21.11.- Esperantisti se nevzdávají.

Je jisté, že to angličtina vyhrála a je dnes považována po celém světě za mezinárodní dorozumívací prostředek. Co nebylo publikováno v angličtině, jakoby nikdy nebylo. Není sice jisté, zda již skončilo ono temné údobí, zahájené kdysi dávno samotným Hospodinem, který jako trest za pokus lidí vystavět babylonskou věž až do nebe, způsobil známé zmatení jazyků. Více méně neúspěšně se ještě brání Francouzi i Němci, ostatní národy postupně rezignovaly a zavádějí povinnou výuku angličtiny do škol všech stupňů.
Je škoda, že se pokus o široké zavedení mezinárodního, tedy nenárodního jazyka nezdařil. Přesto se fandové nejrozšířenějšího esperanta nevzdávají a dokonce zahájili vysílání internetové televize pod docela srozumitelnám názvem Internacia Televido (IT). Zkusme si jen tak z "voleje" přeložit krátký text ze zmíněné IT z esperanta do češtiny: "Kiu estos 'La Verda Stelo'? Internacia Televido lancas sian unuan konkurson por kantistoj kaj ensembloj de E-muziko. Kadre de la programo Muzikume, la publiko elektos kiu estos nova stelo de la E-muziko".
Zde je můj pokus o překlad:"Co je to Zelená hvězda? Mezinárodní televize IT pořádá(?) svůj první konkurs pro zpěváky a soubory e-hudby(?). V rámci programu Muzikume obecenstvo vybírá, kdo bude novou hvězdou e-hudby." Nebylo to ani moc těžké, jen si nejsem jistý tím slovíčkem "lancas". Nepoužil jsem ale žádný slovník. Pro zvídavé doporučuji navštívit stránku http://esperanto.czechian.net/ucebnice, kde zjistíte, že by pro vás bylo určitě snadnější se naučit esperanto, než onu vítězící angličtinu. Zavedení mezinárodního jazyka by mělo jednu velkou přednost: žádný národ by neměl onu nefér startovní výhodu, kterou dnes nepochybně mají všichni obyvatelé anglicky hovořících zemí. Nemusí se totiž učit žádný cizí jazyk. S jistou dávkou nadsázky bychom tak mohli tvrdit, že se jedná o globální bezohledný teror anglického jazyka směřující k potlačení jazyků národních. Jak to bude vypadat v budoucnu nám předvádějí tvůrci sci-fi filmů: nejen v naší galaxii, ale i v celém známém vesmíru se bude mluvit anglicky. Už dnes platí, že ten, kdo neovládá perfektně angličtinu slovem i písmem, je za nevzdělaného nekolonizovaného domorodce. Tím se ovšem žádný Angličan, Američan či Australan nikdy stát nemůže jen proto, že se narodil na správném místě.

[Trvalá adresa článku]

18.11.- Budeme u nás někdy volit online?

www.volebnipreference.cz je neziskový projekt dvou studentů. Zde uvedené výsledky hlasování "online voličů" jsou sice odmítány oficiálními agenturami zjišťujícími volební preference i politiky, ale jedno je jisté: ať už je procento zde hlasující mládeže, která nemá ještě volební právo, jakékoliv, ukazují výsledky politickou orientaci té části obyvatelstva, kterou lze považovat za vzdělanější a hlavně informovanější o tom, co která politická strana vlastně představuje a co se od ní dá očekávat. Výsledky také naznačují, jak budou volit za pár let ti, kterým je dnes patnáct i méně let. Zdá se, že to pro levici nevypadá nijak povzbudivě.
Naši milí politikové se ohánějí argumentem, že by zavedení možnosti volit také prostřednictvím internetu nebo mobilů diskriminovalo tu část obyvatel, kteří nedisponují těmito technickými prostředky moderní komunikace. V našem parlamentu neprošel ani zákon umožňující alternativní korespondenční hlasování. Řeči o diskriminaci jsou samozřejmě nesmysl, protože není nic jednoduššího, než volby realizovat jak prostřednictvím současné tradiční lístkové metody ve volebních místnostech, tak online volbou. Voliči by se mohli svobodně rozhodnout, jakou metodu zvolí. Hlasování přes internet by samozřejmě vyžadovalo použití nějaké certifikace hlasující osoby. I to lze řešit jednoduše vydáním volebních legitimací s unikátním "PIN" k rodnému číslu, který by platil jen pro právě probíhající volby. Tuto metodu například použili nedávno ve švýcarském místním referendu o omezení rychlosti na silnicích a bude tam použita v příštích senátních volbách. Současně bylo možné hlasování buď pomocí SMS, e-mailu nebo osobně ve velební místnosti.
Žádné technické problémy tedy nebrání tomu u nás již ve volbách v příštím roce umožnit online hlasování přes internet nebo pomocí mobilů. Jediní, kdo brání občanům volit online jsou naši politici, kteří se obávají politického zemětřesení způsobeného účastí těch občanů, kteří dnes k volbám nechodí a o jejichž politických názorech nikdo netuší, jaké vlastně jsou. Osobně se domnívám, že se jedná o občany orientované spíše vpravo. Komunisté a jejich sympatizanti se totiž tradičně voleb účastní, protože to mají ještě z dob komunismu v krvi a nadšeně jdou podpořit svoji rodnou stranu v naději, že až se KSČM zase dostane k moci, vrátí jim jejich stranické prebendy.
Více o e-volbách ve článku Jana Ambrože E-volby jsou v ČR vzdálenou budoucností.

[Trvalá adresa článku]

16.11.- Sametová revoluce nebo nepovedený komunistický převrat?

Já osobně raději používám termín "listopadový převrat", protože s revolucí to nemělo nic společného a o tom, zda to celé naplánovala komunistická StB ve spolupráci s ruskou KGB (dnes FSB, Federalnaja služba bezopasnosti) nejsou žádné solidní informace. Jisté je, že bez Zifčákova "mrtvého studenta" by se události nehnaly tenkrát tak rychle. Někteří lidoví komentátoři používají pro listopadový převrat taková hodnocení, jako že hlavním cílem byl "sametový odchod tehdejších komoušů z politické scény do výnosnějšího soukromého sektoru a příchod jejich mladších, ještě neznámých kádrů." Existuje také teorie o tom, že celý politický převrat zorganizoval textař Michal Horáček a roker Michael Kocáb. Jednali totiž s tehdejším předsedou vlády Adamcem už delší dobu před 17.listopadem. Přinášeli pro Adamce dopisy s návrhy Občanského fóra na složení vlády, o nějakém velkém převratu zatím nebyla řeč. Disidenti měli vlastně kolaborovat s komunisty a ti počítali s Havlem jako s ministrem kultury! Však jej také komunistická sněmovna zvolila bez odporu prezidentem. Jedno je jisté: v té době byl Sovětský svaz již zcela díky Gorbačovovi demontován a soudruzi v Moskvě přestali řídit své zahraniční soudruhy, kteří tak zůstali jako kůl v plotě. To, že dodnes neexistuje žádná solidní historická analýza listopadových událostí a prvních let "nového" Československa, je jen důkazem toho, že žádná objektivní historická pravda neexistuje. Ti, co si podávali ruce s komunistickými vůdci a přebrali moc ve státě, jsou nepochybně vázáni mlčením a to především ve vlastním zájmu. Faktem je, že se komunisté-funkcionáři chystají dnes znovu do vlády a na ministerstva, protože se jim v soukromém podnikání všem nedaří tak, jak si představovali. Na vině je jejich neschopnost a tak by rádi hospodařili s penězi daňových poplatníků ve svůj osobní prospěch, rádi by si něco "našetřili" na stará kolena, protože důchody jsou malé a z dob komunismu jim toho mnoho nezbylo. Socani jim předvádějí, jak je možné obratem zbohatnout při spekulacích s pozemky a tak doufájí, že snad na ně ještě něco z lupu zbyde. Zejména tehdy, když je zblblí voliči do té vlády v příštích volbách dostanou.

[Trvalá adresa článku]

15.11.- Klidná síla Václava Klause.

"V každém případě předpokládám, že na naší politické scéně i nadále zůstanete jako reprezentant významného proudu českého nelevicového politického myšlení a politické praxe," řekl Klaus, který se netají výhradami k současné vládě s převahou sociálních demokratů, ve svém projevu na sjezdu KDU-ČSL. Prezident tak ocenil lidovce, že si uchovávají státotvornost i v poměrně nestabilním prostředí na české politické scéně. KDU-ČSL podle něj zůstává "klidnější silou," řekl v narážce na lidovecký slogan Klidná síla. KDU-ČSL je v českých poměrech stranou s unikátně dlouhou tradicí, což je v zemi, která i 16 let po obnově demokratických institucí prochází dynamickým vývojem, jedním z určujících faktorů, soudí Klaus.
Ano, lidovci, kteří neradi slyší tento název, jsou nejen v českých poměrech unikátním případem strany, která je vždy ve vládě bez ohledu na to, která strana právě vládu vede. Platí to nejen pro období po roce 1989, ale i pro celé období komunistické vlády. Je to snad důkaz o tom, že si každá vláda přeje mít alespoň jediného ministra, který má důvěrné kontakty s Vatikánem? Nebo je to výsledek neuvěřitelné diplomacie představitelů této strany? V každém případě se mohou lidovci spolehnout, že budou i v příští vládě a to i tehdy, kdyby byl snad premiérem komunista. Těžko říci, co si o tom myslí jejich voliči. Možná jsou to stejně pragmatičtí lidé, jako ti, které volí. Není nad to, být vždy u toho, kdy se rozděluje moc.
Václav Klaus svými dost nečekanými výroky potvrdil, že i on je politický pragmatik, který je schopen rozlišovat mezi "sarajevskými" zrádci a stranou, která může být užitečná pro znovuuchopení moci ODS po příštích volbách. Jistě také myslil na to, že potřebuje hlasy lidoveckých poslanců a senátorů při příští volbě prezidenta. Lidovci by si měli svoje heslo "Klidná síla" ale vyměnit za pravdivější slogan "Vždy s každým za každou cenu".

