31.1.2006 - Surreality III. - "Geniální reforma zdravotnictví aneb Blade IV."
 Námět na scifithriler. Ministr zdravotnictví malé středoevropské země, bývalý lékař, přichází s neuvěřitelně geniálním řešením finanční krize, ve které se potácí systém zdravotnictví: pod heslem "Daruj krev, daruješ si zdraví!" se mu podaří prosadit v parlamentu zákon, podle kterého má každý pravidelný dárce krve veškeré zdravotnické služby včetně léků zadarmo. Spojil se totiž se zahraniční firmou, která se již léta soudila se státem o náhradu za zmařené podnikání s krví a nabídnul jejímu záhadnému majiteli podíl na státním monopolu na obchod s krví a krevními deriváty. Této firmě předal jako investiční pobídku i státem vybudovanou továrnu na zpracování krve a výrobu léků.
Ti občané, kteří neprojeví ochotu darovat jednou měsíčně krev, si musí všechny zdravotnické služby krvavě platit. V zemi vznikají luxusně vybavená střediska pro odběr krve a občan, který se nezapojí, se stává postupně předmětem opovržení. Na severu země vzniká nová automobilka postavená cizinci z daleké země, ze které vyjíždějí automobily s neuvěřitelně malou spotřebou benzinu. Sice se o nich tajně šíří zprávy, že jezdí na biologický motor čerpající energii přímo z těla řidiče prostřednictvím pedálu plynu, ale jejich nízká cena tyto fámy umlčuje.
Celá historie neuvěřitelného vzestupu ministra zdravotnictví je ale podezřelá zapomenutému bývalému pastevci dobytka a ministrovi vnitra z dávných revolučních časů. Pod změněnou identitou se nechává najmout jako topič do objektu ministerstva zdravotnictví, kde poté, co zde přespává ve spacím pytli, záhy zjistí, že se v tajném podzemí tohoto paláce konají krvavé orgie sekty upírů vedených přímo ministrem zdravotnictví. Prohlédá tak jeho záměry uvrhnout postupně celou zemi a posléze i Evropskou unii do područí nové generace upírů s cílem se stát nakonec prezidentem EU. Díky svým starým kontaktům s americkou FBI a CIA se tento bývalý politik obrátí na své kamarády v boji o pomoc. Do hlavního města přijíždí známý likvidátor upírů Blade a nastává nelítostný boj. Film končí záběry řeky, po které pod oblouky středověkého mostu odplouvají mrtvoly upírů. Věčný disident se na mostě loučí s Bladem a odchází na hrad. Byl totiž právě zvolen ve všelidovém hlasování prezidentem své země. V záběru světoznámé siluety hradu ale krvavá oblaka zbarvená zapadajícím slunce zvěstují, že boj ještě neskončil.
[Trvalá adresa článku]
30.1.2006 - Jak se umírá v domovech důchodců?
Stát možná z Fondu národního majetku uvolní dvě miliardy korun na výstavbu domovů důchodců. Počítá s tím dílčí novela, kterou sněmovně předložili dva poslanci ČSSD a komunista Jiří Dolejš. Definitivně o ní rozhodne až parlament, je ale otázka, zda to do voleb ještě vůbec stihne. Poslanci dolní komoru požádali, aby jejich návrh projednala ve zrychleném režimu. Autoři uvedli, že peníze by pomohly aspoň částečně vyřešit nedostatek míst v domovech důchodců. Nyní je podle nich 38.500 lůžek v domovech zřizovaných kraji a obcemi a méně než 2000 lůžek v neziskovém nestátním sektoru, dalších 50.000 lidí ale o místo žádá. "Čekací doba na umístění je i čtyři pět let. Demografická křivka stáří obyvatelstva se zvyšuje, a tím samozřejmě roste poptávka
po místech v těchto zařízeních," napsali poslanci v důvodové zprávě k předloze. Z toho vyplývá, že ročně umírá 10.000 obyvatel domovů důchodců, což je více než čtvrtina důchodců zde ubytovaných. Znamená to také, že důchodce, kterému se podaří se do domova důchodců dostat, umírá nejpozději během čtyř až pěti let. Nikoliv každý, někteří umírají mnohem dříve a jiní si domova důchodců užívají déle. Jistě by byla zajímavá statistika, která by porovnala, zda se důchodci dožívají stejného věku bez ohledu na to, zdali žijí v domově důchodců nebo jinde (sami či s rodinou). Takové porovnání by v případě, kdyby se například zjistilo, že v domovech důchodců umírají lidé dříve, mohlo snížit počet žadatelů o místo. Také by se mohlo zjistit, že by bylo ekonomicky výhodnější dávat finanční podporu sociálně slabým rodinám, které by se o své příbuzné vyžadující celodenní péči staraly až do jejich smrti, než dávat peníze na výstavbu nových ústavů pro důchodce. K podobnému závěru se došlo při rozhodování o finančních příspěvcích pro invalidy, kteří si tak mohou sami zajistit potřebnou asistenční pomoc. Také studentům se vyplácejí peníze na to, aby si sami vybrali, kde chtějí bydlet po dobu studia. Zmíněný návrh na uvolnění peněz pro výstavbu dalších ústavů pro přestárlé tak spíše vyznívá jako předvolební agitace ČSSD a KSČM hrající na city těch našich spoluobčanů a voličů, o které se jejich rodina nechce postarat.
[Trvalá adresa článku]
27.1.2006 - Podepíše prezident zákon o registrovaném partnerství?
Hádám, že nejspíše ne. Vede mě k tomu článek s velice dramatickým názvem "Homosexualismus jako státní ideologie" jeho tajemníka Ladislava Jakla, který vyšel včera v MFDnes. Jakl v něm píše: "Tvrdím, že skutečný zastánce minimálního státu, který nemá ambice dirigovat soukromí občanů, může registrované partnerství obhajovat pouze omylem." V závěru pak ještě přitvrzuje: "V tomto problému nejde o homosexuály a jejich práva. Jejich jakoukoli diskriminaci je třeba odmítnout. Zde jde o homosexualismus, tedy o ideologii, která by se ráda stala jakýmsi státním náboženstvím bez odluky. Odmítat tuto ideologii je dnes riskantní, protože již dávno existuje nejen homofobie, ale - jak se zdá - také heterofobie, namířená proti všem kritikům ideologie homosexualismu a nasazující jim psí hlavu netolerance." Jakl tedy poněkud zamlženě odmítá, aby se z homosexuálního svazku stala státem konstituovaná instituce, která by se chtěla třeba později domáhat úplného zrovnoprávnění s dnešní institucí heterosexuální rodiny a to včetně nijak omezovaného práva na výchovu dětí, ať už vlastních nebo adoptovaných. Uvidíme, jak se prezident k zákonu schváleném včera senátem, postaví. Pokud by jej odmítl podepsat, dokázal by opakovaně, že na zásadní věci má vlastní názory a nehodlá podléhat jakýmkoliv tlakům. Předvedl to se svými neměnnými názory na Evropskou unii a její ústavu, svým odmítáním politického nátlaku vyvíjeného nestátními soukromými organizacemi a možná nám to předvede i v případě zákona pro homosexuály. V každém případě bude jeho hlas mnohem viditelnější, než pro většinu národa nečitelné hlasování poslanců a senátorů. Jeho ano či ne bude totiž jasné bez všech pochyb.
[Trvalá adresa článku]
26.1.2006 - K "paměti národa" se národ nedostane.
Národní knihovna (NK) potřebuje převést do digitální podoby 110 milionů stránek novin a časopisů. Tiskoviny jsou na kyselém papíře, který rychle podléhá zkáze. Podle odborníků pokročila degradace papíru natolik, že za přibližně třicet let se řada dokumentů začne rozpadat jen při doteku. Knihovna vypracovala dvě varianty digitalizace. Projekt chce zahájit v roce 2007. NK má dvě digitální knihovny, jedna se zaměřuje na staré tisky a rukopisy (www.manuscriptorium.com) a druhá na ohrožené časopisy a noviny (kramerius.nkp.cz). V projektu Kramerius, kde se noviny převádějí na mikrofilmy a poté digitalizují, bylo od roku 1995 digitalizováno přes milion stran. Na další miliony novinových stránek však nemá Národní knihovna peníze.
