarmo k topivu. Mohli byste snadno přijít o vodu ve studni a dostat se třeba i do konfliktu se sousedy, kteří by se divili, kam mizí voda i z jejich studní. Poněkud zvláštní je fakt, že na stránkách doporučujících pěstování topolů není ani slovo o náročnosti této dřeviny na vodu. Jak dopadnou rozsáhlé pozemky osázené topoly těch zemědělců, kteří neodolali vidině státní dotace, lze jen těžko předpokládat. S ohledem na fakt, že na území naší republiky dopadá ročně stále méně a méně vody z nebes, zdá se mi, že pěstování energetických rostlin a dřevin na plochách dřívě používaných pro výrobu potravin je dalším šlápnutím víte do čeho. Mám pro vás ještě jednu poněkud zábavnou historku rovněž z ekologického soudku. Veden snahou neubližovat přírodě jsem loni zakoupil ekologický olej pro mazání řetězu elektrické pily. Letos na jaře jsem ale splakal nad výdělkem: pilu uskladněnou ve sklepě objevily myši a puzeny hladem rozežraly zcela víčko nádržky na olej, ohryzaly i vršek nádržky se závitem a vycucly obsah. Škoda je prakticky neopravitelná, náhradní nádržka není k mání. Co budu dávat do nové pily nevím. Objevil jsem ale na toto téma skvostnou diskuzi, kterou si určitě přečtěte. Malá ukázka, abych vás tam nalákal:"...profi dřevorubec dělá s pilou H365, kterou maže pouze levným rostlinným olejem - cituji - v lese to potom voní, jako když se smaží řízky...". Už ty moje myšky chápu. A opravenou nebo novou pilu budu muset dát do plechového futrálu. Figurka Hitlera sedícího na záchodě?Škrlová promluvila před kamerou * Ve zříceném ultralightu zemřeli dva lidé * Na Havlíčkobrodsku hořela papírna * Kulínský dostal tříletou podmínku * Hotelu Savoy hrozí pokuta * Parlament schválil novelu zákona o elektronických komunikacích * Fotbalistu odsoudili za faul * Provokoval při návštěvě Buse, dostal trest * Hlásí se další podvedení * Nepravomocný trest pro B.Kulínského * Hotel Savoy provozuje kamerový systém nezákonně * Výrobce hraček na Ukrajině uvedl na trh figurku A.Hitlera * Kulínský dostal tříletou podmínku * Utloukla manžela * Ultralight hledali 16,5 hodiny * Dělník spadnul z lešení *• Mimoňské války u soudu * V Třebíči se poprali britští vojáci * Ženy ubodaly partnery * Letadlo na mrakodrapu ve Zlíně * V Praze přepadli banku * Škola smyku umaže trestné body * První tři dny nemoci nebudou zadarmo.
Hlídání terezínského památníku je nesmysl.Krádež bronzových destiček se jmény obětí holokaustu jen dokazuje, že zloději se nazastaví před ničím. Ostatně nelze očekávat, že bude kriminálník rozlišovat mezi krádeží měděného okapu ze soukromého domu a vyloupením národního památníku. Problém majetkové kriminality není v nedostatečném střežení majetku, ale v nízkých trestech, které pachateli hrozí v případě, že bude vůbec dopaden a v tvrdosti výkonu trestu. V případě krádeží barevných kovů pak především v trestech, které by hrozily provozovatelům sběren, ve kterých by byl nalezen kov pocházející z krádeže: ztráta licence navždy a vězení se sazbou nezávislou na ceně ukradeného "zboží". Případ z Terezína jen dokazuje, že se majitelé sběren neobávají vykoupit od zlodějů cokoliv. Počítají s tím, že jim policie není schopná dokázat, že vědomě vykoupili kradený cizí majetek. Zlodějská pakáž se bojí jediné věci: tvrdé práce. Pokud by pro výkon trestu odsouzených za majetkovou trestnou činnost platil režim podle amerického vzoru - například ruční zemní práce, čištění kanalizace a pod. - určitě by došlo k poklesu krádeží a loupeží. Pokud budou existovat pro tyto delikventy fešácké kriminály s ústředním topením, teplou stravou a sportem pod dohledem pseudohumanistických obránců lidských práv, k žádné pozitivní změně v potírání kriminality nedojde. Zásadní průlom by mohla přinést zásada "třikrát a dost" nebo metoda sčítání trestů při spáchání více trestných činů kombinovaná splácením způsobených škod podle zásady "budeš sedět tak dlouho, až vše splatíš prací ve věznici". Místo toho připravovaná novela trestního zákona přinese institut pohodlného domácího vězení s elektronickou kontrolou zdůvodňovaný nedostatkem kapacity ve věznicích doplněný možností vyhlásit osobní bankrot a vyhnout se placení škod. Vybudovat laciné pracovní tábory by zřejmě podle Amnesty International bylo zaváděním nacistických metod do vězeňství. Možná by pomohla mezinárodní spolupráce: posílat vězně do nigerijských věznic. A pokud jde o terezínský památník: místo bronzu nebo plastu by bylo vhodnější jména zavražděných tesat do kamene. Je Brigitte Bardot rasistka?Pařížský prokurátor požadoval minulý týden během soudního přelíčení pro Brigitte Bardotovou pokutu ve výši 15 tisíc eur a k tomu navrch podmíněný dvouměsíční trest za její výroky nabádající k rasové nesnášenlivosti. Bardotka napsala v roce 2006 tehdejšímu ministru vnitra Nicolasovi Sarkozymu dopis, ve kterém obvinila, že musimové týrají zvířata při jejich obětování na svátek Aid el-Kebir. Svátek Aid el-kebir připomíná věřícím muslimům legendární čin Bohem vyzvaného patriarchy Abraháma (pro muslimy Ibrahíma), aby svou víru stvrdil obětí syna Izáka. Vida Abrahámovo odhodlání příkaz splnit, Bůh své přání změní a místo Izáka se spokojí s tučnou ovcí. Na počest této starozákonní události náboženský obyčej vyzývá hlavu každé muslimské rodiny, aby o svátku Aid el-kebir podřízla ovci zakoupenou z vlastních prostředků. Např. v dnešní Francii se to většinou odehrává někde na dvorku, ve sklepě anebo v opuštěných dílnách či garážích na předměstí. Podle odhadů francouzkého ministerstva vnitra tak každý rok padne za oběť rituálu 150 000 zvířat. Údaje zemědělského výboru zabývajícího se chovem a prodejem ovcí jsou ještě vyšší a pohybují se v rozmezí 400 000 až 600 000 kusů. "Mám toho dost. Tito lidé nás vodí za nos, ničí nás i naši krajinu zaváděním vlastních zvyků," prohlásila 73-letá Bardotová, která se soudního přelíčení nezúčastnila. Místo toho soudu napsala, že je jí "zle z toho, jak jí protirasisitické organizace zastrašují." Moji milovanou BB neboli Brigitte Bardot odsoudili za vyvolávání rasové nenávisti už v roce 2000. Francouzská justice včera tehdy odsoudila herečku Brigitte Bardot za vyvolávání rasové nenávisti, a to k pokutě 30 000 franků. Osudným se jí stal "Otevřený dopis mé ztracené Francii z roku 1999." V něm totiž kritizuje počet muslimských imigrantů ve Francii, jejich zvyk podřezávat ovce a počet mešit v zemi, "zatímco naše kostelní zvony mlčí kvůli nedostatku kněží".  