[Trvalá adresa článku]

14.11.- Naši filmaři jsou ve finanční tísni.

Neposílejte peníze nadaci Člověk v tísni. S touto výzvou se obrátila na posluchače besedy se členy a příznivci komunistické strany v Nepomuku poslankyně Ivana Levá. Svoji výzvu odůvodnila tím, že tato nadace natočila již před několika lety několik antikomunistických filmů, které se prý jednostranně věnují některým aspektům předlistopadové doby. V současnosti jsou již zdarma rozesílány na střední školy, které o ně projevily zájem. Žákům budou promítány u příležitosti 16. výročí sametového převratu. Antikomunistické filmy podle Levé pomáhají rozeštvávat českou společnost a spolu s pravicovým zaměřením většiny českých médií jsou důvodem toho, že mezi mladými lidmi stále převládá pravicové smýšlení.
Což je pro nás nekomunisty dobrá zpráva. Jistě ale chápeme politické rozhořčení soudružky, která se správně jmenuje Levá. Kdyby se totiž jmenovala Pravá, těžko by mohla dělat poslankyni za KSČM. Ještě více musí být rozhořčeni ti členové KSČM, kteří nadaci darovali nějaký finanční obnos, jenž byl pak použit pro agitaci proti jejich straně. Nejsem si ale jist, zda fakt, že se za peníze určené původně na humanitární cíle točí filmy odvysílané v ČT a po několika letech rozesílané zdarma školám, nějak zvlášť potěší ostatní dárce nekomunisty. I když, třeba se právě jednalo o režisérky, které byly momentálně ve finanční tísni. Není to ani dobrá vizitka České televize (ČT), která místo podobně politicky angažovaných filmů plýtvá penězi koncesionářů na přiblblé české seriály jako jsou například Četnické humoresky. Možná, že se náčelníci ČT na protikomunistickou tvorbu bojí dát peníze z obavy, že při příštích volbách převezmou moc komunisté se socany. Kdyby ale činili opak, toto nebezpečí by nám všem nehrozilo. Ještě že se tyto filmy odhodlala ČT odvysílat. Nebylo by na škodu, kdyby je znovu reprizovala s využitím propagandy, kterou jim poskytla soudružka Levá.
Filmy natočené z peněz přispěvatelů nadace Člověk v tísni:
Hitler, Stalin a já, Helena Třeštíková / 2001 / 56 min.
Charta 77, Angelika Hanauerová / 1997 / 60 min.
Sladké století, Helena Třeštíková / 1998 / 58 min.
Věž smrti, Kristina Vlachová / 2002 / 59 min.
Ztracená duše národa I. — Ztráta důstojnosti, Olga Sommerová / 2001 / 60 min.
Ztracená duše národa II. — Ztráta tradice, Olga Sommerová / 1998 / 59 min.
Ztráta paměti 2., Milan Maryška / 2000 / 60 min.
Podrobnosti o filmech najdete zde.

[Trvalá adresa článku]

11.11.- Jak vypnout animace a jak si evidovat DVD filmy.

Animované reklamní obrázky odvádějí vaši pozornost při hledání potřebných informací na internetové stránce. Animaci ve Firefoxu jednoduše zakážete změnou nastavení v konfiguračním souboru. Zadejte do adresního řádku Firefoxu "about:config" a potvrďte klávesou Enter. Do pole "Filtr" napište slovo "image", aby bylo hledání příslušného nastavení rychlejší. Pak klikněte na nastavení s názvem image.animation.mode. Standardní hodnotu "normal" změňte na "none" a klikněte na OK. Tím jste animaci kompletně vypnuli. Můžete také nastavit hodnotu "once". Animace se přehraje jenom jednou při otevření stránky a pak už máte pokoj.

Pro evidenci vašich DVD filmů vám doporučuji program Seznam DVD od Expert SoftWorks. Praktická správa údajů o DVD umožňuje kromě popisu obsahu filmu, jména režiséra a herců i vložení obrázku obalu disku, informace o zvuku, titulcích, počtu kusů medií a kvalitě filmů a další údaje. Při založení nového DVD můžete použít buď rozsáhlou interní databázi filmů nebo vyhledat informace o DVD na internetu stažením z Česko-Slovenské filmové databáze. Máte také vždy přehled o tom, kdo má váš film zrovna půjčený. Program je schopen exportovat data do Excelu, formátu HTML i CSV. Import dat je možný z textového formátu CSV. Celkový export dat je možné provést i distribucí interního datového souboru s příponou SD4, který najdete v mateřském adresáři programu.

[Trvalá adresa článku]

10.11.- Dnes naposled o multikulturalismu a asimilaci.

Ještě dnes zůstaneme u multikulturalismu a "nepokojů" ve Francii a dalších státech. Za jednu z příčin nynějších nepokojů ve Francii označil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan zákon o zákazu nošení muslimských šátků ve státních školách a institucích přijatý v loňském roce. Tato norma podle Erdogana umocnila u přistěhovalců pocit jejich zavržení společností. "Vždy jsme obhajovali alianci civilizací s cílem sblížit islám a Západ a chtěli vysvětlit, jak je přijetí Turecka do Evropské unie důležité v této otázce. Někteří to však nechtěli pochopit, hlavně Francouzi," dodal turecký premiér.
Ozývají se i další kritické hlasy k tomu, že nemůžeme chtít, aby se Maročan, Turek nebo jiný občan pocházející z Francie vzdával svých kulturních kořenů, jazyka, tradic a náboženství po svém příchodu do Evropy. Musíme přece muslimovi umožnit, aby si například v podnikové jídelně mohl dát jídla, která splňují přísné požadavky jeho náboženství a ne mu nutit například vepřové. Pokud mu jeho tradice velí, musí mít přece možnost alespoň jednou za rok si svobodně někde na ulici podřezat svoji ovci. Musíme mu umožnit, aby se mohl vzdělávat nejen v jazyce své nové země, ale i v jazyce země jeho původu.
Domnívám se, že nemusíme. Nic nemusíme. Když nějakému přistěhovalci nevyhovuje vepřové, může o podávání například jehněčího vyjednávat prostřednictvím odborů s vedením firmy, ale když se nedohodnou, musí si poradit sám a jídlo si donést například z domova. Stejně tak mu stát nebude stavět jeho mešitu, na tu si musí vybrat peníze sami muslimové. A když se v ní budou scházet muslimští mladí mužové, aby každý pátek poslouchali plamenná kázání o vyhlazení nevěřících psů, musí stát zasáhnout a takového imáma okamžitě vykázat ze země, pokud jej rovnou nezavře do vězení. A aby se to stát dozvěděl, musí policie taková kázání monitorovat. Pokud se tak neděje, bude to třeba zařídit, stejně jako by naše policie měla prostřednictvím svých agentů navštěvovat "soukromé" oslavy různých narozenin a svateb našich milých hajlujících fašistů. Pokud to naše zákony neumožňují, začínám si myslet, že je tvoří naši zákonodárci na něčí objednávku podobně jako paragrafy o zákazu používání skrytých kamer a magnetofonů novináři.
Prostě vždy v minulosti platilo a bude to platit i v budoucnosti, že když se někdo přistěhuje do cizího domu, musí se přizpůsobit pravidlům a zvykům, které v tom domě dosud platily. A nemůže si dovolit pořádat hlučné noční zábavy jen proto, že je to jeho národní tradice a napadat obyvatele společného domu či ničit jejich majetek. Kdo si tohle jednoduché pravidlo nechce uvědomit, musí sebrat svých pět švestek a jít tam, odkud přišel. Doporučuji každému zapálenému multikulturalistovi, aby se přestěhoval se svými soudruhy ve víře například do Iránu, postavil tam křesťanský kostel s věží a zvony a každou sobotu pořádal procesí s fanglemi po městě za vytrvalého zvonění zvonů. Kostel by byl zapálen, zvony by předčasně musely odletět do Říma a pochybuji, že by tam se svými bratry a sestrami přežil.
A mimochodem: zákaz požívání vepřového pochází ze Starého zákona Židů a Mohamed jej jen převzal, jako ostatně většinu různých pravidel a přikázání včetně kamenování nevěrných manželek. Tento zákaz cpát se vepřovým má ale smysl jen v Africe a všude tam, kde panují poněkud nekulturní způsoby chovu a porážky zvířat včetně prodeje masa volně na ulici. Nikde žádný zvěrolékař a právě prasata jsou plná larev cizopasníků, kteří se snadno z nedopečeného masa dostanou do člověka. On byl totiž Hospodin, když dával dohromady tyto zákony, velice dobře vzdělán v lékařské vědě, o které v těch dávných dobách nikdo z jím kultivovaného obyvatelstva neměl ani páru. Takže takovou stravovací tradici by inteligent v kulturní Evropě s kontrolovaným chovem a porážkou zvířat a prodejem masa v chlazených boxech klidně ignoroval, protože Hospodin i Aláh s Mohamedem by mu to nepochybně odklepli.
Pro doplnění vzdělání: Trichinelóza. Nitkovci. Svalovec stočený (Trichinella spiralis Owen) – velikost 3-4mm. Původní nositel: potkani a krysy. Z těchto původních hostitelů se může dostat do šelem nebo divokých i domácích prasat a z nich s jejich masem do člověka. Vajíčka snáší ve střevě, vylíhlé larvy mízními a cévními cestami pronikají do svalů a rozrušují svalová vlákna. Zapouzdřují se v obalech z vápenatých solí a způsobují bolesti svalů a horečky. Střevní fáze je léčitelná, svalová fáze je ve čtvrtině případů smrtelná. Nákaza pochází ze špatně tepelně upraveného vepřového masa prasat nebo šelem.

