14.9.- Letošní zima bude drahá.

Všechny druhy energií trvale zdražují. Státní energeticko ekologická "politika" zavedla prosazováním plynu především soukromé majitele domů do ekonomické slepé uličky. Dotace výstavby plynovodů a instalace plynových kotlů z peněz daňových poplatníků tak vyvolává dojem, že to byla cílená akce pro podporu zisků soukromých distributorů plynu. Obyvatelé zejména na vesnicích dnes přecházejí zpátky na uhlí, největším hitem se stává spalování dřeva. Většina z těch, kteří si zavedli plyn totiž díky vlastnímu rozumu nedali svůj starý kotel do sběru a ponechali jej stát vedle nového plynového. Podle vývoje cen paliva se dá dokonce očekávat, že si mnozí z nich budou na svých polích pěstovat vlastní topivo. Nejlevnějším zdrojem tepla je právě dnes jistý druh šťovíku a hned za ním se nachází pravděpodobně díky dotacím evropských zemědělců, zcela neuvěřitelně, obilí! Podívejme se detailněji na současné roční náklady na vytápění průměrného rodinného domu někde kolem Benešova v očekávaných cenách plynu k 1.10.2005, elektrické energie k 1.1.2005 při roční spotřebě tepla cca 100 GJ:

Hnědé uhlí	14990,- Kč
Černé uhlí	17168,- Kč
Koks	23892,- Kč
Dřevo	8459,- Kč
Dřevěné brikety	26560,- Kč
Dřevěné pelety	20585,- Kč
Štěpka	27888,- Kč
Rostlinné pelety	10375,- Kč
Obilí	14973,- Kč
Zemní plyn	33740,- Kč
Propan	50649,- Kč
Lehký topný olej ELTO	36770,- Kč
Elektřina akumulace	31041,- Kč
Elektřina přímotop	40244,- Kč
Tepelné čerpadlo	16031,- Kč
Centrální zásobování teplem	35571,- Kč

Z přehledu cen je patrné, že nejvíce utratí ekologičtí fanatikové, kteří jsou připojeni na větrnou elektrárnu a topí elektřinou. Jejich těžce vydělané peníze nevyletí komínem, ale přímo oknem. A spolu s jejich penězi se tohoto ekologicko-ekonomického dobrodružství zúčastní i všichni daňoví poplatníci, kteří jim jejich ekologickou elektřinu z větru pomohou dotovat. Další podrobnosti k této problematice najdete na http://www.tzb-info.cz. Tamtéž objevíte pomůcku pro výpočet potřeby tepla pro vytápění a ohřev teplé vody. Další výpočty a kalkulačky najdete na stejném serveru.

[Trvalá adresa článku]

13.9.- Grebeníček se chystá odejít z čela strany.

Předseda komunistů Miroslav Grebeníček je rozhodnut po 12 letech odejít z čela KSČM. Jestli skutečně odejde, se definitivně rozhodne 1. října na svolaném zasedání ÚV KSČM. Původně chtěl osmapadesátiletý Miroslav Grebeníček dovést komunisty ještě do parlamentních voleb v červnu 2006 a pak odejít. V komunistických Holó novinách dnes 13.9. Grebeníček napsal: "Aby nevznikly pochyby o tom, o co jde, otevřeně odkazuji na to, že s vědomím existujících problémů při naplňování úkolů VI. sjezdu a programové orientace strany jsem v souvislosti se závěry mimořádného zasedání výkonného výboru a 6. zasedání ÚV KSČM nedvojsmyslně řekl, že považuji další setrvání ve funkci předsedy ÚV za bezpředmětné. Strana má v nejbližší perspektivě, to je nesporné, vysoké šance uplatňovat svůj vliv ve prospěch občanů a republiky. Tento potenciál je podle mého přesvědčení naléhavě nutné rozvíjet, nikoli rozmělňovat na drobné posluhováním zájmům jiných politických subjektů nebo promrhat při omezeném naplňování osobních ambicí kohokoli."
Grebeníček měl nepochybně jinou představu o tom, jak se komunisté dostanou v Česku opět k moci. Spoléhal na trvalý růst preferencí KSČM a možná snil i o volebním vítězství a poté o vyjednávání s ČSSD z pozice síly.
Na funkci předsedy ÚV KSČM bude kandidovat současný místopředseda ÚV KSČM a místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Potvrdil to včera 12.září novinářům v Opavě: "Kdybych teď nekandidoval na funkci předsedy ÚV KSČM, považoval bych to za nefér vůči členské základně. Kandidoval jsem na 6. sjezdu v Českých Budějovicích a byl jsem připraven se svou koncepcí řízení strany. Takže teď kandidovat budu. Nejsem ten, kdo nadává na své předchůdce. S Miroslavem Grebeníčkem jsem pracoval 15 let a akcentoval bych pouze oblast dynamiky strany, tj. oslovení voličské základny, jinak, nežli ji momentálně KSČM oslovuje". Filip je také nepochybně lépe připraven na jednání o politické spolupráci s ČSSD a řadě socdem pohlavárů bude příjemnější s ním jednat. Schyluje se tak ke spolupráci obou levicových stran, která by mohla po takové změně ve vedení KSČM skončit někdy v budoucnosti až spojením obou stran podle komunistického modelu soudruha Gottwalda z června 1948. Tipuji rok 2008, kdy uplyne právě padesát let od likvidace sociální demokracie v tehdejším Československu. Čekají nás opravdu pěkné věci. Jak to dopadne, rozhodnou příští rok voliči, zejména ti, kteří volit nepřijdou.

[Trvalá adresa článku]

12.9.- Paroubek by vládl raději společně s komunisty.