Co k tomu dodat? Je to o tom, jak se B.Bardot přes lásku ke zvířatům stala xenofobistkou a rasistkou. Je to tak snadné, prostě se jí nelíbí, když někdo na náměstí nad kanálem podřezává ovci. Očekávám, že až se vám snad něco podobného stane u nás, že přivedete svoje všechny děti se na to podívat, ať se seznámí s lidovými zvyky naší muslimské menšiny. Musíme být přece tolerantní a když se nad tím zamyslíte, na jatkách s těmi ovcemi nedělají nic jiného, protože zvíře musí pořádně vykrvácet, jinak by to mas9čko na pánvi nebylo tak pěkňoučké. Že to není potřeba dělat na veřejnosti? Inu, asi je nám vlastnější v této věci býti pokrytci. Naše babičky ještě dovedly slepici useknout hlavu na špalku a děti se bavily slepicí pobíhající bez hlavy po dvorku. Králík se musel pěkně seknout rukou do zátylku, až to křuplo, jak se mu zlomil vaz. Kočky tenkrát ještě chytaly myši a nosily je až do kuchyně ukázat, pokud je přímo nesežraly. Ty venkovské to dělají ještě dodnes a ty pražské, těm zbyly jen ti zpěvní ptáci. Když najdete na trávníku takové hezké kolečko z ptačího peří, je to práce té milé kočičky, které nosíte pod panelákové schody mlíčko. Připravme se tedy v rámci náboženské tolerance k muslimům i na to podřezávání ovcí, protože se jistě nechcete dostat před soud tak, jako moje milá BB. Jinak doufám, že vás alespoň tato krásná fotografie z počátků její hvězdné kariéry potěšila. Skrytá pedofilie a incest.John Horak, profesor etologie a sociální sexuologie na americké univerzitě v Middletownu, bratr Jamese Horaka, oba po prarodičích původem z moravské vesnice Olšiná, publikoval studii, ve které se zabývá příčinami tzv. druhé mízy u některých mužů. Tento jev čím dál tím více vede k nárůstu rozvodovosti u manželských párů, ve kterých dosáhli muži věku kolem 45 - 55 let. Obecně panuje představa, že muži mívají v tomto věku poté, co jejich děti dosáhly dospělosti, častěji pocit prázdnoty a neuspokojení a dojem, že si vlastně ještě nic neužili. Snaží se to tedy co nejrychleji napravit, i když následky jsou často katastrofální i pro ně samotné. Profesor Horak ale přichází s vysvětlením hlubších příčin této nespokojenosti mužů se svým sexuálním životem: je totiž zcela běžné, že muže ve středním věku silně přitahují mladé dívky často až dětského vzezření, dívky, které jsou ve věku jejich dcer. Horak tvrdí na základě svých výzkumů, že v každém muži je kromě komplexu oidipovského, tedy erotické lásky k vlastní matce, skryt i komplex pedofilní. Pokud se jim podaří k sobě připoutat o generaci mladší dívku, povzbudí tato skrytá pedofilie jejich sexuální schopnosti, které se zdály být životem s postarší manželkou utlumeny často až k naprosté nefunkčnosti. Jak říká profesor Horak velmi otevřeně ve své studii, "mladé masíčko dokáže oživit i starý prut k novému životu". Dostat do postele spolužačku své dcery je skoro totéž, jako realizovat incestní vztah. Horak na tomto místě poznamenává, že by se mělo v takových rodinách vést šetření, zda zde skutečně nedošlo v minulosti k incestnímu či dokonce incestně pedofilnímu vztahu otce s dcerou. Vzpomeňte na případ našeho nejmenovaného politika, který byl v tzv. Kubiceho zprávě obviněn ze styku s nezletilou dívkou, dcerou svého přítele a po nějaké době opustil vlastní manželku a oženil se s velmi mladou dívkou. Touha po sexu s mladými či dokonce nezletilými dívkami u postarších, zejména úspěšných mužů je ale podle Horaka zcela přirozený jev, jak říká svým neotřelým stylem: "Příroda si žádá dokonale využít kvalitní geny a proto jedna žena nestačí". Poukazuje na fakt, že postupnou liberalizací života společnosti a potlačováním zejména katolických představ o nevhodnosti předmanželského sexu a života ve dvou po celý zbytek života, se, jak to on nazývá, "revitalizace" úspěšných mužů stává téměř novou společenskou normou. Jak to ostatně můžeme sledovat i v naší společnosti nejen u úspěšných umělců, ale i u politiků. Je patrné, že profesor John Horak dává tomuto společenskému jevu nový rozměr svým výzkumem potvrzeným podezřením o pedofilní a incestní motivaci jeho "pachatelů". Zákon na záchranu politického dědictví.Senát pravděpodobně navrhne, aby ústavní činitelé přišli o právo cestovat zdarma hromadnou dopravou. Zároveň by se jim ale od příštího roku zvýšily platy. Vyplývá to ze změn, které v rámci nového antidiskriminačního zákona doporučil schválit ústavněprávní výbor horní komory. Základní měsíční plat zákonodárce bez funkčních příplatků a náhrad nyní představuje 61 400 korun a bude zvýšen, aby naši politici a zákonodárci netrpěli nouzí a hlavně aby nebyli náchylní k úplatkům. Logické je, že návrh vzešel z řad senátorů, protože velká řada z nich je již téměř nad hrobem a už jim mnoho času na uspoření si nějaké té životní zálohy nezbývá. Otázkou ale zůstává, jaký by měl být příjem poslance či senátora, aby netrpěl chorobou zvanou hrabivost. Podle některých sociálních psychologů u většiny lidí žádná hranice neexistuje. Potvrzují to stále se množící řady multimilionářů a miliardářů, kteří v žádném případě nehodlají skončit s hromaděním bohatství. Zejména mezi politiky pak převažuje názor, nijak veřejně nepublikovaný, že hrabat musíš, dokud to jde. Tvoje strana krachne ve volbách a náhle ti pramen peněz vyschne. Musíš se proto zajistit na hubená léta, možná až do konce života. A tady je skutečně těžké stanovit nějakou hranici, kolik stamilionů či miliard je třeba vysloužilému politikovi odhozenému na politické smetiště pro klidné dožití. Záleží pochopitelně na stylu života. Náš nejznámější důchodce žijící na Vysočině dokonce tvrdí, že stačí mít nějakou tu docela obyčejnou nemovitost a dá se pak přežít i z důchodu. Necestuje někam do drahých destinací, nemá soukromé tryskové letadlo ani Rolls-Royce. Sice mu hrozí, že většinu jeho uspořených peněz utratí jeho mladá manželka a dítě se svými přáteli, ale