Benedikt na návštěvě v Turecku.
Papež Benedikt ve svém roztomilém santaclausovském červeném vycházkovém oblečku obklopený ochrankou vlastních i tureckých mužů v černém navštívil dnes v Konstantinopoli tamějšího patriarchu pravoslavné církve. V pohotovosti je nejméně 15 tisíc dalších ozbrojenců včetně příslušníků turecké armády. Setkání s patriarchou se konalo v kostele sv.Jiří za zvuku gregoriánských chorálů. Tento sv.Jiří-Ondřej-George byl současníkem Ježíše a zemřel kolem roku 60 stejně jako Kristus na kříži. Nejedná se tedy o známějšího sv.Jiří, který bývá zobrazován jak bojuje s drakem. Žil mnohem později, ve třetím století.
 Organizace Al-Kajda veřejně odsoudila papežovu návštěvu a označila ji za součást kampaně vedené proti islámu. Papežovu cestu označili jako křížovou výpravu proti jejich víře. V prohlášení uveřejněném na internetu uvádějí, že "ve skutečnosti má papežova návštěva upevnit křížovou výpravu vedenou proti zemím islámu poté, co došlo k selhání vůdců tohoto tažení. Je také pokusem zničit žhavé uhlíky víry uvnitř našich tureckých bratří." Hezky řečeno, velice emotivní. Podle hesel na demonstracích muslimů před papežovým příjezdem nebyl Ježíš Božím synem, ale jen pouhým prorokem, stejným jako Mohamed. Zdá se, že právě prohlašování Ježíše za syna Božího je hlavním zdrojem nenávisti muslimů vůči křesťanům. Lze si snadno představit, že to chápou jako výraz nadřazenosti křesťanů, kteří tak mají jako symbol víry "mocnějšího" božího zastánce. Z jiného soudku se dozvídáme, že pravoslavný křest přijal před časem velký bojovník na ledě Jaromír Jágr. Dnes není kráásně a žádnou zi(mju) si zatím neužijeme. Inu, díky celosvětovému katastrofickému oteplování alespoň ušetříme za otop. Což je, pravda, katastrofa pro dodavatele tepla.
30.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Anténu CDMA zkuste dát na ústřední topení.
Používáte modem ANYData pro připojení na internet pomocí technologie CDMA? Pak vám doporučím malý trik s prutovou anténou, bez které je jeho použití prakticky nemožné. Sedíte-li v bytě a máte po ruce radiátor ústředního topení, pak podstavec antény posaďte přímo na něj. Zvedne vám to příjem signálu nejméně o dvě čárky. V mém případě ze dvou na čtyři, které se zvednou po připojení na plných pět. Zvedne to samozřejmě i rychlost přenosu, která podle výsledku měření přes server rychlost.cz v tomto případě dělá něco kolem 580 kbit/s, přesněji Download: 587.552 kbit/s (73.444 kB/s), Upload: 128.64 kbit/s (16.08 kB/s) a Web odezva: 428.3ms/602.1ms/695ms. Což vůbec není na mobilní připojení špatné, i když to bylo v neděli v 9.30 hod, kdy nejspíš příslušná BTS neměla co na práci, neboť ostatní vášnivci ještě spali nebo právě snídali. Pravděpodobně rozvodný systém topení sestávající z ocelových trubek zapůsobil jako obrovský zesilovač, i když odborník na antény by to označil jako něco docela jiného.
Při tomto testu rychlosti mě zaujal výpis chybové konzoly Firefoxu pro JavaScript, která kupodivu našla na testovací stránce i několik "stylových" chyb v použitém CSS souboru. Nebyly důležité, ale přece: "Neznámá vlastnost 'filter'. Deklarace vynechána." nebo "Použití captureEvents() je zastaralé, viz bug 330494." by neměl programátor ponechat bez povšimnutí. Jistě se ptáte, kde je ve Firefoxu nějaká chybová konzola? Pod volbou Nástroje, Chybová konzola nebo si jí můžete spustit rovnou při startu Firefoxu příkazem:
"E:\Program Files\Mozilla Firefox\firefox.exe" -jsconsole
Stačí si v tomto smyslu opravit vlastnosti vašeho zástupce, kterým spouštíte Firefox. Pozor na ty uvozovky, parametr vyvolávající v samostatném okně Chybovou konzoli je až za nimi. Jméno vašeho disku v příkazu bude asi nejspíše C. V mém případě je to důsledek instalace dvou operačních systémů na dvou různých discích, WinXP jsou na disku E. A na závěr dnešní malé exkurze odkaz na místo, kde najdete popis dalších možných parametrů, kterými se dá modifikovat start Firefoxu. Doufám, že vy starší jste ještě nezapoměli slovenštinu a ti mladší to snad zvládnout také. Snad jenom to, že podivné slovo "priečinok" není podle doslovného překladu česky přepážka na poště, ale adresář neboli složka na disku.
29.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Potřebujeme vůbec parlament a vládu?
Jak vyplývá z vývoje událostí po posledních volbách, vypadá to, že nepotřebujeme žádný parlament ani vládu. Postačí pár státních úřadů pro vybírání daní a jejich rozdělování a zprivatizování zbývajích polostátních podniků a nějaká ta policie a armáda, aby se neřeklo. Pro zahraniční politiku postačí bruselský místodržící se sídlem na Hradě.
Aston se opět mýlí, když tvrdí, že "správné řešení by samozřejmě byly nové volby. Na nich by se mohli dohodnout takzvaní vrcholní politici z takzvané vrcholné politiky už první týden poté, co se ukázalo, že u těch regulérních voleb vzešla plichta, nerozhodný stav."
Ani ve sportu, kde je vše možné, neexistuje něco jako opravný zápas poté, co dojde k nerozhodnému výsledku. Jedině správné bude, až soudruh Paroubek dostane tu svoji "třetí" šanci. Pak se ukáže, zdali se poslanci ČSSD otevřeně a nahlas při hlasování o důvěře postaví do jedné řady s komunisty. Možná dojde k překvapení, až se objeví někteří komunisté, kteří Paroubka nepodpoří. V každém případě je nutné, aby se touto cestou prezident pokusil národu předvést, koho si to vlastně zvolili ti, kteří se k volbám dostavili, či špíše ti, kteří k volbám z lenosti či jiného podivného důvodu vůbec nešli. Pokud Paroubek zvítězí, bude to vítězství Pyrhovo a nejspíše to v příštích volbách zvedne mlčící většině zadky z kanape a půjdou se vyjádřit, co si vlastně přejí za vládu. A když si odklepnou restauraci komunizmu v čele s bývalým ekonomem RaJe, tak ať, bude to svobodná demokratická volba národa. Nemá smysl, aby se prezident a ODS s matnou podporou zelených a lidovců pokoušeli tento národ zachraňovat před komunisty. Snad to potom lidem dojde a konečně díky voličům komunisti vypadnou z parlamentu. Těch pět procent, které musí každá strana docílit je pět procent z voličů, kteří se dostaví k volbám, takže při účasti alespoň osmdesáti procent musí vypadnout jako cukráři do propadliště dějin. ODS by tohle měla občanstvu jasně zdůraznit, že jestliže nechtějí vládu komunistů a kryptokomunistů, musí jít k volbám. To by mělo být hlavní předvolební heslo, pokud se nepodaří prosadit přímo do ústavy, aby byla účast ve volbách povinná.
Jestliže se podaří zplácat podle nejnovějšího návrhu socanů "Agenda 2010" koaliční vládu trojky ČSSD + ODS + KDU-ČSL bez Zelených a KSČM, která by měla vydržet nejméně do roku 2009, bude to vítězství komunistů, kteří se včas stačili přesunout z KSČ do ČSSD. Vláda nebude schopná žádné reformy a státní dluh nadále poroste. Funkcionáři stran trojky ale budou spokojeni, protože dělení majetku daňových poplatníků bude pokračovat. Vlci se nažerou a z kozy zbudou jen ohlodané kosti.
28.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Muslimové jsou přece mírumilovní lidé.