Národ v tom širokém smyslu slova se ale k těmto novinám nikdy nedostane. V žádném případě to nepůjde přes internet. Digitalizované dokumenty budou totiž podle výkladu našeho autorského zákona přístupné až když vyprší ochranná lhůta sedmdesáti let od smrti nejdéle žijícího autora, který publikoval v tom kterém digitalizovaném listu. Vlastně nikdy, protože neexistuje žádná databáze autorů, podle které by se mohla Národní knihovna (NK) rozhodnout a uvolnit konkrétní vydání novin pro volný přístup přes internet. Digitalizované noviny a časopisy tak budou přístupné jen na počítačích umístěných v prostorách NK. Vynaložit na takový projekt 150-250 milionů korun se z tohoto pohledu zdá poněkud velkým luxusem. Je také otázkou, zda je hodnota této "paměti národa" tak vysoká a nenahraditelná. I když články novinářů z let 1948 - 1989 mohou být skvělým dokladem prodejnosti autorů, kteří svoji kariéru založili na rektálním alpinismu. Přesto se domnívám, že jako důkaz by pro další generace několika málo badatelů pro toto období postačily mikrofilmy.
Při pokusu o internetový přístup například k časopisu Zlatá Praha ročník 1884 (datum vydání výtisku: 1.4.1884) se dozvíte jen informaci, že z důvodu omezení zákonem č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) může být tento dokument zobrazen pouze v prostorách NK ČR Praha. Kopii dokumentu (i elektronickou) lze získat použitím Systému pro dodávku dokumentů (Sirius). Což je nesmyslně komplikovaný systém zpřístupnění "paměti národa" národu "jen z prachy". Za provedení registrace a za každé její prodloužení 100 Kč, za legitimaci 10 Kč, za každých 20 stránek dokumentu 10 Kč. Daňový poplatník tak zaplatí za informace z paměti národa dvakrát: příspěvkem na miliony za digitalizaci a poplatky za nahlédnutí. Internetové připojení přitom nemůže použít vůbec. Za co tedy NK dostala mezinárodní cenu Paměť světa od UNESCO? Digitalizace totiž nijak nepřispěje k zpřístupnění "paměti národa" široké veřejnosti proto, že NK nemá v úmyslu nijak řešit poplatky autorům či spíše jejich dědicům. Přitom se vše dá řešit vytvořením fondu, ze kterého by se poplatky za použití autorského díla vyplácely v případě, kdy by se autor či dědicové přihlásili. Evidovat počty zobrazení digitalizovaného díla je přece v prostředí internetu tak snadné!
[Trvalá adresa článku]
25.1.2006 - Surreality II.- "Likvidace nenáviděné výkrmny".
Námět na filmové společenské drama. Výkrmnu prasat v blíže neurčené středoevropské zemi koupí zahraniční cestovní kancelář a promění ji v sanatorium pro hubnutí vyhledávané překrmenou společenskou smetánkou. Jednoduché vybavení, omývání studenou vodou na čerstvém vzduchu a velmi chudá rostlinná strava (polévka z řepy a brambor, kukuřice, černý chléb ze šrotu a studniční voda vysoké kvality) je základem terapie. Sanatorium také léčí obezitu pomocí tvrdé práce na poli a na úpravách silnic (čistění příkopů, sekání trávy, ořezávání křovin a stromů). Vše pod dohledem přísných ošetřovatelů, jejichž hlavním cílem je zabránit importu jídla, sladkých nápojů světoznámých značek a lihovin. Je zde i zvláštní oddělení pro odvykání od kouření a drog.
V sanatoriu dojde ke vzpouře pacientů poté, co do areálu pronikne v převleku a se změněnou identitou jakýsi senátor známý bojem za lidská práva. Konflikt bude gradovat poté, co pacienti napadnou personál a vyrabují zvláštní sklad jídla pro zaměstnance. Celý areál vzplane zapálen dorazivšími příslušníky občanského sdružení Dobré jídlo=šťastný život, kteří posléze uspořádají na spáleništi sanatoria velkou žranici. Hasiči sice přijedou, ale je zde málo vody a tak jen dohlížejí na to, aby se oheň nerozšířil do okolí. Přivolaná policie z dálky vše pouze monitoruje, protože akce se odehrává na soukromém pozemku. Policie později zahájí vyšetřování, ale pro nedostatek důkazů je případ odložen. Majitelé cestovní kanceláře obdrží od pojišťovny řádné vyrovnání pojistné události. Film končí lidovou veselicí příslušníků národnostní menšiny, kteří se radují, že konečně zmizel nenáviděný prasečák.
[Trvalá adresa článku]
24.1.2006 - Surreality I.- "Zlaté rybky a rozpad EU".
Europoslanec Železný zvítězí v českých parlamentních volbách poté, co sloučil svojí stranu se stranou důchodců a při tiskové konferenci před kamerami sní živou akvarijní rybku. Vzápětí je sice vláčen v tisku ochránci zvířat, ale jeho popularita silně vzroste poté, co vysvětlí veřejnosti, že se jedná o starodávnou čínskou gurmánskou lahůdku. Tisk se na jeho stranu postaví, jakmile vysvětlí, že je třeba před polykáním rybek vypít půl litru dobrého moravského vína ze Znojemska. Rybky jsou totiž postupně navykány na víno a tak je jejich ťukání na žaludeční stěny nezapomenutelným požitkem. Jeho stranu pak volí jak rybáři, tak zemědělci v čele s vinaři a především všichni milovníci vína. Vrcholným činem nové strany je protestní pěší pochod důchodců a vinařů do Bruselu po evropských dálnicích. V Bruselu vinaři při tiskových konferencích nečekaně polévají evropské komisaře čeveným vínem tak dlouho, až je zrušena směrnice EU zakazující rozšiřování vinic u nás.
Dochází ale ke konfliktu s francouzskými, španělskými, italskými a portugalskými vinaři, kteří se organizovaně vypraví na české hranice, kde blokují kamiony s českým a moravským vínem směřující na západ. Důsledkem blokády je zapalování kamionů, přivážejících na naše území laciné krabicové víno ze západu, kterého se účastní naši rozzuření vinaři. Tato válka vejde posléze do dějin jako "Velká vlastenecká vínová válka". Konflikt natolik graduje neshody uvnitř EU, že dojde k jejímu rozpadu a na jejích troskách vzniká ve střední Evropě nové Česko-Rakousko-Uhersko (ČRU). Slovensko se odmítá připojit pro své národnostní neshody s Maďary a je posléze násilně anektováno k Ukrajině.
Zmanipulovaným lidovým hlasováním dojde k obnovení monarchie a to zcela despotické, bez parlamentu pod heslem "Dosti politiky, ať vládne osvícený monarcha!" Politické strany včetně Koruny České (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) jsou vzápětí zakázány a nahrazeny místními či celostátnímy referendy po vzoru Švýcarska. Prvním císařem ČRU je ve všelidovém hlasování zvolen Jeho Jasnost Karel VII, kníže ze Schwarzenberku poté, co Rakušanům přislíbí zrušení českých atomových elektráren a k Maďarům promluví maďarsky oblečen v tradičním maďarském kroji.
Soukromá nadnárodní firma EE (Evropské elektrárny, dříve ČEZ a.s.) ale finančně podpoří politické akce tajné zakázané politické strany Průmyslové dělnictvo a zemědělstvo. Masové lidové demonstrace vypuknou poté, co EE uprostřed zimy vypne svoji energetickou síť pod záminkou přípravy na zrušení atomových elektráren. Jeho Jasnost Karel VII. prchá do zahraničního exilu a do čela lidového hnutí se konečně staví Vladimír Železný. Monarchie Česko-Rakousko-Uhersko se rozpadá a Železný je zvolen českým králem zvaným Vladimír I. Železný. V krátké době vybuduje ze zemí českých a moravských středoevropské Švýcarsko, do kterého se díky zcela neprůhledné legislativě slévají do bank peníze pocházející zejména z východu. Nastává konečně zlatý věk navazující na slavné údobí českých dějin za Karla IV.