pokud je zvyklý na asketický život v bačkorách na zápraží, může skutečně v klidu dožít až do smrti. Nejasný je ale ten úplný konec, kdy ochromen nějakou vleklou chorobou se stane zcela bezmocným. Pak nemůže spoléhat na nejistý příslib péče své mladší manželky a musí mít pořádný balík v bance na zaplacení soukromé ošetřovatelky. Takže i ten nejskromější politik si musí na stáří ušetřit nějaký ten milion nebo raději více. Z důchodu si nikdo v tomto státě ošetřovatelku platit nedokáže. A komu by se chtělo opustit své hnízdečko a strádat někde ve spolku podobných zřícenin. Proto se nemůžeme divit, že politici se snaží nahrabat si peníze jak se dá. Pokud bychom jim to nedovolili, nikdo by to nechtěl dělat. Restitučních multimilionářů typu pana Havla nemáme dostatek a vlastně žádný z nich se do politiky nepustil a pouštět nehodlá. Tak bychom spíše měli myslet na vybudování luxusního domova pro vysloužilé politiky, ve kterém by mohli beze strachu o budoucnost vzpomínat na ty staré časy, kdy nám vládli. Tenhle můj nápad by už stál za to jej podat jako návrh zákona třeba pod názvem Zákon na záchranu politického dědictví. Nicolas Sarkozy není malý blbec.Čerstvý francouzský prezident totiž navrhuje zavést novou daň za internetové připojení a používání mobilních telefonů. Nová daň by měla pomoci financovat dva francouzské veřejnoprávní televizní kanály, které by vysílaly bez reklam. O televizní reklamu by tak bojovaly pouze soukromé stanice, kterým by přibylo cca 800 milionů eur reklamních příjmů, které dosud dostávala státní televize. Sarkozy však zdůraznil, že nová daň bude "zanedbatelná". V každém případě by jeho nápad zdražil služby internetových i mobilních operátorů. Ber kde ber, nakonec vše musí zaplatit ten poslední chudáček v řetězu poskytování služeb: daňový poplatník, zaměstnanec, který si nemůže nic odepisovat z daní. Můžeme jen doufat, že tento blbý nápad nezahrne EU do plánu svých reforem směřujících k získávání dalších peněz, které pak Brusel velkodušně a velkopansky poskytuje ve formě dotací různým firmám a "neziskovým" spolkům. Proč dělat něco jednoduše snížením daní, když to jde složitě jejich zvyšováním a následným poskytováním dotací. Kdyby tento mechanizmus v EU neexistoval, byla by totiž existence větší části bruselské administrativy zcela zbytečná. Připomíná to staré špatné zvyky, kdy panovník projíždějící v kočáře mezi svými poddanými ožebračenými jeho výběrčími daní rozhazuje do davu pár zlaťáků, aby jej lid miloval. Milovat bruselskou "vládu" však může jen naprostý idiot. Nějak jsem se poránu rozhořčil, asi za to může chřipka oslabující můj mozek. Marně jsem ale hledal téma, které by bylo "nabité pozitivní energií". Stejně tak jako Sarkozyho nápady mě nadzvedly aktuální informace o tom, jaký měl papež v Americe dort ke svým 81 narozeninám. Doufám, že se mu po něm nezbláznil žlučník. Bohužel jsem se nedozvěděl, jakou měl dnes ráno stolici. Očekávám, že se v tomto směru zlepší globální zpravodajství. Například by bylo dobré vědět, co si myslí Hospodin o pořádání bohoslužeb na bassebalových stadionech. Měl by si už konečně nechat zavést internet a dát nám vědět, co a jak a poradit svému zástupci na zemi, co má dělat. Naše děti by pak nemusely posílat dopisy do pošty v Božím daru, stejně jim dělá potíže napsat něco na papír, dát to do obálky a odnést na poštu. Mailování přímo velkému šéfovi by vše zjednodušilo. Nenechte se ale mými blafy odradit a buďte dobří i dnes. Windows Vista SP1 je ke stažení.Pokud jste se zařadili mezi uživatele Vista woken, máte možnost si je trochu vylepšit. Alespoň podle tvrzení jeho tvůrců, kteří tvrdí, že SP1 přináší: Zvýšení spolehlivosti, Zvýšení výkonu, Zvýšení bezpečnosti, Změny ve vyhledávání a Změny v hlášení paměti (RAM). Aktualizace se "zatím" nešíří přes Windows Update, ale pouze jako instalační balíček o velikosti 544 MB. K jeho instalaci je vyžadována originální kopie Windows Vista. Pro srovnání: první operační systém z garáže Billa Gatese MS-DOS se vešel na jednu disketu 160 KB. Instalačka Visty té nejjednodušší verze zabere dnes něco kolem 700 MB. Položím kontrolní otázku: myslíte si, že vám Vista poskytuje cca 700MB/160KB = 4480x více služeb než stařičký MS-DOS? Odpovím si sám: ani ve snu. Položím ještě jednu otázku: za kolik se MS-DOS 1.0 prodával? Odpovím si sám: byl zadarmo v ceně počítače IBM PC 5150. Ano, poprvé, ale také naposledy byl operační systém zadarmo. Inu, to byly časy: procesor Intel 8086 (4,77 MHz) a neuvěřitelných 64 KB RAM , černobílý 11,5" monitor, klávesnice a jedna či dvě disketové mechaniky 160KB. Doufám, že vám stažení té drobné opravy Visty v délce 544 MB nebude trvat příliš dlouho. Pokud ano, dobře vám tak. A omlouvám se za dnešní pozdní vydání až v poledne, nějak mě dnes neslouží mozek, teče mi z nosu a kašlu jako tuberák. Vám přeji pevné zdraví. Mimomanželský vztah vám zlepší imunitu.Nevyčítá vám ODS, že žijete v bigamii? V jednom domě prý máte manželku i milenku… Ne, já samozřejmě nežiju v domě s manželkou i přítelkyní. My jsme jeden čas chtěli jít se ženou od sebe. Našel jsem si přítelkyni a ta otěhotněla. Jenže mám s manželkou postiženou dceru a usoudili jsme, že v zájmu kvality života naší dcery zůstaneme pohromadě. Tak jsme se k sobě vrátili. Mám dvě děti se svou normální ženou, se kterou žiju. A pak mám syna s přítelkyní. Za tím chodím o víkendech. Teda spíš si ho beru do svého domu. Tohle je ve společnosti dneska běžné. Víte co, mně je třicet čtyři… Někde jsem četl, že kdo není úspěšný, nemá víc ženských. Pan primátor si ze mě dělá srandu, že jsem bigamista, ale tak to není… A navíc jsem někde četl – to tam napište – že kdo má dvě tři ženské, má dobrou imunitu. A já jsem úplně zdravej! Říká Jiří Janeček, místopředseda pražské ODS v rozhovoru pro Lidové noviny. Janeček tak dává všem schopným mužům návod, jak získat dobrou imunitu a "bejt zdravej". Navíc si přitom užívat rodinný život s manželkou a hodnotný erotický život s jednou či se dvěma milenkami. Podobný návod poskytuje svým příkladem i stínový ministr zdravotnictví Rath, možná i náš milý prezident Klaus. V minulosti pak můžeme sledovat celkem