[Trvalá adresa článku]

9.11.- Jak asimilovat přistěhovalce?

Ve Francii se zavádí možnost vyhlásit zákaz vycházení v nočních hodinách. Zákaz platí pro osoby mladší 16 let. V noci na včerejšek gangy žhářů zapálily více než 1400 aut. Muslimští vzbouřenci v zemi galského kohouta poprvé útočili na svatyně křesťanů. Včera nad ránem zapálili kostely v Lens a Sete.
Nejrůznější politici skloňují v mnoha pádech slovo asimilace, blábolí o systémových chybách. Francouzi připouštějí, že budou muset slevit z představ o rovnosti, podle kterých vlastnictví francouzského občanství stmelí všechny lidi bez rozdílu - i přistěhovalce. Sociologové tvrdí, že satelitní arabské televizní vysílání má dramatický vliv na postupném prohlubování "vykořeněnosti", protože děti přistěhovalců mohou bez problémů vyrůstat v jiné jazykové i ideové realitě zásadně odlišné od země, ve které se pokoušejí zapustit kořeny. Výsledkem je i špatné zvládnutí zdejšího úředního jazyka. Asimilaci a integraci cizinců navíc zkomplikovaly snahy apoštolů multikulturalismu, kteří v řadě států prosadili možnost používání cizího jazyka místo úředního, jakmile počet lidí v určité minoritě přesáhne dané procento. Tak vznikají "multikulturální" gheta lidí, kteří mají v důsledku pocit společenské méněcenosti. Tento problém nakonec známe velice dobře z naší neblahé zkušenosti z integrace Romů do české společnosti. Jak to dopadne s druhou či třetí generací integrace "našich" Vietnamců si ještě budeme muset počkat. Zatím to ale vypadá, že Vietnamci jsou na rozdíl od ostatních národů zaměřeni tvrdě na finanční úspěch a důsledně dbají na to, aby jejich děti zvládaly dobře češtinu, aby se kamarádily s českými dětmi a usilovaly o co nejvyšší vzdělání. Učební výsledky vietnamských dětí jsou tak většinou nadprůměrné, tito žáci jsou pracovití. Přitom nemohou počítat při studiu s nějakou výraznou podporou rodičů, kteří většinou umějí "jen malo čésky". Ještě jedním Vietnamci vynikají: nemají žádné náboženství kromě uctívání svých předků.
A tak by naši sociologové a pedagogové mohli snadno poradit zmatenému západu, jak na asimilaci a integraci přistěhovalců do majoritní společnosti. Evropa už dnes snad konečně pochopila, že blábolit o multikulturalismu, klidném spolužití různých minorit a o podpoře jejich náboženských zvyků nemá smysl. Je třeba spíše hovořit o evropském tavícím kotli národů, ve kterém by měli přistěhovalci zapomenout na všechno neblahé z jejich národních tradic a hlavně zapomenout na Korán. Pokud se budou ve své nové zemi scházet v mešitě k pátečnímu kázání, kde se dozvědí jak šířit pomocí plamenů pekelných svoji víru, nejprve se dostanou do společenské izolace, ztratí nebo vůbec nezískají žádnou práci a skončí v pouličních gangech jako distributoři drog, lupiči a vrahové. Kdo si přečetl Korán tak potvrdí, že kdokoliv vychovaný od dětství v jeho duchu se ale svojí víry jen tak nevzdá. Vyřadil by se ze své komunity, možná by byl i napaden či zabit.
Na setrvávání ve své víře v minulosti v Evropě doplatili Židé. Ale jen tehdy, když si někdo jejich odlišnou existenci vzal jako záminku ke sjednocení zfanatizovaného národa nebo když se jednalo o uloupení jejich majetku. My Evropané jsme totiž na rozdíl od Američanů poněkud více závistiví, jde-li o majetek někoho úspěšnějšího. Pokud vím, v Americe k žádným pogromům nedocházelo, Židé jsou tam respektovanou sociální skupinou, která má nemalý vliv díky svým schopnostem v právnictví, ekonomice i politice. Podobně bez problémů se asimilují ve svých nových vlastech Indové - lékaři a obchodníci - a to po celém světě. Číňané jsou poněkud jiní, vždy vytvářejí svoje gheta s vlastními zákony a jsou většinou, zejména ti chudí, ovládáni čínskými mafiemi. Přesto se nebouří a nezapalují města. Škoda, že Mohamed byl především válečník a až potom duchovní vůdce. Kdyby se Korán více podobal Starému zákonu Židů, teklo by dnes po světě méně krve. Čtěte Korán, tam to všechno je.

[Trvalá adresa článku]

8.11.- Tajná válka zachvátila západní Evropu.

Zprávy z tisku: Pouliční násilí, které již několik dní ochromuje předměstí velkých francouzských měst, dosáhlo o víkendu dosud nejhorších rozměrů. Nejvypjatější situace panovala nadále v metropoli, kde se v sobotu výtržnosti z periferních čtvrtí přiblížily dál k centru. Bouřlivá noc ze soboty na neděli byla nejhorší za uplynulých deset dnů: policie zaznamenala téměř 1295 zapálených aut - nejvíc od začátku násilností 27. října. V pařížské oblasti padlo za oběť plamenů 714 vozů, v 17. obvodu na severozápadě města pak na tři desítky aut.
Na jihopařížském předměstí Grigny v departementu Essonne plameny zachvátily pět tříd školky nesoucí jméno Šípkové Růženky a dvě třídy v jiné školce. Na předměstí CorbeilEssonnes ve stejném departementu nespokojenci ze 70 procent zničili restauraci McDonald’s, do níž vrazili s automobilem, který pak zažehli. Úmyslně založený požár poškodil v Essonne rovněž továrnu na recyklaci odpadů. Ve městě Evreux v Normandii hořelo obchodní centrum, pošta a dvě školy. Tři hasiči při likvidaci ohně utrpěli zranění. Žhářské útoky byly hlášeny už i z jindy poklidného Avignonu či z letovisek Nice a Cannes. Násilnosti bují nadále v městech Nantes, Rennes, Rouen, Lille, Toulouse, Marseille a Lyon. Ve Štrasburku šlehaly plameny z 18 automobilů dokonce ještě za bílého dne.
Při zátahu v objektu v obci Evry se našlo 1500 lahví pro přípravu takzvaných molotovových koktejlů, kanystry benzínu a kukly, kterými si útočníci zakrývají tvář. Na místě bylo zatčeno šest lidí. „Nález ukazuje, že zápalné láhve násilníků nejsou jen nějakou improvizací mládeže doma v koupelnách,“ dodal ředitel francouzského ministerstva spravedlnosti pro zločinnost Huet.
Komentátoři evropských deníků a televize se usilovně brání tomu, aby označili nevyhlášenou válku za cokoliv jiného než násilnosti a výtržnosti. Je přitom zcela zřejmé, že je tato činnost organizovaná a že jí páchají zcela nepochybně příslušníci islámských komunit. Nic nenasvědčuje tomu, že by se ničení veřejného a soukromého majetku účastnili například členové čínské nebo indické přistěhovalecké minority. A tak se logicky ozývají hlasy, že Francie i ostatní západoevropské státy doplácejí na svou tolerantní politiku vůči legálním i ilegálním přistěhovalcům především z Afriky. Vyplývá najevo, že k zapalování soukromých aut nebo k útokům na policii docházelo už dávno, ale nikdo si s tímto "kriminálním" jevem nezaměstnané imigrantské mládeže nedělal žádné starosti. Většina z přistěhovalců neumí pořádně francouzsky a hlavně nemají buď vůbec žádnou nebo jen podřadnou nepravidelnou práci. Protože nemají na placení nájmu, byli postupně soutsřeďováni do sociálních bytů, kde jim většinou nájem platí obce ze sociální podpory. Nemají na nákup potravin a tak se živí drobnou kriminalitou a prodejem drog. Na pařížském předměstí Corbeil- Essonnes nespokojenci zničili restauraci McDonald's. Vrazili do ní s ukradeným autem, které pak zažehli. "Uděláme tady z toho Bagdád," křičel jeden z mladých muslimů a divoce pobíhal mezi plameny. "Alláh je velký," řvali další členové gangu.
Vlna násilí, která zasáhla Francii, se pomalu šíří i do sousedních zemí. U prvních hořících aut museli hasiči zasahovat i v Bruselu a v Berlíně. Belgičtí radikálové vyhrožují "rozpoutáním pekla jako ve Francii". Jedná se především o Maročany a Turky (!). V Bruselu tvoří čtvrtinu obyvatel přistěhovalci, z toho je nejvíce právě Maročanů.
V této podivné válce se zatím policie neodhodlala ke střelbě, ačkoliv se strany útočníků již zbraně byly použity. Je jenom otázkou času, kdy bude muset francouzský ministr vnitra požádat o pomoc armádu a zavést v řadě měst vyjímečný stav se zákazem nočního vycházení. Můžeme tedy očekávat, že se brzy do čela tohoto povstání postaví představitelé Al Káidy a tím začne válka Islámu proti prohnilé Evropě, která Afriku a arabské země v minulosti nejprve kolonizovala a v současné době ekonomicky vykořisťuje zejména prostřednictvím těžby ropy. Nikdo z evropských politiků se v minulosti nezabýval vážně problémem asimilace přistěhovalců, dokonce byly tyto tendence označeny za špatné a podporovalo se udržování původních kulturních zvyklostí a náboženství u přistěhovalců. Tím postupně došlo k vytváření ghet a uzavřených náboženských komunit. Jen jedna z nich je ale nadána bojovným duchem a kvalitní ideologií, která směřuje k ovládnutí každé země, kam muslimové přijdou. Stačí si přečíst Korán, který tuto povinnost každému muslimovi ukládá. Islám na rozdíl od všech ostatních náboženství není jen prostou ideologií k uctívání Alláha. Je to komplexní systém předpokládající islám jako státní náboženství včetně právního islámského řádu.
Je jisté, že se na prahu třetího tisíciletí Evropa ocitla na počátku náboženských válek. Dojde ke střílení do "výtržníků" nejprve gumovými projektily, dojde k pumovým atentátům. V Evropě zavládne stejné násilí, k jakému denně dochází v Izraeli. Budou muset vzniknout pracovní tábory pro zatčené násilníky nebo dojde k masovým deportacím nelegálních imigrantů do země jejich původu. Co si ale Evropa počne s těmi, kteří se přesto, že se již v Evropě narodili, nezačlenili mezi "řádné" pokojné občany, to dnes opravdu nikdo neví.