Menšinová vláda ČSSD s podporou komunistů je podle premiéra Jiřího Paroubka po volbách lepším řešením než vláda velké koalice ČSSD s ODS. V rozhovoru pro sobotní Právo Paroubek zcela otevřeně přiznal, že pokud to volební výsledek umožní, vidí spoléhání na komunistickou podporu jako legitimnější než spolupráci s ODS. "Legitimnější prostě proto, že by to odpovídalo přání voličů. Oni přece nepůjdou volit ty dvě velké strany s velice rozdílnými programy proto, aby pak přihlíželi, jak se ty strany dají dohromady," řekl Právu Paroubek.
Stejné problémy s voliči by nepochybně nastaly, kdyby se KSČM a ČSSD pokusili o vytvoření vládní koalice, proto raději ta tichá či hlučná podpora. To je velice mazané. Pantáta Paroubek tím zdokonaluje opoziční smlouvu, kterou vynalezl Zeman s Klausem. Státu tak budou vládnout komunisté a postkomunisté (rozuměj zbabělci z řad KSČ, kteří přešli do ČSSD), aniž by to mělo voličům vadit, protože se zatím tyto dvě partaje nesloučí. Paroubek spoléhá na to, že bude pokračovat dnešní stav, kdy komunisté v parlamentu podporují většinu nápadů socdemáků a společně stojí jako pevná hráz neosocialistů proti ODS a voličům to díky nepřehlednosti situace nijak viditelně nevadí. Cesta k znovuvybudování socialismu je tak otevřena a je jen otázkou času, kdy k velkému bratrskému objetí v jedné straně dojde. Dnes to není zatím možné, i když ty překážky jsou v podstatě zcela triviální: tvrdé jádro KSČM se nechce vzdát onoho slovíčka "komunistická" v názvu strany, což je přece jenom pro členy i voliče ČSSD příliš silná káva. Až se tito skalní stalinisté v KSČM odeberou do věčných lovišt za soudruhem Stalinem, nastane nová éra v historii sjednocené české levice.
K takové názorové a organizační jednotě pravděpodobně nikdy nedojde na opačné straně: pravicové strany, nebo ty, které se za pravicové strany vydávají a jejich členové jsou plni odporu proti komunistickým ideálům, se nikdy nedokáží dohodnout na sloučení do jedné pravicové strany, tak jak je to běžné v USA nebo ve Velké Británii. Je to problém vůdců pravicových stran: každý z nich by se rád stal předsedou vlády a počet ministerských křesel je také nedostatečný pro tak velký počet zájemců z řad členů stran. Proto nás čeká spíše socialistická budoucnost, která bude navíc stále více podporována úřednickou vládou z Bruselu. Mocipáni vedoucí Evropskou unii jsou totiž vždy ochotni k socialistickému přerozdělování veřejných peněz, protože jen v tom je jejich skutečná moc. Čím více peněz se občanům EU odebere na daních a převede do Bruselu, tím větší moc bude bruselská narůžovělá administrativa mít.

[Trvalá adresa článku]

9.9.- Odložte si něco peněz na zaplacení kauce.

Údajný bývalý vojenský rozvědčík Roman Liener, stíhaný za ohrožení utajovaných skutečností, zpronevěru, podvod a neuposlechnutí rozkazu, byl propuštěn z vazby. "Propustil jsem ho na kauci jeden milion korun," prohlásil státní zástupce Martin Omelka. Osmatřicetiletý Liener byl z iniciativy Grossova policejního týmu Mlýn obviněn a je stíhán za to, že zpronevěřil část fondů, ze kterých jsou placeni agenti tajné služby. Při domovní prohlídce u něj detektivové navíc údajně našli i přísně tajné dokumenty, které neměly opustit budovu tajné služby. Dále si prý po odchodu ze služebního poměru ponechal služební auto a ministerstvu obrany neoprávněně účtoval náklady.
Je zvláštní, že si pan státní zástupce Omelka nepoložil otázku, kde vzal Liener milion korun na kauci. Asi podle výše svého platu předpokládá, že kdejaký rozvědčík a policajt má jen tak někde v krabici od bot uložených pár milionů pro všechny případy. V případě pana Lienera měl pravdu; ty prachy tam buď byly, nebo je za něj někdo zaplatil. Možná to byla právě běloruská tajná služba, se kterou prý spolupracoval jako dvojitý agent. Nejedná se o první případ, kdy stíhaný zloděj zaplatí značnou částku za kauci a nikdo se nepozastaví nad tím, že se nepochybně jedná o peníze z trestné činnosti, za kterou je stíhán. Většinou pak následuje zmizení stíhaného, který si v poklidu po zbytek života užívá peněz, které již dávno převedl do zahraničí. Myslete na to, až budete páchat nějakou tu zpronevěru či loupež nebo brát úplatek a odložte si něco na případnou kauci.

[Trvalá adresa článku]

8.9.- Globalizovaný trh nafty a jak dál.