podařená milostná dobrodružství exprezidenta Havla a údajně měl mimomanželský vztah i první československý prezident T. G. Masaryk. Následováníhodné nejsou milostné eskapády Topolánka, který opouští rodinu a jehož nechce manželka pustit z chomoutu, ani sňatek pantáty Paroubka, kterého bývalá manželka naopak veřejně hanobí. Svoje osobní zkušenosti v této oblasti nemohu bohužel sdělit. Snad jen to, že v poslední době mám značné problémy s imunitou: rýma, chřipka a kašel napovídá mnohé. Něco bych s tím měl udělat. Problém je v tom, že už mě není třicet čtyři let jako Janečkovi. Automatizace na jednokolejkách není třeba.Chce to jenom trochu selského či spíše kanadského rozumu. Po srážce dvou tramvají v Ostravě, při které byli tři mrtví, doporučuji tamějším tramvajákům ale i železničářům na všech jednokolejných železnicích používat onu prastarou metodu provozovanou na kanadských jednokolejkách. Tam je na každou jednokolejnou obousměrně používanou trasu k dispozici takový vyřezávaný klacek, pešek či totem a jet může jen ten strojvůdce, který ten klacek drží v dlani. Když dojede na místo, kde se protijedoucí vlaky vyhýbají, vykloní se z okna a předá zde čekajícímu mašinfírovi klacek se slovy GO, GO! Ten převezme klacek s právem jízdy pro další trasu a odfrčí v dál. Podle toho, jak se sráží vlaky na našich drahách českých, nepochybně k nám tento starý vynález zatím nedorazil. Má to jen jednu malou vadu: na jednokolejce se musí pravidelně střídat vlaky jedoucí sem a tam, protože ten pešek je jen jeden. Ale pořád lepší, než mrtvoly a zranění na trati. Přeji krásný den bez havárií a bouraček. Olympijské hry je třeba nejen bojkotovat, ale i zrušit.Březnové události v Tibetu rozhýbaly na celém světě diskuse o tom, zda by bylo vhodné srpnové olympijské hry v Pekingu bojkotovat, či nikoli. Není pochyb, že se snaží Číňané zlikvidovat původní kulturu Tibetu, protože jim jaksi nezapadá do jejich koncepce kapitalistického státu vedeného komunistickou stranou. Před vojenskou okupací Čínskou lidovou republikou, která tak obnovila čínskou nadvládu nad Tibetem a přímo jej podřídila nové pekingské komunistické vládě, byl Tibet mezi 1. březnem 1913 a 23. květnem 1951, fakticky nezávislým státem. Je proto logické, že se čínská vláda dnes setkává s akcemi zahraničních demonstrantů, kteří využili humbuk kolem "celosvětové" pouti olympijské štafety k vyjádření svého nesouhlasu s poměry, které vládnou v Tibetu. V podstatě si o to koledovali svojí snahou využít olympijské hry k propagaci především svého politického systému, jak oni říkají "k propagaci výsledků práce vítězného čínského lidu". Cituji závěr prohlášení nazvaného "Stanovisko k událostem v Tibetu" zveřejněném na stránkách čínského velvyslanectví: "...zdůrazňujeme, že tibetští obyvatelé všech národností jsou proti odtržení Tibetu od Číny, jsou za udržení jednotného státu a společenské stability v Číně. Veškeré hanebné plány na odtržení a porušování stability v Tibetu nemají podporu obyvatelstva a jsou odsouzeny k neúspěchu. Pevně věříme, že pod vedením centrálního úřadu je tibetská autonomie plně schopna ochránit společenskou stabilitu a právní pořádek v Tibetu i základní zájmy tibetských obyvatel všech národností." Jako závažnější problém vidím v tom, že je dnes celá západní ekonomika zaměřená na využívání otrocké nepatrně placené práce čínských dělníků, skoro by se dalo tvrdit, že je na tomto novém zvláštním druhu neokolonialismu postavena a tak je pro evropské i americké politiky obtížné něco čínské vládě vyčítat. Koneckonců i čeští dělníci jsou v řadě továren u nás v podobném, i když ne tak tristním postavení. Mohou totiž využívat nízkých cen výrobků pocházejících právě z Číny. A navíc je v poslední době nahrazují otroci z východu. Komunističtí politici a zejména průmyslníci s rudou knížkou spolupracující se západními firmami v Číně dokazují, že je možné za pomoci komunistické ideologie strachu ovládnout i tak velký stát. Pravěpodobně platí, že čím větší stát, tím větší šance pro manipulaci s myšlením lidí. Podobá se to naprosto věrně budování třetí říše německými nacionálními socialisty a ne náhodou jsou srovnávány letošní olympijské hry s těmi z roku 1936 pořádanými s takovou pompou Hitlerem. Podle mého skromného názoru z původní myšlenky zakladatele novodobých olympijských her Coubertina nezbyl kámen na kameni a doba je vhodná k tomu, aby byla provedena zásadní změna ústupem od současného gigantismu. Původní amatérští sportovci se změnili v profesionální stroje na rekordy sloužící jen a jen reklamě v honu za vlastním profitem. S reprezentací států či národů to nemá nic společného, když se nesežene domácí sportovec, tak se koupí někdo v zahraničí. Bláboly o tom, co přináší pořadatelství OH jednotlivým státům jsou samé nesmysly, nakonec na tomto cirkusu profitují jen letecké společnosti, hoteliéři a obchodníci suvenýrů. Vlastní náklady zaplatí daňoví poplatníci pořadatelské země. Moje představa skromných OH bez reklamy pořádané jako hold staré řecké kultuře těla a ducha kdesi na neutrálním ostrově jen s pár tisíci diváky je nepochybně zcela nereálná. A proto by bylo nejvhodnější tento "moderní" olympijský cirkus zavřít a dát k ledu. Do doby, až zase nastanou ty staré časy bez letadel, automobilů, televize a počítačů. Do doby, která se bude v dějepisných rukopisech nazývat dobou postprůmyslovou. Prostě až dojde nafta, uhlí a plyn. Přeji krásný den, benzin zatím stojí jen 31.50 káčé. Kdy už s tím Anticikanismem někdo konečně něco udělá?Dokument: Prohlášení Grémia romských regionálních představitelů, 7.4.2008. Členové GRRP se sešli 29.3.2008 v Karlových Varech k projednání aktuální situace příslušníků romské národnostní menšiny v České republice. Po projednání a vyhodnocení situace přijali politické stanovisko, ve kterém vyjadřují tyto závěry:
Prvním z kroků v tomto směru bude žádost o spolupráci s Evropským fórem Romů a Travelerů (ERTF) ve Strasburku; Konkrétně, aby se již na jednání ERTF a představitelů Evropského parlamentu, OSCE, Rady Evropy a mezinárodních nevládních organizací dne 15.4.2008, věnovala zvláštní pozornost situaci Romů v České republice. Tolik dokument. Je to trestuhodné, jak se ten zatracený Anticikanismus nedaří u nás v Česku vyhubit. Vláda by se měla konečně zamyslet a něco dělat. Především je třeba se podívat na zoubek té organizaci Člověk v tísni, jejíž představitel Karel Novák prezentoval včera ráno v televizi svoje podivné názory, ze kterých vyplývá, že je největší chybou jednat s představiteli romských hnutí, kteří podle něj nikoho nezastupují. Otřesné výsledky o tom, jak smýšlejí občané neromové o Romech přinesla i zpráva o výzkumu provedeném panem Gabalem: Češi a Češky příliš nevěří tomu, že se v brzké době podaří začlenit Romy z ghett zpátky do společnosti. Zhruba pětina lidí si myslí, že to může trvat až 25 let. Víc ne čtvrtina dospělých míní, že se problém dá vyřešit za 25 až 75 let. Bezmála čtvrtina lidí je ale přesvědčena o tom, že by na to bylo potřeba víc než 500 let či že to nepůjde nikdy. Vyplývá to z analýzy, kterou pro organizaci Otevřená společnost vypracovala agentura GAC s.r.o. sociologa Ivana Gabala. Celý článek najdete zde. Pan Gabal a lidé pracující v jeho firmě se snaží, seč jim síly stačí, ale na výsledky jejich analýz nikdo nehledí. Naopak takoví lidé, jako je pan Čunek, jen situaci zhoršují a vyhrocují. Nemůžete také žít bez reklamy?Podle výzkumu Vodafonu a agentury Millward Brown by více než polovina (63%) zákazníků mobilních operátorů ve věku 20-40 let chtěla dostávat reklamu do svého mobilního telefonu na základě své aktuální polohy nebo místa bydliště. Zároveň by většina z nich (81%) ráda přijímala mobilní reklamu pouze z oblastí, které je zajímají. 71% zakazníků by přitom za příjem mobilní reklamy nepožadovalo další benefity. Více o výsledcích výzkumu zde. Tolik tisková zpráva šířená po internetu a dalších médiích oblíbeným systémem VŠEM,VŠEM,VŠEM, který vymyslel Vladimír Iljič Lenin, tvůrce i známého hesla UČIT SE, UČIT SE, UČIT SE. Tiskový mluvčí Vodafonu pan Filip Hrubý se nás snaží připravit na nepříliš vzdálenou dobu, kdy jda (jdouc, jdouce) po městě budete bombardováni reklamními esemeskami podle toho, kde se právě budete nacházet. Mobilní operátor vás bude sledovat krok po kroku a porovnávat vaši polohu s nabídkami služeb firem, které právě budete míjet. Tedy něco jako automobilový GPS navigátor, který vás může už dnes upozorňovat, že se právě teď blížíte k policejnímu radaru. Pro zadavatele reklamy a inzerce se tedy zřejmě brzy otevřou netušené možnosti, jak vás nenechat ani na chvíli v klidu. Bude to úžasné, když jda kolem prodejny s obuví obdržíte esemesku "Ano, v tomto obchodě mají krásné boty. Ale když uděláte přesně sto kroků vpřed, najdete v našem obchodě XYZ boty ještě krásnější a hlavně levnější. Dejte nahlédnout prodavači do vašeho mobilu a ten vám na základě této přijaté SMS/MMS poskytne 10 procentní slevu!" Pokud se vývoj online SMS/MMS reklamy bude ubírat tímto směrem, otevře se tak cesta i alternativním operátorům, kteří budou nabízet své služby sice o něco drážeji, ale bez reklamy! Jinou cestou bude nastavení SMS/MMS SPAM filtru přímo v mobilu pomocí podobné technologie, která se dnes používá v mailech. Inu, nové technické možnosti budou klást nové úkoly, vyvolávat nové výzvy pro tvůrčí pracovníky jak v reklamě tak i v antireklamním hnutí. Je tu ještě jedna cesta: zahoďte svůj mobil do popelnice a zažijete nebývalý pocit štěstí, že nejste štvancem pronásledovaným zprávami a hovory, o které vůbec nestojíte. Je to jedna z možností, jak bez jakékoliv techniky uskutečnit cestu časem zpátky do minulých časů, kdy mobil existoval jen v seriálu Star Trek. Pokud zahodíte i svůj televizor i přehrávač DVD či MP3, dostanete se ještě dál: přistanete v roce 1932, kdy bylo spuštěno 22. srpna v Británii poprvé na světě spuštěno pravidelné televizní vysílání. Přeji hezký let. Pro všechny ladiče systému: NEMAŽTE ADRESÁŘ PREFETCH !!!Titulek i následující doporučení jak zrychlit start Windows XP jsem převzal z fóra na serveru PC-HELP.CZ. Příspěvek tam uveřejnil Elusive z Brna a je určený pro zkušenější uživatele. Přebírám jej proto, že není jisté, jak dlouho bude tento výborný návod na tomto serveru k dispozici: Není pravda, že vymazání obsahu adresáře Pokud se tak stane a promažete (jde hlavně o soubor layout.ini), adresář zůstane prázdný a k dalšímu "prefetchování" už nedojde. Stejně tak se Prefetch zastaví, pokud zakážete službu "Plánovač úloh (task manager)" - tento proces je k prefetchi nutný. Takže, pokud máte adresář Prefetch prázdný, pomalý boot a nevíte, co dál, zde je stručný návod, jak Prefetch obnovit a rapidně zrychlit načítání XP: 1. Nejdříve se ujistěte, že proces Plánovač úloh je aktivní. Start->Spustit...->services.msc. Najděte položku Plánovač úloh - měla by být nastavena na "spuštěno" a "automaticky". Pokud není - dvojklik a nastavit. 2. Start->Spustit...->regedit, najděte HKEY_LOCAL_MACHINE \SYSTEM\ CurrentControlSet \Control\SessionManager \ MemoryManagement \PrefetchParameters a změňte hodnotu EnablePrefetcher: 0 = vypnuto Já mám 2 (pouze boot), v adresáři je pár souborů, nenarůstá do obludných rozměrů a XP startují svižně. Jinak samozřejmě záleží na vás, hodnoty 2 nebo 3 se doporučují. 3. Start->Spustit...->cmd. Do příkazového řádku zadejte: rundll32.exe advapi32.dll,ProcessIdleTasks a enter. Prefetch je nyní opět funkční, po restartu můžete sledovat, jak se adresář znovu plní. Pokud jste do registru zadali hodnotu 3, vše je hotovo a přeji hodně štěstí při dalším ladění. Pokud 2, pokračujte dále. 4. Zavřete všechny aplikace a proveďte 3x po sobě restart (ihned po naběhnutí XP). Adresář Prefetch se zaplní POUZE pro start systému (to je žádoucí). 5. Start->Spustit...