[Trvalá adresa článku]

7.11.- Tak nám zrušili Meinla, paní Müllerová.

Na adrese www.julius-meinl.cz již nenajdete žádné informace kromě této: Stránky byly zrušeny. Vážení zákazníci, k 30.9.2005 byl uskutečněn převod prodejen Julius Meinl do obchodní sítě Ahold. Od 1.10.2005 není naše společnost provozovatelem žádné prodejny pod logem Julius Meinl. Provozovatelem těchto prodejen je společnost Ahold Czech Republic, a.s..
Použil jsem parafrázi na historickou větu ze Švejka proto, že obchody firmy Julius Meinl skončily podobně jako Rakousko-Uhersko, jelikož nedokázaly udržet krok s dobou. Byla to spíše sebevražda chorého než vražda. Následník trůnu Meinlů nebyl sice zastřelen v Sarajevu, ale jeho nástup znamenal zkázu této starodávné firmy, protože se nehodlal nadále zabývat nedůstojným kramařením s potravinami - svoji budoucnost totiž vidí na poli bankovních operací či spíše spekulací a obchodování s realitami. Firma Meinl zrušila své prodejny nejen u nás, ale také ve všech zemích. Údajně z piety prý bude zachován jediný obchod s lahůdkami ve Vídni. Původní obchodní model prodejen s lahůdkami a "koloniálním" zbožím špičkové kvality se tak dostane do polohy jakéhosi gurmánského muzea. Vše dobré a kvalitní tak postupně zmizelo ve víru amerikanizace prodeje prostřednictvím samoobsluh, ve kterých se milí a úslužní prodavači změnili v nevrlé doplňovače regálů, hlídače zlodějů a kysele se tvářící pokladní. Zdánlivě na tom měl získat zákazník tím, že nemusí čekat ve frontě u prodavače za pultem, který mu postupně snese požadované zboží. Ano, dnes může každý svobodně bloumat a bloudit neomezenou dobu rozlehlými bludišti regálů a jako sběrač sbírat do vozíku vše, co potřebuje i to, co by ho nikdy dříve nenapadlo koupit. Když jsem kdysi jako malý chlapec byl poslán matkou pro droždí, přinesl jsem skutečně jen to droždí. Dnes při podobné příležitosti poslán manželkou přináším nejméně dvě tašky potravin, protože prostě neodolám té nabídce.
Nezměnil se jen způsob prodeje, ale také i personál. Tato práce je českým obyvatelstvem považována za podřadnou asi jako práce na stavbě, a tak zatímco jsou bývalé prodavačky v důchodu nebo na sociální podpoře, za mrzký peníz nás ve frontě u pokladny odbavují Ukrajinky a Slovenky. Takový je trend v naší multikulturní společnosti: na otrockou práci otroky ze zahraničí.
Starý ošuntělý Meinl nám tedy v pátek zavřeli, přelepili modrou fólií známý koloniální symbol prodavače kávy a na dveře nalepili jméno jakéhosi Alberta. Vedle dali ceduli "V prodejně probíhá remodeling"(!) a dnes začnou prodávat ty potraviny z pátku. Až na jaře otevřou naproti přes ulici nové super Tesco, Albert nejspíš po marném boji natáhne brka a do prodejny se přestěhují se svým "značkovým" zbožím Vietnamci, kteří se zatím třesou chladem ve stáncích opodál. Takový je nemilosrdný tok života. Škoda, že "mladý" pan Meinl nedokázal obnovit starou slávu prodejen kvalitních lahůdek, protože podle mého je právě teď ta správná doba. Jinak si nedovedu vysvětlit fakt, že pan architekt Šípek si musel v Praze otevřít vlastní pidiprodejnu s lahůdkami prostě proto, aby měl kam si je jít nakoupit. Má tam opravdové dobroty jako například olej s černým lanýžem, sýr Brie de Meaux nebo sušenou krkovici. Dobrou chuť!

[Trvalá adresa článku]

4.11.- Nebudeme potřebovat žádné nainstalované programy?

Windows Live Safety Center je volně dostupný microsoftí portál pro skenování a odstraňovaní počítačových virů. Centrum WLSC ve verzi beta už je dostupné, ovšem jen prostřednictvím Microsoft Internet Exploreru (MSIE). Po volbě Full Service Scan musíte souhlasit s pravidly hry a nainstalovat si Windows Live Safety Center scanner. Pak už můžete začít skenovat svůj disk. Celé to lze ale doporučit jen těm, kteří mají opravdu rychlý přístup k internetu. Kdo máte vytáčené připojení nebo GPRS, zapomeňte na takovou on-line vymoženost.
Podobnou on-line antivirovou službou zdarma je Computer Associates eTrust Web Scanner nebo Symantec Security Check. Podmínky pro jejich spuštění jsou stejné: MSIE a rychlý internet. Pro skutečný klid v duši je ale třeba stále mít kvalitní antivir s každodenní aktualizací virové databáze. Už jenom proto, že žádný on-line program vám nezajistí virovou kontrolu při startu počítače, vstupu na webovou stránku, příjmu pošty nebo při instalaci nového programu.

[Trvalá adresa článku]

3.11.- Pod vedením KSČM vpřed k socialismu!

Soudruh Petr Gočev, takto asistent komunistického poslance Dolejše, se v Britských listech pustil do komunisty oblíbené demagogie tím, že přirovnává prvorepublikový pokus zakázat kromě fašistických stran i komunistickou partaj k současné iniciativě kolem senátora Štětiny. To, že před válkou nebyla komunistická partaj zakázána, bylo jedním z důvodů, proč se poválečné Československo vrhlo tak naivně do náruče Sovětského svazu. Zasloužila se o to i proruská politika Benešova, kterému v této cestě do pekel z dodnes nevysvětlených důvodů pomáhal Jan Masaryk. Soudruh Gočev pojmenoval svůj paskvil " Dějiny se opakují dvakrát: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška" a trefil se tak do černého: tragédií bylo pro náš stát a národ čtyřicet let komunistické vlády a fraškou by bylo, kdyby se komunistům podařilo opět dostat do vlády. Je s podivem, že se takový slint dostal právě do Britských listů pana Čulíka, pravděpodobně proto, že si hraje na zastánce demokracie za všech okolností, i těch pro demokracii smrtelných.
Pro zajímavost cituji ze zprávy Informace o postupu prací na projektu "modelu socialismu" vypracované na zakázku ústředního výboru KSČM. Zpráva začíná příznačně: "Otázky vytváření alternativy ke kapitalismu, který v Evropě dočasně zvítězil, prostupují aktivitou komunistického hnutí v ČR od počátků jeho transformace na podmínky kapitalistické restaurace po 17. 11. 1989. " Dočtete se zde i o tom, jaké jsou hlavní cíle budování socialismu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (zvýraznil jsem já osobně):"Základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní. Je postavena na maximální občanské samosprávě, je prosperující a sociálně spravedlivá. Pečuje o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečuje lidem důstojnou životní úroveň a prosazuje bezpečnost a mír. V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouholetých tradic marxistického myšlení. Jeho naplnění chceme dosáhnout demokratickou cestou. KSČM odmítala a odmítá takovou praxi, která připouští nebo ospravedlňuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti." Moc pěkné, že. Hlavně ten apel na společenské vlastnictví, jinými slovy znárodnění průmyslu, zemědělství atp. Soudruh Gočev se na formulování tohoto skvělého modelu socialismu velice aktivně podílí. Čest jeho práci i těm idiotům, kteří se opětovně chystají volit KSČM nebo ČSSD, vsjo rovno!

