14.4.- Hlas lidu, hlas boží.

Lidé by uvítali vznik alternativy k současným politickým stranám. Nový subjekt na domácí politické scéně si přeje 64 procent občanů České republiky. Vyplývá to z nejnovějšího bleskového výzkumu veřejného mínění agentur STEM a P-Consulting. Před čtyřmi roky měl zrod nové politické strany podporu zhruba poloviny oslovených. V pozici lídra nového subjektu by pak lidé prý paradoxně nejraději viděli bývalého komunistu a zcela v domácí politice nezkušeného a neznalého eurokomisaře Pavla Teličku. Blbá touha po vůdci vybaveném nadlidskými schopnostmi je zcela zřejmá a tak by zřejmě nejlepším řešením byla obnova české monarchie a volba Václava Klause za českého krále, který by pak jmenoval Teličku premiérem. I pro Stanislava Grosse by se v novém politickém uspořádání našla zajímavá funkce dvorního šaška. Tak by se splnila jeho dávná touha dostat se na Hrad a mohl by v této významné funkci našeptávače využít cenné informace na kdekoho nashromážďené za dob svého vnitroministrování a předsedování partaje polokomunistů.
Absolutní hodnotový chaos v představách občanů se projevuje i v nápadech vytvořit novou politickou stranu v čele se zkušeným europoslancem Vladimírem Železným. Koneckonců i ten by mohl s úspěchem kandidovat na post českého krále. Opravňuje jej k tomu především jeho napoleonský komplex a neuvěřitelná hrdinská schopnost odolávat útokům policie a soudů všeho druhu. Prázdný a tupý Topolánek nemá do budoucna mnoho šancí, zejména proto, že nebyl nikdy členem KSČ.

[Trvalá adresa článku]

13.4.- Aktualizujte s Microsoftem nebo zhyňte.

Společnost Microsoft zveřejnila osm nových bezpečnostních záplat, z toho tři jsou označeny jako důležité a pět jich je kritických. Záplaty lze jednoduše nainstalovat přes službu windowsupdate.microsoft.com, která sama ověří současný stav a navrhne nejlepší řešení. Pro méně zkušené doporučuji článek Dubnové záplaty Microsoftu na Zive.cz.

[Trvalá adresa článku]

12.4.- Sjednotí peníze německé PDS českou levici?

Jednou ze základen společných aktivit české levice je občanské sdružení Společnost pro evropský dialog (žádné oficiální stránky na webu nemá) sídlící na známé adrese Praha 1, Politických vězňů 9, kde je také sídlo ÚV KSČM. Iniciativa k jejímu založení vzešla od neokomunistů v KSČM, ve vedení strany ale převážila snaha zachovat od ní kvůli jejímu proevropskému charakteru odstup. Byla to tedy nikoli KSČM ale česká Strana demokratického socialismu, která Společnost pro evropský dialog oficiálně založila a okamžitě navázala spolupráci s Nadací Rosy Luxemburgové, stranickou nadací německé PDS. Na tomto základě mohla PDS nepřímo financovat programy, v nichž probíhá debata v kruzích radikální české levice, zejména KSČM a SDS, o otázkách evropské integrace.
Jednou z aktivit této "společnosti" je také server Lavka.info, který pod heslem "*network for left policy in central and eastern europe" vystupuje pod zdánlivě neutrální nálepkou jako nekomerční společný projekt Společnosti pro evropský dialog (Praha, ČR) & Roter Baum e.V. (Lipsko, SRN). Cituji: Základním cílem lavka.info je vytvořit síť levicově, emancipačně a humanisticky myslících lidí ve středovýchodní Evropě a podporovat výměnu informací o společenském vývoji kultuře a životním stylu. Přirozeným partnerem lavka.info je Evropská levice, sociální a alterglobalizační hnutí, stejně jako všechny emancipační, humanističtí a ekologictí aktéři a nezávislá média. Mediální partnerství: russland.RU *německo jazyčný internetový časopis pro Rusko, Kai Ehlers, novinář – specializace Německo, Neues Deutschland, deník, linxxdrehendes radio, Leipzig a Radio Corax, Halle.
Kromě neokomunistické a socialistické propagandy se na Lavce.info najdou také články, jejichž autoři patrně nechápou, do jakého kontextu se dostali. Mohu doporučit seriál Stanislava Holubce popisující poměry na americké univerzitě Cesta do hlubin prázdné študákovy duše, Cesta do hlubin prázdné študákovy duše 2. a Cesta do hlubin študákovy duše 3.

[Trvalá adresa článku]

11.4.- Kdo bude kohoutem na českém politickém smetišti?