[Trvalá adresa článku]
23.1.2006 - Ruzyňský Terminál Sever 2 zahajuje zítra 24.ledna naplno.
Zítra má být uveden Terminál Sever 2 letiště v pražské Ruzyni (nová budova, východ z Prstu C) do nového provozního režimu, který se má maximálně blížit režimu definitivnímu po našem vstupu do Schengenského prostoru (snad říjen 2007) definovaného pro volný pohyb osob v rámci těchto evropských států. Terminál Sever 2 tedy bude sloužit pro odbavování cestujících do těchto států: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko, Španělsko.
Terminál Sever 1 (stará budova, východ z Prstu A, B) budou používat cestující do ostatních států světa: Rusko, Velká Británie, tj. destinace Londýn/ Heathrow, Londýn/ Gatwick, Londýn/ Stansted), Švýcarsko, USA atd.
Vysvětlení: Velká Británie je sice členem EU, ale její území není součástí tzv. Schengenského pozemního prostoru, protože je za vodou a zejména proto, že spolu s Irskem se nepřipojila k této smlouvě . Přesto se domnívám, že je veliká pitomost, že se nový terminál Sever 2 nebude používat prostě a jednoduše pro všechny lety do EU. Už teď to vyvolává na letišti dokonalý zmatek, což dosvědčují i pracovnice zdejší informační služby. Zase někdo na letišti uvažoval jako tupá byrokratická hlava a nepoužil osvědčený selský rozum. Nebo jsou ty tupé hlavy v Bruselu?
Přehledný plánek letištního areálu s terminály Sever 1, Sever 2 a také Jih 2 najdete na internetových stránkách Letiště Praha na adrese www.prg.aero. Stránky jsou to sice užitečné, ale zpatlané do rámců, což je technologie již dnes obecně zavrhovaná, protože to působí značné potíže, zvláště když se do vyhledávačů dostávají díky blbosti autorů stránek "podstránky". Také se tam používají vyskakovací okna, takže když je máte v prohlížeči zakázány (což je dost obvyklé), nic se o letišti nedozvíte.
Při letech z Prahy vám přeji rychlé odbavení a jasnou orientaci. Jinak se tam naběháte jako čokl. Pokud tam někoho povezete a nebudete si jistí, pak cestující vysypte z auta před vstupem do staré budovy. On si už uvnitř poradí, protože obě budovy jsou samozřejmě propojené.
[Trvalá adresa článku]
19.1.2006 - Novinky nalezené na internetu.
- KSČM spustila zkušební vysílání Radia Haló Futura pod sloganem "Maják do jiné budoucnosti". Maják svítí pěkně rudě.
- ODS spouští nový zpravodajský portál zpravy.ods.cz. Nic moc. Články trpí nedostatkem vlastních myšlenek, je to jen samá kritika vládní strany a nic konstruktivního. S tímhle pánové neprorazíte.
- Špidla má v Bruselu uvnitř svých oficiálních stránek blog s šílenou nezapamatovatelnou adresou. Přitom doména vladimirspidla.cz je volná. Asi na nemá dost peněz, aby si jí zaplatil, chudák náš bruselský. Jinak tam má pěkný jazykový guláš: nadpisy česky, obsah anglicky. Asi nemá nikoho, kdo by to překládal do češtiny...
- Stanice s názvem Rádio Wave odstartovala úderem 13. hodiny a 13. minuty na analogovém vysílači Cukrák pro Prahu a střední Čechy (100,7 HMz) a zároveň na internetové stránce www.rozhlas.cz/radiowave. V přechodné digitální síti A provozované společností Radiokomunikace se Radio Wave objeví 9. února. Poslouchám jí ve skvělé kvalitě WMA 128kbps přes CDMA bez problémů.
- Drink S.O.S. je specializovaná pražská služba, která poskytuje profesionální řidiče všem, kdo chtějí přijeli do restaurace či baru vlastním vozidlem, ale pro "momentální indispozici" raději volí sedadlo spolujezdce. Můžete mít ale druhý den po opici problém: nebudete nejspíš vědět, kde máte zaparkované auto.
- Informace Světové zdravotnické organizace k sledovanému a často diskutovanému tématu možnosti rozšíření ptačí chřipky mezi lidmi a její možné pandemii obsahuje deset věcí, které je potřeba vědět o pandemické chřipce.
[Trvalá adresa článku]
18.1.2006 - Změny na Ruzyňském letišti.
Včera byl dán do provozu nový Terminál 2. Od samého počátku se stane Terminál 2 místem, ze kterého budou provozovány lety do zemí Schengenského prostoru, mezi které patří Belgie, Německo, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švýcarsko, Švédsko a Španělsko. Terminál 1 bude sloužit pro ostatní země.
POZOR! V období od 17. ledna do 24. ledna 2006 budou z Terminálu 2 odbavovány pouze lety SKY TEAMu, tedy společností ČSA, Air France, KLM a Alitalie. Od 24. ledna 2006 od 00:00 hodin budou z Terminálu 2 odbavovány všechny lety do Schengenského prostoru. Příjezd autem k odletům do druhého podlaží Terminálu 2 je po nájezdu. Vlevo je tedy příjezd do parkovací budovy, uprostřed nájezd nahoru k odletům z Terminálu 2 a vpravo starý věčně ucpaný příjezd k odletům i příletům z terminálu 1 i 2. Včera byl ucpaný dokonale a po letišti se pohybovali dosti zmatení cestující, kterým nebylo jasno, odkud vlastně poletí.
V případě, že cestující má návazný spoj přes kterýkoli přestupní bod, bude odbaven z prvního nebo druhého terminálu podle toho, do kterého přestupního bodu letí jeho spoj, tedy nikoli podle jeho cílové destinace.
Rozdělení odletů mezi Terminály 1 a 2 je nutné z toho důvodu, že Česká republika by měla k 1.7. 2007 přistoupit k Schengenské dohodě. Jedním z bodů dohody je právě podmínka, že tok cestujících na letištích bude připraven na to, aby se mohly rozdělit procedury odbavení cestujících dle zemí Schengenu a NON Schengenu.
[Trvalá adresa článku]
17.1.2006 - Je něco shnilého ve státě českém!
Náš vůdce a premiér je právem rozhořčen na míru nejvyšší: celá stáda redakčních hyen novinových i televizních se vrhla nemilosrdně na ubohého a dobrotivého premiérova soudruha v boji politickém, náčelníka vládní strany parlamentní, mistra Krause. Ten, ač bojoval za lepší zítřek chudého lidu ghanského, byl zbabělou intrikou protivládních sil zavlečen proti své vůli do nekalého obchodu zahraničního.
Nastrčené kriminální živly neváhaly zneužít jeho vrozené čistoty a prostoty duše a podstrčily mu ku podpoře obchodu zahraničního hotovost v cizácké měně. On pak, chtíc pomoci věci dobré, použil pokladnici vlastní rodné matky ku převodu peněz těchto do země africké, Ghany. Jak pravil náš vůdce, Paroubek zvaný, nedopustil se tak bratr Kraus žádného zločinu a přec musí v hanbě opustit své přední místo v šiku strany své. Vše jen kvůli štvanicím slovním, vše jen kvůli vláčení jména jeho čistého v bahně pomluvy a nenávisti.