[Trvalá adresa článku]

2.11.- Příhraniční nezaměstnanost a ekonomické paradoxy.

K rozvoji turistiky v oblasti Česko-Saského Švýcarska by prý měla přispět železnice. Turistické spolky, zástupci obcí a měst a dopravců na obou stranách hranic se dohodli, že budou usilovat o obnovení železničního přechodu Dolní Poustevna-Sebnitz na severu Čech. Pokud uspějí, v roce 2010 povezou vlaky turisty z Děčína přes Šluknov a Bad Schandau a Hřensko zpět. Právě turismus a cestovní ruch je podle představitelů měst a obcí záchranou pro Šluknovský výběžek, kde je vysoká nezaměstnanost stejně jako na druhé straně hranice v okolí Drážďan. "Průmysl zde v devadesátých letech zkolaboval, proto sem musíme přivézt turisty, máme jim co nabídnout," řekl v Sebnitz starosta Dolní Poustevny Miroslav Jemelka.
Je to zvláštní představa, jak se budou vzájemně navštěvovat nezaměstnaní občané sousedních států a tím dojde k jejich zaměstnanosti. Pravděpodobně by tím vzniklo něco na způsob ekonomického perpetuum mobile. Ono ale už i dnes vlastně k takové zatím jednostranné ekonomické výměně nezaměstnaných mezi Českem a Německem dochází. Pro německého nezaměstnaného je totiž výhodnější nakupovat za své sociální dávky zboží a služby u nás a navíc se tím zaplní čas povznášející turistikou. U nezaměstnaného je totiž právě příliš mnoho volného času tím největším nebezpečím pro jeho duševní stav. Vede to k depresím, rozpadům rodin a často se dávají nezaměstnaní na dráhu zločinu.
Pokud se ale podaří zmíněné železniční spojení obnovit, bude nutné jej ochránit před akcí rušení ekonomicky nezajímavých tratí, kterou nastoupilo vedení státního podniku České dráhy. Nejlépe tím, že si tuto dráhu společně koupí čeští a němečtí nezaměstnaní na úvěr a tím se z nich stanou zaměstnanci soukromé družstevní dráhy. Ale to by opravdu pak bylo ekonomické perpetuum mobile...

[Trvalá adresa článku]

1.11.- Krize ohrožuje Českou republiku!

Ne, neobávejte se, nemám na mysli krizi ekonomickou nebo snad dokonce politickou. Jedná se ale o mnohem vážnější problém: stále se zhoršující nedostatek mladých mužů v tanečních kurzech. Nezdá se, že by se rodilo menší množství dětí mužského pohlaví, ale čím dál tím menší počet chlapců jeví ochotu se společensky zesměšňovat v tanečních. V tomto ohledu vždy muži trpěli nedostatkem sebevědomí a menší schopností pochopit záhady společenských tanců než jejich ženské protějšky. V mé duši je nesmazatelně vryto ponížení, které jsem musel snášet v okamžiku, kdy se mi nepodařilo vybrat ve víru polky levotočivou zatáčku u pódia v pražské Lucerně a já, respektive my, jsme se složili pod nohy gardedám, které s upířími pohledy sledovaly taneční rej. K mé omluvě nepomohlo, že tanečnice mě vybraná tanečním mistrem byla těžkého kalibru okolo sto kil, byl jsem prostě celé Lucerně pro smích jako naprostý pitomec a neschopný tanečník. Hluboce to ovlivnilo můj budoucí vztah k ženám a stal jsem se zádumčivým a ještě nesmělejším, než dříve.
Dovedu proto pochopit, že ani současní mládenci nemají náladu se oddávat společenskému víření v tmavém obleku a se směšnými bílými rukavičkami na svých neohrabaných tlapách. Od dětství "školeni" jen pro poskakování na diskotékách se navíc obávají onoho záhadného a neznámého objetí, kterého se při výuce pásových tanců musejí neustále dopouštět. Jsou v rozpacích, když jsou nabádáni partnerku pevně stisknout leč nepřidusit, držet levou ruku kdesi mezi lopatkami a nesahat jí na zadek, který je mnohem zajímavější. Mají neskonalé potíže především s konverzací, kdy nesmějí slečnu informovat o tom, že se právě potí jako vůl, mám na mysli samozřejmě chlapce. Přitom je to ta stejná dívka, kterou běžně oslovují ve škole jako krávu. Je to prostě zmatek, snižuje to chlapecké sebevědomí a tak se mladí muži odmítají této pochybné zábavy účastnit a to i tehdy, když jsou lákání na účast v kurzech bez příslušného poplatku. Tehdy mají nutně pocit, že si je tancechtivé dívky vlastně kupují a odmítají se prostituovat pod chabou záminkou společenské výchovy. Navíc se obávají účasti hrozivě vyhlížejících matek zejména na prodloužených a plesech, kdy jsou chlapci tvrdě posuzováni jako zboží určené k založení manželského svazku s jejich milovanou dcerou.
Existuje snad nějaká cesta, jak z této slepé uličky? Domnívám se, že ano. Celá věc je v rukou dívek samotných, které touží po tom mít svého partnera v kole a nebýt na ocet, čili sedět na židli hanby, zatím co ostatní víří po parketu. Je to jednoduché a při dnešní emancipovanosti dívek velice snadné: tanečníka si musí každá dívka opatřit sama. Stačí, když se přestane věnovat svým kamarádkám a začně konečně koketovat s chlapci, aby pak tomu, kterého si vybere, slíbila některé erotické aktivity, po kterých mládenci touží. Nemusí jít hned o slib sexuálního styku, je přece spousta možností, jak se zajímavě pobavit ve dvou, aniž by hrozilo to, čeho se matky většinou náctiletilých dívek obávají. Chlapci by měli pochopit, že právě v tanečních se naučí ty správné kroky pro ploužáček, který přece skýtá tolik možností, jak prozkoumat tu záhadnou bytost, které se říká dívka. Přeji mnoho skvělých erotických zážitků a žádný trapný pot stékající po zádech.

[Trvalá adresa článku]

31.10.- Nebezpečný led v restauracích i doma.

Naši hygienici objevili Ameriku: prý led podávaný do nápojů v restauracích v Moravskoslezském kraji nemusí být vždy v pořádku. Hygienici v těchto dnech během kontrolní akce odebrali v 21 podnicích vzorky ledu. U šesti pak v laboratořích odhalili zvýšené množství škodlivých bakterií. To je ale zcela normální jev nejen na Moravě. V zemích na jih od nás se pití nápojů s ledem stává ruletou o vašem zdraví. Led bez bakterií nemusí být ani ten, který se prodává v plastovém pytli v obchodech. Mohl se někde rozmrazit a zase zmrazit. Pozná se to podle toho, zda jsou kostky ledu k sobě přilepené. A to, že se v našich restauracích skladuje led společně s masem nebude asi nějaká výjimka. Perzonál nejspíše počítá s tím, že když si dáte skotskou s ledem, tak vás od bakterií v ledu ochrání ta skotská. Uvidíme, co objeví naši hygienici v létě, až začnou kontrolovat obsah bakterií ve zmrzlině. Přeji vám dobrou chuť a led raději i doma používejte jen k milostným hrátkám. Do úst bych ho ale nebral. Stejně si nikdo nepamatujete, jak dlouho ten led v mrazáku vlastně máte a co ty kotlety vedle něj?

[Trvalá adresa článku]

28.10.- Naši králové jsou majetkem katolické církve?

Dnešní oslavy vzniku Československa mají poněkud pochmurný nádech. Soud nejnižšího stupně - obvodního soudu pro Prahu 1 - rozhodla již podruhé, že katedrála sv.Víta je majetkem katolické církve. Není jasné, zda včetně českých korunovačních klenotů a ostatků všech českých králů. Můžeme docela klidně očekávat, že za úschovu a ostrahu korunovačních klenotů bude muset stát katolické církvi platit, nebo si je uschovat například v trezoru České národní banky. Je ale zřejmé, že kardinálu Vlkovi i Vatikánu nejde o majetek. Naši milí katolíci by rádi vlastnili tuto katedrálu z důvodů veskrze ideologických, aby zdůraznili nadřazenost církve nad světskými panovníky naší minulosti. Nejraději by posvěcovali i volbu našich prezidentů. Jaká by to byla krása, kdyby pražský kardinál žehnal novému českému prezidentovi, klečícímu před oltářem chrámu sv.Víta se zátiším s lebkou sv.Václava a korunovačními klenoty.

[Trvalá adresa článku]

27.10.- Co bude dělat v důchodu dnešní mládež?