Zatím to vypadá tak, že to bude soudruh Kohout, čtyři roky členem KSČ a pak osvědčený socdem eurodiplomat, Grossův člověk, který jej posadil na velice významné místo velvyslance u Evropské unie v Bruselu. To je výsledek politických tanců našeho vůdce mezi noži. Gross si přitom ještě troufá požadovat, aby do nové, novoučké "proevropské" vlády nebyli jmenováni ti ministři a lídrové KDU-ČSl a US-DEU, kteří se nějak namočili v puči zaměřeném na jeho osobu. To se samozřejmě nelíbí panu Kalouskovi ani panu Němcovi a tak začíná obvyklá tahanice o politické pozice, kterým lid obecný výstižně říká boj o koryta.
Důležitě a spokojeně se tvářící soudruh Grebeníček k tomu dodává, že takovou loutkovou vládu jeho partaj nepodpoří, že KSČM by podržela snad jedině menšinovou jednobarevnou vládu ČSSD. Zcela jistě vychází z posledního průzkume Centra pro výzkum veřejného mínění, které zveřejnilo, že skoro čtyřicet procent občanů si myslí, že za komunistů se žilo téměř stejně jako teď. Pětina lidí dokonce tvrdí, že poměry před revolucí byly lepší než nynější. Ano, je to tak. Lidská paměť se vyznačuje tím, že vše špatné, traumatizující a nepříjemné se z ní velice rychle vytrácí, protože jinak by lidsvo spáchalo v krátké době hromadnou sebevraždu. Pamatujeme si jen věci veselé, příjemné a milé: rekreace ROH byly prakticky zdarma, cestování po socialistickém domově za pár šupů, pivo za pakatel, polovina národa se stěhovala do novoučkých paneláků a nezaměstnanost se pohybovala v záporných číslech. Že by si vás někdo dovolil vyhodit z práce bylo zcela nepředstavitelné, pokud jste chodil alespoň na schůze ROH a nehlásal jste veřejně, že komunisté jsou svině.
V lidových masách jsme přece jen pouhá kapka v moři a můžeme vládnout jedině tehdy, budeme-li správně vyjadřovat to, co si lid myslí," napsal ve svých spisech svazek 33 strana 382 Vladimír Iljič Lenin. Grebeníček je jistě pilným čtenářem Lenina a navíc mu stojí za zadkem soudruh Ransdorf, který je mezinárodně uznávaným komunistickým filozofem a stratégem moci. Pokud naši komunisté pochopí, že Evropská unie plánovitě směřuje k vybudování socializmu a podpoří referendum či hlasování o ústavě v parlamentu, pak jsme ztraceni a náš vlak dosud vedený Standou se dá stejně jako tomu bylo v roce 1946 a 1948 na cestu vlevo, ať už ho povede soudruh Kohout nebo jiný podobný odborník na vedení lidu vypěstovaný v líhních KSČ.

[Trvalá adresa článku]

8.4.- Je právě dnes Řím v ohrožení?

Podle posledních zpráv je Řím přeplněný návštěvníky a nově příchozí již nemají od čtvrtka žádnou šanci být přímými svědky slavnostního pátečního pohřbu Jana Pavla II. Počet návštěvníků se odhaduje na čtyři miliony, samotný Řím má 3 miliony obyvatel. Bezpečnostní opatření ve městě byly vystupňovány, neboť pohřbu se má zúčastnit také na dvě stě státníků z celého světa, v pohotovosti je 20 000 policistů. Na řece Tiber hlídkují policisté a v pohotovosti jsou i protiletecké střely. V pátek podobně jako ve čtvrtek bude nad Římem uzavřen vzdušný prostor.
Je nepochybné, že pokud by chtěli mezinárodní muslimští teroristé udeřit, je pro ně dnes křesťany naplněný Řím tím nejlepším a díky účasti nejvyšších světových politiků i nesmírně lákavým cílem. Bez ohledu na policejní a vojenská opatření, která se vyznačují tím, že vždy selžou, nám nezbývá jen se modlit, aby se k něčemu takovému neodhodlali. Vyvolali by tím nepochybně otevřenou nenávist a možná i válku mezi křesťany a muslimy na celém světě.
Je poněkud zvláštní, že i když se ve všech demokratických zemích světa objevuje deziluze o schopnostech a morálních vlastnostech vládnoucích politiků, na druhé straně davy lidí téměř fanaticky uctívají památku papeže, jehož moc na tomto světě je více ideologická a morální než politická. Jakoby to nahrávalo tezím o "nepolitické" politice hlásané například Václavem Havlem. Člověk se za uplynulá tisíciletí známých světových dějin ale nijak zásadně nezměnil a stále touží po autoritách vůdců kteří se neobjevují a tak obdivuje jako náhražku své idoly vyprodukované dnes globalizovanými médii ze světa sportu a populární hudby.
Je nepochybné, že nový papež, který usedne na svatý stolec, bude mít nesmírně těžkou roli. Logicky od něj budou davy očekávat, že půjde ve šlépějích Jana Pavla II. K něčemu takovému ale nedojde, protože se spíše předpokládá jako nástupce někdo, kdo bude více konzervativní a především se nedá doufat v to, že každý další nástupce na tomto katolickém křesťanském trůnu bude lepší a dokonalejší, než ten minulý. Pokud by bylo něco takového možné, musel by časem vládnout katolickým křesťanům nadčlověk, skutečný Bůh.

[Trvalá adresa článku]

7.4.- Těžké břemeno v zavazadlovém prostoru vás může zabít.

Časopis TEST přinesl znepokojivé výsledky studie ANEC o rizicích průniku těžkých zavazadel ze zadního zavazadlového prostoru do prostoru pro cestující v důsledku nedostatečné pevnosti zadních sedadel automobilů. Situace je v konstrukci zadních sedadel zejména u hatchbacků taková, jaká je, a spotřebitelům, dokud výrobci automobilů nezlepší pevnost opěradel zadních sedadel a odolnost jejich zámků, nezbývá než se s tím vyrovnat. Budete-li v zavazadlovém prostoru svého auta přepravovat těžká břemena, dodržujte následující rady, abyste snížili míru možného nebezpečí:

• Těžké břemeno dejte na dno zavazadlového prostoru co nejblíže k opěradlům zadních sedadel. Snížíte, případně i předejdete dynamickému nárazu, který nastává při autonehodě nebo náhlém zabrzdění.
• Využijte upevňovací příchytky, je-li jimi zavazadlový prostor vybaven. Břemeno přivažte pevnými provazy. Ukotvení břemen by mělo zamezit jejich posunu při nárazu a udržet je na místě. Použití pružných "pavouků" není pro tento účel vhodné.
• I když na zadních sedadlech nepřepravujete žádné cestující, přesto zapněte jejich bezpečnostní pásy. Můžete tak zabránit pohybu opěradel při nárazu posílením funkce jejich zámků.

[Trvalá adresa článku]

6.4.- Nalezl jsem pro vás na internetu.