A přitom tak věrně a bez odmluv vždy vedl své soudruhy v boji politickém proti odpůrcům a záškodníkům. Vždy jen to správné činil, maje na mysli především blaho lidu této země a strany svojí, a nyní musí nás, soudruh milý Kraus, opustiti uprostřed lítého boje, ve kterém lid rozhodne, kdo spravedlivý vítěz a kdo poražen bude. Pak zpět se k nám Kraus věrný navrátí, až pravda zvítězí a pomlouvači se stáhnou zpět do kanálů a mezi odpadky, kam patří. Tehdy opět zazáří slunce rudé nad naší zemí a pozlatí svými paprsky hrdiny našeho boje za věc lidu. Pak budou odměněni naši věrní a zle ztrestány ty krysy ze strany, jež se klamně zove občanskou.
Prvním úkolem naším bude stanovení zákona zakazujícího důrazně uveřejňování pomluv a dohadů o údajných zločinech dříve, než vše spravedlivý soud určí, kdo zločinec, vrah a zloděj, kdo zrádce jest a kdo nevinen. Každý pak, kdo nedodrží zákon ten, bude neprodleně do temnice uvržen, aby tam zpytoval, jak jej jeho huba nevymáchaná sem uvrhla. Pak budou konečně v klidu vládnout ti spravedliví pro blaho lidu všeho.
[Trvalá adresa článku]
16.1.2006 - Zahrejte si na úklid po mejdanu!
Nejsem žádný fanatik na počítačové hry, ale jedna ptákovina mě tak trochu dostala, asi už dětinštím. Je to hra na úklid po mejdanu v rodičovském hnízdě, kdy se ráno probudíte a zjistíte, že jsou za chvíli rodiče ve dveřích a vy musíte začít uklízet. Dostal jsem se sice jen na level 4, ale vy to můžete zkusit při pondělku jako rozcvičku před zahájením nějaké opravdové práce. Račte si klepnout zde a můžete začít.
[Trvalá adresa článku]
13.1.2006 - Lepší než Skype? Telefonujte nejen na Slovensko zadarmo.
 Objevil jsem dalšího z operátorů, kteří poskytují služby IP telefonie, který dokonce nabízí volání zdarma na pevné linky po celém světě. V seznamu firmy Betamax GmbH & Co.Kg je například zdarma Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Velká Británie, Austrálie a USA (i na mobil!). Jako "Landline" jsou v seznamu označeny pevné linky. Stačí, když použijete program nazvaný VoipStunt. Operační systém musí být Windows XP/2000, vaše připojení na internet musí mít rychlost alespoň 64 kbps up/downstream. Pro volání na pevné linky po Česku si ale musíte zaplatit jeden eurocent za minutu, tedy asi 0,30 koruny za minutu, což je ovšem mnohem méně, než si účtuje ČESKÝ TELECOM nebo alternativní operátoři ( viz například www.Tele2.cz nebo www.Ahoj.cz. Platit je možné platební kartou Visa/Eurocard/Mastercard nebo prostřednictvím PayPal.
Tak jsem se do toho pustil, protože mě zlákalo především to volání zdarma na pevné linky do zahraničí. Po nainstalování stažené verze 2.08 build 271 beta jsem si založil svůj profil (účet) a byl jsem vyzván k online aktualizaci. Poté, co jsem jí provedl nebo se spíše provedla sama, nastaly ale problémy! Program se po spuštění nedokázal nalogovat a dokonce shazoval moje Eurotel CDMA připojení k internetu. A to tak důkladně, že i po jeho ukončení se na internet nedalo dostat, i když se modem tvářil, že se spojení uskutečnilo! Po několika marných pokusech jsem jej odinstaloval a zkusmo nainstaloval znovu verzi 2.08 build 271 beta, kterou jsem neaktualizoval. A kupodivu, vše šlo dobře. Tak jsem si zvolil přidání peněz na konto (nedostatkem je, že si program sám spustí Microsoft Internet Explorer, ačkoliv mám jako implicitní v systému nastavený Firefox), použil jsem svoji čerstvou virtuální internetovou VISA kartu (e-Card) od Komerční banky a koupil si kredit na 10 Euro. Přirazili si k tomu VAT 1,60 Euro a za pět minut byly peníze na kontě. Dobrá zpráva je, že zmíněná e-Card KB pro tento účel funguje. Má totiž i třímístný bezpečnostní kód. Ve skutečnosti od KB žádnou kartu nedostanete, jen papír s číslem. Vydání karty ale trvá nejméně jeden týden.
A pak jsem provedl první zkušební hovor v Česku. Stav mého připojení byl v té době následující: down:347.656 kbps (43.457 kB/s), up:101.024 kbps (12.628 kB/s), web odezva:min:302.4ms průměr:429.9ms max:549.5ms. A hovor proběhl nad očekávání velice uspokojivě. Použil jsem ta nejlevnější sluchátka s mikrofonem, která se dají koupit, na druhé straně byla klasická pražská pevná linka s obyčejným telefonem. I když jsme oba zkušebně mluvili chvíli jeden přes druhého, docela to ušlo, občas se to sice trochu překrývalo, ale žádná ozvěna se nekonala. Při rozumném hovoru, kdy si hovořící neskáčí do řeči, je kvalita výborná. Za necelých šest minut hovoru se mi z konta odečetlo 6 centů, tedy asi 1,80 Kč. Tabulka se sazbami tedy nelže, v Česku je to 1 cent za 1 minutu, tarifikace je ale minutová, nikoliv sekundová.
Ovládání programu je prajednoduché, nemá cenu je celé popisovat. Je sice jen v angličtině, ale kdyby se našel nějaký dobrovolník, lze všechny nadpisy a hlášky snadno přeložit přímo uvnitř programu vytvořením jazykového souboru. Pokud se do toho někdo pustíte, pošlete jej a já ho zveřejním ke stažení.
Jestliže není váš počítač automaticky při startu připojován na internet, pak nezapomeňte po instalaci zrušit volbou Tools, Option, Advanced nastavení Startup a nejspíše i Other. Pak startujte program Voipstunt až poté, jakmile se na internet připojíte. Snaží se totiž ihned přihlásit a stěžuje si, když mu to nejde.
Zde je seznam zemí, do kterých se dá volat na pevné linky zdarma:
Austrálie, Rakousko, Belgie, Kanada, Chile, Čína, Chorvatsko, Cyprus, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Gibraltar, Hong Kong, Grónsko, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Lichtenstain, Litva, Luxemburg, Malaisie, Monako, Holandsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Singapur (i na mobil), Slovensko, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Taiwan, Velká Británie a USA (i na mobil!).
Pokud budete mít někdo potíže s aktuální verzí programu, pak zde máte mnou vyzkoušenou verzi 20.8 build 271 beta, kterou si nenechte aktualizovat! Autoři se netají tím, že je program ještě ve verzi beta a tak to po čase zkusíme, zda se jim dílo daří lépe.
Vyzkoušel jsem i volání na pevnou linku do Londýna: stejná kvalita hovoru a bylo to skutečně zadarmo. Přepnul jsem si při tom zvuk ze sluchátek do reproduktorů v monitoru a vše bylo bez problémů. Žádná ozvěna, žádné přerušování zvuku. Kdo máte ADSL, neváhejte ani minutu. Chystám se zrušit pevnou linku na chatě, jakmile to tam vyzkouším. Držím si jí zatím stejně jen pro volání do zahraničí. Přeji vám mnoho krásných hovorů zdarma do blízké i daleké ciziny!
Další podrobnosti najdete například v článku internetového slovenského deníku Pocitace.SME.
[Trvalá adresa článku]
12.1.2006 - Žádné dotace z pokladny EU ve skutečnosti neexistují!