Irák: Příslušníci šíitských muslimských milicí zaživa upálili šest muslimských sunnitů. Podle agentury Reuters je prý zadrželi, když vycházeli z mešity (!), polili petrolejem a zapálili. Mluvčí irácké policie Džamil Husajn řekl, že incident se odehrál poblíž stanoviště irácké armády. Vojáci však podle něj nezasáhli. Policii i armádní složky v této oblasti ovládají šíité. Jiní útočníci zase napadli sunnitskou enklávu v jedné z převážně šíitských části Bagdádu, kde zapalovali mešity i domy. Podle jednoho ze svědků přišlo o život 18 lidí a 24 bylo zraněno. "Napadli čtyři mešity granáty z raketometů a kulomety. Útok začal v poledne," uvedl civilista, který pomáhal evakuovat lidi z jejich domovů.
Možná, že jsme za dob vlády diktátora Saddáma nebyli správně a průběžně informováni, ale zdá se, že podobná nábožensky zfanatizovaná sebranka si nezasluhuje nic jiného než "totalitní" policejní stát, kde hlavní moc drží armáda a tvrdě trestá každý pokus o narušení klidu a pořádku. Stačí se podívat na "demokratický" režim, který vládne v jiné muslimské zemi, v Turecku. Armáda se tam snaží tvářit nábožensky neutrálně, ale v podstatě vládne vojenská tvrdě chunta podobně, jako v jiných zemích, jejichž obyvatelé disponují nadměrným temperamentem a schopností na počkání podřezávat krky každému, který nesouhlasí s názory jejich náboženské sekty. Nemusí jít vždy o muslimy, i když ti díky výchově, ohnivým proslovům svých imámů a jistým pasážím v Koránu v tomto ohledu vedou po celém světě. Je to nepochybně tím, že se jedná o mladé náboženské hnutí, které právě teď prochází podobným obdobím, které si "užívali" obyvatelé Evropy za doby náboženských hnutí, poprav, upalování a válek někdy ve středověku, asi tak před 600 lety.
Saddáma odsoudil údajně nestranný soud v údajně demokratickém systému zavedeném v současném okupovaném Iráku. Možná, že jeho drastické metody veřejných poprav bylo to jediné, co mohlo rozvášněné fundamentalisty udržet na řetězu. I my jsme v dobách nedávno minulých usekávali zlodějům ruce prostě proto, že nic jiného na lapky nezabíralo. Dnes to neděláme, nesluší se to a pokud je vůbec chytneme a odsoudíme, raději je ubytováváme v pěkných domech s denní taxou 700 korun z peněz daňových poplatníků za vězně.
Vlnu násilí v dnešním Iráku bude možné zastavit jen a jen zase násilím. Existuje i jiná, "humánnější" možnost: okamžitě z Iráku odejít a nechat zde vypuknout sektářskou a kmenovou válku, ze které vyjde vítězně nějaký jiný Saddám s řádně zakrvácenýma rukama. Není ovšem jisté, komu se tento "mahdí" rozhodne prodávat iráckou naftu. Nejspíše tomu, kdo dá za naftu nejvíc a kdo mu dodá více levných zbraní, aby se udržel u moci co nejdéle. Obránci lidských práv z celého světa jsou pochopitelně proti podobným metodám, proti popravám prokazatelných vrahů a násilníků, jsou proti všem. Proto se budeme opakovaně snažit zavádět demokracii tam, kde to nebude ještě takových 600 let fungovat. Možná nás ta dobročinnost zahubí, protože v jistých zemích nemají o náš export demokracie zájem. Chtějí si to řešit po svém, chtějí bičovat nevěrné manželky, řezat uši či nosy banditům a pořádat tolik oblíbené veřejné popravy. Nechtějí naši civilizaci založenou na masové spotřebě spousty zbytečných věcí, na mrhání přírodními zdroji. Chtějí si popásat svá stáda, pěstovat konopí a mák, aby exportem drog naši civilizaci zlikvidovali co nejdříve. My se můžeme jen bránit, ale lézt jim do jejich zemí nemá žádný smysl. Už jsme jednou odtamtud museli odejít se staženým ocasem: když skončila éra bílého kolonialismu.
27.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Narozeniny Klementa Gottwalda je třeba důstojně oslavit!
Mediální pisálkové a bláboliví televizní komentátoři se předhánějí v hanění našeho prvního dělnického prezidenta, věrného komunisty Klementa Gottwalda, který se narodil právě před sto lety, 24.listopadu 1896. Z jeho osudu je ale jasně patrné, že za své sklony k despocii a alkoholismu sám nemohl. Vše totiž zavinil jeho nemanželský původ (otce nikdy nepoznal), chudé poměry a hlavně fakt, že jej krátce poté, co jej porodila kdesi na mezi (opilý otec jí vyhnal), opustila jeho vlastní matka, která se vydala díky bídě jít dělat kojnou buržoustům do Vídně. Marie Gottwaldová dělala děvečku u Františka Skácela v Hošticích, kde otěhotněla a podle svědků byl Skácelovi velice podobný. Svěřila jej v tomto útlém věku své tetě a tak jej jeho osamělý život téměř sirotka vedl zákonitě k boji proti kapitalistickým poměrům, které od něj odervaly jeho matku. V mládí kdesi chytil i syfilis a to jej zejména v pozdější době změnilo v bezcitnou bestii, která zabíjela i své nejbližší soudruhy v procesech, které mu ochotně připravovali jeho zločinní přisluhovači. Jeho nepřítelem při realizování světlých komunistických ideálů se stal i alkohol, jemuž holdoval již od mládí jako falešnému útočišti z duševního zmatku a depresí.
Z Gottwaldova osudu můžeme jasně vidět, kam vedou neurovnané rodinné poměry, bída a vykořisťování. Takové poměry plodí nevyrovnané psychopaty, alkoholiky a děvkaře, z nichž se bohužel hrou náhod ale i vlastní dravostí mohou pak takoví nešťastníci stát i masovými vrahy nebo mezinárodními zločinci a diktátory. Voliči dneška by měli bedlivě pátrat po dětství i předcích těch, které si hodlají vybrat jako své vůdce na cestě tímto trnitým údolím. Chybný krok vede pak k nenapravitelným údálostem ovlivňujícím osudy a často i ničícím životy milionů lidí. Vzpomínáme proto na Klému se slzami v očích jako na člověka, který měl ideály, ale díky rodovému zatížení a špatným kamarádům typu soudruha Stalina sešel ze správné cesty a neunesl tíhu vlastního osudu.
24.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Kamery je třeba zavádět všude!
Aneb 24 hodin v přímém přenosu do ředitelny. Alespoň tak to vypadá podle záměru, který byl realizován na soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého v Praze: kamerami na chodbách i v učebnách bojovat proti šikaně a krádežím. Proti instalaci kamer ve třídách se ale zvedl odpor studentů i některých rodičů a tak byly kamery z učeben demontovány a budou použity pro ostatní prostory ve škole. Doufejme, že je pan ředitel nenechá nainstalovat tajně například na dívčí záchodky nebo do tělocviční šatny. Kamerománie začíná ovládat náš svět. Existují už instalace kamer v jeslích a mateřských školkách a starostliví rodiče se mohou kdekoliv na internetu podívat, co dělá právě jejich ratolest a zdali je náhodou paní učitelka netluče po hlavě. Mohou identifikovat i "pachatele" z řad dětí, který právě jejich miláčka tahá za vlasy nebo ho tluče nějakou hračkou. Vyšetřování "zločinu" pak může ihned následovat a nahrávka kamery může sloužit jako jasný důkaz.
Kamkoliv se dnes pohnete například v Praze, jste téměř neustále v záběru nějaké policejní, městské, dopravní či bankovní kamery, nejčastěji vás nahrávají v prodejnách a v metru. Je to prý pro vaši větší bezpečnost. Podle mého názoru se ale vše děje z obyčejné lenosti především policajtů, kteří místo toho, aby vartovali v ulicích a chytali zločince přímo při činu, raději vysedávají s hrnkem kafe u obrazovek pěkně v teple a simulují tím svoji policejní práci. Záběry kamer jsou většinou stejně nepoužitelné pro mizernou kvalitu a nesmyslné umístění zejména v bankách. Je nepochopitelné, proč je kamera kdesi u stropu místo toho, aby zabírala rypák lupiče zepředu a pěkně zblízka.