Prezident Václav Klaus napsal předmluvu ke knize, která odrazuje od podpory euroústavy. Publikaci s názvem "Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě" a názory v ní obsažené bude propagovat billboardová kampaň, dále plakáty v knihkupectvích a reklama na internetu. Kniha se má objevit na pultech právě dnes a jejím cílem je přesvědčit čtenáře, aby v referendu hlasovali proti přijetí evropské ústavní smlouvy. Publikaci vydává Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), v jehož správní radě Klaus sedí. Na trh se má nejdříve dostat 40.000 výtisků, celkový náklad by se však měl pohybovat v řádech statisíců. Prodejní cena bude 69 korun. Kniha obsahuje překlad "Analýzy Smlouvy o Ústavě pro Evropu, která z Evropské unie dělá stát", která byla v závěru roku 2004 pod vedením Anthony Coughlana, profesora Trinity College, vydána v irském Dublinu, v rámci publikací instituce, která se jmenuje EU Research and Information Centre. Předmluvu ke knize najdete zde.

P. Mach - I. Strejček: "Hospodářská politika podle evropské ústavy".
Při našem procesu "přijetí eura" nepůjde zdaleka jen o nahrazení koruny eurem, jak to je dnes často v médiích zjednodušováno, ale půjde o to, že začneme podléhat široce definovaným (a ještě šířeji definovatelným) pravidlům pro hospodářskou politiku obecně.
Celý text článku najdete zde.

Michal Petřík: "Ústava EU mění naši svrchovanost".
Z důvodů pro či proti přijetí Ústavy EU, které jsou dnes u nás diskutovány, je podle mého názoru jeden zcela zásadní a o řád významnější, než ostatní.
Článek I-1 Ústavy EU říká, že tato „Ústava zakládá Evropskou unii.“ Podivné. Copak Evropská unie neexistuje už od platnosti Maastrichtské smlouvy, tedy od 1. 11. 1993? Proč „zakládat EU“ až nyní, když existuje již více než 10 let? Odpověď nalezneme v článku IV-438, odst. 1: „Evropská unie založená touto smlouvou je nástupkyní Evropské unie založené Smlouvou o Evropské unii a Evropského společenství.“ Subjekt-nástupce a subjekt původní jsou zcela jistě dva odlišné právní subjekty. A aby nebylo žádných pochyb, článek I-6 praví: „Ústava a právo přijímané orgány Unie při výkonu jí svěřených pravomocí mají přednost před právem členských států.“ Žádný takový princip totiž ve „staré EU“ neplatil! V nové EU platit bude. Nová EU totiž bude státem. Až dosud je českému právnímu řádu „nadřazeno“ (podle článku 10 české Ústavy) pouze tzv. primární právo EU, tedy ve stručnosti zakládající smlouvy EU včetně naší Přístupové dohody, které jsou z pohledu našeho vnitrostátního právního řádu mezinárodními smlouvami. Po přijetí Ústavy by bylo našemu vnitrostátnímu právu nadřazeno i „právo přijímané orgány Unie“, (tzv. sekundární právo EU), čili směrnice, nařízení, prostě vše, co vyprodukují Komise, Rada a Parlament EU.
Celý článek najdete zde.

Romové v ČR mají novou politickou stranu . Ministerstvo vnitra ČR zaregistrovalo 22. března 2005 novou politickou stranu nazvanou Romská demokratická sociální strana. V dopise o tom informoval Miroslav Tancoš, předseda přípravného výboru Romské demokratické strany sociální (RDSS).
Podrobnosti najdete zde.

Češi mají vlastní vodíkové auto. Vědci z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava vstupují na „světová hřiště“ konkurence v oblasti nových technologií. Do květnové mezinárodní soutěže ve francouzském Nogaru se přihlásili s ekologickým vozidlem na vodíkový pohon. Přesněji řečeno – vodík je použit k výrobě elektřiny jako palivový plyn. Ostravský projekt vozu s hybridním pohonem nese jméno HydrogenIX. Jde o první český vůz na vodík.
Podrobnosti najdete zde.

[Trvalá adresa článku]

5.4.- Při poruše srdečního rytmu kašlejte!

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je v nemocnici. Hospitalizován byl kvůli potížím se srdcem. Srdeční příhoda ho postihla v neděli, když hrál tenis. Podle lékařů není jednašedesátiletý soudce v ohrožení života.
Nevím, zdali se právě v tomto případě jednalo o poruchu srdečního rytmu. Pokud byste měli problémy ale právě tohoto druhu, velmi jednoduchou radu, jak přežít poruchu srdečního rytmu má americký kardiolog Daniel Rochman. Když někoho postihne fibrilace komor, která se projevuje velmi rychlými a nepravidelnými stahy srdečního svalu, měl by opakovaně a silně zakašlat. Pokud se mu podaří do deseti sekund obnovit pravidelný chod srdce, je zachráněn. Jinak upadne do bezvědomí, které často končí smrtí. Fibrilace srdečních komor je častou komplikací infarktu myokardu, vzniká také při zásahu elektrickým proudem a při podchlazení. Pokud člověk ucítí v hrudi prudkou bolest, která se začne šířit do paže a až do spodní čelisti, jsou mu podle Rochmana rady z kurzů první pomoci k ničemu - tam se učil zachraňovat jiné. Sám si může pomoci tím, ze bude opakovaně a velmi silně kašlat. Kašlání se má každé dvě sekundy opakovat, dokud se pravidelný chod neobnoví, nebo dokud nepřijde lékařská pomoc.
Pokud vás ale naopak při kašlání bolí na prsou, nemusí to znamenat právě infarkt myokardu. Zpytujte nejprve v tomto případě svoji paměť, zda jste v nastalém jaru nevyvíjeli mimořádnou a nezvyklou fyzickou námahu na svojí zahradě, například při hrabání trávy nebo přehazování kompostu. Aktivovali jste při tom totiž přes zimu zlenivělé svaly nejen na rukou, ale také svaly prsní, které vás teď bolí. I když je máte od kancelářské práce zcela zakrnělé, přesto tam jsou a upozorňují na svoji existenci. Proto devět odborníků z deseti doporučuje před hrabáním trávy nebo tenisem nejméně jeden měsíc předem posilovat s činkami. Přeji vám hezké a slunné jaro.