Naši novináři a televizní redaktoři lžou jako když tiskne, nebo jsou to ignoranti či dokonce pitomci. Když slyšíte například z ČT24 informaci, že byla otevřena jakási počítačová učebna, na kterou poskytla prostředky Evropská unie, je to sprostá lež. Jak všichni víme dokonce i z doznání našeho pantáty premiéra, peníze, které odvádíme do rozpočtu EU, nedokážeme ani získat zase zpátky a tak jsme v mínusu. Správná a objektivní interpretace zmíněné zprávy by tedy byla: "Počítačová učebna byla pořízena z peněz českých daňových poplatníků, které jsme nejdříve s velkými náklady na finanční úřady a úředníky ministerstva financí vybrali, pak jsme je s dalšími náklady poslali do Bruselu, abychom je za vynaložení dalších nákladů na úředníky vydolovali zase zpět. Na své si při těchto transakcích přišly i banky a další soukromé poradenské firmy." A stejně "výhodně" jsou poskytovány eurodotace pro naše milé zemědělce (viz Státní intervenční zemědělský fond) a pro všechny ty skvělé neziskové organizace. Kdybychom si je vydržovali sami, jistě by se tím mnoho ušetřilo. Jedno je jisté: takovou míru centrálního přerozdělování a regulace nedosáhl ani komunistický blok pod vlajkou Sovětského svazu symbolizovaný systémem RVHP {Rada vzájemné hospodářské pomoci!!!). Komunisti to řešili jednoduše: zboží proudilo jednosměrně od nás do SSSR za směšné ceny a z větší části nebylo nikdy zaplaceno. Evropská unie je ovšem pokročilejší systém, který sleduje především snížení nezaměstnanosti převedením neschopných nezaměstnatelných lidí do úřednického stavu. Stačí rekvalifikační počítačový kurs a nový euroúředník může začít "pracovat" s přesouváním financí z jedné země do Bruselu a zase zpátky, pochopitelně až po vypracování složitých projektů, shromáždění spousty dokladů. Protože se v tom nikdo nevyzná, je tu otevřené pole pro další řady "specialistů" v soukromých firmách, které to za vás dají dohromady. Pochopitelně za peníze a bez záruky, že nějaký ten obolus dostanete.
[Trvalá adresa článku]
11.1.2006 - Atentát Microsoftu na váš počítač.
Jede vám procesor ve Windows XP na plné pecky? A ventilátor procesoru se rozjel na plný plyn ve snaze zabránit přehřátí? Pak je to možná proto, že právě pracujete s nějakou dosovskou aplikací napsanou a otestovanou pod Win95/98. Procesor zatěžuje v tomto případě program NTVDM.EXE, který "očuchává" klávesnici tak silně, že to procesor téměř nemůže zvládnout. Ověřit si to můžete vyvoláním Správce úloh pomocí kombinace Ctrl-Alt-Del. Je to jasná chyba, nebo spíše záměr autorů Windows XP, kteří měli v úmyslu DOSovské uživatelské aplikace definitivně zlikvidovat. Ve Windows 2000 se tento problém snad dal řešit programem DOSKBD. Ten ale už v xpéčkách není. Je tu naštěstí řešení, které dala světu zdarma k dispozici firma Datapac Australasia Pty Ltd. Dnes je součástí firmy Citrix a tak její program DPAKBD s popisem jak jej použít najdete zazipovaný na support.citrix.com. Na další stránce je velice podrobně problém procesoru přetěžovaného dosovskými aplikacemi rozebrán i pro Windows 2000. Na konci popisu doporučované řešení firmy (?) TameDOS či snad Tame Software nedoporučuji. Nefunguje to.
Program DPAKBD musíte spustit před vaší dosovskou aplikací pomocí dávkového souboru pro systém MS-DOS (přípona .BAT). Pro aplikaci v dosovské verzi FoxPro to může například vypadat následovně:
c:\
cd\pokl
DPAKBD /T20 /I
c:\pro25\foxprox -t pokl.app %1
Popis použití parametrů programu získáte jednoduše jeho vyvoláním s parametrem /? v příkazovém řádku (tzv.DOS okno). Problém přetěžování procesoru se týká také aplikací naprogramovaných ve Fandu. Více o tom najdete zde). Používáte-li nějaký starší účetní program ve Windows XP a nevyznáte se v programování, zeptejte se autora programu, zda problém přetěžování procesoru ve vašem případě vyřešil. Jinak totiž riskujete, že si odpálíte procesor. Pokud se zadře a selže jeho ventilátor - což se stává docela často - je s ním konec.
[Trvalá adresa článku]
10.1.2006 - Prodej osobních zbraní na Slovensku asi stoupne.
Slovenský občan, který je ohrožovaný v jeho vlastním bytě, může od ledna použít na základě nového trestního zákona proti útočníkovi střelnou zbraň. Zákon rozšiřuje i možnosti nutné obrany v případě napadení mimo obydlí. "Chcem, aby nedotknuteľnosť obydlia bola ešte viac chránená, ako keď je niekto napadnutý na ulici. Domácnosť je naozaj priestor, kde každý z nás by mal byť čo najviac chránený, je to taká naozaj najintímnejšia sféra," prohlásil ministr spravedlnosti Daniel Lipšic. V případě nutné obrany vychází podle něj slovenský rezort spravedlnosti z principu, že ten, kdo koná v nutné obraně v souladu ze zákonem, nahrazuje činnost státních úřadů a staví se tak bezpráví. "Právo nemusí bezpráviu ustupovať, to znamená, že ten, kto koná v nutnej obrane a nekoná v hrubom nepomere k povahe útoku, musí byť chránený," dodal ministr. Obrana musí být podle něj vždy intenzivnější než útok, ale nesmí být zjevně nepřiměřená.
U nás zatím každý občan, který se brání napadení, musí počítat s tím, že bude soud zkoumat, zda míra jeho obrany byla přiměřená útoku, zda pachatel po útoku nebyl již na odchodu. Některé soudní rozsudky již sice naznačují, že se snad také dostaneme do stavu, kdy nebude muset napadený či ohrožovaný občan přemýšlet před zahájením obrany nad tím, zda se má bránit nebo se raději nechat zmlátit či zabít, na podobný zákon ale ještě stále čekáme. Nejspíše to bude tím, že se naši zákonodárci necítí být nijak zvlášť ohrožováni. I když proč právě včera dostala premiérova manželka osobní ochranku? Prý kvůli možnému útoku, který jí hrozí ze zahraničí. Že by někdo vydíral premiéra?
[Trvalá adresa článku]
9.1.2006 - Armáda zase utrácí peníze daňových poplatníků.
Mezirezortní komise, která vybírá dodavatele obrněných transportérů pro armádu, rozhodne tento týden o vítězi tendru. Podle ministra obrany Karla Künhla ale své rozhodnutí zatím nezveřejní. Výsledek oznámí až vláda, která posoudí v únoru zakázku za více než 25 miliard korun. Na jednoho vojáka naší lidové armády tak bude připadat 1,122 milionu korun. Za takové peníze by mohl mít každý náš voják obrněný džíp! Naše armáda má totiž dnes jen pouhých 22 272 vojáků z povolání a jen 79 obrněných transportérů (viz zde)! Předpokládal jsem, že se ministerstvu obrany jedná o tzv.prostou reprodukci a že chce nakoupit něco kolem 80 - 100 obrněných transportérů. To by ale znamenalo, že jeden takový transportér nás přijde na 250 milionů korun!!? Je to ale jinak: údajně ministerstvo obrany kupuje jen (!) 234 obrněných transportérů, jedná se tedy o více než dvojnásobek strojů, které dnes armáda má, kus je tedy za cca 107 milionů korun!!! Asi budeme naši armádu rozšiřovat, nebo se počítá s oblíbenou armádní praxí, kdy jeden stroj je provozuschopný a druhý je záložní, který se opravuje. Do transportéru se vejde šest vojáků + řidič a velitel, což znamená, že se z naší miniarmády poveze do boje v obrněném transportéru celkem 1872 vojáků. Investiční náklad na jednoho vezoucího se vojáka je tak ohromujících 13 milionů a 354 tisíc. Pro srovnání: jeden bojový letoun Gripen je asi šestkrát dražší než obrněný transportér a stojí cca 675 milionů korun. Připadají vám ty ceny vojenské techniky mírně řečeno poněkud nadnesené? Nedivte se. Dodávky pro armádu jsou ty nejvýhodnější a armády na celém světě platí vždy předražené ceny. Téměř to vyvolává dojem, že nějaké procento z ceny je určeno pro odměnu za snahu těch, kteří se o zakázku zasloužili. Provize při nákupu zbraní je totiž věc ve světě naprosto běžná. Naši politici ale zásadně žádné provize neberou! Jen mě trochu zaráží snaha uzavřít takový obchod století ještě před volbami.