Je až neuvěřitelné, jak naši producenti a prodejci benzinu a nafty sledují minutu po minutě, jak se mají ceny na světových trzích a okamžitě reagují na pohyb cen. Tedy především na pohyb směrem nahoru. Je to pro ně totiž skvělá možnost, jak bez uzardění prodávat motorová paliva za mnohem vyšší ceny, než za které je před několika dny či týdny koupili. Je to jako vyhrát na burze prodejem akcií Unipetrolu a rázem zbohatnout. Stačí vyvolat prostřednictvím ochotných médií celonárodní nákupní paniku a během jednoho či dvou dnů vytočit obrat i ceny do nebetyčné výše. Shánčlivý a zblblý český motorista nakupuje i za vysoké ceny v obavě, že snad nastane konec světa, ale on bude mít doma benzinu plnou garáž.
Také všichni dopravci a výrobci všeho možného začnou hovořit s vážnou tváří o možnosti úpadku své živnosti a o nutnosti zdražit nejméně o deset procent rohlíky i balenou vodu, protože konec konců u té vody je hlavní součástí ceny především doprava. A když se cena nafty na světových trzích začne opět vracet k normálu, což v posledních letech signalizuje cena benzinu Natural 95 kolem 25 korun, všichni jakoby ohluchli a oslepli. Dál drží vysoké ceny a i když na pumpách ceny přece jenom klesnou, v řadě výrobků a služeb už ta krizová přirážka zůstane.
Přímo globálně neuvěřitelné je, jak může světové ceny nafty ovlivnit taková zanedbatelná pitomost, že kdesi v New Orleansu na několik dní vypadne z provozu jedna rafinerie a hned se hovoří o globální katastrofě a hrozícím nedostatku ropných produktů.
Český vykuk si ale vždy ví rady: hbitě přejde u svého auta na rostlinný olej nebo technický benzin do té doby, než mu i tato "náhradní" paliva zdraží vhodnou přirážkou vláda pod záminkou možného ničení životního prostřed, takže bude mít nadále dražší i olej na smažení řízků.
Jak z této děsivé situace ven? Jednu cestu nám naznačil před 60 lety Adolf Hitler. Ano, ten známý vrah národů a tvůrce německého brouka, lidového to vozu, jehož slávy se bohudíky nedožil. Za časů druhé světové války jednoduše zakázal používání soukromých automobilů na benzin i naftu, protože tato paliva potřeboval pro potřeby armády. Tak to stejně jednoho dne dopadne, protože armáda musí mít naftu jako poslední, aby mohla odklízet mrtvoly. Tímto opatřením přinutil Adolf kutily i výrobce k náhradnímu technickému řešení a na silnicích se objevily automobily na dřevoplyn. Sice ten kotel většinou vyčníval ze zavazadlového prostoru, ale za autem se linula vůně spalovaného dříví, které se vlastně ani nespalovalo, ale měnilo procesem zvaným suchá destilace do plynu. Ten poháněl nepatrně upravený klasický benzinový motor. Hitler se vůbec zasloužil o spoustu vynálezů, které jsou dnes zcela běžné: umělé hmoty z nafty, umělý kaučuk a také syntetický benzin z uhlí. I umělé tuky a máslo z rostlin vznikly za války jako náhražka másla a hle, dnes jsou základem zdravé výživy.
Takže tady vidím cestu, kterou by se automobilismus měl ubírat. Pro jeho další rozvoj je zapotřebí ihned zahájit na polích ležících ladem výsadbu nových lesů. Především se musí jednat o výsadbu buků a dubů, protože polínka právě z tvrdého dřeva budou za takových padesát let tím nejlepším palivem pro nové generace samohybů. A těch padesát let je právě ta kritická doba, na kterou snad ještě nějaká ta nafta bude k mání. Vidím ve svých představách krásný lehoučký automobil vyrobený z dřeva a plátna, šinoucí se bezpečnou rychlostí kolem padesáti kilometrů za hodinu českou krajinou i městy. Jistě si položíte otázku, co se ale stane s těmi obrovskými tiráky, které se v poslední době tak vyrojili na našich silnicích? Prostě žádné nebudou. Pokorně se vrátíme ke staré a dnes opovrhované železnici, která bude poháněna elektřinou ze starých ale dobrých atomových elektráren. Budou se obnovovat železniční nákladová nádraží ve městech a železniční vlečky do továren. Možná, že by si pražští radní měli rozmyslet v poslední chvíli svůj záměr zrušit nákladové nádraží na Žižkově a ponechat si ho v rezervě. Otázkou je, zda jsou schopni tvorby nějaké koncepce na delší dobu, než je jejich volební období. A co se stane s těmi superpřekladišti zboží, které vyrostly na předměstích kolem dálnic? Inu, tam se bude jen prohánět vítr rachotící uvolněnými plechy v postupně se rozpadajích budovách. Hospodařit tam budou jen lovci starého železa a hliníku se svými ručními vozíky...

[Trvalá adresa článku]

7.9.- Jak vidí rok 1968 a naši budoucnost komunisté.