[Trvalá adresa článku]

4.4.- Papež skonal a ČSSD v čele s Grossem se vrhá do náruče komunistů.

Papež Jan Pavel II., který déle než čtvrt století vedl římskokatolickou církev, v sobotu ve 21:37 zemřel ve věku 84 let. Ještě není tento velký člověk dvacátého století pohřben a média už kalkulují, kdo by se mohl stát jeho nástupcem, kterého bude vybírat konkláve 117 kardinálů. Výběr nového papeže by měl začít za 15 až 20 dní. Jediným Čechem, který se bude na této volbě podílet, je kardinál Miloslav Vlk. Šanci stát se jím prý však nemá a podle svých slov se ani na takovou funkci necítí být dostatečně schopným. Po polském papeži navíc nikdo nepočítá s tím, že by i jeho nástupce mohl být z východní (střední?) Evropy.
Poláci jsou nešťastní z faktu, že Jan Pavel II. bude pohřben v chrámu Sv.Petra v Římě. Rádi by měli svého největšího rodáka doma. Jistě by to ještě více podpořilo moc katolické církve v Polsku. Tak je napadlo, že by mohli získat alespoň jeho srdce. To mě přijde jako velmi morbidní představa, jak papežovo tělo porcují na ostatky budoucího svatého. Náboženské hysterii, které jsem byl svědkem v Polsku při uctívání svatých relikvií a obrazů, by to jistě svědčilo. Otázkou zůstává, zda se podobné praktiky z uchováváním částí těl proslavených a svatých mrtvých obvyklé ve středověku hodí do současné Evropy. Je to nepochybně výraz obdivu k osobním autoritám, který u jisté části obyvatelstva stále ještě převažuje nad vůlí respektovat demokratické instituce. Možná nejen Polsku by stále ještě slušela více konstituční dědičná monarchie než neimpozantní a často směšná parlamentní demokracie.

Doufám, že jste pochopili správně můj páteční článek o vítězství KSČM, který vyšel ještě před očekávaným výsledkem hlasování o nedůvěře k vládě. I když ale byl aprílový den, celá citace Grebeníčkových výlevů byla autentická. Více z jeho oslavného projevu najdete ve známém propagandistickém plátku Haló noviny. Jedno je po aprílovém pátku jisté: sociální demokrati se bezostyšně vrhli komunistům do náruče a moje vize o budoucí levicové vládní koalici či dokonce o sloučení obou stran nejsou žádnou fikcí.
Politická situace dneška se vyznačuje zdánlivou výraznou podporou levicových stran díky hlasům voličů v posledních volbách. Zdánlivá je podle mne proto, že k volbám šli především ti nespokojení, kteří se domnívají, že jejich životní úroveň neodpovídá jejich údajným schopnostem. Občané ze středních vrstev, kteří jsou relativně spokojeni se ani nenamáhali, aby zvedli zadek a vyjádřili u volební urny svůj názor na to, kam má tato země dále směřovat.
Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že pokud bude po příštích volbách vést tuto zemi ODS, nebude to o nic lepší - tedy po ekonomické stránce - než pod vedením levicových stran, možná bude i hůř. Státní úředníci se budou vždy snažit dostat z peněženek těch nejchudších občanů jsoucích v zaměstnaneckém poměru co nejvíce peněz, aby je mohli pak utrácet ve spolupráci se svými rodinnými příslušníky či přáteli při zadávání a realizaci veřejných zakázek všeho druhu. To je zatím jediný známý způsob, jak získat prostředky na veřejné investice a údržbu státu včetně soudů, policie a armády. Někteří pamětníci mohou namítnout, že komunisté to tak nedělali. Ale dělali a jak důkladně: platy byly záměrně nízké v rámci všeobecné rovnosti a prostředky, o které tehdejší vlády okrádali občany šly do výroby a dodávek směrem na východ. Vyráběli jsme nejen tanky pro velkého přítele SSSR a další spřátelené země, na blízký, střední i dálný východ šly naše spotřební výrobky, především koberce, boty, textil, sklo i nábytek. A to buď za směšné ceny nebo zcela zdarma, vždyť ještě patnáct let po převratu nám Rusko nezaplatilo dluh právě za tyto dodávky účtované v ekonomicky nereálných cenách a "převoditelných" rublech.
Takže otázka, koho postavit do čela státu, komu dát právo připravovat nové zákony, zavazovat naši zemi na mezinárodním poli, ta otázka se dá zúžit na jedno: která politická strana bude méně krást peníze daňových poplatníků, která bude více bránit klientelizmu, hospodářským vazbám mezi politiky a podnikateli. Která povede policii a soudy k tomu, aby hájily zájmy těch spravedlivých, poškozovaných, ohrožovaných a napadaných.
Naši novináři nám právě teď po několikáté předvedli, že to musí být právě oni, kteří jsou těmi nelítostnými hlídacími psy demokracie. Nesmí ale nechat nikde kámen na kameni bez ohledu na to, kdo právě vládne a kdo by jim snad mohl nějak uškodit. To je největší problém svobodného nezávislého tisku a ten u nás prakticky nemáme. Každý deník či časopis je závislý na svých majitelích a především na inzerentech. Lze si jen těžko představit, že by nějaká významnější firma dávala svoje peníze na inzerci takovým novinám, které nelítostně napadají politika spojeného s touto firmou jemným předivem státních zakázek, nebo dokonce o firmě samé píší pravdu o tom, jak stát obrala o daně nebo jak neodvádí správně DPH či sociální a zdravotní pojištění svých zaměstnanců.
Proto musí být český a nejen český volič velice opatrný v tom, na hlas jakého deníku má spoléhat, kterým novinářům má věřit. Problémem je, že většina občanů se o politiku a hospodářství vůbec nezajímá a na politiky mají jediný názor: jsou to všichni lumpové a zloději a tak nakonec volit nejdou. Dílem proto, že jsou znechuceni a dílem proto, že nemají žádné rozumné informace o tom, kdo je pro ně lepší, kdo je schopnější, kdo jim může více prospět a méně uškodit.
Ale nikdo nemá zájem to občanům nějak usnadnit. Vezměte si naší státní "veřejnoprávní" televizi: horkým bramborem dneška je nutnost se nějak vyjádřit k návrhu ústavní smlouvy EU a nikdo v České televizi ani nehnul prstem, aby v nějakém srozumitelném seriálu občany seznámil alespoň s jádrem toho rozsáhlého textu, ve kterém se neorientují ani naši ctění poslanci či senátoři. Hlavním důvodem, proč Česká televize neplní svoje veřejnoprávní funkce je především v tom, že se snaží si nerozhněvat právě vládnoucí politickou kliku, že se prostě do politiky nijak nemontuje. Kdyby to skutečně dělala, pak by možná i volební účast byla větší a voliči by si vybírali spíše na základě vědomí než bezvědomí. Novácký kotel to nezachrání, protože ten fandí demagogům, jak to ostatně dokázal tento kloakální obnovený pořad právě na apríla se Stanislavem Grossem.
Ten nakonec podlehnul nátlaku prezidenta a faktu, že se mu vláda pomalu ale jistě rozpadá díky dalším demisím těch, kteří pochopili, že se jejich jméno bude napříště spojovat s KSČM, pokud zůstanou ve vládě podporované touto stranou. A tak Standa požádá sněmovnu o vyslovení důvěry a dojde na lámání chleba podruhé. Tentokrát bude pro porážku jeho vlády stačit většina z přítomných poslanců a tak pokud jej budou chtít komunisté podpořit i podruhé, budou muset hlasovat pro důvěru. A Standovi nepomohou žádné bláboly o tom, že on s komunisty spolupracovat nebude.