A co se starými, pro naši skvělou armádu nepotřebnými transportéry? Starší a nepotřebné obrněné transportéry, nákladní vozidla a další zbraně včetně munice by mohla v budoucnu česká armáda podle našich politiků a náčelníka generálního štábu darovat někomu potřebnějšímu. V úvahu připadá Irák, kde se NATO pokouší postavit novou armádu. Novou demokracii v Iráku tedy budou hájit Iráčané se zbraněmi a technikou, která naší armádě "bránící" naši demokracii nevyhovuje. Asi to bude tím, že naši vojáci mají nárok na větší luxus a větší bezpečnost. Prostě žijeme v rozvinutější civilizaci než domorodci v Iráku. Doufám, že v transportérech v ceně 107 milionů za kus bude i klimatizace, lednička a barevná satelitní televize s erotickými kanály.
Když sledujete tahanice kolem pár miliard do státního rozpočtu pro rodiny s dětmi, pak musíte tonout v úžasu nad klidem, s jakým lidovci v objetí se socany rozhazují peníze vybrané od daňových poplatníků za zbraně určené pro zahraniční vojenské intervence. Protože obrněné transportéry na našem území v dohledné době dozajista potřebovat nebudeme. Máme přece kolem dokola jen spřátelené státy EU. Pokud odněkud přijde útok, pak to bude ze vzduchu a proti tomu stejně žádná solidní obrana neexistuje.
[Trvalá adresa článku]
6.1.2006 - Budeme Romy jenom monitorovat nebo jim i pomůžeme?
Data o romské komunitě v Česku bude podle rozhodnutí vlády zaznamenávat
nový monitorovací systém. Ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU) po
zasedání vlády novinářům řekl, že bude pracovat s anonymními daty,
nikoli informacemi o jednotlivcích. Systém má poskytovat údaje o
zaměstnanosti Romů, jejich kvalifikaci, příjmech, bydlení, zadluženosti
či vzdělávání. Podle sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo
11.000 osob. Podle odhadů však v Česku žije asi čtvrt milionu Romů.
Chybí i informace o počtech romských žáků a studentů či nezaměstnaných.
Instituce národnost či etnickou příslušnost nesledují. Studie a
kontrolní zprávy v minulosti prokázaly, že mnohé dotace a finanční
programy na pomoc Romům se právě kvůli nedostatečné znalosti prostředí
a potřeb často míjejí účinkem. Do projektů na pomoc Romům putují ročně
miliony. Situace v komunitách se ale zatím příliš nemění.
Tolik záměry naší vlády v zprávách ČRo. Jistě bude užitečné situaci zmapovat a podle výsledků průzkumu řídit aktivity směřující k lepší integraci a asimilaci Romů do majoritní společnosti. Na monitorovacím systému si jistě přijde na slušné peníze nějaká soukromá firma, která snad bude poskytovat relevantní informace o romské realitě. Mnohem podstatnější ale je stanovení taktiky, která bude na změnu poměrů v romské komunitě použita. Současné metody poskytování dotací kdejaké romské organizaci, školení romských novinářů a zakládání romských rádií na internetu k žádným viditelným výsledkům nevedly.
Převedení návyků původně kočovných národů na způsob života běžný dnes v tzv.západní evropské civilizaci může tak trvat staletí. Jestliže zanechali teprve před šedesáti lety Romové kočovného způsobu života - a to ještě pod nátlakem - pak můžeme očekávat, že jim bude trvat přechod do "normálního" civilizovaného života bez cizí pomoci několik staletí. Vždyť my sami, Slované, jsme přišli kolem roku 500 do Evropy z Indie, a byli jsme jen pastevci, sběrači a lovci. Teprve tady jsme se začali postupně věnovat zemědělství a zanechali kočovného způsobu života. Romové ale mají dodnes za největší hodnotu to, co "naleznou", nasbírají. Nikdy se nevěnovali kromě koní chovu dobytka ani nebyli zemědělci. Jestliže dříve při kočování "sbírali" polní i cizí chovanou zvěř, přírodní i pěstované ovoce a zemědělské plodiny, pokračují v této své národní tradici i po svém násilném usídlení, ačkoliv je to minoritní společností chápáno oprávněně jako loupež. Romové budou třeba i pracovat: například nedávno byla jedna skupina Romů odhalena, když její členové vykopali neuvěřitelně dlouhý výkop jen proto, aby z něj vyzvedli "nalezený" kabel, který po vypálení v ohni prodali do sběrny kovů. Pracovali jak otroci a navíc rychle, ale nikdo je k tomu nenutil a taková "práce" byla pro ně potěšením, protože získali něco "zadarmo". Existují i profesionální romské party kopáčů, jsou to ale spíše výjimky.
Když úřady na Slovensku zkoušeli organizovat Romy při těžbě odpadového dřeva v lesích s cílem zabránit nekontrolované těžbě ničící pěstebný les, neuspěli. Pro Romy v tom organizovaném sběru dřeva chyběl ten prvek dobrodružství, toho nalézání, sbírání a přinášení "úlovku" domů.
Vždyť i my, neromové, máme velkou zálibu ve sběru hub, borůvek a malin, protože je to "zadarmo". Je to pozůstatek téhož atavismu, který je jen u Romů mnohem silnější, protože přišli do Evropy o pár set let později než my. Přitom to naše sbírání plodů lesa v žádném případě zadarmo není: musíme nastartovat své auto a spálit benzin a věnovat na sběr svůj čas. Při nejmenším musíme zaplatit za autobus či vlak a tak nás ten úlovek hub přijde často na víc, než bychom si koupili v obchodě třeba žampiony. Dokonce se musíme často skrývat před ochránci přírody, kteří nám brání ve vstupu do rezervací. Neukojili bychom ovšem svoje atavistické sklony, neměli bychom z toho takovou radost! Někteří z nás už ale postoupili do vyššího vývojového stupně a nalézají podobné uspokojení ve vymetání různých obchodů a marketů při "výhodných" slevách. Tím se dostávají do industriálně řízeného "sběru" a přesto pociťují onu radost z dobrého úlovku, kterým se rádi i pochlubí ostatním "lovcům".
Budeme-li chtít nějak přispět k lepší integraci a asimilaci nejen Romů do naší společnosti, musíme začít přemýšlet o nových formách zvláštního druhu "práce", kterou by oni jako práci ani nechápali. Budeme je muset platit nikoliv měsíčně, ale denně nebo za provedenou práci a to na místě, na ruku bez pro ně ponižujícího docházení do nějaké kanceláře. Stejně tak by je měli obcházet i pracovníci se sociálními podporami a platit jim na dlaň. Mohli by při tom také posoudit, zda vůbec ta která rodina podporu potřebuje a v jaké výši a na co konkrétně. Taková "misijní" činnost by Romům a ostatním "nepřizpůsobivým" občanům jistě prospěla více, než neosobní jednání s nimi někde v pro ně nepřátelském prostředí úřadu.
Největší úspěch při práci s Romy má u nás zcela paradoxně Ind Kumar Vishwanathan, který s nimi žije jejich každodenní život a pomáhá jim se změnit natolik, aby mohli v klidu žít s ostatními občany. Co takhle pozvat pro začátek pár indických misionářů, naučit je česky a poslat do terénu? Že je to šílená myšlenka? Tak by takové misionáře mohla vyslat do terénu některá naše církev. Místo pořádání romských hudebních festivalů s drogami a alkoholem by bylo vhodnější učit dospělé Romy číst, psát a počítat a i jinak vzdělávat, jak nakládat s penězi. Romské ženy se nutně potřebují naučit jak vést domácnost, jak se starat o děti, jak vařit. Vše nejlépe tak, že daná vzdělávací "škola" přijede se školicím stanem za Romy a nebude je někam tahat do cizího prostředí. Pokud by se podobné taktiky a praktiky terénní práce osvědčily, mohli bychom je poradit například Francouzům při práci s jejich nepřizpůsobivými národnostními menšinami, se kterými si evidentně nevědí rady stejně, jako teď my.