Komunistům ještě stále straší v hlavách rok 1968, kdy dostali velkou lekci mezinárodní komunistické "solidarity" od vládců z Moskvy. Někteří se dnes snaží přepisovat dějiny účelovou interpretací toho, co se tenkrát skutečně stalo: "Důležité si je rovněž uvědomit, že události roku 1968 zapadají plně do kontextu celoevropských dějin, není možné je chápat odděleně a jejich zjednodušená interpretace do často slýchaného podání, ve kterém zlí Rusové na tancích přijeli zašlapat výhonky nové československé demokracie, stejně tak jako učinili předtím v Maďarsku, NDR a jak se posléze chystali učinit v Polsku, je hrubým zkreslením historických faktů do podoby dětské pohádky. Sovětský svaz je líčen jako říše zla, Československo jako jeho oběť, jež byla vnějším zásahem na dalších dvacet let vrácena mezi poslušné kolonie rudého obra.
Tento pohled na události roku 1968 se samozřejmě hodí do dílny současných přepisovačů historie, kteří neváhají, aby poctivé hledače pravdy označili za stalinisty, jež usilují o návrat do předlistopadové éry, přičemž si snad ani neuvědomují značnou diskutabilnost pojmu stalinista nebo stalinismus. Pokusíme-li se o pochopení roku 1968 v tehdejších reáliích, jeví se nám pak události toho roku jako logické vyústění předchozího vývoje," píše v komunistických Haló novinách jakási Kateřina Bayerová a pokračuje směrem k budoucnosti: "Úkolem dnešního komunisty by ale nemělo být jen analyzovat minulost a zkoumat historii. V době, kdy se KSČM trvale zvyšuje voličská podpora, bychom neměli být zahleděni do dřívějších událostí, na které se mohou názory různit. Jde o to, abychom přemýšleli nad naší společnou budoucností. V tomto ohledu bychom měli vystupovat jednotně, v souladu s programem strany, v souladu s komunistickými myšlenkami a věřím tomu, že v souladu se všemi slušnými lidmi, kterých je, doufám, ve společnosti stále ještě zdrcující převaha."
Netroufám si tvrdit, že se svými slovy komunistka Bayerová dopustila trestného činu propagace komunismu. Jen docela otevřeně radí svým soudruhům a soudružkám, že se musí ještě více semknout v boji za naši komunistickou budoucnost se všemi nekomunisty, kterým se naše současné poměry nelíbí a rádi by vše vrátili do starých kolejí, kdy se žádný flákač nemusel bát o práci a kdy každý člen KSČ byl něco víc než obyčejný člověk. Je to celkem snadná předvolební agitace. Všechny komunistické převraty v minulosti se podařilo realizovat jen tehdy, když byl ve společnosti kromě přesvědčených fanatických agitátorů i dostatek nespokojenců. A na tuto část naší současné společnosti spoléhají komunisté i dnes. Zase by rádi rozhodovali o tom, co si mají občané myslet, co je správné, co je třeba zakázat. Pro splnění svého snu jsou ochotni se znovu spojit i s těmi, kteří zahodili komunistickou legitimaci a vstoupili do ČSSD. Musíme jen doufat, že je nenapadne toto soudružské objetí spojit s vytvořením nějaké "nové" levicové strany, která by neměla ve svém názvu ono prokleté slovo "komunistická". Pak by mohli docela klidně v příštích volbách vyhrát. Propagandu ovládajících demagogů mají více než dostatek.

[Trvalá adresa článku]

6.9.- Důležitá zpráva o boji s mravenci.

Vracíme se k metodám, jak se zbavit otravných mravenců. Čtenář Ahaswebových novin ve svém mailu píše: Nastěhovali se mi do bytu malí černí mravenci. Nevím kde se tam vzali, ale perfektně se zabydleli u izolovaného potrubí v podlaze. Vystřídal jsem všechny možné chemické přípravky, dokonce i kypřící prášek. Blbost. Zcela náhodou jsem se dostal k Neoperminu z Biotolu. Když jsem prášek nasypal na místa, kde vylézali, do týdne po nich nabylo ani památky. Perfektní účinek. Asi nebude fungovat proti faraonům.
Biotoll Neopermin v balení 100 g je insekticidní nástrana k hubení mravenců pronikajících z vendu do budov, rybenek a mouchy domácí ve formě zelených, ve vodě rozpustných krystalků. Ve svém internetovém obchodě jej kromě dalších prostředků proti mravencům na internetu nabízí jediná česká firma PeMi, která provozuje i kamenný obchod v Praze 3, Olšanské náměstí, další obchod je na adrese Praha 8 Palmovka, Zenklova 8.

[Trvalá adresa článku]

5.9.- Sexy děvčata, hlaste se.

Konečně je tady pro vás příležitost, jak si vydělat slušné peníze, i když poněkud neslušně. Máte slušnou figuru a ovládáte několik světových jazyků? Pak se nechte zaměstnat jako operátorky videochatu s platem 30-70 tisíc měsíčně. Každý zákazník platí za čas strávený internetovou komunikací s "umělkyní". Ta má výši pravidelného honoráře zajištěnou na základě počtu hodin před kamerou, výplata je třikrát měsíčně. Umění komunikovat a profesionální přístup přináší výsledek ve větším počtu strávených minut zákazníkem v tomto skvělém systému, což má i vliv na výši pravidelného honoráře. Čím déle se budete vhodně vrtět a nabízet všechny své vnady, tím více si vyděláte. Podrobnosti najdete na http://www.pracenainternetu.cz. Je to snadnější a jistější způsob jak zbohatnout, než se účastnit televizních soutěží, "realitních" šou nebo sázet. Vhodné zejména pro mladá děvčata, která si tak mohou snadno pořídit výbavu a pak se výhodně provdat, třeba i za svého pravidelného a oblíbeného zákazníka. Tuto internetovou zábavu pro dospělé pořádá brněnská firma A-VISION, spol. s r.o. s předmětem podnikání "pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě".

[Trvalá adresa článku]

2.9.- Elektronický podpis jen za 190 korun.

Certifikáty k elektronickému podpisu si můžete pořídit od včerejška jen za 190 korun u České pošty. Je to čtvrtina původní ceny, za kterou službu nabízela dosud monopolní První certifikační autorita. Elektronický podpis je možné využít ke komunikaci se státními úřady přes internet, například k podávání daňových přiznání. Kvalifikované certifikáty k elektronickým podpisům nejprve pošta nabídne v sedmi největších městech. K 1. prosinci by to již mělo být 70 bývalých okresních měst. Během dalších dvou let se počet výdejních míst podle zájmu rozšíří na zhruba 400 pošt. Službu elektronického podpisu nabízí Česká pošta na samostatných stránkách Certifikační autorita PostSignum QCA na adrese http://qca.postsignum.cz/.
Zvýšení zájmu o elektronický podpis se dá očekávat v říjnu, kdy vstoupí v účinnost zákon o finančních konglomerátech, podle kterého budou účetně uznatelné i daňové doklady v elektronické podobě a který umožní vést celou agendu k DPH elektronicky.
Přečtěte si i článek Jiřího Peterky Kolik bude stát elektronický podpis?.