[Trvalá adresa článku]

1.4.- Velké vítězství Komunistické strany Čech a Moravy!

Včera, v den patnáctého výročí vzniku KSČM, se konečně naši komunisté dočkali. Při tajném jednání mezi soudruhy Grenebíčkem a Grossem došlo k dohodě. Dnes komunisté při hlasování o nedůvěře vyvolaném zlotřilou ODS podpoří vládu Stanislava Grosse a vytvoří s ČSSD virtuální vládní koalici. Budou hlasovat buď proti návrhu nebo odejdou při hlasování z jednací síně. Na včerejším jednání bylo rozhodnuto o podpisu opoziční smlouvy, která zabezpečí KSČM kontrolu nad klíčovými ministerstvy včetně jmenování těch ministrů z řad ČSSD, kteří mají důvěru KSČM. Jedná se o ministerstvo vnitra, zahraničí a místního hospodářství.
Soudruh Grebeníček před tajném jednání s ČSSD pronesl na mimořádné schůzi výkonného výboru KSČM několik zásadních myšlenek:
Je příznačné, že před 15 lety jsme se přihlásili ke koncepci radikální levice, k odkazu českého dělnického hnutí, k zápasům našich předchůdců za pokrok, k tradicím boje proti fašismu a za národní osvobození.
...
Skuteční komunisté v ČR našli v sobě odvahu jít proti proudu. Nastoupili cestu k novému typu politické formace, který by na úroveň dnešní doby pozdvihl původní ideály našeho hnutí.
...
Díky přitažlivosti myšlenek, smělosti srdce a velké odvaze našich členů se stalo něco neuvěřitelného: v ČR jako v jediné středoevropské zemi působí silná, kultivovaná a stále vlivnější komunistická strana. Zachovali jsme KSČM pro budoucnost především tím, že jsme ji výrazně změnili. Nikoli však z prospěchářských či konjunkturálních důvodů, ale zejména na základě skutečného poznání historického vývoje, potřeb současnosti i budoucnosti.
...
Vážím si všech, kteří obstáli v dobách, kdy se lámaly charaktery, v dobách, kdy osobní statečnost se stala samozřejmým odrazem věrnosti myšlenkám, z nichž vycházelo a vychází naše hnutí. S pocity opravdové hrdosti konstatuji, že jsme společně odvedli veliký kus práce. Poděkování si zaslouží členové KSČM, každý z jejích funkcionářů, zastupitelů, poslanců a senátorů. Obracím se s poděkováním i k našim sympatizantům. Obracím se ke všem, kterým jde o lepší budoucnost České republiky.
Naše politická scéna se tak konečně dočkala stabilizace a ODS se svým modrým programem zmizí pomalu v propadlišti dějin. Česká republika se tak po vzoru předních států Evropské unie stane skutečným socialistickým státem s opravdovou vládou lidu. Po celém území republiky vznikají spontánně náborové kanceláře KSČM, ve kterých uvědomělí občané masově vstupují do strany. Vedoucí představitelé ČSSD a KSČM připravují vytvoření nové Národní fronty, která bude baštou voličů naší nové budoucnosti.

[Trvalá adresa článku]

31.3.- Komunisté rozhodnou o osudu vlády.

Ministři za KDU-ČSL podají dnes podle rozhodnutí celostátní konference své strany demisi a lidovečtí poslanci budou zítra pro vyslovení nedůvěry kabinetu v rámci hlasování vyvolaném ODS. Křesťanští demokraté tak opouštějí koalici s ČSSD a Unií svobody-DEU kvůli nesouhlasu s premiérem Stanislavem Grossem. "Jsme však svědky toho, že předseda vlády neváhá brát důvěryhodnost celé demokratické politiky jako rukojmí svých potíží," uvádí se v usnesení jejich konference. Ministr zahraničí a místopředseda strany Cyril Svoboda byl proti demisi ale bude usnesení své strany respektovat. Svůj nesouhlas zdůvodnil tím, že nechce, aby byl osud vlády v rukou KSČM.
Předseda KSČM Miroslav Grebeníček po středeční schůzce s premiérem Stanislavem Grossem naznačil možnost, že poslanci jeho strany nebudou v pátek hlasovat proti vládě, ačkoliv předtím byl spíše opačného názoru. Uvedl, že komunisty více zneklidňuje Modrá šance ODS než chyby, které vytýkají vládě. Je tedy pravděpodobné, že komunisté budou zítra hlasovat proti vyslovení nedůvěry nebo alespoň odejdou ze zasedací síně, aby tak umožnili poslancům ČSSD a US-DEU vládu udržet. Vše se rozhodne na dnešním zasedání ústředního výkonného výboru KSČM. Grebeníček se už cítí v kůži velkého Klementa Gottwalda a nejraději by byl pozván na hrad k jednání předsedů parlamentních stran, ke kterému se ale prezident nechystá. V každém případě je jasné, že o tom, co bude potom, rozhodnou komunisté. Tak jako vždy v minulých padesáti sedmi letech, volbu obou prezidentů České republiky nevyjímaje. Inu, není nad sametovou revoluci, že?