[Trvalá adresa článku]
5.1.2006 - Ministr financí zešílel?
Pravděpodobně nikoliv, ale jeho návrh zrušit podmínku dvou let trvalého pobytu na území republiky pro zahraniční zájemce o koupi pozemků tak na většinu členů vlády zapůsobil. Prý by mělo stačit trvalé bydliště a navíc požadavkem oněch dvou let pobytu porušujeme pravidla stanovená EU. Ministr zemědělství i premiér si ale uvědomili, že by prosazením Sobotkova "šíleného" návrhu přišla ČSSD o hlasy všech zemědělců a tak nakonec návrh ve vládě neprošel. Sobotkův nápad by prospěl především německým zemědělcům, kteří by tak mohli na našem území koupit pro ně nesmírně lacino půdu a při jejím využívání pobírat několikanásobné dotace oproti našim zemědělcům. Na své by si přišli i spekulanti, kteří by pozemky kupovali a následně je prodávali se ziskem Němcům stále ještě za pro ně přijatelnou cenu.
Vláda sice Sobotkův návrh odložila k ledu, ale postupně stejně dochází k prodeji levných pozemků v pohraničí přes nastrčené české občany. Nejjednodušší metodou je založení společnosti s ručením omezeným, kde uvedené pravidlo o trvalém pobytu v ČR neplatí. Takže soudruh ministr Sobotka si nejspíše řekl, že když se pozemky stejně prodávají bez ohledu na zmíněnou podmínku, tak je nejlepší jí zrušit. Ano, Sobotka není šílený, naopak, je to ryzí pragmatický ekonom, který by rád ušetřil cizincům nějaké ty vedlejší náklady při čachrování s pozemky, jako je placení provize českým bílým koňům. Sobotka ale nemá to správné politické myšlení a neuvědomuje si, že by si podkopal vlastní ministerské křeslo, které by si jistě rád udržel i po volbách. Naštěstí je zde pantáta Paroubek, který takové mladé liberální socdemáky včas usměrní.
[Trvalá adresa článku]
4.1.2006 - Naše armáda cvičí, zasahuje v zahraničí a obchoduje.
Českou armádu čeká tento rok největší cvičení v její historii. Vojáci
pozemních a vzdušných sil ve výcvikovém prostoru Hradiště v
severozápadních Čechách předvedou, nakolik jsou schopni plnit úkoly
dané členstvím Česka v NATO. Koncem roku chce totiž armáda dát alianci
k dispozici první brigádní uskupení, které má být připraveno operovat
na kterémkoli místě ve světě. Cvičení Strong Campaigner 2006 se podle
armádní mluvčí Miry Třebické bude konat v říjnu a potrvá dva týdny.
Počty vojáků a techniky ještě nebyly stanoveny. Jádro vytvoří žatecká
4. brigáda rychlého nasazení, která poslouží jako základ plně vybavené
jednotky určené pro potřeby NATO.
Jiný účel totiž naše armáda se stavem 22 272 vojáků z povolání nemá a asi ani mít nemůže. O skutečné ochraně našeho území nemá smysl hovořit, zřejmě po pádu komunismu nás občany není před kým chránit. Snad jen před ilegálními přistěhovalci. To ale byla úloha armády za komunistů, kdy vojáci střežili hranice. Dnes je naše armáda určena prakticky jen k nasazování do zahraničních misí. Něco jako francouzská cizinecká legie. S tím rozdílem, že my v armádě cizince nezaměstnáváme. Nesmíme ovšem zapomínat na pomoc, kterou naše armáda poskytuje při přírodních pohromách, jako je například právě teď padající sníh.
Máte zájem nabízet vaše výrobky armádě? Pak můžete od prvního ledna používat elektronické tržiště naší armády. Ministerstvo obrany zahájilo 1. ledna 2006 rutinní provoz obchodování přes vlastní elektronické tržiště s názvem Systém elektronické podpory obchodování (SEPO), které je dostupné na internetové adrese https://sepo.army.cz.
SEPO je nástrojem sloužícím pro podporu nákupní činnosti resortu Ministerstva obrany (dále jen "MO") majetku a služeb v případech, kdy celková výše plnění nepřesáhne 2 mil. Kč bez DPH (tj. zakázky dle § 6 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů), vyjma nákupů informačních a komunikačních technologií.
Vstupní podmínkou pro obchodování jednotlivých zájemců s resortem MO v SEPO je jejich registrace. Do SEPO se mohou zaregistrovat a nabízet své zboží a služby veškeré právnické či fyzické osoby, které jsou registrovány na území České republiky v rámci tzv. obchodního nebo živnostenského rejstříku či jiné evidence podle zvláštních právních předpisů a zároveň splňují základní kvalifikační kritéria (v souladu s § 31 zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách). Způsob registrace a bližší informace jsou uvedeny na internetové adrese https://sepo.army.cz., část jak se stát dodavatelem.[Pramen: tisková zpráva MO.]
[Trvalá adresa článku]
3.1.2006 - Plynová krize je snad zažehnána.
Tiskové prohlášení RWE ze dne 2. ledna 2006: Na základě dlouhodobých smluv na dodávky zemního plynu a tranzitních smluv jsme v pravidelném kontaktu s našimi dodavateli i zákazníky. V současné době dostáváme z Ruska v rámci sjednané flexibility dodávky plynu odpovídající smluvním ujednáním. Díky smlouvám s norskými dodavateli a našemu mezinárodnímu managementu skladovacích kapacit je zásobování plynem pro naše zákazníky zajištěno.
K problémům v zásobování by mohlo dojít pouze v případě silného omezení dodávek z Ruska nebo dlouhodobě velmi nízkých teplot. To však v současné době nepředpokládáme.
Situaci sledujeme velmi pozorně a učiníme s potřebnou profesionalitou vše nutné a možné, abychom udrželi zásobování našich zákazníků bez přerušení.
Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE Transgas, a.s.
Dnes ruský Gasprom začal zvyšovat objem dodávek plynu. "S cílem zabránit případné energetické krizi, kterou by ilegálním odběrem plynu způsobila Ukrajina, se Gazprom rozhodl poskytnout dodatečné dodávky do plynárenského přepravního systému Ukrajiny," píše se ve sdělení Gazpromu. Je to nepochybně důsledek diplomatického nátlaku západních zemí i USA. V zásobnících plynu firmy RWE na českém území je plynu asi na šest týdnů provozu. To by společně se současným množstvím plynu, které Česko dováží z Norska, mělo i v případě snížení množství plynu z Ruska stačit podle vyjádření RWE na překonání zimy.
Naši politici se ještě stále ke krizi v dodávkách plynu do západní Evropy nevyjádřili. Jako vždy v podobné situaci používají metodu mrtvého brouka. Nejspíše se bojí toho, že se jim novináři chystají položit otázku, proč byl evidentně ziskový dovoz a prodej plynu u nás zprivatizován (zisk v roce 2004 7,6 miliardy korun!). Stejně tak byl nesmyslně prodán strategický petrochemický průmysl polskému státnímu podniku. Zbývá už jen prodat ČEZ a naše energetická situace bude plně v rukou zahraničního kapitálu.
[Trvalá adresa článku]
2.1.2006 - Paroubkův novoroční projev a prostituce.