[Trvalá adresa článku]

1.9.- Bral někdo při privatizaci Unipetrolu úplatky?

Skandál kolem privatizace českého Unipetrolu vypuknul nejdříve v Polsku. V současnosti se rozvířil kalný rybník díky TV Nova i u nás. Připravil jsem pro vás malou procházku po dostupných otevřených informačních zdrojích:

Co o privatizaci Unipetrolu polské státní firmě PKN ORLEN říká české ministerstvo financí:
Dne 23.4.2004 obdržel FNM nabídky od těchto vybraných uchazečů:
* POLSKI KONCERN NAFTOWY ORLEN SPOLKA AKCYJNA ("PKN ORLEN")
* Zástupci společnosti MOL Hungarian Oil and Gas plc. nabídku nepředložili a současně předali zástupci FNM dopis adresovaný ministru financí, vysvětlující důvody nepodání nabídky a zdůrazňující rizika vyplývající z privatizace a nutnosti restrukturalizovat UNIPETROL.
* Zástupci společnosti Shell Europe Oil Products nabídku nepředložili. V dopise poradcům nepodání nabídky vysvětlili nemožností nalézt partnera se zájmem o chemická aktiva, který by se podílel na nabídce.
Předložená nabídka společnosti PKN ORLEN byla podána v souladu s požadavky uvedenými v postupu pro podání závazné nabídky a obsahovala veškeré požadavky uvedené tamtéž. V předložené závazné nabídce společnost PKN ORLEN potvrdila přijetí podmínek vyplývajících z návrhu smluvní dokumentace schválené Poradní komisí a nepředložila žádné další podmínky. PKN ORLEN podala závaznou nabídku výhradně svým jménem a nevytvořila konsorcium s jakoukoli další stranou. Uchazeč v nabídce informoval, že uzavřel závaznou smlouvu ohledně prodeje části aktiv UNIPETROLu se společností AGROFERT HOLDING, a.s. podmíněnou nabytím 62,99% akcií UNIPETROLu ze strany uchazeče a je ve finální fázi vyjednávaní ohledně obdobné smlouvy se společností ConocoPhillips Central and Eastern Europe Holdings B.V.
Nabídka PKN ORLEN za aktiva ČKA činila 1 746 113 340 Kč a tato částka byla v nabídce rozdělena mezi jednotlivá aktiva následujícím způsobem:
* za pohledávky za společností BENZINA a.s 406 800 000 Kč
* za pohledávky za společností PARAMO, a.s. 140 836 900 Kč
* za pohledávky za společností SPOLANA a.s. 784 538 638 Kč
* za pohledávky za společností ALIACHEM a.s. 412 937 902 Kč
* za 745 000 kusů akcií společnosti SPOLANA a.s. 1 000 000 Kč

Pramen : Zpráva Ministerstva financí Historie privatizace společnosti UNIPETROL

Smlouvy s Agrofertem a ConocoPhilips: Management hledá cesty, jak maximalizovat hodnotu společnosti PKN Orlen, proto zvažuje zrušení kontraktů (uzavřené bývalým vedením PKN) s Agrofertem i americkou společností ConocoPhilips, které měl PKN Orlen prodat třetinu čerpacích stanic Benzina. PKN současně vytvořil ve svém účetnictví ve 2Q opravnou položku ve výši 367 mil. zlotých, která souvisí právě s těmito dohodami. PKN Orlen se ještě nerozhodl, co přesně v případě Agrofert a ConocoPhilips udělá, je ale pravděpodobnější, že smlouvy vypoví a zaplatí penále nebo uzavře s těmito partnery nové dohody nebo tyto dohody znovu otevře s cílem zvýšit cenu za prodávaná aktiva, než by je prodával za (pro něj) nevýhodné ceny.

Podle dostupných informací z Polska ministr předpokládá, že předmětem vyšetřování tamní prokuratury není privatizační smlouva mezi českou vládou a PKN Orlen. "Toto šetření se netýká privatizace jako takové, ale předmětem vyšetřování jsou jiné smlouvy uzavřené mezi PKN a jinými subjekty. K těm se vláda žádným způsobem nevyjadřovala," uvedl ministr financí Sobotka pro iHNED.cz

"Celá aféra rozpoutaná v Polsku i v ČR nese výrazné rysy provokace, jejímž cílem má být poškození postavení společnosti Agrofert a zmaření naplnění jejích obchodních dohod s PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu, a zejména pak očernění společnosti v právě probíhající privatizaci polských chemických podniků. Prvním signálem v tomto směru je vyloučení Agrofertu ze soutěže o privatizaci polských závodů ZA Kedzierzyn, oznámené tento týden," uvedl v tisku zástupce Agrofertu.

Na celé kauze však je podstatné, že pokud dochází k revizi původních dohod ze strany PKN Orlen a je to v důsledku změn (zvýšení) hodnoty majetkových podílů, a to zřejmě nejen současné, ale i budoucí, pak samotný PKN Orlen přiznává nárůst hodnoty podniků skupiny Unipetrol. A tento nárůst by neměl být malý, vždyť, pokud jsou pravdivé informace v denním tisku, pak si PKN cení podíly téměř třikrát více oproti původnímu ocenění. A mezi uvedenými podíly jsou podíly v klíčových společnostech skupiny Chemopetrol, Kaučuk, Paramo... napsal Petr Hlinomaz 17.8.2005 ve Finančních novinách.