Asi se mnoho nezmění, jak tvrdí jeden názor z internetové diskuze na toto téma (neupraveno): "Ale kdepak, duchodci delaji veci co delali vzdycky. Ve volnem case taky jenom posedavali v prirode, pozorovali zvirata, pripadne je i krmily. My mame doma kompy, mame dalsi spoustu zabavy jak stravit cas, mame drogy, je nam fajn. Budem delat to, co delame radi ted ve volnem case, samozrejme nemyslim tim chodit nekde parit na smazby."
Jiný názor není tak optimistický (rovněž neupravováno): "co snima? nic snima jednou budem stejný až budeme krmit holuby což bude jediná zábava v tomto věku která nás příliš nevyčerpá a kolem projede skejťák a svym rozvrzanym prknem mu zkazí celej den tak jak by měl reagovat :)"
Finančníci nabízejí výpočet, kolik si musí ušetřit dnešní třicátník, aby mohl rozumně žít až mu bude 65 let a půjde do důchodu (pokud nebudou do té doby důchody zrušeny...). Mládeži, použijte proto důchodovou kalkulačku na fincentrum.idnes.cz. Na internetu najdete také radu k nezaplacení: Milí důchodci, pracujte až do smrti! To je sice rada zajímavá, ale ze statistik vyplývá, že každý, kterému je více než padesát let má velké potíže při ztrátě zaměstnání například likvidací firmy a dá se tvrdit, že většina z nich prakticky nemůže najít práci.
Důchodci za nějakých třicet let asi stále nebudou schopni se politicky organizovat a bojovat za svou věc - možnost dožít strastiplný život v alespoň trochu lidských podmínkách. Nasvědčuje to fakt, že v posledních volbách volilo Stranu za životní jistoty pouhých 11 951 voličů. Možná to bylo jejím vedením a volebním programem, spíše to ale vypadá na rezignaci a hlavně neochotu starší generace se zařadit do takového politického domova důchodců. Značná část z nich nepochybně naopak volí levicové strany, především KSČM v touze po návratu starých časů, kdy nemuseli být před penzí na sociální podpoře, protože platilo velice důsledně právo na práci, pracovat bylo totiž přímo povinností každého občana. Kdo nepracoval, nebudoval socializmus. Pravicové strany si s problematikou nezaměstnanosti a důchodové reformy nevědí rady a tak nepochybně přicházejí o hlasy této nemalé skupiny voličů, kterým nemají co nabídnout. Můžeme jen doufat, že nás politické názory dnešních ale i budoucích důchodců nepřivedou postupně zpět k socializmu pod vedením KSČM. Možná to ale bude socializmus s lidskou tváří pod vedením bruselské administrativy.

[Trvalá adresa článku]

26.10.- Jen si lokněte čerstvého vzduchu z našich kotelen!

Největšími znečišťovateli ovzduší v Česku jsou automobily, zejména pak staré modely osobní, naftové motory všeho druhu, kamiony i autobusy. Hned za nimi se však umístily domácnosti. Vyplývá to z nejnovějšího měření Státního zdravotního ústavu. Odborníky zaráží i fakt, že lidem se dnes nedýchá nejhůře v průmyslových oblastech, ale stále častěji v menších městech a obcích. Zvláště pokud jsou v údolí a je právě inverze. Přitom právě tam by mělo být ovzduší v pořádku. "Samotné nás to velmi udivilo - vzduch zamořují téměř z poloviny domácí kotelny. A přitom často těmi nejjedovatějšími látkami, jako jsou arzen či rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky," přiznává Jiří Morávek, vedoucí odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí. Není ale čemu se divit: občané bydlící ve vlastních domech se chovají ekonomicky a tak vytápějí svoje obydlí vším, co hoří včetně petláhví a dalších obalů z plastických hmot. Někteří dokonce řežou na cirkulárce staré pneumatiky.
Tým pana Morávka vybral několik typických českých městeček a obcí do pěti tisíc obyvatel a po dvouletém zkoumání získal jistotu: domácí kotelny přispívají stále větší měrou k nárůstu rakoviny, srdečních i dýchacích onemocnění. I Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny připomíná, že již pět let se zhoršuje kvalita ovzduší. "A kvůli tomu se oslabuje genetická výbava Čechů, což vede k degenerativním onemocněním, vrozeným vadám či růstu zhoubných nádorů," říká. "Po obrovském zlepšení čistoty vzduchu v devadesátých letech se s přispěním domácích kotelen pomalu vracíme do časů totality, kdy tu bylo k nedýchání," souhlasí Rössnerův kolega Radim Šrám.
A žádné sankce nepomáhají, musel by se vždy najít udavač, který by nahlásil podezřelý kouř a pohotovostní jednotka ochrany ovzduší, která by vyjela k "požáru". Samozřejmě spolu se státním zástupcem či soudcem, který by vydal na místě povolení k vniknutí do domu s cílem získat důkazy. To ale nevypadá jako reálná možnost, jak zabránit tomuto kriminálnímu jednání vlastníků soukromých kotelen. Jsme v podobné situaci, v jaké byli obyvatelé Londýna v minulém století, kdy se chtěli zbavit pověstné londýnské mlhy. Museli přísně zakázat topit v tradičních krbech uhlím, což se celkem snadno dalo kontrolovat. Jednak se uhlí přestalo prodávat a provinilce vždy prozradil kouř linoucí se z komína.
Jediná cesta pro nás vede k ekonomickým dotacím, respektive ke snížení DPH a elektřiny u plynu. Domácí kotelny bude nutné dotovat podobně, jako se to dělá bez řečí u zemědělců, kteří také dostávají peníze ostatních občanů, aniž se nad tím někdo podivuje.
Evropská unie dovede krásně kázat o čistotě ovzduší, pochybuji ale, že by dovolila snížení DPH u čistých energií či dokonce nějaké další dotace na jejich spotřebu. Přitom je vybírání DPH čistě věcí každého národního rozpočtu. Jenže Brusel se připravuje zcela plánovitě k celkovému převzetí moci a zavedení jednotného zdanění všech států v budoucí velkoříši. Proto je zde ta snaha o naprostou jednotu ve vybírání daní. Jejich budoucí sjednocování by vyvolalo velké konflikty a to si zejména evropská komise nepřeje.
Zbývá nám tedy jediné: vytvořit zvláštní policejní jednotky na kontrolu ovzduší, které by byly vybaveny nejen technicky, ale i neomezenou pravomocí vniknout každému podezřelému znečisťovateli do domu bez předchozího souhlasu soudce. Vhodné by také bylo zavedení velkých odměn pro ty, kteří by své spoluobčany udávali. Pak bychom mohli v této věci pokročit. Samozřejmě bychom pokročili i směrem k perfektnímu policejnímu státu. To jsme tady ale už měli a tak se toho nijak zvlášť nebojíme, protože se to přece dalo docela dobře přežít. Dokazují to předvolební preference socdemáků a komunistů. To jen pár disidentům a jim podobných otrapům tento náš skvělý socialismus nevoněl, protože se po nich chtělo, aby poctivě pracovali. Čest práci, soudruzi, sláva naší rodné komunistické straně!

[Trvalá adresa článku]

25.10.- Kdo na ptačí chřipce nejvíce vydělá?

V Česku je podle ministra zemědělství Zgarby asi 700 velkochovů a statisíce malých chovatelů. Celkově se chová asi 40 milionů kusů různých druhů drůbeže. Vysoce patogenní virus H5N1 přitom způsobuje úhyn chovaných zvířat blížící se 100 procentům. Pokud by se ptačí chřipka v Česku vyskytla, znamenalo by to utracení zvířat z postižených chovů a přísná opatření v ochranných pásmech tři a deset kilometrů. Vznikly by náklady na likvidaci zvířat, dezinfekci a náhrady chovatelům. Na krytí nákladů by se podílel stát. Předpokládaná náhrada by při průměru 30.000 zvířat představovala devět milionů Kč na jedno ohnisko. To je skvělý obchod pro firmy, které by se takovou likvidací kuřat nebo slepic zabývaly, ale i pro chovatele. Všichni dohromady dostanou 300 korun náhrady z peněz daňových poplatníků za jedno kuře! Začínám si myslet, že celou akci "ptačí chřipka" řídí mezinárodní mafie pěstitelů drůbeže, výrobců léků, lékárníků a jejich lobisty zkorumpovaných politiků.
Propagandistická kampaň kolem nebezpečí pandemie ptačí chřipky má ovšem globální charakter a především prospívá onomu jedinému švýcarskému výrobci léku Tamiflu a také i všem výrobcům vakcíny proti obyčejné chřipce. Média ochotně vyvolala paniku a dnes není možné očkovat občany s rizikovým zdravotním stavem, protože vše je vykoupeno. Vydělají tak na tom ti lékárníci a lékaři, kteří si udělali nějakou soukromou zásobu a v rámci korupce budou poskytovat očkování za vysoký příplatek především od těch nejchudších, tedy penzistů.
Média jsou plná informací o úmrtí jednoho pitomého papouška v Anglii a přitom denně umírají lidé po celém světě na silnicích, na AIDS a v "lokálních mírotvorných" válkách. Život občana je tak řízen především směrem k tomu, aby si vedle skandálních zpráv povšiml především reklamy na ultratenké dámské vložky nebo na nějakou "zdraví prospěšnou" hnusotu od potravinářského průmyslu. Zdraví se totiž v naší moderní civilizované době stává nejlepším tématem pro reklamu. O své zdraví se totiž bojí všichni včetně těch nejchudších a jsou ochotni ze strachu ze smrti věnovat ze svých peněz cokoliv. Již staří latiníci se totiž při hledání viníka ptali: Qui bono? Komu to slouží?

[Trvalá adresa článku]

24.10.- Rozhodčí soud on-line na internetu není novinka.