Vše se ale brzy zlepší. Poté, co bude každému hned po narození vpraven do hlavy identifikační čip, bude možné z inovovaných sledovacích systémů i přímo odečítat identifikaci každého jednotlivce včetně označení těch nečipovaných určených k odchytu. Kromě čipu v hlavě budete mít i několik dalších čipů RFID označujících vaše kalhoty, svetr, brýle, boty či brašnu, které si odnesete nic netušíc přímo z prodejny. Kdykoliv a kdokoliv pak může zjišťovat, jaké výrobky jsou vaše oblíbené, jak staré jsou například vaše boty a prodavač vám může zasvěceně poradit a doporučit koupi nových, jakmile si vás "sjede" čtečkou ve dveřích.
Vypadá to, jakoby výrobci, policie a distributoři zboží všeho druhu kráčeli cestou, kterou jim prošlapávají tvůrci scifi. Civilizace natolik pokročila, že cokoliv si kdo vymyslí za ptákovinu, již zítra může být na trhu. A co bylo vymyšleno například pro logistiku, příště může být nasazeno pro sledování a monitorování osob. To je příklad právě RFID. Více o tendencích "Big Brother" čtěte například na serveru Big Brother Awards nebo na LUPĚ v článku Biometriky nejen v pasech a také v dalším článku RFID. Budoucnost. Realita. Přeji krásný sluneční den, záběry pouličních kamer budou dnes obzvláště kvalitní.
23.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Vejlupek všech vejlupků.
České tajné služby, Národní bezpečnostní úřad a policie nakupují důležitý software od firmy Tovek s.r.o., kterou vede někdejší spolupracovník komunistické rozvědky ing.Tomáš Vejlupek. Policie i tajné služby ale tvrdí, že k důležitým datům, která do systému od firmy Tovek vkládají, se už tato společnost nedostane. A to i přesto, že její technici software většinou sami instalují. Podle mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříkové pracovníci této firmy v žádném případě nepřicházejí do kontaktu s "ostrými daty". Co když ale si vytvořili v dodávaných programech "zadní vrátka" oni sami, nebo dokonce pracovníci amerického dodavatele?
Ředitel firmy Tovek ing.Tomáš Vejlupek je kromě toho i předsedou SCIP CZECH (Sdružení českých členů celosvětové organizace Society of Competitive Intelligence Professionals) a viceprezidentem ČKDS (Česká komora detektivních služeb).
Co je to vlastně CI (Competitive Intelligence)? "CI je proces systematického a etického shromažďování, analyzování a využívání informací, které mohou ovlivnit firemní plány, rozhodnutí a operace směřující k získání konkurenčních výhod. Mnozí z nevědomosti často kladou rovnítko mezi CI a špionáž. Špionáž je ovšem pouze jeden z možných (nelegálních) způsobů získávání informací, jehož rizika mnohonásobně převyšují možné přínosy. Zpravodajství je proces organizovaného informování těch, kdo mají moc, pravomoc či povinnost rozhodovat, těmi, kdo mají znalosti potřebné k vyhodnocování širokého spektra informačních zdrojů." (Z vystoupení ing.T.Vejlupka na 5. ročníku konference Znalosti 2006 konané 1.-3. 2. 2006 na půdě Fakulty informatiky a managementu Univerzity v Hradci Králové). Další nejčerstvější podrobné informace z této oblasti najdete ve
sborníku z konference SCIP CZECH konané 23. a 24.10.2006 v Praze pod patronací pražského magistrátu. Koncept "informační rafinerie" používaný v SW prodávaném našim bezpečnostním službám popisuje Vejlupek osobně zde.
Seminář o podnikatelském a konkurenčním zpravodajství proběhl také na půdě Senátu ČR. Byl součástí rozsáhlejšího cyklu Ozdravení podnikatelského prostředí v ČR, organizovaného Business Leaders Forum a Altisa International Network.
Zpravodajství, jako systematický proces sběru, vyhodnocování a prezentace informací za účelem informovat lidi, kteří mají moc a vůli o něčem rozhodovat, je staré jako lidstvo samo, připomněl jeden z panelistů Tomáš Vejlupek, ředitel firmy Tovek. Donedávna však bylo pouze doménou mocenských struktur. To bylo zpočátku dáno jednak obtížností získávat použitelné informace (proto je zpravodajství historicky spojováno se špionáží), a posléze embargem na vyspělé technologie, které dovolovaly efektivně zpracovávat stále větší množství informací z tzv. otevřených zdrojů.
To už je podle něj minulostí. Chytré využívání veřejně dostupných informací je tak dnes na dosah každé firmy a stalo se základem nové profese, známé také pod anglickým názvem Competitive Intelligence. Profesionálové mají svoji organizaci Society of Competitive Inteligence (SCIP), která dbá mimo jiné na to, aby členové dodržovali vysoké etické standardy při potenciálně velice konfliktní práci s informacemi. Bojuje také proti představě, že Competitive Inteligence je skrytý druh špionáže.
Jméno Tomáše Vejlupka figuruje na internetových seznamech spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti pod krycím jménem VIKEV a Vejlupek tvrdí, že neoprávněně. Podá prý proto na ministerstvo vnitra stížnost. Tvrdí, že podle zákona o zpřístupňování svazků bývalé StB na to ministerstvo vnitra nemělo právo. "Samozřejmě bych usiloval o to, abych v žádných seznamech nefiguroval, pokud tam podle zákona figurovat nemám, protože kategorie Kontaktní adresa podle zákona 107 nespadá pod zveřejňování jako spolupracovník bezpečnosti," tvrdí Vejlupek.
Závěrem předávám výsledek mého detektivního pátrání: mobil na pana ing.Vejlupka: 602 336 800, nalezený ve veřejném zdroji na stránkách asociace detektivů. To kdyby jste se například zajímali o práci v jeho firmě.
22.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Pozor u obchodního domu Tesco Novodvorská - Plaza!
Dejte si večer a hlavně v noci v Praze na Novodvorské u obchodního domu Tesco Novodvorská - Plaza pozor. Číhají tam městští strážníci na ty z vás, kteří projedete na červenou druhý semafor směrem od Braníka. Ten je totiž nastavený záměrně tak, aby naskočila červená dříve, než stačíte projet od prvního semaforu k druhému, což je max. padesát metrů! Když vám selžou nervy a prošlápnete to, sejmou vás. Číhají v pravém parkovacím pruhu. Už jsem je tam viděl kasírovat dvakrát, naposledy včera. Protože čumíte na semafory a jste ve stresu z těch na sebe natlačených semaforových dvojčat, snadno je přehlédnete!
21.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Proč nebudou předčasné volby?
Odpověď na tuto otázku dne je prostá: Topolánek by musel podruhé předstoupit s jakoukoli vládou bez účasti ČSSD (trojkoalice, menšinová vláda) a opakovaně nezískat důvěru. Tento krok je snadný a reálný. Poté by prezident musel poskytnout Paroubkovi tzv. třetí pokus o sestavení vlády a poslanci by jím představené vládě nesměli vyslovit důvěru. I kdyby snad došlo k prvnímu kroku, ten poslední je naprosto nereálný. Poslanci by si tím vyslovili sami nad sebou ortel a přišli o své těžce vydobyté poslanecké fleky. Proto by Paroubkovi důvěru dali, ať už by to byli "odpadlíci" z ODS, KDU-ČSL nebo od Zelených. Případně by někdo "onemocněl" nebo se opil do němoty, aby se nemohl zúčastnit hlasování. Měli bychom pak vládu ČSSD s veřejnou podporou komunistů.
Toho si je Topolánek velice dobře vědom, je to poměrně jednoduchá matematika. Proto se snaží tomu zamezit a utrhnout alespoň část moci pro ODS vytvořením jakési "stabilní" vlády společně s ČSSD, která by vydržela u moci co nejdéle. Na to bude slyšet nakonec i Paroubek, který do takového slepence pošle pár politiků druhé a třetí kategorie, sám zasedne do křesla předsedy sněmovny a bude si spolu s komunisty hrát s ODS na kočku a myš. Připraví si tak půdu pro další řádné volby, které proběhnou v době, kdy odezní všechny současné korupční a jiné aféry, které postihly jeho rodnou stranu v nemalé míře. Když nezíská při sestavování "vlády národní shody" neboli vlády národní fronty křeslo ministra vnitra, postačí i jeho náměstek k tomu, aby věci řídil správným směrem. A co změna ústavy, změna počtu poslanců? Nejspíše se na tom dohodnou, protože oba budou doufat, že se jim příště podaří získat alespoň většinu toho jednoho hlasu.