Z dokumentů, která má Reczpospolita k dispozici plyne, že pro uzavření smlouvy s Agrofertem bylo potřeba souhlasu dozorčí rady PKN, protože finanční objem smlouvy přesahoval 1/20 hodnoty aktiv PKN. Představenstvo PKN však smlouvu podepsalo 7. května 2004, zatímco dozorčí rada se ke smlouvě vyjádřila kladně až 8. května. Z rozhovoru s polským ministrem financí Jackem Sochou vyplývá, že o existenci smlouvy s Agrofert stát jako většinový akcionář PKN ORLEN nevěděl. Polský stát kontroluje přímo 10% akcií společnosti a prostřednictvím Nafta Polska (100% vlastněná státem) dalších 17 procent.
Na rozdíl od informací zveřejněných minulý týden dnes Reczpospolita uvádí, že možná ztráta ze smluv s Agrofertem by dosáhla 200 mil. EUR, napsal Jan Schiesser ve Finančních novinách.

Na celém kolotoči kolem prodeje Unipetrolu je přinejmenším podivné, že česká vláda prodala klíčový státní podnik se strategickým významem velmi levně polské státní firmě, neboli polskému státu. A to s podmínkou, že chemické podniky budou poté prodány zpět do Česka firmě Agrofert podnikatele Babiše za tyto levné ceny. Údajný korupční skandál se rozvíjí teprve poté, co se polská strana rozhodla tento bod dohody nerespektovat, protože se domnívá, že hodnota zakoupené firmy je třikrát větší. Babiš chtěl levně koupit a jak se zdá, nevyšlo mu to.

[Trvalá adresa článku]

31.8.- Jak žijí Ňambikwáriové.

Základem moci v ňambikwárské společnosti je osobní prestiž a schopnost budit důvěru. Oboje je nepostradatelné u toho, kdo se má stát vůdcem onoho dobrodružného experimentu, jakým je kočovný život v období sucha. Po dobu šesti nebo sedmi měsíců bude náčelník nést plnou odpovědnost za vedení své tlupy. Organizuje odchod na onu bludnou pouť, stanoví program cesty, určuje zastávky a délky pobytu na jednotlivých stanovištích. Rozhoduje, kdy se má podniknout nějaká lovecká, rybářská, česačská nebo sběračská výprava a udává politiku tlupy vůči sousedním skupinám. Když je náčelník tlupy zároveň náčelníkem vesnice, jeho povinnosti sahají dále. Určuje pak také kdy a kde se zahájí usedlý život, řídí zahradnické práce a rozhoduje, co se bude pěstovat; obecněji vzato, usměrňuje zaměstnání domorodců podle potřeb a možností daného období.
Je třeba ihned dodat, že náčelník se nemůže při plnění těchto mnohonásobných funkcí opírat ani o pevně vymezenou moc, ani o obecně uznávanou autoritu. Moc vzešla z obecného souhlasu a obecný souhlas zůstává i nadále jedinou zárukou její zákonitosti. Nějaké trestuhodné chování (z domorodého hlediska, rozumí se) nebo projevy zlé vůle ze strany jednoho nebo dvou nespokojenců mohou ohrozit náčelníkův program i prosperitu malé obce. Přesto nemá náčelník v takovém případě žádnou donucovací moc. Nežádoucích živlů se může zbavit jen potud, pokud dokáže, aby jeho mínění sdíleli všichni. Musí tedy osvědčit obratnost, která připomíná spíše politika usilujícího si udržet nerozhodnou většinu než nějakého všemocného monarchu. Přitom však nestačí, aby pouze uchoval soudržnost skupiny. Třebaže tlupa žije během kočovného období prakticky izolována, nezapomíná na existenci sousedních skupin. Úkolem náčelníka je nejenom dělat své věci dobře; musí se také pokusit - a jeho skupina spoléhá, že tak učiní - dělat je lépe než ostatní.
Jak plní náčelník tyto povinnosti? Prvním a hlavním nástrojem jeho moci je štědrost. Štědrost je základním atributem moci u většiny primitivních národů a v Americe obzvlášť; neztrácí svou roli ani v těchto nejelementárnějších kulturách, kde všechen majetek pozůstává jen z hrubě zrobených předmětů. Třebaže se nezdá, že by náčelník požíval z materiálního hlediska nějaké privilegované postavení, musí mít stále po ruce přebytky potravy, nástrojů, zbraní a ozdob, kterým všeobecná chudoba dodává i přes jejich nepatrnost značné hodnoty. Když nějaký jednotlivec, nějaká rodina nebo celá tlupa pociťuje nějaké přání nebo potřebu, obrací se na náčelníka, aby toto přání nebo potřebu uspokojil. A tak je štědrost základní vlastností, která je očekávána od nového náčelníka. Ona je tou strunou ustavičně rozehrávanou, jejíž harmonický nebo disharmonický tón udává míru obecného souhlasu. Je nesporné, že v tomto směru jsou náčelníkovy schopnosti vykořisťovány až po nejzazší mez. Náčelníci tlup byli mými nejlepšími informátory, a poněvadž jsem si byl vědom jejich nesnadného postavení, rád jsem je štědře odměňoval, ale zřídka jsem spatřil, že by některý z mých darů zůstal v jejich rukou po dobu delší než několik dnů. Pokaždé, když jsem se po několika týdnech společného života loučil s nějakou tlupo, byla situace stejná: domorodci se stačili za tu dobu stát šťastnými vlastníky seker, nožů, perliček atd., ale náčelník byl zcela pravidelně stejně chudý jako ve chvíli mého příchodu.
Claude Lévi-Strauss, Smutné tropy (Tristes Tropiques), Libraire Plon 1955.

[Trvalá adresa článku]

30.8.- Musíme počkat, až teroristé zaútočí.