Nejprve si dovolím odcitovat část z projevu našeho milého premiéra a pak se dostaneme k té prostituci:
"Platy budou vyšší. Jsem pevně odhodlán a považuji to za reálné, abychom k tomu vytvořili lepší ekonomické podmínky. Proti profesionálnímu opatrovnictví ekonomů, kteří opět přibrzďují, věřím, že pětiprocentní růst ekonomiky udržíme a na této bázi citelně zvýšíme životní úroveň. Považuji za nutné, aby se tomuto rychlému tempu přizpůsobil růst reálných mezd, ovšem i penzí. Vláda vytváří takové investiční a exportní šance, že ať už volby dopadnou jakkoliv, průměrná mzda překročí kdysi planě slibovanou bájnou hranici 20 tisíc korun."
Ano, o vyšší hospodářský růst se zasloužil osobně sám pantáta Paroubek a jeho socdem soudruzi. Jak to ale udělali, jak rozhodovali ve všech firmách existujících na našem území, je naprostou záhadou. Asi tajně podnikají a ve skutečnosti všechny tyto firmy vlastní. Tak rozhodují o výši platů a mezd a splní tak Klausovu předpověď výše platů. Jediné, čím se ve skutečnosti zasloužili o hospodářský růst, jsou daňové prázdniny pro zahraniční investory a průmyslové zóny pro ně, vše za peníze daňových poplatníků a na dluh.
 Nezisková organizace La Strada, která podporuje v Česku od roku 1995 ženy, které se živí prostitucí, se rozhodla prostřednictvím reklamní kampaně upozornit na problémy související s nejstarším lidským povoláním. Plakáty s názvem "Používej pusu" připomínají kněžkám lásky, že by se neměly bát otevřeně hovořit o možných nelegálních praktikách, jako je otrokářství provozované pasáky a prodej bílého masa. Jen není jisté, zda si to některé méně inteligentní nebo češtiny či němčiny neznalé prostitutky nevyloží spíše jako nabádání k většímu nabízení orálního sexu zákazníkům. V každém případě máte možnost přispět i vy finančně do pokladny organizace La Strada na ochranu českých i zahraničních prostitutek pracujících na našem území. Internetové stránky se bohužel právě částečně upravují a tak se nedozvíte, kdo je ve správní radě, ani jména oficiálních partnerů. Rovněž ke stažení zde nejsou žádné materiály, můžete si tak akorát stáhnout vlastní kalhoty...
[Trvalá adresa článku]
1.1.2006 - S plynem to nevypadá dvakrát dobře.
Ruský plynárenský gigant Gazprom před koncem roku oznámil, že ode dneška odpojí Ukrajině dodávky zemního plynu. Rozhodl se tak poté, co země nepřistoupila na podpis dohody o vyšších cenách plynu od dubna 2006. Ukrajina nyní platí padesát dolarů za tisíc kubických metrů. Od druhého čtvrtletí by se cena měla zvýšit na 230 dolarů. Rusko argumentuje tím, že takovou cenu platí ostatní státy v Evropě. Spor může ohrozit dodávky plynu i do střední Evropy. To by se stalo, pokud by Ukrajina i přes zastavení dodávek brala část plynu, který je určen pro jiné země.
Maďarsko požádalo Evropskou unii, aby se zasadila o vyřešení rusko-ukrajinského sporu o ceny zemního plynu. Tento spor by totiž mohl ohrozit dodávky ruského plynu do Maďarska, řekl státní tajemník maďarského ministerstva hospodářství a dopravy Gábor Diossy.
Maďarské ministerstvo napsalo žádost o pomoc při řešení sporu bruselskému komisariátu pro energetiku.
Naše politiky tento spor Putina s prozápadně naladěným Juščenkem nechává v naprostém klidu. Pravděpodobně mají v kapse nějaké jiné řešení pro případ, kdyby k nám plyn přestal z Ukrajiny a Slovenska proudit. Možná, že spoléhají na německé majitele, kterým socani prodali český Transgas. Dopravu a distribuci plynu u nás tak má plně v rukou "nadnárodní" německá firma RWE.
Němci pochopili, že dodávky přes Ukrajinu jsou nejisté a tak se pustili do do stavby nového plynovodu z Ruska. V severozápadním Rusku začíná náročná stavba plynovodu, který povede pod Baltským mořem přímo do Německa a časem zřejmě i do Británie.
Polsko a jeho sousední země z bývalého sovětského bloku projekt kritizují a obávají se odříznutí od dodávek ruského plynu.
Česká republika ještě v 90 letech minulého století dovážela téměř 100% zemního plynu ze zemí bývalého Sovětského svazu. Malou část poptávky pokrývala z vlastních těžebních vrtů. Dnes se v ČR pokrývá z vlastních zdrojů přibližně 1% spotřeby zemního plynu. Koncem 20 století byl do ČR zaústěn plynovod z Německa, kterým by měl do ČR proudit zemní plyn z norských těžebních oblastí. Předávacím místem je hora Svaté Kateřiny.
Je tedy možné, že v budoucnu k nám bude tímto potrubím přitékat také zemní plyn z Ruska?
Dnem 17. května 2002 se český Transgas, a. s., stal součástí multiutilitní (?) německé skupiny RWE AG, resp. dceřiné společnosti RWE Gas AG, nyní RWE Energy.
Pokud jde o české plynárenství, podílí se koncern RWE na jeho základním kapitálu držbou následujících akciových podílů: RWE Transgas, a.s. 100%, Severomoravská plynárenská, a.s. 58.14%, Středočeská plynárenská, a.s. 51.18%, Severočeská plynárenská, a.s. 50.24%, Západočeská plynárenská, a.s. 50.11%, Jihomoravská plynárenská, a.s. 50.11%, Východočeská plynárenská, a.s. 50.05%,Pražská plynárenská, a.s. 49.18% konečně Jihočeská plynárenská, a.s. 46.66%. Více o RWE AG zde.
První etapa výstavby nového plynovodu vedoucího z Ruska do Německa byla oficiálně zahájena ruským premiérem Michailem Fradkovem a dalšími význačných ruských politiků, také německým ministrem hospodářství Michaelem Glosem. O výstavbu plynovodu se stará ruská plynárenská společnost Gazprom a německé firmy E ON a Wintershall, která patří do skupiny BASF v rámci nově založeného konzorcia "North European Gas Pipeline" (NEGP). Bývalý německý kancléř Schröder, který dal za své vlády celý projekt dohromady společně s Putinem, se má stát členem dozorčí rady NEGP.(!)
Plyn ze Sibiře bude proudit plynovodem pod hladinou Baltského moře a vyhne se tak tranzitním zemím. Cílem Němců a Rusů je především snížení poplatků za tranzit plynu a také aby vypadla ze hry politicky nejistá Ukrajina, která odmítá platit "evropské", tedy dražší, ceny. Máme ovšem naději, že pokud by Rusové zavřeli plynový kohoutek k nám, mohli bychom možná kupovat plyn od Němců. Pokud jim nějaký zbyde. V každém případě se ukazuje, že orientace na zemní plyn nás trvale uvrhla do ekonomické závislosti nejen na dnešním Rusku, ale i na Německu. Kdo to ovšem tenkrát mohl tušit, když náš svazek se Sovětským svazem měl být "na věčné časy". Ale což, jsme přece dnes s Němci v jedné unii a tak nás přece dřívější kapitalističtí nepřátelé a bývalí němečtí soudruzi nenechají padnout. Koneckounců zde mají i svoje investice a z nich proudící zisky. A kdyby snad na nás plyn nezbyl, tak se přece vrátíme ke staré dobré metodě výroby benzinu z uhlí vynalezené za Hitlera a místo zemního plynu obnovíme starodávnou výrobu svítiplynu karbonizací z uhlí vynalezené již ve století devatenáctém. Pokud ovšem v této nedaleké budoucnosti ještě nějaké uhlí u nás bude. A o tom lze s úspěchem pochybovat. Máme ale ještě jedna záložní řešení: topit budeme dřevem a jezdit automobilem na dřevoplyn. A to je zřejmě vize, která nechává naše politiky v této plynové krizi v naprostém klidu.
[Trvalá adresa článku]
|