20.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Dnes je ten slavný den.
Ano, dnes je Den boje za svobodu a demokracii. Prakticky vzato oslavujeme pád komunistického režimu - neplést si s pádem komunismu, žádný nebyl - a výměnu tehdejší "lidové demokracie" za tu západního střihu. To za oslavu stojí. Pokud jde o mlhavý pojem svoboda, pak jsme získali skutečně takovou tu osobní svobodu, alespoň jistou významnou část: například svobodu projevu, částečnou svobodu pohybu po této planetě a prakticky úplnou svobodu pohybu po Evropské unii. Jako stát jsme svobodní ve svém rozhodování nebyli a nejsme ani dnes. Dřívější Varšavskou dohodu nahradilo NATO, dřívější "neformální" svazek národů socialistických zemí pod řízením Moskvy nahradila EU řízená nevolenými komisaři a velkým hejnem bruselských úředníků. Jsme na tom ale nepodstatně lépe: nestojíme fronty na jakékoliv zboží od masa po toaletní papír, fronty na úřadech ale zůstaly a neochota státních úředníků včetně jejich úplatnosti je tu také. Ztratili jsme ochrannou náruč státu a záchranná sociální síť vše nezachytí. Ztratili jsme totiž absolutní jistotu plné zaměstnanosti - za komunistů byla práce povinná, kdo nebyl zaměstnán byl automaticky podezřelým příživníkem. Máme lepší kriminály, zločinci jsou chráněni různými humanitárními organizacemi a zvůle vězeňského personálu se netrpí. Můžeme se soudit i se státem, třeba až ve Štrasburku. Někteří naši politici kradou peníze daňových poplatníků a jen někteří jsou pohnáni před soud. Vůbec se víc krade a z policie si každý jen utahuje a ti největší lumpové páchají zločiny dokonce v policejních uniformách. Mezi galerkou už nepanuje taková obava z vězení, jako dřív, kdy museli vězňové tvrdě pracovat například v dolech nebo v hutích. To jsme zrušili. Dnes pracuje jen menší část vězňů a každý vězeň nás stojí denně okolo 700 korun českých. Politické vězně nemáme žádné, tak těžko říci, proč ta sametovost ve vztahu k vězňům. Asi se politici a státní úředníci snaží výkon trestu vězňům ulehčit v nejistotě, že by se sami mohli do basy dostat, což se někdy stává. Jiné vysvětlení pro aktivity typu ochrana lidských práv vězňů nenalézám.
Všeobecně se máme lépe, jezdíme v lepších autech než kdysi, jezdíme až moc a ve velkých městech se začínáme dusit. Také hodně létáme letadly, což je rovněž trestuhodné spalování kyslíku, oteplování atmosféry a pálení benzinu. Stavíme další a další dálnice, abychom si mohli užívat zboží z ciziny. Budujeme i v těch posledních vesnicích kanalizaci, ale máme zničené studny a všeobecný nedostatek pitné vody. Stavíme si na bývalých polích vily kolem měst, dost děsivé to stavby a ti chudší si koupili byt v paneláku a vrážejí peníze do jejich obnovy. Přestáváme pěstovat cukrovku a zavíráme cukrovary, protože levnější cukr s dotovanou cenou si dovezeme ze spřátelené ciziny. Chystáme se pálit obilí v elektrárnách nebo raději budeme pěstovat řepku či brambory a vyrábět z nich topný olej či líh pro motory našich aut. Naše denní noviny jsou v německých rukou, komu patří komerční televize se jaksi nedaří zjistit. Naše politické strany jsou soukromé organizace - nerad bych použil slova mafie - vytvořené k tomu, aby si jejich členové zajistili dobré fleky ve státní, ale i místní "veřejné" správě. Postupně jejich počet v parlamentu ubývá až to skončí "ideálním" stavem, který je například v USA nebo Británii. Tedy pouhými dvěma stranami. Souvisí to nepochybně s touhou člověka po jednoduchosti, s tím, že vše kolem nás je jaksi duální, máme dvě ruce a tak máme i pravici a levici v politice. Až budou v parlamentu jen levicoví socialisti a pravicoví demokrati, bude dobře, protože se všechno zjednoduší. Hlavně pro voliče, který buď volit nepůjde nebo si hodí korunou, pardon asi už eurem.
Suma sumárum se ale máme lépe, máme víc mobilů než obyvatel včetně kojenců, kdybychom si všichni vlezli do svých automobilů, ještě nám jich spousta zbyde. Hlady netrpíme, spíše nezdravě tloustneme, jsme první v pití piva. Tomu se nelze divit, když je nejlepší na světě celičkém a zvláště v hospůdce točené. Přeji hezký den a slavně slavme.
17.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Ještě jednou i-legálně.
Omlouvám se autorům tohoto díla a musím odvolat, co jsem včera tvrdil: že jsem něco objednal a nevím co. Vše, co jsem legálně spáchal na serveru i-legálně, je ukryto pod volbou zobrazit stav mého účtu nahoře vpravo a nikoliv pod volbou Můj účet zcela dole vpravo, která je stále nefunkční a skáče jen na začátek stránky. Jsem-li přihlášen (ne vždy se podaří pro velký nával, zkoušejte opakovaně), pak se zobrazí volba Přehled transakcí. Bohužel transakci, která je ve stavu čekání na platbu - v mém případě převodem z bankovního účtu - není možné změnit ani zrušit. Nezaplatím-li, bude tam navěky čekat. Možnosti pro dobití účtu označené jako Bonus a Dobíjecí kupón jsou naprostou záhadou, vyžadují zadání jakéhosi kódu a nemohu zjistit, kde jej mám získat. To vše včetně zmateného a roztroušeného návodu k používání jsou zcela jistě jen dětské choroby a budou časem autory vyléčeny. Škoda, že k tomu nevyužili testovací období. Zvláštní je, že na stránkách údajných tvůrců stránek i-legalne.cz není o této jejich akci ani ťuk. Jsou to firmy ET NETERA & Visual Connection. Přeji všem krásný téměř letní den a hodně úspěchů v nakupování hudby na internetu. Doufám, že máte už pro zítřejší slavný den připraveny vyžehlené české vlajky (milovníci EU i ty modré s hvězdami) a že oslavíte důstojně výročí nepodařeného komunistického převratu směrem doprava, který se jim naštěstí díky špatné organizaci a nedostatku mozkové hmoty vymknul z rukou a byl uchvácen zprvu nesmělou rukou našich disidentů.
16.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Legálně na i-legalne.cz.
Včera byl oficiálně spuštěn server i-legalne.cz, na kterém si můžete zakoupit hudební nahrávky ve formě jednotlivých skladeb, případně i celá alba. Na i-legalne.cz je právě teď k dispozici 190 893 skladeb a 16 560 alb od 11 129 umělců. Funguje to jen na platformě woken a MSIE 6 a výše a s Microsoft Window Media Playerem 10 (WMP 10). A rádo by to zobrazovalo flash... Dnes to raději nezkoušejte, server je zahlcen návalem hudbychtivců.
Při pátrání po možných způsobech placení jsem prostřednictvím vyhledávání hledal "SMS" v naději, že se dozvím, jak platit pomocí Premium SMS. Zobrazilo se ale jen "Chyba: Dokument nebyl nalezen". Vyhledávací stroj serveru totiž neprohledává svoje stránky, ale jen obsah katalogu nabízených skladeb. Proto na klíč "premium" nabídne Premium - Chinaski a Live: Sittin' In Again At The Santa Barbara Bowl [Premium Version w/Bonus Tracks]
Live: Sittin' In Again At The Santa Barbara Bowl [Premium Version w/Bonus Tracks] - Loggins & Messina. V dalším pátrání po Premium SMS pomocí Google ("Premium SMS" site:i-legalne.cz) jsem sice objevil čtyři stránky, kde by se o placení pomocí SMS mělo něco psát, ale dozvěděl jsem se jen "Chyba 404 Stránka je nedostupná". Proč jsem pátral právě po placení pomocí SMS? Z prostého důvodu: včera v TV zástupce firmy DVC International a. s., která server provozuje, uváděl SMS jako jednu z možností placení. Když jsem se pokusil o objednávku (po nutném zaregistrování) a probojoval se až k bodu zaplacení, bylo mi nabídnuto pouze placení bankovním převodem, platební kartou nebo přes eBanku. Případně i z interního účtu u i-legalne.cz, pokud bych si k nim převedl více peněz, než bych vyčerpal nákupem skladeb. Ještě se nabízí jakýsi Dobíjecí kupon (?). Po Premium SMS ani stopa.