[Trvalá adresa článku]

30.3.- Používáte Firefox? Ochraňte si uložená hesla.

Pokud jste přešli na Firefox, nezapomeňte si ihned po instalaci ochránit svoje hesla, která si Firefox ukládá podle vašeho rozhodnutí pro automatické přihlašování na často navštěvované webové stránky. Přihlašovací jméno a heslo se bude totiž jinak bez vašeho zásahu ukládat v otevřeném tvaru. Proto je nutné, abyste pomocí volby Nástroje/Možnosti/Soukromí/Uložená hesla/Nastavit hlavní heslo zablokovali volný přístup k těmto údajům zadáním hlavního hesla. Při každém pokusu o zobrazení přihlašovacích hesel budete muset pak toto hlavní heslo vždy vložit.

[Trvalá adresa článku]

29.3.- Gross bude přesvědčovat občany, aby řekli ano evropské ústavě.

Informační kampaň, která má vysvětlovat občanům význam euroústavy, bude řídit osobně premiér Stanislav Gross a úřad vlády. O řízení kampaně se ucházelo ministerstvo zahraničí, které argumentovalo tím, že už mají jeho úředníci zkušenosti z kampaně před referendem o vstupu země do EU. Předběžné kalkulace ukazují, že by si kampaň před referendem vyžádala tento a příští rok cca 218 milionů korun. Není ale jasné, zda kampaň bude ryze informační a vysvětlovací, nebo jestli bude euroústavu přímo podporovat. V EU vyvolává údiv, že Česká republika je jedinou členskou zemí, která dosud nemá vůbec jasno v tom, jak a kdy bude evropskou ústavu schvalovat.
Lidovci v čele ministerstva zahraničí doufali, že budou moci spolu se svými přáteli z reklamních agentur oněch 218 milionů korun utratit sami. Premiér si ale nechal svými ministry z ČSSD ve vládě odklepnout, že to bude jen on, který ty peníze utratí. Jak víme z posledních událostí, ve finančních operacích i v propagandě se vyzná ze všech nejlépe a jistě už dopředu ví, kterou agenturu tím utrácením pověří a s jakým ideovým cílem.
Ransdorf radí voličům KSČM, aby hlasovali proti evropské ústavě. Současný návrh evropské ústavní smlouvy je podle poslance evropského parlamentu Miloslava Ransdorfa (KSČM) špatný, a proto by pro něj nehlasoval. Uvedl to na setkání s novináři v Rokycanech. Návrh euroústavy má podle něj ústavní charakter jen v první třetině textu. "Pochybnosti ve mně budí třetí část textu. Každý si v něm může vybrat prvky, které se mu hodí. A to nemá v ústavním textu co dělat", prohlásil Ransdorf. Nelíbí se mu též, že podle návrhu euroústavy by v zemích, ve kterých je zavedeno euro, měla mít Evropská centrální banka možnost bez varování pokutovat jednotlivé podniky. Katalog lidských a občanských práv má euroústava na nižší úrovni, než má česká Listina základních práv a svobod, dodal europoslanec. Přestože má podle něj euroústava i některé klady, zápory podle Randsdorfa přesto převažují. Do diskuse o podobě tohoto dokumentu by proto měli být zapojeni občané EU tak, jako se to stalo například při tvorbě ústavy USA. Ransdorf zdůraznil, že na rozdíl od ODS KSČM není zásadně proti euroústavě, ale pro jinou ústavu.
Musím se v tomto případě opakovat, ale nejlepším způsobem, jak smlouvu o ústavě EU přiblížit občanům, by bylo jí na pokračování vytisknout v některém deníku jako placenou inzerci. Samozřejmě bez obsáhlého formálního úvodu s výčtem, kdo za koho návrh podepsal. V poslední době se ukazuje, že nejen Britové, ale i Francouzi mají proti ústavní smlouvě řadu výhrad. Podle posledního průzkumu by bylo 53 procent Francouzů proti jejímu přijetí. Zdá se, že český prezident Klaus nebude ve svém boji proti nekvalitnímu návrhu ústavní smlouvy osamocen ani na mezinárodním poli. Křečovitá snaha bruselských úředníků o její schválení bez "zbytečných" diskuzí vyvolává podezření o jejich skutečných úmyslech a zavání totalitními praktikami, které jsme poznali až příliš dobře za komunistické vlády.

[Trvalá adresa článku]

28.3.- Gross zachráněn, Škromach poražen.