->services.msc. Najděte položku Plánovač úloh - nastavte na "vypnuto" a "nikdy" (plánovač úloh je celkem zbytečná služba, žeroucí systémové prostředky). Děkuji tímto autorovi. Vyzkoušel jsem a doporučuji. Diskuzi k jeho příspěvku najdete na PC-HELP.CZ. Máte psa, který obtěžuje štěkotem okolí?Protože jste jako jeho majitel odpovědný nejen za jeho exkrementy, ale i za jeho chování, měli byste s tím okamžitě něco udělat. Pro převychování vašeho miláčka vám pomůže moderní technika - elektronický obojek proti štěkání, který je vhodný pro malá, střední i velká plemena psů. Součástí dodávky je obojek, baterie, testovací výbojka, elektrody a řemen. Někteří psi při různých příležitostech obtěžují své okolí vytrvalým štěkotem či vytím, čímž se stávají původci neshod mezi sousedy, případně příčinou stížností. Zařízení ve formě obojku pomáhá naučit psa zůstat v tichosti a tím zabránit těmto nepříjemným situacím. Také se stává skvělým doplňkem pro efektivní výcvik. Aktivuje se samočinně při štěkání, eventuelně vytí či vrčení psa. Režim práce, t.j. citlivost, způsob korekce a časovou odezvu je možné jednoduchým způsobem nastavit ve třech úrovních. Korekcí se rozumí zvukový signál nebo elektrický impuls, případně jejich kombinace. Elektronický systém obojku využívá moderní technologii na bázi jednočipového mikroprocesoru. Obojek je velmi snadno použitelný, kompaktní a vodě odolný, tudíž vhodný pro každou situaci. Díky ergonomickému designu a nízké hmotnosti je možné jej použít i pro rasy psů s malým vzrůstem. Princip činnosti: v pohotovostním režimu zařízení čeká na zvukový projev psa. Při prvním zaštěkání vydá zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem, jehož intenzita závisí na zvoleném režimu. Pokračuje-li pes ve štěkání, zařízení opět vydá zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem. Tento zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem vydá obojek maximálně 5x a poté se tento proces automaticky zastaví. Po delší odmlce psa (10 – 15 sekund) se systém opět přepne do pohotovostního režimu, t.j. další zaštěkání bude provázeno zvukovým signálem nebo zvukovým signálem spolu s korekčním impulsem. Další podrobnosti naleznete zde. Stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat k používání obojků s elektrickým výbojem, ostnatých obojků a stahovacích obojků bez mechanického omezení úplného zatažení smyčky u psů naleznete zde. Kromě obojků elektronických existují i sprejové obojky proti štěkání, například sprejový obojek proti štěkání, který má zabudovaný mikrofon. Jakmile pes začne štěkat, z obojku vystříkne dávka studeného vodního spreje. Ten účinkuje dvojím způsobem - jednak chladem vodního spreje, jednak syčivým zvukem při uvolnění spreje. Sprej psa překvapí a nežádoucí chování - štěkání - se tak přeruší. Obojek je vhodný pro psy všech velikostí. Bude i u nás pes potravina?Berte následující citace z různých pramenů jako podklad pro hledání vlastní odpovědi na otázky, které vás při tom napadnou. Rád bych jen úvodem zdůraznil, že mám rád všechny ty Vietnamce, kteří u nás provozují své obchody a restaurace, neprodávají padělky a zdraví nebezpečné výrobky a řádně platí daně. Ty druhé, kteří pašují neproclené zboží, falšují cigarety a alkohol, prodávají zfalšované zboží včetně pirátských kopií CD/DVD a programů, prodávají drogy, organizují prostituci a neplatí daně, ty rád nemám. Pokud jde o psy, můj postoj k nim je neutrální, pokud celou noc neřvou pod mými okny a pokud po nich jejich páníčkové a paničky uklízejí, pokud nekonají svoji potřebu na dětských hřištích, pokud jsou na vodítku (zejména ti větší) a neohrožují na zdraví či životě mě nebo mé blízké a pokud za ně jejich majitelé platí řádně poplatky a starají se o jejich zdraví. Dodávám, že jsem nikdy žádného psa nezabil ani nesnědl, alespoň ne vědomě. Vietnamců a Vietnamek bychom si měli vážit. Měli by se stát národnostní menšinou. Pro gitU to uvedl předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. Vietnamská komunita by se tak stala národnostní menšinou vedle slovenské, polské, německé nebo ruské. Premiér VSR Nguyen Tan Dung oficiálně požádal našeho předsedu vlády, aby byli Vietnamci žijící u nás uznáni za národnostní menšinu, se všemi právy i povinnostmi s tím souvisejícími. Tento oprávněný požadavek se snaží již déle jak tři roky uplatnit naše Česko-vietnamská společnost, protože Vietnamci de facto u nás žijí již od roku 1950, tedy plných 58 let. Londýn - Svérázným a poněkud drsným způsobem se rozhodl protestovat proti oblíbené zábavě britské smetánky - honu na lišky - umělec a autor řady happeningů Mark McGowan. V živém rozhlasovém vysílání snědl ve studiu psa corgiho, který je oblíbeným plemenem královny Alžběty II. Celý článek zde. Muž dostal rok vězení za týrání a snědení psa. Lidové noviny, 16. 09. 2004 PRAHA - Teplický soud včera potrestal muže za to, že ukradl, zabil a snědl psa. Roční nepodmíněné vězení je dosud nejvyšší trest za týraní zvířete v České republice. Muž psa odlákal spolu s kamarády od domu majitelky do lesa. Tam ho usmrtili a upekli. "Bylo nutno uložit takto přísný trest, protože neúcta k životu zvířete se potom projevuje i neúctou k životu lidskému," řekl soudce Miroslav Čapek. Stát eviduje rostoucí počet týrání zvířat. Vietnamská farma: chovají psi na maso? Policie v Přimdě na Tachovsku vyšetřuje jen těžko uvěřitelný případ. Více na Nova - TV archiv. Jedí Vietnamci psy? Z úst cizinců zaznívá občas nesmělý dotaz ohledně konzumace psů ve Vietnamu a kladná odpověď člověka vychovaného v absolutně jiném světě často rozruší. Vietnamci opravdu jedí psy a nijak se tím netají. Stejně jako u nás se chovají pro maso vepři, voli a drůbež, zde se navíc vykrmují psi. Psí restaurace jsou velmi oblíbené, ale plné zákazníků jsou jen druhou polovinu lunárního měsíce; maso ze psa je totiž (stejně jako např. maso sépie a želvy) „nečisté“ a podle pověry je vhodné ho jíst až po patnáctém každého měsíce. Existence dalších, možná ještě více šokujících restaurací zůstává turistům většinou utajena, protože speciality v nich nabízené nepatří, narozdíl od psího masa, k běžným vietnamským pokrmům. Jedná se o restaurace připravující hadí maso, speciality z koček, z opic, z veverek... Ve Vietnamu se jí prostě všechno, je to součástí místní kultury a tradic. Více zde. Virologové z Národního ústavu pro zdraví v thajském Bangkoku vedení Sudaratem Damrongwatanapokinem prověřili celkem 629 venkovských „voříšků“ a 111 koček v okrese Suchan Buri v centrálním Thajsku. U 160 psů a 8 koček zjistili přítomnost protilátek proti viru ptačí chřipky H5N1. Znamená to, že tato zvířata byla infikována virem H5N1...