Ceny jednotlivých skladeb se pohybují od 14,90 Kč do 36,90 Kč. Zvolil jsem placení bankovním převodem, obdržel potřebné informace a dál nic! Žádný potvrzující mail o mé objednávce, žádná možnost jí například stornovat před provedením převodu! Nákupní košík byl vymazán a konec. Prostě to tam teď bude navěky ležet a čekat v naději, že jsem si opsal platební data a že zaplatím. Tak tohle se opravdu nepovedlo. A ještě něco: nezkoušejte volbu Můj účet, míří jen na začátek aktuální stránky...
Provozovatelé serveru mají od řady vydavatelů, jako je například Universal Music, SONY BMG, Warner Music, EMI, Indies Records, Multisonic, Forza Music, Black Point, X productions a dalších licence pro Česko a Slovensko. Nakupovat tedy mohou jen občané České a Slovenské republiky. Jak to bude ověřováno, není známo. Snad přes číslo bankovního účtu, kartu či číslo mobilu. Co třeba Čech jsoucí právě v Londýně, mající účet u britské banky? Ten nejspíše nenakoupí.
K technické stránce věci: hudební soubory jsou ve formátu Windows Media Audio file (WMA) zakódované na 192kbps a chráněné Microsoft Windows Media Digital Rights Management. Pro přehrání digitálního mediální souboru potřebuje spotřebitel přehrávač (WMP 10), který podporuje Správu DRM služby Windows Media. Poté může spotřebitel přehrávat soubor v souladu se zásadami a právy, které jsou obsaženy v licenci. Licence mohou mít různá práva, například čas a datum začátku platnosti, trvání nebo počet operací. Výchozí práva mohou například spotřebiteli umožnit přehrát digitální mediální soubor v určitém počítači a zkopírovat soubor na přenosné zařízení. Licence však nelze přenášet. Pokud spotřebitel odešle zabalený digitální mediální soubor příteli, musí si přítel vyžádat vlastní licenci. Jinak nebude moci digitální mediální soubor přehrávat. Schéma licencování pro jednotlivé osobní počítače zajišťuje, že zabalený digitální mediální soubor může být přehráván pouze v počítači, pro který byl vydán licenční klíč pro daný soubor. Společnost Microsoft deklaruje podporu následujících výrobců přenosných zařízení: Casio, Cirrus Logic, Creative, CVC Networks, Diamond, Digisette, DnC Tech, e.Digital, Hewlett Packard (Compaq), Hitachi, I-Jam, Iomega, Intel, MIPS Technologies , Nike, NTT DoCoMo, Olumpus, Panasonic, Sanyo, Sensory Science, Sigmatel, Sonic Blue, Sony,Texas Instruments a Thomson/RCA.
K jednotlivým skladbám se vztahuje na základě jejich vlastníka různá licenční politika použití skladby. Pro konkrétní skladbu platí pak například tato pravidla: Počet synchronizací s přenosným zařízením: neomezeně, počet vypálení audio CD: 10, počet přehrání: neomezeně, počet znovustažení při reinstalaci PC: 5. Poslední položka je zvláště pikantní: hrát si skladbu můžete tak dlouho, dokud nevyčerpáte 5, slovy pět reinstalací woken nebo přechodů na nový počítač. Pak vám zůstanou jen oči pro pláč a nějaká CD, pokud jste si je ovšem vůbec vyrobili.
Neprorokuji této nové technologii prodeje žádný velký úspěch. Milovníci hudby si vždy hledají nejjednodušší a nejlacinější cestu. Takže budou i nadále občas něco kupovat a masově vypalovat nelegální kopie. Pochybuji, že se peníze investované do tohoto podniku investorům kdy vrátí.
Na závěr informace, která je nepotěší: Internetem se začíná šířit aplikace FairUse4WM. Jedná se o software schopný ze souborů Windows Media Audio (WMA) odstranit DRM copyright. Více zde a také zde. Nebo nejspíše tady.
15.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Američané koupili místo Věry firmu ERA.
V minulých osmi letech se americký Pentagon velice zajímal o pasivní radiolokátory Tamara a Věra. Vypadalo to, že nejen americká armáda, ale i další státy NATO budou tyto výjimečné české výrobky kupovat. Nakonec vše dopadlo jinak. Pardubickou společnost ERA, která je známá díky vývoji a výrobě radiolokátorů Věra a Tamara, koupila americká firma Rannoch Corporation. Pro vztahy mezi Českem a Spojenými státy je to prý velká zpráva. České pasivní radiolokátory umějí odhalit i takzvaná neviditelná letadla kategorie stealth. Naše ministerstvo obrany nemá o spojení žádné informace. "Jde o striktně privátní záležitost, kde rozhodnutí je pouze na akcionářích. Nemůžeme do toho zasahovat," uvedl mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.
Nejnovější pasivní radiolokátor Věra způsobil v nedávné době světový rozruch. Jde o soubor zařízení, který dokáže najednou odhalit až 200 cílů na vzdálenost 450 kilometrů a s přesností několika desítek metrů zjistit jejich polohu. Výjimečnost zařízení spočívá v tom, že oproti běžným radarům pracuje na zcela odlišném principu. Na rozdíl od aktivních radiolokátorů, které vysílají do prostoru rádiové vlny a vyhodnocují jejich odrazy, Věra z éteru pouze přijímá rádiové impulzy z komunikace a automatických systémů na palubách hledaných cílů. Tento radiolokátor je tak za určitých okolností schopen odhalit i americký "neviditelný" letoun, aniž by na sebe sám upozornil.
O kvalitách Věry se před časem vyjádřil i bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld, který doporučil USA a členským zemím NATO zařadit Věru do výzbroje. Zájem o pasivní radiolokátor tehdy potvrdil i ředitel investičního oddělení NATO Marshall Billingslea s tím, že by aliance přivítala i instalaci Věry do vrtulníků. Podle výrobce, pardubické firmy ERA, by to možné bylo, ale vyžádá si to nákladné úpravy a testy. Rannoch Corporation, s níž se ERA spojila, je společnost, která se zabývá výrobou softwaru, a to jak pro civilní zákazníky, tak pro Pentagon. Podle vyjádření tiskové mluvčí velvyslanectví Spojených států amerických v Praze Victorie Silvermanové se však vláda USA na dojednání tohoto obchodního kontraktu nijak nepodílela.
Pro Washington je ale vstup amerického kapitálu vítanou zprávou. Minulý rok Bílý dům naléhal na českou vládu, aby zabránila prodeji šesti Věr do Číny. O Věru se zajímá i několik dalších států jako Egypt, Malajsie nebo Vietnam. Jedním z potencionálních zákazníků je i Pákistán. Nedávno se o Věru začala zajímat například Austrálie.
Trvalo jim to minimálně osm let, než se rozkývali a rozhodli v Pentagonu, co s těmi zatracenými Čecháčky, kteří mají pasivní nevysledovatelný radar schopný odhalovat jakékoliv letadlo včetně těch amerických "neviditelných". V každém případě jsou výrobní tajemství i výroba v amerických rukou a Pentagon bude moci snadno ovlivňovat, komu se radiolokátory budou prodávat. Pokud se ovšem budou nadále vyrábět.
14.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Můžeme dohnat západ v životní úrovni? Ani náhodou.