Jeden z vůdců islámských teroristů Abú Músá Zarkáví vyhlásil, že příštím cílem jejich útoku bude opět Evropa. Naši politikové i představitelé bezpečnostních služeb se zatím vyjádřují v tom smyslu, že podle jejich zjištění, či spíše přesvědčení, nám na našem území bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Státy, které již byly v nedávné minulosti napadeny, reagovaly na zabíjení svých občanů velice odlišně. Španělé po útoku na vlaky v Madridu stáhli svoje vojáky z Iráku přesně tak, jak to teroristé požadovali. Britové reagovali zcela opačně: vláda se rozhodla vyhostit ze země všechny osoby, které "píší, vytvářejí, vydávají či distribuují materiál, pronášejí veřejné projevy včetně kázání, provozují internetové stránky, využívají odpovědného postavení, jako je například postavení učitele, komunitního vedoucího představitele či vedoucího mládeže, za účelem podporování, ospravedlňování či glorifikace teroristického násilí k prosazování určitého přesvědčení, snaží se přesvědčit jiné osoby, aby páchaly teroristické činy, podporují závažnou trestnou činnost či snaží se nabádat druhé k závažné trestné činnosti, nebo šíří nenávist, která by mohla vést k násilí mezi jednotlivými komunitami ve Velké Británii." Britské ministerstvo vnitra tímto seznamem definovalo obsah takové činnosti, která "protiřečí veřejnému blahu".
Naše vláda se zatím k podobné definici veřejného blaha a opatření, která by směřovala proti těm, které naše blaho narušují, neodhodlala. Důvod je zřejmý: na našem území zatím k žádnému teroristickému útoku nedošlo. Naši politici čekají, až poteče krev. Pak teprve začnou jednat. Je to obvyklý postup, který se používá vždy při zavádění nových opatření omezujících lidská práva. To, že umírají občané států, se kterými jsme spojeni v Evropské unii, se nás podle všeho nijak netýká. Musíme prostě počkat, až se v Bruselu dá dohromady příslušná směrnice, kterou budeme teprve potom aplikovat do našeho právního řádu. Do té doby se můžeme pouze modlit, aby na našem území začali teroristé vraždit co nejpozději, nebo aby napadli rovnou sídlo EU v Bruselu.

[Trvalá adresa článku]

29.8.- Nebezpečné ženy v armádě.

V české armádě pracuje 12,6 % vojákyň z povolání z celkového počtu asi 40 tisíc vojáků. Mezi důstojníky jsou ženy zastoupeny v 8,8 procentech. Ženy v uniformě zastávají funkce od logistiky, přes zdravotnice až po pilotky bojových vrtulníků. Profesionální armáda České republiky v bojovém nasazení rozdí mezi ženami a muži nezná.
Dnes je žena v armádě něčím zcela normálním a každý z nás si je dovede představit jako lékařku nebo zdravotnici, u počítače v kanceláři nebo při řízení letového provozu. Méně obvyklé vojenské povolání pro ženu by bylo pilotování vojenského tryskového letadla, řízení tanku či obsluha raketové baterie, ale i na tom se již pracuje.
Poněkud hůře si představíme ženu, jak v plné polní útočí na nepřátelské pozice. Přesto se již v minulosti takové scény odehrály. Londýnský "Exchange" přinesl v době první světové války svědectví dvou bojovnic ruského ženského praporu. První žena vypráví: "Najednou jsem uviděla, jak proti mně běží Němec. Vrazila jsem mu do břicha bajonet a zároveň jsem vypálila. Byl mrtvý. Jako památku na tento boj jsem si vzala jeho helmu". A druhá doplňuje celkový obraz: " ... brzy nato jsme uviděly oddíl německých vojáků. Obklíčily jsme je a vyzvaly, aby zvedli ruce. Vojáci za chvíli odhodili zbraně, zvedli ruce, a když jsme se k nim přiblížily, udiveně volali: Dobrý Bože! Ženy! ". Rozkošný žánrový obrázek z minulého století a důkaz toho, že i ženy dovedou být v poli zatraceně nebezpečné.
Bohužel ženy přinášejí do armády i jiné, jim zcela vlastní nebezpečí mravní zkázy a rozvratu bojové morálky: heterosexuální sex, ať už dobrovolný nebo násilný. Především však s jejich příchodem do armády vzniká riziko sexual harassmentu, který spisovatel Josef Škvorecký zavedl do českého jazyka poněkud žertovně a zcela nezodpovědně jako sexuální harašení. V americké armádě tomuto jevu čelí s různými úspěchy a také především tím, že se ženy oslovují zásadně "pane". Tím se celkem nápadně naznačuje, že zejména pro podřízeného je žena v uniformě především chlap, kamarád či soudruh v boji. Po mužích se žádá, aby se svými kolegyněmi zásadně a vždy jednali kamarádsky, leč bez jakýchkoliv důvěrností. Český voják se svými dvojsmyslnostmi a přátelským osaháváním bude mít při kontaktu s vojákyní šanci dostat se velice rychle do vojenského vězení. Na to si ale už naši chlapci od doby vstupu do NATO zvykají, zejména od maléru, který měli v nedávné době, když laškovali s jednou Američankou v Bosenské misi.
Cestou výhradně ženských bojových oddílů naše, ani jiné armády nejspíše nepůjdou, bylo by to zcela jistě něco proti nějakým lidským právům a gender (rozuměj pohlavním) zásadám a zavánělo by to segregací. Jednou jsme si všichni rovni a z řady domácích zabijaček (slangový kriminalistický výraz pro vraždu v domácnosti) můžeme dovodit, že i v ženách se skrývají zabijáci a tak proč by se nemohly profesionalizovat. S pistolí si dobře rozumí i naše ministryně školství Buzková a tak by mohla bez problémů vyhovět liteře našeho branného zákona, který v případě ohrožení národní bezpečnosti počítá od ledna tohoto roku i s brannou povinností žen.
Přesto vidím ještě jedno nemalé nebezpečí, které vyplývá z neustálého přílivu žen do naší armády: galantnost našich vojáků, kterou mohou na nevhodném místě projevit vůči svým spolubojovnicím. Představte si bojovou scénu: smíšená četa se chystá vniknout do objektu obsazeném nepřáteli a tu náhle náš galantní voják dá své kolegyni v boji přednost ve dveřích a ona to schytá z první ruky. Je sice raněna lehce, leč nešťastně do oblasti pánve a zdravotník čety ji rozřezává uniformu a zcela obnaženou jí obvazuje na místech, která žádný její kolega nesmí spatřit. To je kardinální případ dvojího sexual harassmentu: přednost ve dveřích a obnažování ženy. Naštěstí v americké armádě k ničemu takovému nemůže dojít, protože když dá muž ženě přednost ve dveřích a uctivě jí je podrží, je považováno za sexual harassment nejen v armádě a tak si to žádný americký muž nedovolí. Doufám proto, že i v naší armádě bude brzy oslovována každá žena v uniformě "pane". Pak budou ženy v uniformě nebezpečné jen pro nepřítele.