A to je celé. V rámci budování multikulturní Evropy, potažmo Evropské unie, si musíme uvědomit, že mezi námi budou žít čím dál tím více komunity různých národnostních menšin, které nikdo nemůže nutit, aby se zřekli svého jazyka, svých zvyků a náboženství, aby se beze zbytku asimilovali. A pokud jde o ty psy a kočky: podle našich zákonů se ten, kdo jakékoliv vlastní odchované či koupené zvíře bezbolestně zabije a sní, nedopustil žádného trestného činu. Přeji krásný den a dobrou chuť. Ve vietnamských restauracích doporučuji konzumovat spíše drůbež. Naše vláda: ani pěšky, ani na koni.Znáte tu pohádku o chytré horákyni, že? Vláda Mirka Topolánka zatím nerozhodla o tom, zda uzná nezávislost Kosova. Ministři středeční diskusi o této kontroverzní otázce, na níž mají rozdílné názory, přerušili. Pro Českou republiku je Kosovo citlivou otázkou i proto, že tam působí její vojáci. A lidovci jsou proti uznání Kosova: "Uznání Kosova v současnosti by bylo dalším z kroků, který může vést k budoucí nestabilitě národnostně pestrého regionu. Je to jeden ze zásadních kroků, o kterém je nutné vést delší diskusi. Pokud bude předloženo uznání Kosova do vlády, naši ministři toto nepodpoří," uvedl po jednání předsednictva KDU-ČSL 1. místopředseda KDU-ČSL Roman Línek. Ano, je to choulostivá záležitost. Těžko říci, o co jde vlastně lidovcům, možná si jen snaží udělat strýčka pro příští volby a možnost opět vstoupit do vlády pantáty Paroubka. Vláda se v každém případě pokouší sdělit světu, že pokud Kosovo uznáme, učiníme to neradi a jen díky nátlaku ze strany USA a EU. Mnohem více by se ale proslavili naši politici tím, kdyby Kosovo neuznali a naše vojáky stáhli a poslali je třeba do Iráku, aby nepřišli naši zahraniční žoldnéři o žold. Na to jim ale chybějí "gule". Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek byl jmenován prezidentem republiky do funkce místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj. Stalo se tak při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě ve středu 2. dubna 2008 krátce po jedenácté hodině. Inu, lidovci zase bodují a Čunek i jeho celá rodina se podrobí jakémusi rodinnému auditu, který by měl zjistit, kde pobrali tolik peněz a zda to bylo košér. Čunek, jako hoch s inovačními nápady, přišel s novým návrhem: "Předpokládám, že se podobný audit provede později u všech ministrů a poslanců. Jistě to bude zajímavé čtení," poznamenal škodolibě v rozhovoru pro rudé Právo. Taková pitomost ale parlamentem neprojde, do svých financí si nenechají naši politici nikomu strkat rypák. A do třetice zase lidovci: Vláda otočila a už zase chce rakouské obrněnce Pandur II! Schválila totiž memorandum, které upravuje spolupráci se zbrojovkou Steyr-Daimler-Puch. Podle něho má firma dodat dva stroje na testování, a když budou vyhovovat, obě strany miliardový projekt oživí. A to i přesto, že podle ministerstva obrany je smlouva o největší armádní zakázce v české historii od loňska zrušená. Lidovecká ministryně obrany Parkanová v prosinci minulého roku smlouvu na dodávku 199 obrněnců se Steyr-Daimler-Puch za velikého halasu zrušila a dnes se z ničeho nic chystá uzavřít smlouvu novou na 107 kusů. Tvrzení o tom, že noví ministři se konečně dočkali všimného jako ti minulí z Paroubkovy vlády je jistě zločinným pokusem obvinit naše politiky z korupce. Naopak, s korupcí se bojuje a můžete i takový zločin státních úředníků oznámit na telefonních číslech nebo mailem. Telefonní číslo pro oznámení korupce politiků zatím zřízeno nebylo, ale jistě to v brzku bude napraveno. To s těmi obrněnci dělá Parkanová určitě ze soucitu s nebohými zaměstnanci firmy Steyr-Daimler-Puch, kteří by jinak přišli o práci. Vypadá to, že tato továrna byla postavena zřejmě jen pro to, aby mohla dodávat obrněnce do Česka. Opakuje se tak story s Gripeny, které také nikdo nechtěl a čeští daňoví poplatníci zachránili firmu Saab před krachem. Je to další důkaz o tom, jak jsme pro Evropu cenní a jak podporujeme hospodářský vzrůst spřátelených zemí. Buďte na to hrdí a buďte dobří, přátelé. Míru zdar! Co si myslel Karel Čapek o politice.Snad to, co chci říci, říkám za řadu jiných: za mnohé z těch, Budete se divit, ale tyto názory na politiku a politiky publikoval Karel Čapek v roce 1925 a přitom dokonale pasují na poměry v politice i dnes. Na jiném místě Čapek pokračuje: Jakou zbraní se máme bránit my, kteří jsme jednotlivci, proti vám, kteří jste strany? Co vám je po nás? Ne mandatáři naši, nýbrž mandatáři stran; neptáte se nás, nýbrž výkonných výborů stran; nejste odpovědni nám. Mezi námi, kteří jsme jenom občany, a vámi, kteří jste zaměstnanci stran není nic společného; parlament není tribunou naší, nýbrž zbytečným a nedůstojným předstíráním veřejné kontroly nad politickým handlem. Nemluvíte za nás; jen se o nás dohoduje. Mezi námi a vámi zeje propast, která se nenaplní řečmi schůzích stran ani předem napsanými a domluvenými rezolucemi. A nelítostně pokračuje, když píše o pocitu vlastního ponížení: Ponižuje nás nedůstojnost parlamentu, který i státní nezbytnosti vyřizuje stranickým handlem; ponižuje nás parlamentní systém, v němž bez hrubé a honorované majority by potřeby státu nebyly uhájeny. Ponižuje a skličuje nás přízemnost politického jednání; co jde vysoko nad domácí zájmy stran, je politickým exponentům tak lhostejno jako chalupníkovi aviatika. Ponižuje nás samozřejmost, se kterou političtí machři přijímají fakt, že stát je odevzdán stranám k exploataci. Ponižuje nás osobní úroveň mnohých, z nichž strany učinily vladaře nad věcmi národa. Ponižuje nás forma i duch politiky, jež vládne pomocí nečistých kompromisů mezi bezohlednými zájmy. Nejspíše si řeknete, cožpak se za sedmdesát let nic nezměnilo? Čapek nám přes propast těchto let sděluje, že stále žijeme ve společnosti řízené podle špatných zákonů, že se ve vývoji demokracie nikam nepokročilo z jednoho prostého důvodu: politikové a politické strany nemají žádný zájem stav věcí změnit. Jsou nadšeni mocí, kterou jim tak blahovolně svěřujeme. V závěru článku Karel Čapek vyzývá právě ke změně politického systému. Neznalého