Průměrná hodinová mzda v České republice byla v roce 2005 na úrovni 3,42 EUR, to je jen 16 % hodnoty v Dánsku, zemi s nejvyšší úrovní, a 21 % německého průměru (!). Může nás ovšem potěšit, že je to např. 227 % rumunského a 363 % bulharského průměru. Průměrná roční mzda v ČR v roce 2002 podle SES činila 7 212 EUR, což je pouhých 26% celkového průměru Evropské unie (28 024 EUR), je to ale více než byla průměrná mzda v deseti nových členských státech (6 710 EUR). Nejvyšší průměrná mzda byla v Dánsku (41 736 EUR), což je 149 % celoevropského průměru, na druhém místě bylo Spojené království s 38 538 EUR (138 % průměru EU), na třetím místě bylo Lucembursko s 38 103 EUR (136 %) a na čtvrtém Německo s 34 622 EUR (124 %). Vyplývá to z nedávno vydané analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) k trhu práce. Člověk si při čtení těchto čísel řekne, jak to proboha ti Dánové dělají??? Přestože v posledních třech letech rostou reálné mzdy v Česku poměrně výrazným tempem - o 12,6 procenta, a naopak v Německu, Nizozemsku, či v Rakousku růst mezd stagnuje, blížíme se k výši mezd v západní Evropě jen velmi pomalu. Češi v průměru stále berou za hodinu práce téměř pětkrát méně než jejich kolegové v Německu. Je to jeden ze závěrů, ,které si můžete udělat při čtení materiálu Analýza trhu práce 1993 až 2005. (Anotace: Rozbor výsledků statistických zjišťování o mzdách zaměstnanců, zaměstnanosti a nezaměstnanosti za roky 1993 až 2005. Popsány jsou rozdíly v charakteristikách zaměstnání, věku, pohlaví a vzdělání zaměstnanců, a také podle regionů a odvětví ekonomických subjektů, vysvětleny odlišnosti mezi jednotlivými statistik.) Tento materiál Českého statistického úřadu je k dispozici na uvedené adrese ve formátech PDF nebo DOC.
Zdá se tedy, že ani po zhroucení komunistického zřízení se nám nebude dařit západ Evropy nebo USA dohnat. O předhánění si nemůžeme nechat ani zdát, to byl jen pomatený sen komunistů či spíše jejich oblíbené heslo. Proto nás čekají zejména po zavedení eura "evropské" ceny nejen za pohonné hmoty. Naše dohánění západní životní úrovně spíše připomíná situaci, kdy po stejné koleji jede západní rychlík a za ním náš osobní vlak. Musíme se smířit s tím, že budeme stále druhořadou zemí s levnější a docela kvalitní pracovní silou použitelnou především pro různé montovny zahraničních výrobků. Naopak nás ale může potěšit, že patříme mezi špičku v množství a zejména druhovosti ptactva na našem území a že vedeme zcela bezkonkurenčně v pití piva.
13.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Letem internetovým světem.
Dnes vám nenabídnu žádné hlubokomyslné úvahy o světě, finančnictví, politice nebo o bohu. Pouze vám doporučím články jiných autorů, které mě zaujaly víc, než ty ostatní. Bude to opravdový neurovnaný guláš.
Na otázku, co je to IP adresa? odpovídá například známá Wikipedia, další informace najdete i na stránce mojeip.cz.
Pro zájemce o ekologii tu mám Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ), který je databází údajů o emisích a přenosech vybraných znečišťujících látek, které jsou ohlašovány za jednotlivé provozovny na základě splnění stanovených kritérií. Zkuste se podívat, která fabrika ve vašem okolí vám otravuje život.
Doporučuji nadmíru zajímavý a rozsáhlými odkazy vybavený článek Štěpána Kotrby v Britských listech: Klaus: Cesta po dějinách komunismu s tržními prvky o nedávné cestě Václava Klause po Číně a okolí.
O tom, že Válka je lepší než sex! se píše v poněkud starší recenzi neznámého autora o knize dr. Joanna Bourkové z Birkbeck College na Londýnské univerzitě: An intimate history of killing: Face to Face Killing in Twentieth Century Warfare. (Intimní historie zabíjení: Zabíjení tváří v tvář ve válkách dvacátého století.)
Liberární institut nabízí ve formátu PDF článek PENÍZE V RUKOU STÁTU
Murray N. Rothbarda s podtitulem Jak vláda zničila naše peníze.
A když jsme u těch peněz, nabízím i zajímavé srovnání cen a životní úrovně před převratem a dnes pod názvem TOTALITA: Život za bolševika a dnes.
10.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Topolánek premiérem na kvadrát.
Prezident jmenoval Topolánka podruhé premiérem, takže je dnes současně premiérem po demisi vlády připravujícím předání vlády do rukou nové vlády a současně premiérem pověřeným sestavením nové vlády a převzetím vlády od staré vlády, tedy sám od sebe. Prostě je premiérem na kvadrát a lze jen doufat, že z toho nepřijde o své zbytky zdravého rozumu a nepropadne schizofrenii zejména při podepisování různých důležitých dokumentů o předání a převzetí. Toto riziko se týká i jeho ministrů. Náběh na mírné pominutí smyslů u Topolánka je patrný z jeho prohlášení, že "Teď přijdu, vypakuji toho starého ze své židle a pokusím se opravdu zodpovědně připravit pokus, který bude mít úspěch."
Vrtošivý stařík Klaus se zachoval jako zlomyslný pan profesor, čímž ve skutečnosti je, a vyvolal nezbedného žáka Topolánka opakovaně ke katedře. Ten přijal druhé jmenovaní s viditelnými rozpaky a nechutí, protože chtěl spíše nastrčit nějakého jiného nemastného neslaného kandidáta na premiéra. Otázkou, která vrtá do hlavy díry všem komentátorům je, proč to Klaus své rodné straně dělá, co tím vlastně sleduje. Celé to pětiměsíční sestavování vlády totiž začíná připomínat volby v Kocourkově a začínáme být pro smích už v mezinárodním rozměru. Jedním možným vysvětlením Klausova rozhodnutí je, že se dohodl mezi čtyřma očima s Paroubkem o rozdělení moci ve státě mezi dvě nejsilnější strany tak, aby to moc nebolelo, aby se obě kozy - ODS a ČSSD - nažraly a státní kasa nezůstala celá. Paroubkovic i Topolánkovic chlapci a děvčata mají zájem o řadu finančně zajímavých fleků ve státní správě a státem řízených podnicích, na kterých si lze přijít i na větší peníze než na postu premiéra nebo ministra. Také jde o to, příliš nevrtat v některých pochybných obchodech socanské vlády, prostě uklidnit rozbouřenou hladinu. Pokud se to Klausovo udobřování dvou rivalů podaří, má v suchu opětovné zvolení prezidentem a to je to hlavní, oč staříkovi jde. Třeba Paroubkovi slíbil, že při další volbě prezidenta zařídí zase podporu někomu z ČSSD, třeba právě samotnému náčelníkovi kmene růží.
9.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Je opravdu americká zahraniční politika tak naivní?
Vše nasvědčuje tomu, že se Američané pouštějí do vojenských dobrodružství docela bezhlavě s naivní představou, že "osvobozený" lid utlačovaný poraženou vládou se jim vrhne do náruče a bude poslušně konat vše podle pokynů osvoboditelů. Jenže Srbové, Albánci, Afghánci i Iráčané je vnímají jako okupanty, jako nutné zlo, které by mělo ze země odejít co nejdříve a nechat je, aby si nadále vládli sami. Možná, že to ale od Američanů není naivita, ale naopak výsledek zkušeností s nesčetnými palácovými převraty, které v minulosti zařizovala CIA v mnoha banánových republikách v Jižní Americe a v Africe. Vždy to skončilo špatně: po inhalaci dolarů z americké hospodářské pomoci se noví vládcové starali především o osobní prospěch a přestali podporovat americké soukromé investice. Někde to dospělo až ke znárodňování amerického majetku, jinde do neovladatelné občanské války všech proti všem.
Americká vláda se proto snaží dobytá území spíše kolonizovat, leč bez zjevného úspěchu. Afghánští místní velitelé či spíše náčelníci loupeživých kmenů se dali opět do drogového obchodu a podporují pěstování máku o stošest a heroin proudí do USA. Iráčané, jejichž armáda se pro Američany zcela nepochopitelně sama rozpustila, mají doma nepřeberné zásoby zbraní, munice a trhavin. Řada z nich kalkuluje, že jednou Američané a spol. musí odejít a tak se snaží stát se iráckými národními hrdiny v boji proti okupantům a uchvatitelům iráckého přírodního bohatství. Regulérní armáda vůbec nic nesvede s partyzány, pardon, teroristy, kteří jaksi nebojují podle pravidel amerického vojenského štábu. Američtí velitelé vyškolení ve West Pointu zapoměli na zkušenosti z vietnamské války, a už dávno zapadly neblahé zkušenosti německých okupantů s "teroristy" v Böhmen und Mãhren, na Slovensku, v Jugoslávii nebo na Ukrajině.