[Trvalá adresa článku]

26.8.- Zujte si boty a budete zdravější.

Američtí vědci zjistili, že chůze naboso po tvrdé dlažbě prospívá lidskému zdraví. Studie Oregonského výzkumného institutu chůze po nerovném povrchu u pozorovaných dobrovolníků uvádí, že došlo ke zlepšení zdravotního stavu sledovaných osob. Výzkum byl inspirován pozorováním lidí v Číně, kteří provádějí pravidelná cvičení chůzí tam a zpět po tradičních kamenných stezkách. Dobrovolníci starší šedesáti let se v rámci výzkumu procházeli na podložce s podobnými parametry zhruba půl hodiny denně s pozitivním výsledkem. Téměř všichni pak měli pocit, že se jim zlepšil zdravotní stav a mnohým prokazatelně klesl krevní tlak, zlepšila se rovnováha i celková pohyblivost. Podle vědců chůze na dlažebních kamenech účinkuje podobně jako akupunktura a stimuluje citlivé body na chodidlech a šíří tak pozitivní zdravotní účinky i do ostatních částí těla.
Až budete provádět adaptaci svého bytu, nezapomeňte na tato zjištění a do chodby si dejte na podlahu místo hladké dlažby nebo linolea betonové desky s povrchem ze říčních valounků, které koupíte ve stavebninách. Máte-li zahradu, myslete na vaše zdraví při kladení cestiček a místo hladkého betonu použijte kámen z hrubým povrchem nebo dlažbu z kamenných kostek. Je možné, že dlouhověkost dosahovaná v minulosti obyvateli vesnic byla ovlivněná nejen potravou bez chemie, ale i tím, že zejména ti chudí chodili většinu roku naboso, ti nejchudší dokonce i na sněhu. Nedoporučuji vám ale zahodit boty při chůzi po městě, místo zlepšení zdravotního stavu si spíše popálíte chodidla o odhozené vajgly nebo si pořežete nohu od skla. Za úvahu stojí, zda by nemohly mít pedály v autě "zdravotní" povrch. Řídit auto naboso by pak mělo léčivý účinek. Poznal jsem kdysi jednoho řidiče, který zásadně řídil automobil bez bot a tenkrát jsem si to také zkusil. Je to docela zvláštní a osvobozující pocit, který má ale jistá rizika. Pokud byste chtěli takto jezdit trvale, doporučuji dostatečný trénink na nějaké opuštěné silnici. A potom pozor při vystupování. Šlápnout bosou nohou do pozornosti zanechané věrným přítelem člověka je nejen nepříjemným incidentem, můžete ale také zatraceně špatně uklouznout a narazit si například kostrč. Jak bude reagovat na vaše obouvání policajt, který vás při kontrole zastaví a požádá vás o vystoupení z vozu, si netroufám odhadnout. A ještě jedna maličkost: zuté boty si nezastrkávejte pod sedadlo. Snadno by se vám mohly dostat pod brzdový pedál.

[Trvalá adresa článku]

25.8.- Zajímavé články a informace nalezené na internetu.

Jízdní řády vlaků na Slovensku včetně těch, které jezdí mezi Českem a Slovenskem najdete na www.kvc.sk

O tom, co je elektronický podpis a jak jej získat se píše na www.root.cz. Dozvíte se zde i to, jak získat elektronický podpis zdarma.

Jak na instalaci Windows XP Professional? Na serveru go.microsoft.com si můžete stáhnout docela zajímavý manuál popisující instalaci Windows XP Professional. Instalační manuál je sice určen pro správce počítačových sítí škol typu A, které dále nepokračují v projektu Internet do škol (INDOŠ), ale může se hodit každému, kdo potřebuje provést reinstalaci operačního systému svého počítače, ale i správci sítí zde mohou najít užitečné rady.

Projekt e-voleb navazuje na problematiku spojenou s aktivitami EU v oblasti elektronického podpisu a e-Governmentu. Realizuje nejenom on-line demokracii, která je vyjádřena kvalitní elektronickou komunikací občana se státní správou a politickými autoritami, ale tato aplikace také realizuje i obrácenou vazbu, tedy poskytování služeb státu občanům. Více najdete zde a zde.

Sleduje i vás Velký Bratr? Na závěr něco opravdu užitečného: na www.scrolllock.nl si můžete snadno ověřit, zda nejste v mezinárodní bezpečnostní databázi cestovních pasů.

[Trvalá adresa článku]