Ačkoliv tuto zprávu přinesla včera ČT jako něco nového, již 16. června 2004 vyšel v Obchodním věstníku dodatek pro vykonávání rozhodčího řízení na internetu. Konktétně se jedná o mimosoudní rozhodování sporů s využitím internetu, kdy účastníci řízení sepíší ve smlouvě doložku o řízení on-line a současně se podrobí řádu řízení on-line. Lze také uzavřít i smlouvu o rozhodování již vzniklého sporu v rozhodčím řízení on-line.
Elektronicky jsou pak v rozhodčím řízení všechna podání prováděna elektronicky a to především proto, aby i rozhodčí nález bylo možné vydat elektronicky. V případech, kdy není možno zajistit elektronické doručení některých dokumentů (podklady, důkazy), vydá rozhodce na základě žádosti účastníka sporu povolení k doložení důkazů v podobě jiné, než elektronické. Takové dokumenty jsou ověřovány přímo v sídle Rozhodčího soudu.
Poplatky za rozhodčí řízení on-line: 3% z předmětu rozhodovaného sporu, minimálně 3.000 a maximálně 1 milion korun. Více na http://www.arbcourtonline.cz/ Zvláštní dodatek Řádu pro rozhodčí řízení on-line najdete na http://www.arbcourtonline.cz/rad_online.htm Doporučená rozhodčí doložka do hospodářské smlouvy pro řízení on-line Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je zde.
Co to vlastně je, rozhodčí řízení? "Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva)." (citace ust. § 2 odst. 1 Zákona 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení). Rozhodčí řízení je ve srovnání s řízením u obecných soudů rychlejší - je zahájeno bezprostředně po podání žaloby, spory jsou zpravidla rozhodovány ve lhůtě 1 až 10 týdnů. Rozhodčí řízení se umí vypořádat s obstrukcemi protistrany, neboť podléhá vlastní procesní úpravě doručování, a je také ekonomičtější, poplatek za rozhodčí řízení je výrazně nižší než poplatek soudní, další úspory představuje jednoinstančnost, tedy nemožnost odvolání. Rozhodci se snaží spory primárně rozhodovat pouze na základě písemných důkazů, odpadá tedy ústní jednání a zastupování právním zástupcem, možnost zdržovat ukončení sporu podáváním zjevně neúčelných procesních námitek a návrhů (podjatost apod.) a neodůvodněných odvolání. Další informace o rozhodčím řízení a rozhodcích najdete například zde.

[Trvalá adresa článku]

21.10.- Dnes začíná ČT digitálně.

Dnes má začít řádné digitální vysílání České televize v síti označované písmenem A. V síti provozované Českými radiokomunikacemi - JTR Management budou všechny tři současné programy veřejnoprávní televize, tedy ČT1, ČT2 a zpravodajská stanice ČT24. Česká televize dostala povolení vysílat v ostrém režimu od Českého telekomunikačního úřadu letos v červenci na základě vlastní žádosti. Síť A zatím pokrývá pouze Prahu a okolí, po Novém roce by se měla rozšířit i na Brno a Ostravu. Programy mohou lidé sledovat, pokud vlastní přístroj zvaný set-top box nebo televizní přístroj schopný přijímat digitální pozemní vysílání. Vyšší kvalita digitálního televizního signálu je jistě dobrá věc pro oči televizních diváků. Mnohem lepší zprávou je ale zavádění digitálního vysílání pro výrobce a prodejce televizních přijímačů. Dochází k podobné změně, která proběhla při zavádění digitálního záznamu hudby na kompaktní disky. V předstihu před vysíláním se objevily širokoúhlé plazmové a LCD televizory. Tím si elektrotechnický průmysl vyrábějící videotechniku do budoucna udrží dnešní průměrné ceny výrobků, dokonce dojde na jistou dobu i ke zvýšení zisků díky tomu, že si ti, kteří musí být vždy in, budou kupovat digitální televizory za počáteční vysoké ceny. Cena televizorů se tak bude i v dalším období pohybovat na našem trhu mezi 12 - 40 tisíci korun.
Je to podobný technologický a cenový proces, který probíhá na trhu počítačů: jakmile začnou klesat ceny nosných produktů, přicházejí výrobci s rychlejšími procesory, většími paměťmi a pevnými disky s vyšší kapacitou. V předstihu dochází k vývoji nových verzí uživatelských programů a operačních systémů, které by na stávajících počítačích nemohly fungovat. Kdyby k tomuto vývoji nedocházelo, stál by dnes osobní počítač jen pár tisíc i s programovým vybavením a celý trh by se zhroutil. Ve skutečnosti uživatelé nové superpočítače k ničemu nepotřebují, snad jen k promítání filmů a ke zpracování soukromého videa a hlavně k hraní her. Stejné je to i v kancelářském SW. Je všeobecně známo, že 90 procent uživatelů programů balíku Office využívá jen desetinu všech funkcí, nejen proto, že se to nikdy nenaučí, ale zejména protože to vůbec nepotřebují. Potvrzuje to i fakt, že značné procento uživatelů stále ještě používá Office 97. Stejný proces ale probíhá i v automobilovém průmyslu. Nebo si snad myslíte, že se nedá jezdit s autem i bez velkého displeje a couvací kamery?

[Trvalá adresa článku]

20.10.- Dobře si rozmyslete, čím se vlastně živíte.

Devítiměsíční Ema Labudová snědla před šesti lety ovocný jogurt. Ihned začala zvracet. Rodiče ji museli odvézt k lékaři. Spolu s jogurtem s příchutí lesního ovoce totiž snědla i dvě větvičky, které se tam omylem dostaly. Dívčin otec zažaloval firmu Danone za nekalou soutěž. Dodnes se soudí. Je to veliká chyba firmy Danone, že nemá ve své lince na výrobu "jogurtů" pořádný mlejn, který by všechny přídavky rozemlel na jemno. Podle mého syna by si měli vzít příklad z vinařských "továren" kde byl kdysi na brigádě a na vlastní bulvy viděl, jak se kromě vína v drtiči hroznů rozemlela i dřevěná bedýnka včetně kovových pásků a jelo se dál. Musíte prostě počítat, že všechny potraviny, které byly vyrobeny z rozemletých surovin, mohou obsahovat cokoliv včetně plechu a hřebíků. Jsou to zejména párky a všechny druhy klobás a buřtů, hamburgery, umělá obalená smažená křidýlka od McDonalda (prý je ale už neprodávají!) a samozřejmě "jogurty", které nemají s jogurtovou biokulturou většinou nic společného, dále pak všechny ty dětské přesnídávky, zavařeniny a ochucené nápoje. Přísady ve formě krys nelze vyloučit ani v sušených bramborových těstech (kaše, knedlíky, škubánky a všelijaké ty mleté a usmažené produkty "zdravé" stravy). Jistotu, že jíte to, co si myslíte, máte jen u základních potravin, i když při výrobě mouky se také semele cokoliv, co se dostane do mlýna. Není to povzbudivé a máte dvě možnosti: přijmout to riziko a nemyslet na to, nebo se pokusit tahle průmyslová jídla a potraviny postupně omezit až vyloučit a živit se základními potravinami. Sice ještě budete riskovat, že ovoce a zelenina je plná umělých hnojiv a postřiků, maso nadité steroidy a léky (můžete jej vynechat...), ale přece jenom to riziko, že se budete živit odpadem, snížíte na minimum.
Na závěr jedna špatná zpráva: italský spotřebitelský časopis Altroconsumo testoval brambory a jídla z nich. Poté, co se objevily informace, že jídla z brambor připravovaná za vysokých teplot obsahují akrylamidy, potenciálně karcinogenní látky, otestoval řadu výrobků, jejichž základem byly brambory. Více o tom najdete zde. Já mám na brambory poněkud osobitý názor. Jsem toho názoru, že jaksi nejsme na požívání brambor geneticky uzpůsobeni. Naši předkové je nikdy před objevením Ameriky nejedli, živili se podstatně jinou stravou, než my dnes: hrách, jáhly, zelí, med, ovoce, obilné kaše, kroupy, ryby. Také maso a sádlo ze zvířat, která se živila veskrze přírodní stravou. Žádná rajčata a kečupy, dnes tak oblíbené. Víte, že se do kečupů přidává umělá rajčatová příchuť, protože rajčata z plantáží nechutnají správně rajčatově? A ještě jedna dnes základní potravina tu dříve nebyla: rýže. Naši předchůdci nejedli žádná umělá ochucovadla, stabilizátory, potravinářské barvy. Víte, že hexylacetát dělá ovocnou příchuť? Přeji dobrou chuť a hezký den.

[Trvalá adresa článku]

19.10.- Jízda po dálnici není žádná legrace.