Pokud chtějí zavést v Afghanistánu a Iráku demokracii pomocí okupačních jednotek byť pod vlajkou OSN, leč s americkým velením, dopadnou úplně stejně jako Sověti v Československu v letech 1968-1989. Takže na to budou potřebovat nejméně 10 let, aby situaci znormalizovali a stejně to nebudou moci zabalit a jít domů nebo někam jinam, kde to právě bude podle představ amerických politiků hořet. A až jednou z těchto zemí odejdou, budou místní obyvatelé radostí jásat a cinkat klíči a dál budou pokračovat ve svém způsobu života, ve svém kmenovém chaosu a nedemokratických zvycích.
Idealistický plán amerického velení byl ale jiný: bleskově porazit iráckou armádu, zabavit zbraně hromadného ničení, Saddáma zajmout v prvních dnech války a postavit ho před soud, objímat se s jásajícími davy, do tří měsíců uspořádat demokratické volby, přijmout ústavu sepsanou americkými právníky a s nadšením začít obchodovat s USA a jejich přáteli s podporou americké hospodářské pomoci. Nic z toho se ale nekonalo a ani konat nemohlo. Američtí, britští a polští vojáci denně nastavují životy a umírají a Saddám bude poté, co jej pověsí, pro značnou část obyvatel Iráku národním hrdinou. Nebo je to celé jen válečná hra s jediným cílem: ovládnout natrvalo irácké ropné zdroje? Tomu přece jako spojenci USA v NATO nemůžeme uvěřit. Tak to v žádném případě není a jsou to jen sprosté pomluvy. A že Saddáma odsoudili ke smrti pověšením těsně před americkými volbami na Bushovo přání? Opět jen pomluva. Prostě to tak jen čirou náhodou vyšlo.
8.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Svléknout, předklonit a zakašlat!
Od včerejška platí v rámci EU nové předpisy pro odbavování cestujících na leteckých linkách. K odbavení mohou cestující s tekutinami či gely v balení maximálně jedno deci a ty musejí být zabaleny v uzavíratelném průhledném sáčku o objemu nejvýše jeden litr. Tímto způsobem mohou cestující v kabině letadla přepravovat například vodu a jiné nápoje, parfémy, sprchové gely, šampony, krémy, spreje, pasty a další podobné věci. Výjimkou jsou léčebné a dietní přípravky včetně dětské výživy, které si cestující na palubu mohou vzít i ve větším množství. Boty nad kotníky se musí zout a položit na pás, stejně tak kabáty a bundy. Nad rámec těchto limitů je povoleno převážet v kabině pouze tekutiny zakoupené u prodejců na letišti a zaletované v průhledném sáčku s dokladem o koupi. Doklad o koupi je nutné mít i u léků. Opatření platí na všech letištích v Evropské unii, v Norsku, na Islandu a ve Švýcarsku. Vztahuje se se i na cestující, kteří na letišti v EU jen přesedají. Lety do USA nedovolují žádnou tekutinu na palubě.
V rámci boje proti terorizmu se ukazuje, že cestující v blízké budoucnosti bude zcela nahý bez jakýchkoliv zavazadel. I ten však bude muset procházet rentgenem. To aby se vyloučilo, že nemá někde v tělních dutinách ukrytou zbraň nebo bombu. Prohlídku bez šatstva můžete absolvovat už i dnes, pokud u bezpečnostních pracovníků vzbudíte jakékoliv podezření. Nedivte se, když vám nařídí: "Předklonit a zakašlat!". Je to vyzkoušená metoda používaná při osobních prohlídkách ve věznicích. Obávám se však, že šílení sebevražední teroristi vymyslí něco nového. Například výbušninu vytvořenou sloučením moče dvou předem napumpovaných teroristů. Proti tomu žádná obrana nepomůže. Přeji příjemný let.
7.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Vláda Národní fronty je konečně na obzoru?
Podle posledního zoufalého nápadu taťky Klause by se měla vytvořit vláda napříč politickými stranami, podle nejnovější terminologie vláda duhová. Netuším, kdo tento podivný název spolku "demokratických" stran bez komunistů v popřevratové době vymyslel. Jen si pamatuji, že maminka nám doma po nějaké alotrii vyhrožovala, že až přijde taťka domů, naseká nám tak, až nám budou zadky hrát všemi barvami. Zdali se k podobnému útoku na zadky předsedů stran s cílem přinutit je k vytvoření vlády chystá i Klaus, není jasné. O tom, že by jim to prospělo však není pochyb. "Duhoví" jsou zatím jen lidovci, kteří ve svém logu mají červenou i modrou. Zřejmě aby tím naznačili, že jsou schopni se kdykoliv dohodnout s kýmkoliv. Paroubek po posledním jednání v pátek s prezidentem mazaně utrousil, že socani budou trvat na tom, aby v případné prozatímní vládě byli představitelé všech stran, tedy i komunisté. "No tak my budeme samozřejmě trvat na všech," sondoval v pátek, co na to politici a média. Po zasedání ÚV ale otočil a tvrdě požaduje šanci sestavit "svoji" vládu s tím, že "duhovku" nepodpoří.
Pokud by se snad ale přece jen prezidentův projekt duhové vlády (navrhuji název "Duhové zadky") podařil, dospějeme po sedmnácti letech tam, odkud jsme vyšli: k vládě Národní fronty, oblíbeného to paskvilu komunistického režimu. Zbývá pak už jen zavést oslavy prvního máje, povinné schůze odborářů se čtením z deníku Právo a obnovení činnosti Svazu československo sovětského přátelství pod názvem Svaz českoruského přátelství nebo spíše založení Svazu česko-amerického přátelství. Je to vlastně naprosto logické: bylo již dokázáno, že se vývoj lidstva pohybuje ve spirále, údajně stoupající nahoru. Tím, kolik ještě dnes našich občanů volí KSČM ale dokazujeme, že my v Česku jsme spíše zastánci kruhu.
Jednu údajně komunistickou myšlenku je třeba zavést bez ohledum na to, jakou budeme mít vládu: povinnou účast ve volbách podle vzoru států jako je Argentina, Mexiko, Austrálie, Lucembursko, Řecko, Itálie, Rakousko, Belgie, Bolívie, Brazílie, Chile, Kypr, Dominikánská Republika, Ekvádor, Egypt, Fiji, Gabon, Guatemala, Honduras, Lichtenštejnsko, Nauru, Paraguay, Peru, Filipíny, Singapore, Turecko, Uruguay a také ČSR v roce 1935. Navrhuje to například pan Rolčík v Britských listech. Kdyby se to podařilo, měli bychom po sedmnácti letech konečně jistotu, jak si vlastně občané tohoto státu představují svoji budoucnost. Co nám ze své sbírky nápadů jak sestavit vládu předhodí prezident, uvidíme zítra.
Ještě něco k minulému článku z pátku: omlouvám se majitelům psů, nemám v úmyslu svoje nápady na převýchovu nepřizpůsobivých spoluobčanů protlačovat přes mého poslance a senátora do nějakých zákonů namířených proti psům. Moje výzva byla neuvážená a na omluvu snad mohu uvést jen to, že jsem byl nevyspalý (celou noc řval naproti na lodžii nějaký vlčák) a po ránu jda pro rohlíky jsem uklouznul po psím produktu.
6.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Ruce pryč od našich Romů!
Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) prý nerozumí tomu, proč jeho vystěhování Romů ze Vsetína a televizní výrok o "čištění od vředu" vyvolal u romských aktivistů a ve vedení KDU-ČSL takové pobouření. Jeho kritikové včetně úřadujícího šéfa strany Jana Kasala podle něj jen blábolí o problému, o němž nic nevědí. Romové ale přesto nalezli zastánce: předseda KSČM Vojtěch Filip se ve čtvrtek ohradil proti Čunkovu slovníku. "Měl by přestat používat slova jako vřed a metody, které jsou ponižováním lidské důstojnosti jen proto, že někteří lidé mají jinou barvu pleti, či jsou jiné národnosti," prohlásil na tiskové konferenci. Podle režiséra Břetislava Rychlíka, který se ve svých snímcích romskou otázkou zabýval, by měl Čunek odejít z veřejného života. "Považuji jeho jednání za neetické, nekorektní a v rozporu například s vládní koncepcí romské integrace," řekla ČTK předsedkyně sdružení Romea Jarmila Balážová. "I malé romské děti, a nejen ze Vsetína, dnes vědí, že stejně skončí v kontejnerech za městem, protože je bílí mezi sebou nechtějí a křesťanský politik je za volební hlasy rád vystěhuje," reagoval v tisku sociolog a blízký spolupracovník exprezidenta Havla Ivan Gabal, který Čunkovy kroky označil za etnickou segregaci.