čtenáře bych rád upozornil, že tím dozajista nemyslel budování socialistického či komunistického státu. Pochybovači nechť si přečtou jeho článek PROČ NEJSEM KOMUNISTOU? . Omlouvám se, že jsem zde neuveřejnil celý text nazvaný "Politikum", uveřejněný 21.9.1925 v Lidových novinách. Bohužel ještě neuplynulo 70 let od jeho smrti a autorský zákon je v tomto směru nemilosrdný. Tak tady je Čapkův závěr: Jsme-li nespokojeni, volá se na nás: Pracujte ve stranách! Ne; je-li nám čeho třeba, tedy je to pracovat proti stranám; proti vládě stran; proti hlasovací mašinérii; proti inkompetenci; proti politice za zavřenými dveřmi; proti všemohoucnosti výkonných výborů; proti našemu ponížení; proti úpadku demokracie. My, pouzí občané, nechceme vládnout; my chceme jen důvěřovat. My můžeme znovu a znovu zkoušet, než se najde politický systém hodný naší důvěry; ta jediná možnost právě nám ještě zbývá; a bylo by politickou letargií, kdybychom toho práva neměli užít v této neslavné době. Otázkou zůstává, co tedy my, kteří nejsme členy žádné strany, můžeme dělat. Na tuto otázku nám bohužel neodpověděl ani Václav Havel svojí nepolitickou politikou. V každém případě by měli občané mít více možností rozhodovat o věcech celostátního významu v referendech. V řadě případů se to daří v řešení obecních otázek tehdy, pokud nejsou občané lhostejní k tomu, co děje nebo chystá za dveřmi jejich domova. Jak ale změnit politický systém oslabením vlivu stranických sekretariátů? Na tuto otázku jsme ani po sedmdesáti letech nepřišli. Možná proto, že jsme z pohodlnosti ani odpověď nehledali. Možná by pomohla nějaká skutečná demokratická revoluce. V Brně bude dnes premiéra státního znaku EU.Komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner zahájila včera dvoudenní návštěvu České republiky. | ||
 Home Některé odkazy na cizí internetové adresy použité v tomto čísle nemusí s ohledem na časový odstup od jeho vydání fungovat.
|
|||
Tolik dnešní ranní zprávy. Úchvatné, že? Zaujal mě povyk kolem prodeje figurky Ády, zatím na Ukrajině. Prodává se i s výměnnými oblečky a má natolik pohyblivé údy, že je možné nastavit pravou ruku k nacistickému (původně římskému!) pozdravu. Očekávají se protesty antifašistických bojovníků, obchodníci mají obavy, že jim Hitlera zabaví. Na celé věci je zvláštní, jak i 63 let po jeho smrti může taková pitomost vzbudit poplach strážců demokracie. Kdyby výrobce zmíněné "hračky" místo Hitlera šel na trh třeba s figurkou Nerona, Napoleona, Stalina, Maa nebo Kim Ir-Sena, nejspíše by ani pes neštěkl. Prostě Hitler je nadán jakousi fascinující mocí budit vášně i po smrti, možná právě proto, že byla tak dramatická. Figurka třeba vadí proto, že nemluví. Kdyby například vykřikovala něco jako "Jsem to ale idiot, proč jsem jen začal tu válku! Židy jsem neměl vraždit, ale půjčit si od nich peníze, tak jako to dělal Rudolf II." Ne, tak tohle by také nepomohlo, to by byla ještě větší provokace. Mám lepší nápad: prodávat fugurku Hitlera sedícího na kanapi s prostřelenou hlavou a nápisem "Takhle skončí každý diktátor!" Nebo Hitlera visícího na šibenici, i když to by bylo falšování historie. Dobře, tak Hitlera sedícího na záchodě a prohlašujícího truchlivým hlasem "To je konec, všechno jsme prosrali...", tak tohle by snad prošlo. I když jeden neví, možná by se ozvali ochránci lidských práv a označili by to za hanobení nebožtíka, který se nemůže bránit. Asi budeme muset počkat asi tak sto let, až si na toho idiota jménem Hitler nebude nikdo pamatovat. Pak to ale nebude žádný kšeft pro výrobce hraček a masmédia.
kteří nejsou politiky, nýbrž jenom občany; kteří snad jsou nebo byli dosti špatnými straníky, protože se snaží být co možná dobrými občany. Je nás dosti, kdo necháváme politiku jiným, protože děláme něco jiného; děláme svou práci a věříme, že to nejlepší, co můžeme, vydáváme všem právě ve svém povolání. Není to politická netečnost; říkáme-li, že chceme míti pokoj od politiky, znamená to něco velmi vážného: že chceme, aby politika byla v pořádku; aby nás neotravovala nad našimi pracovními stoly; aby nás neponižovala. Rádi bychom považovali politiku za určitou práci, která se koná stejně pozorně a věcně, jako my konáme svou a jakou žádáme od svého krejčího nebo zámečníka; rádi bychom důvěřovali politikům tak, jako důvěřujeme železnici, že nás poveze tam, kam jsme si koupili lístek. Nepleteme se zámečníkovi do jeho práce ani strojvůdci do jeho řízení; předpokládáme prostě, že rozumí své věci a z nás nedělá blázny. Náš život by byl neobyčejně trpký, kdychom k nim nemohli mít této důvěry. Nuže, náš politický život je v tomto smyslu velmi trpký. Máme ponižující vědomí, že s námi političtí lidé dělají, co jim je libo. Jsme jim dobří k tomu, abychom jim odevzdali hlas; vše další, co nám demokracie dává, je politická bezmoc. Sneseš takovou bezmoc, dokud je demokracie v pořádku; ale dusíš se jí, jakmile si uvědomuješ, že demokracie jde špatnými cestami.
Hlavním tématem je příprava českého předsednictví v Radě EU a stav čerpání finančních prostředků z fondů EU. Danuta Hübner je v Evropské komisi zodpovědná za problematiku regionální politiky. Zasazuje o to, aby tato politika byla úzce navázána na cíle obnovené Lisabonské strategie (hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst) a zapojila se do řešení globálních výzev. Vyzdvihuje také důležitost role měst při ekonomickém růstu jednotlivých regionů Evropské unie. Dnes se komisařka setká s představiteli krajů a regionálních rad v Brně a v Ostravě a bude s nimi diskutovat problematiku čerpání peněz ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Navštíví také některé projekty, které byly nebo jsou realizovány právě za pomoci evropských fondů. V Brně dokonce pokřtí tramvaj se symboly EU a Regionálního operačního programu Jihovýchod. Na tramvaji bude umístěn návrh státního znaku EU, jehož podobu v současné době projednává Evropský parlament. Znak bude po přijetí Lisabonské smlouvy používán jako logo EU. Danuta Hübner prohlásila, že očekává s napětím reakce českých občanů na tento nový symbol evropského superstátu.