Včera jsem měl příležitost se projet z Prahy do Brna po dálnici D1 za světla a zpět večer za tmy. Tam to šlo docela dobře až na obvyklé případy šíleného amoku, které občas při jízdě po dálnici v koloně přepadají řidiče kamionů. Neznámo proč takového ubožáka zdeptaného monotónní jízdou popadne touha si zazávodit s kolegou a začne například v kopci předjíždět. Je zřejmé, že to pro něj nebude mít nějaký praktický význam, protože tím získá asi tak vteřinový časový rozdíl při dojezdu do nějakého cíle. Přesto to řidiči kamionů dělají a vyvolávají tím naprosto zbytečné kolony osobních automobilů, které by jinak podle téměř souvislé "zdi" tahačů volně projížděli.
Zajímavé je, že tuhle předjížděcí mánii aplikují kamionáři i v noci, kdy to nepochybně hraničí se zločinnými úmysly. Jedete si tou svojí stočtyřicítkou kolem kamionů do táhlé zatáčky vpravo a najednou máte před sebou zadek kamionu sunoucího se devadesátkou. Máte-li za zadkem ještě netrpělivého majitele "děla" toužícího jet tou svojí dvoustovkou, je zaděláno na havarii. V každém případě se těším na nový zákon o provozu na komunikacích, který má zakázat předjíždění kamionů na úsecích silnic, které mají jen dva jízdní pruhy. Námitky některých kritiků tohoto ustanovení jsou ale nesmyslné. Za dvouhodinovou jízdu po dálnici jsem zaznamenal pouze čtyři případy předjíždění kamionů v úseku, kde byly jen dva jízdní pásy. To je zcela zanedbatelné a řeči o tom, jak se v pravém pruhu vytvoří kolona kamionů a vedle ní kolona osobních vozů, jsou naprostou pitomostí. Komu to možná bude vadit, budou ti "pařiči", kteří to kalí jak šílení a občas nebudou mít šanci nacpat předjížděný osobák mezi kamiony. Proč ale tento zákon má platit až od poloviny příštího roku, to je naprosto nepochopitelné. Možná to tak dopadlo proto, že se ODS chystá po uchopení moci tento zákon zase změnit. Co by bylo ale potřeba vyměnit, jsou naši politici. Všichni. Jenže to nikdo jiný nechce dělat. No nedivte se, je to nejistá práce na dobu určitou.
Zpátky ale k té dopravě. Na dálnici se většinou nevyskytují žádní chodci ani dobytek, zato na silnicích vedlejších se večer a v noci pohybují docela často. Úřady působící v oblasti Deanského královského lesa na jihozápadě Anglie zvažují, že označí ovce, které se tam pasou, světélkujícím barvivem. To by je mělo více ochránit při přecházení silnic, protože řidiči je budou díky barvě lépe vidět. Návrh vybavit ovce fluoreskujícím obojkem, podobně jako koně v jihoanglickém národním parku New Forest, byl odmítnut s tím, že ovce by se mohly zachytávat za houští. Úřady nyní hledají vhodné barvivo, které by nedráždilo ovčí kůži. Co na to říkají naši myslivci? Mohli by například takovou barvou označit vysokou zvěř i divoká prasata, která si to často namíří i přes dálnici, jak naznačují značky s jelenem, které jsou i na D1.
Také se nabízí otázka, zda by se neměli touto cestou dát i návrháři a výrobci oděvů, zejména různých bund a sportovních kalhot. Ve dne by taková barva nemusela být vidět, zato v noci by chodec na silnici svítil jako svatojánská muška. Možná by se toho mohla chytit i "subkultura" mládeže a založit nový výtvarný směr nazvaný bodygrafiti nebo hadrygrafiti. Domnívám se, že by to vyvolalo méně odporu, než s kterým se setkávají nepovedené subkulturní malůvky na zdech domů.

[Trvalá adresa článku]

18.10.- 10 zlatých pravidel pro bezpečnost potravin.

V posledních letech se počet hlášených onemocnění na salmonelózu pohybuje v číslech vysoko překračujících 50 000 případů za rok. Přitom skutečný počet nemocných je mnohem větší. Mnoho lidí s lehkým průjmovým onemocněním a s nízkou teplotou k lékaři vůbec nejde. Řada případů probíhá lehce, ale onemocnění mohou mít i velmi těžký průběh a v minulých letech 20 - 30 případů ročně končilo úmrtím. Dodržováním deseti jednoduchých pravidel pro bezpečnost potravin se můžete chránit. Celý článek najdete zde.

18.10.- CHIP je volně dostupný na internetu.

Kompletní texty článků z aktuálního vydání Chipu 10/2005 si můžete bezplatně stáhnout ve formátu PDF. Registrační formulář pro přístup najdete na adrese www.chip.cz/obsah/pdf/. Zde zadáte váš e-mail, na který vám bude zaslána adresa pro přístup ke stahování jednotlivých částí. Zvolte si pochopitelně tu z vašich adres, kterou používáte pro podobné účely a nikdy ji nestahujete do poštovního klienta. Jen jednou za čas mažete veškerou došlou reklamní a SPAMovou poštu přímo na serveru SMTP.
Délka stahovaných souborů CHIPu se pohybuje mezi 2-6 MB. Obsah DVD, které je součástí tištěné podoby Chipu, není ale přístupný. Zůstává dále lákadlem, abyste si zakoupili papírovou verzi.

17.10.- Zlikvidujte banditu, který vás chce okrást!

Maskovaný lupič se zbraní vešel nedávno do pobočky banky v Křenově ulici na pražském Veleslavíně. Došel k přepážce, kde právě pokladní vyřizovala žádost jednoho z klientů banky. Zloděj vytrhl muži z ruky obálku, ve které měl připravené peníze pro vložení a na překvapeného klienta vzápětí namířil pistoli, aby demonstroval, že s ním není radno žertovat. Oloupený muž se chvíli díval lupiči do očí a poté zareagoval tak, jak lupič zcela jistě nečekal. Zasáhl ho totiž několika údery pěstí. Lupič spadl na zem a tam se snažil marně bránit dalšímu přívalu úderů. Přivolaná policejní hlídka přijela na místo loupeže do pěti minut od přijetí oznámení. Zneškodněný třicetiletý lupič byl převezen v doprovodu policistů do nemocnice k lékařskému ošetření.
Inu, narazila kosa na kámen. Příště by možná mohl podobný případ skončit smrtí lupiče. To kdyby měl klient čirou náhodou v kapse pistoli, kterou by bez varování prostřelil banditovi břicho. Policie jistě vydá opět varování, že by se neměli olupovaní občané bránit, zejména když na ně míří lupič zbraní. Dostatečně nasr... občan ale na to nemusí pomyslet a cítí-li se na to, není nic lepšího, než lupiči vyrazit zbraň z ruky a složit jej na zem. Zejména v bance se snad najde někdo, kdo mu pomůže lupiče pacifikovat. Dá se totiž s úspěchem předpokládat, že bankovní lupiči nemají ve skutečnosti v úmyslu pistoli použít, často také straší personál jen atrapou bomby, protože se obávají mnohem vyššího trestu v případě, když by byli dopadeni. Jedna rada na závěr: nebraňte se ale nikdy, když postřehnete, že lupič hovoří s ruským přízvukem. Takový bandita má nejen nabito, ale je připraven se i z případného konfliktu prostřílet.

[Trvalá adresa článku]

14.10.- Jak jdou Vietnamcům u nás obchody?

Před několika dny policisté v pražském Hloubětíně dopadli vietnamský gang pěstitelů a distributorů marihuany. Skupina Vietnamců pěstovala konopí seté v rozsáhlém skleníku o rozloze téměř tisíc metrů čtverečních. Kriminalisté zadrželi celkem devět lidí, jimž zabavili přes 2500 rostlin. Pachatelé měli ve skleníku rostliny dosahují výšky od 60 do 150 centimetrů. Jde o jednu z největších pěstíren konopí, kterou se policii podařilo odhalit za posledních několik let. Hlava gangu, jednatřicetiletý Vietnamec je v současnosti na útěku a policisté po něm intenzivně pátrají.
Potvrzují se tak poznatky policie, že se u nás Vietnamci kromě prodeje levného zboží zabývají i distribucí drog, které jsou na naše území pašovány nebo se, jako je tomu v případě marihuany, u nás přímo pěstují. Vietnamci také v tajných dílnách vyrábějí z nekvalitního tabáku falzifikáty cigaret známých světových značek, které pak prodávají ve svých stáncích. Falza CD, DVD, značkového textilu, bot, cigaret, hodinek, elektronických výrobků, dále životu nebezpečné elektrospotřebiče, drogy, tajný dovoz masa pro vietnamské jídelny, to není povzbudivý výčet. Můžeme jen doufat, že kromě vepřového se Vietnamci nesnaží k nám tajně dovážet i mražená kuřata. Ptačí chřipka je kromě Vietnamu také už v Turecku a v Rumunsku.
Mohli bychom se domnívat, že generace Vietnamců, která dnes sedí ve školních škamnách českých škol, zanechá nelegálních obchodních praktik svých rodičů. Spíše ale musíme počítat s tím, že budou pro tento způsob "podnikání" ještě lépe vybaveni díky dosaženému vzdělání. O pozitivním přínosu vietnamských imigrantů můžeme tedy s úspěchem pochybovat.
O vietnamské komunitě v Česku není mnoho podkladů. Mnohé vypovídají některé články: "Snad nikde jinde na světě se nedá podnikat tak jednoduše. Tedy že dovezete zboží bez celních poplatků, pak neplatíte téměř žádné daně a ještě můžete i poměrně lehce získat trvalý pobyt. Česká republika je skutečně v tomto směru nedostižným ideálem," vysvětluje jeden mladý obchodník z Hanoje. Není prý ani žádným tajemstvím, že při usídlování ve střední Evropě pomáhají Vietnamcům příslušníci české policie. "Ti vaši policajti dokážou zařídit úplně všechno. Samozřejmě za patřičnou úplatu," říká v Hanoji tajemně jeden Vietnamec, který podle vlastního tvrzení zprostředkovává cesty mnoha svých krajanů do středoevropských zemí...(celý text zde). Otázku "Je ČR vietnamským rájem?" klade Magazín Dnes. Nově se Vietnamci začali zabývat i výrobou drog a budují svoje dealerské sítě, kde zaměstnávají Romy. Někteří autoři dokonce uvádějí, že se pokoušejí zmocnit se celého drogového trhu v naší republice (viz www.drogy-info.cz). Tedy nic povzbudivého ani pozitivního.

[Trvalá adresa článku]