Celé dění kolem exkomunikace Romů z majoritní společnosti kamsi na okraj začíná připomínat bojovou scénu, zatím jen multimediální. Objevují se zločinné články, které obviňují Romy z příživnictví. Vrcholem podobných útoků je článek Krátká sonda do českého sociálního parazitismu, který vyšel předvčírem v Britských listech. Ivan Brezina se v něm pokouší dokázat, že Romové a ostatní "nepřizpůsobiví" dělají děti jen proto, aby nemuseli pracovat. Upozorňuje i na práci ekonoma Petra Macha z podivné instituce zvané Liberální institut. Jeho článek O státní sociální politice je ukázkou účelové demagogie, když dokazuje, že "nižším sociálním skupinám nebo některým kulturně etnickým skupinám státní dávky tím pádem zajišťují postačující životní úroveň a potlačují tak motivaci ke zvýšení příjmu prací. Děti vyrůstající v těchto rodinách pak přejímají a na další generace přenášejí zvrácený žebříček hodnot a celé skupiny občanů jsou vinou státu oprávněně zbytkem společnosti obviňovány z parazitizmu."
Občané našeho státu, kterým se daří lépe než zmíněným "parazitům" by se měli zamyslet sami nad sebou. Nejméně 40 procent českých rodin chová psy nebo kočky a vydává na ně neuvěřitelné částky. Co kdyby se zamysleli sami nad sebou, zbavili se jich a ušetřené peníze věnovali na bohulibé projekty zajišťující sociální integraci Romů? V minulosti jsem byl za své články společností Člověk v tísni označen za xenofoba a rasistu. Doufám, že je patrné, že se moje postoje od té doby změnily a mé články nebudou již využívány jako výstražný materiál v rámci dalšího vzdělávání učitelů. Poučen touto zkušeností dnes soudím, že bychom se měli k našim i slovenským Romům, bezdomovcům, alkoholikům, zlodějům a ostatním nešťastníkům zachovat pod heslem "Každá rodina převychová jednoho nepřizpůsobivého občana!" Jistě dokážeme v rámci občanské společnosti to, o co se marně pokouší vláda, policie, soudy a nápravná zařízení za podpory sociálních a terénních pracovníků.
3.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Tak takhle ne, pane starosto a senátore Čunku!
Vsetínský "populární" a kontroverzní lidovecký starosta Jiří Čunek byl opět v akci! K téměř stovce Romů, které už město Vsetín odstěhovalo do různých zchátralých domků po Jeseníkách, přibyli v pátek minulý týden další. Vzápětí získal lidovec Čunek další funkci, když byl obrovskou většinou 71 procenty hlasů vsetínských xenofobních voličů zvolen senátorem! Bílá většina zcela jasně dokázala, že se nechce zžívat s romskými spoluobčany, že jim nechce pomoci se integrovat podle zásad, které nám vštěpuje EU a řada nevládních organizací bojujících za práva menšin. Musíme jen doufat, že obyvatelé vesnic, do kterých byli vsetínští Romové téměř násilím deportováni, je přijmou do svého středu a pomohou jim začín nový život. Zatím to ale tak nevypadá: Petr Polášek, radní Olomouckého kraje prohlásil: "Tento způsob řešení sociálních problémů je skutečně skandální, je to brutální útok na vesnice, kam Romy stěhují. Tohle rozhodně není cesta, jak řešit romskou otázku.". Není jasné, co tím pan radní vlastně myslel. Chtěl snad naznačit, že obyvatelé oněch vesnic jsou nějak ohroženi příchodem Romů? Zdá se, že i pan radní je nakažený virem xenofobie a rasizmu.
Přestěhovanou rodinu Tulejových ve středu v Čechách pod Kosířem navštívila náměstkyně olomouckého hejtmana Jitka Chalánková, členka stejné strany jako pan Čunek, která prohlásila. "Jsem otřesená. Tento způsob stěhování připomíná deportaci. Od starosty Čunka, který je senátorem a kandidátem na předsedu KDU-ČSL, je to nepřijatelný postup."
Na internetu se objevují různé takystránky, které hanobí Romy a zveličují problémy kolem nich. Příkladem jsou stránky Chánov, které na základě upozornění televize Nova začala vyšetřovat policie. Na stránkách byl totiž odkaz na již zrušenou internetovou diskuzi, ve které se objevily protiromské rasistické příspěvky. Policejní specialisté zabývající se internetovou kriminalitou nyní vyhledávají osoby, které v diskuzi hanobily Romy a podněcovaly nenávist vůči tomuto etniku. Přiznám se, že mě na stránkách Chánov zaujal technický problém odpovídající na mnohokrát kladenou otázku, zda a jak je možné zbourat panelák postavený v dobách nedávno minulých...
Podobně skandální jsou stránky jakýchsi německých turistů, kteří na nich vybízejí titulkem AM ENDE DER WELT... ZIGEUNER IM SLOVENSKY RAJ (Na konci světa ... ! – Cikáni v Slovenském ráji) své spoluobčany, aby se zajeli podívat na romské vesnice ve Slovenském ráji. Vše ilustrováno řadou fotografií. Pokud neumíte německy, je k dispozici slovenský překlad Jozefa Vargy, jehož vlastní stránky Čo teraz s Cigánmi? jsou věnovány Romskému problému na Slovensku a obsahují i diskuzní část, která je moderována autorem a z níž jsou odstraňovány rasistické příspěvky. Na stránkách pana Vargy najdete spoustu podnětných návrhů, jak celý zamotaný problém s Romy řešit. Zde by měli hledat poučení ti, kteří se podílí na "rozhánění" nebohých Romů po všech koutech naší vlasti. Včetně pana starosty a nyní i senátora Čunka.
2.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
Chcete si půjčit aneb co je to RPSN?
RPSN, neboli roční procentní sazba nákladů má podle finančních odborníků sloužit zájemci o půjčku k posouzení výhodnosti/nevýhodnosti nabídky od různých poskytovatelů. Tento ukazatel je ale ve své podstatě jen dalším prostředkem sloužícím k zamlžení pohledu na věc. Údaj RPSN totiž vyvolává v neinformovaném zákazníkovi představu, že je to procentní vyjádření částky, kterou zaplatí navíc. Není tomu tak z jednoduchého důvodu: RPSN je roční sazba a nemá nic společného s tím, jak dlouho budete tyto roční náklady platit. Jediný rozumný ukazatel je výše částky, kterou zaplatíte navíc. Stačí si to zkusit a třeba hned online u Citibank: Za 200 000 korun půjčky na 60 měsíců zaplatíte 256 920, přitom kalkulačka ČOI i Citibank tvrdí, že RPSN v tomto případě činí 10,83 procent. Žádné další poplatky za vedení účtu se neplatí. To vypadá hezky, jen 10,83 procent. Když si ale celkem jednoduše 256 920 vydělíte 200 000, dostanete, že zaplatíte 1,2846 krát více než vám půjčili, čili vlastně o 28,46 procent více! Domnívám se proto, že mnohem lepší ukazatel při bádání, od koho je která a na jak dlouhou dobu půjčka výhodnější, je použít selský rozum a spočítat si, o kolik peněz zaplatíte navíc - v tomto případě u Citibank 56 920 korun. Například u GE Money Bank zaplatíte při stejných podmínkách ve splátkách "jen" 254 400, tedy o 2 520 korun méně, což už stojí za úvahu.
A co to zkusit jinde? Společnost Home Credit žádnou úvěrovou kalkulačku nenabízí. V jejich úvěrových podmínkách ve formátu PDF (!) je pouze "šílený" vzorec pro výpočet úvěrových poplatků, který si 99,9 procent žadatelů o půjčku nedokáže spočítat. Jediná šance je požádat je o návrh smlouvy a vše si v klidu před podpisem ověřit například pomocí výše uvedené jednoduché selské matematiky: kolik mi půjčíte a kolik vám za celou dobu splácení zaplatím a to včetně nákladů za vedení účtu. Ještě stále si chcete půjčit???
1.11.2006 [Trvalá adresa článku.]
|