Předseda ODS Mirek Topolánek se velice mýlí, když prohlásil, že znovuzvolení Stanislava Grosse je "špatnou zprávou pro lidi". Opravdu nechápu, komu pan Topolánek fandil, když doufal, že Gross nebude opět zvolen do čela strany. Z průběhu boje na XXXII. sjezdu ČSSD vyplynulo, že jedinou alternativou bylo zvolit do čela strany soudruha Škromacha. To by ale bylo z bláta do louže, protože právě Škromach nyní i s Palasem vedou uvnitř strany boj za otevřenou spolupráci či dokonce budoucí koalici s komunisty. Jestliže Gross získal s odřeným hřbetem 52,7 procent hlasů, pak se alespoň na čas odložil okamžik, kdy se ČSSD vrhne do náručí své rodné strany, která se dnes jmenuje KSČM. Vždyť nejméně polovina členů či voličů ČSSD nosila dříve na srdci rudou knížku KSČ a dnes jsou členy ČSSD jen proto, že jsou zbabělci neschopní dnes otevřeně vyznávat své pravé politické přesvědčení.
V budoucích volbách nemůžeme doufat, že se současná patová situace v parlamentu nějak zásadně změní. Osamocená ODS i přes očekávanou pomoc všeho schopných lidovců nemůže získat kvalitní většinu v parlamentu a tak nám spíše hrozí vláda koalice KSČM a ČSSD. Musel by se stát nějaký zázrak, který by jednak přiměl voliče k masivní účasti ve volbách a navíc je přesvědčil, že ta zatracená levá socialisticko komunistická cesta vede jen do pekel. Národ český je bez skutečného zájmu o věci veřejné a touží nanejvýše po nějakém spásu přinášejícím charismatickém vůdci. Mirek Topolánek ale takový v žádném případě není. Jak to tak vidím, chtělo by to založit stranu Járy da Cimrmana v čele s panem Svěrákem, který by mohl klidně třebas i celý národ vyzvat ke sbírce na vyspravení díry ve státní pokladně. Měl by to konečně pochopit a zanechat marných pokusů napsat nějaký slušný scénář pro svého syna a věnovat zbytek svého života svému národu. Jen se obávám, že jako dobrý znalec malého českého člověka se k ničemu takovému neodhodlá a ponechá nás dál v našem hospodském nadávání na poměry. Pro české voliče či spíše nevoliče je již vše uzavřeno: politici jsou banda zlodějů, politika je svinstvo a s tím my nechceme mít nic společného. Ochraňuj nás Pán Bůh a všichni svatí. Amen.

[Trvalá adresa článku]

25.3.- USA se vměšují do naší vnitřní politiky.

Je to dost zvláštní, když se v jasné souvislosti s vnitrostranickou krizí ČSSD i krizí ve vládní koalici, vypraví americký velvyslanec z Prahy do kutlochu, ve kterém dožívá svůj život bývalý předseda vlády a ČSSD, Miloš Zeman. Návštěva se konala na popud amerického velvyslance Cabanise, který na Vysočině hledal orientaci ve vnitropolitické situaci České republiky. Prý ale byla tato návštěva dlouho plánována a s krizí v ČSSD přímo nesouvisí. Tomu může uvěřit jen naprostý naivka. Je zřejmé, že to souvisí i s aktivitou Jana Kavana, který zakládá uvnitř ČSSD frakci sociálně-demokratické levice jako reakci na Grossovy a Sobotkovy tendence posunout politický program více ke středu nebo dokonce se pokusit o sblížení s lidovci a ODS k vytvoření "duhové" koalice. Kavan opět hraje nečitelnou hru bývalého mezinárodního agenta, která by mohla vést až k rozdělení strany a spojení jisté části členů ČSSD s KSČM. Pokud se do podobné hry skutečně zapojí, vyvolá tím opět stará podezření o jeho vědomé spolupráci s komunistickou státní tajnou bezpečností. Kdo Kavana úkoluje dnes, není jasné. Klidně to mohou ale být i jeho bývalí "soudruzi" v boji.
Je tedy jisté, že vzplála poslední bitva o existenci skutečně silné a významné sociálně demokratické strany, která by byla schopná nabídnout nejen program, ale hlavně jeho realizaci bez neustálého kličkování tak, aby odvedla voliče od KSČM. Představy Grosse, že se udrží na obou postech, jsou nereálné. Ukázalo se, že jeho zvolení do čela vládní strany bylo největší chybou, jaké se mohli vedoucí politici ČSSD dopustit. Grosse není možné považovat za skutečného politika, je to jen odvážný chlapec bez politických i životních zkušeností nadaný neskutečnou dávkou naivity a s ní spojené drzosti. Pokud bude ale zvolen do čela strany jeho protikandidát Škromach, vyvolá to současně vládní krizi a prezident bude mít těžké rozhodování, pokud lidovci odmítnou jako předsedu vlády i Škromacha. Takže jako vždy v posledních patnácti letech, o všem dalším rozhodnou právě oni. Prostě u nás platí jednoduché heslo: kdo má lidovce, udrží se u moci.

[Trvalá adresa článku]

24.3.- Nejen senátoři ODS byli proti zákonu o registračních pokladnách.

Troufám si tvrdit, že něco o registračních pokladnách vím a jsem i autorem programu, který řeší provoz malého obchodu s jednou pokladnou na základě standardního PC. Program obsahuje moduly pokladny, skladu s vytvářením souborů objednávek podle požadavků dodavatele, vytváření importů pro internetový obchod a několik analytických sestav se statistikou prodeje zboží. Jediné, co systému chybí, je fiskální paměť, která není běžnou součástí standardních PC. Ta paměť, po které tolik touží zastánci tvrdé kontroly obchodníků z řad poslanců ČSSD, kteří se naivně domnívají, že právě touto zázračnou zbraní přinutí nepoctivce k řádnému placení daní. Majíce před očima trhovce prodávající zboží pochybného původu, hodlají uvést do nesnází i ty, kteří řádně podnikají, poctivě vedou účetnictví, archivují každou prodanou položku vytištěním výkazů prodeje, vystavují řádně evidované faktury svým odběratelům a v neposlední řadě tisknou bez vyžádání každému zákazníkovi paragon obsahující všechny informace o zboží i o obchodníkovi samotném.
Po prostudování návrhu zákona jsem se rozhodl napsat několika senátorům v naději, že i těm mimo ODS se rozsvítí v hlavě a pošlou zákon tam, kam patří. Zde je ukázka obsahující můj mail a dvě odpovědi, které jsem zatím získal:

Dobry den, pane senatore.
Mam k zakonu o registracnich pokladnach, ktery budete v senatu projednavat jednu otazku, na kterou jsem zatim nikde nenalezl odpoved: obrovske mnozstvi prodejen vseho druhu pouzivaji v soucasnosti jako pokladny bezne osobni pocitace s ruznym profi SW. Tyto SW pokladny jsou vetsinou integrovane do evidence skladu a s dalsimi programy pro statistiku prodeje atp. Vydavaji bezne pokladni bloky a maji i displej zobrazujici cenu k placeni. Klasickou ukazkou jsou napriklad lekarny. Na techto zarizenich ale nejsou zadne fiskalni pameti, data se uchovavaji na discich a zalohuji ruznym zpusobem tak, aby bylo mozne kdykoliv zpetne zobrazit ci vytisknout trzbu za libovolny den vcetne opakovani ticku paragonu (v tech lepsich programech). Znamenalo by zavedeni zakona o registracnich pokladnach, ze musi podnikatele tyto nakladne a dlouho budovane systemy zrusit a zakoupit trivialni reg.pokladny? Navrh zakona tuto vec vubec neresi. Neni divu, nejspise mezi poslanci neni nikdo, kdo by se v problemu alespon ramcove orientoval.
Dekuji Vam predem za Vas nazor.
Zdravi Jan Bilek

Vazeny pane redaktore,
na spolehlivejsi odpoved se Vam zeptam, ale z logiky věci se mi zda vyplyvat, ze kriteriem je prave ta fiskalni pamet. Na druhe strane jako byvaly systemovy analytik soudim, ze udrzuje-li někdo komercni system, jako popisujete, navrhne pro nej v ramci dlouhe legisvakance standardni up-date, ktery dobre otestovany svým zakaznikum před platnosti zákona nabidne. Tuto otazku by proto meli po pripadnem schvaleni zákona polozit uzivatele těchto systemu jejich autorum, respektive jejich profesionalni udrzbe. Zákon se tim nemuze v zadnem pripade zabyvat, protože se to pravdepodobne lisi systém od systemu a nad hospodarnosti toho ci onoho reseni se budou muset systemovi analytici ještě u kazdeho systemu zamyslet; zákon ma stanovit pravidla, nikoli technicka reseni, a doufam, ze tak ucini, pokud vubec bude prijat. Na otazku, kterou se mi ted jiste chystate polozit, zda totiz autori zákona s nejakym takovym systemovym analytikem o tom mluvili predtim, nez zákon navrhli, musim odpovedet, ze nevim a ze dosti pochybuji. A na Vasi dalsi otazku, zda se mi to tak libi a co s tim minim udelat, odpovim, ze nelibi (je to typicky priklad nedostatku konzultace pred pripravou zakona) a ze zakon ma i jiné vady, takze se rozhodnu po diskusi na klubu, zda budu hlasovat proti nemu, nebo pro nejaky pozmenovaci navrh. Ale aspon tam zahrnuli tu dlouhou legisvakanci, to pomuze, i kdyby to proslo.
Zatim zdravim,
Edvard Outrata,
mistopredseda Senatu.
(Bez politické příslušnosti)

Vážený pane,
ani já nejsem zrovna specialista v tomto oboru. Zkusím se zeptat povolanějších. Prosím o strpení.
Díky a přeji pěkné dny.
Martin Mejstřík
(Bez politické příslušnosti)
11.2.2005
Dodnes žádná odpověď.

Vazeny pane Bilku,
pan ministr Simonovsky obdrzel Vas e-mail, ktery se tyka registracnich pokladen. V ramci KDU-CSL se teto zalezitosti venuje predevsim jihomoravsky poslanec Ladislav Sustr (sustr@psp.cz), proto Vam doporucuji obratit se s prislusnymi dotazy na nej.
S pozdravem
Mgr. David Macek
Kancelář senátora Milana Šimonovského
(KDU-ČSL) 18.2.2005
Odesláno ihned panu Šustrovi, dodnes žádná odpověď.

Senátor Outrata to ve své odpovědi vystihl: tvůrci tak specifického zákona diktující instalaci velmi speciální součásti do zařízení zvaného pokladna se nejspíš vůbec nevyznají v tom, co by to znamenalo pro tisíce obchodníků. Celé je to zcela jasně akce jiných obchodníků: těch, kteří mají plné sklady předražených neprodejných jednoúčelových registračních pokladen dovezených ze zemí na západ od nás. Rádi by je se ziskem prodali a jistě se pak odvděčí těm, kteří se nejvíce zaslouží o jejich zisky. Není nad to, mít v parlamentu dobře zorganizovanou klaku, která se postará o "podporu" jejich podnikání prostřednictví zákona. Případ registračních pokladen je ze stejného soudku jako na příklad povinná instalace automatických kohoutků na stará ústřední topení včetně předražených auditů od pověřených firem nebo zákon o pevných těžce předražených výkupních cenách elektrické energie produkované větrnými elektrárnami.
Ministr financí Sobotka se při svém přednesení zákona v senátu bezostyšně přiznal k plánování prodeje registračních pokladen pod řízením ministerstva financí takto: ... návrh zákona, který k projednání předkládám, vychází z programového prohlášení vlády, které předpokládá zavedení registračních pokladen, vybavených fiskální pamětí. O zavedení fiskální paměti bylo rozhodnuto z důvodu širší míry uchování a neměnnosti shromažďovaných údajů pro potřebu správy daní, které souvisejí s evidencí hotovostních plateb prostřednictvím takto technicky koncipovaných registračních pokladen. Zákon vymezuje systém, zajišťující prodej a provoz pokladen tak, aby byla zajištěna co možná nejvyšší důkazní hodnota údajů, uložených ve fiskální paměti.
Splnění funkčních a technických podmínek stanovených zákonem pro jednotlivé typy pokladen, které budou prodávány, bude ověřováno ministerstvem financí prostřednictvím procesu certifikace. K zajištění bezporuchového provozu pokladen a omezení neoprávněné manipulace s nimi bude jejich servis, uvedení do provozu, vyjmutí fiskální paměti a provádění dalších odborných technických zásahů prováděn autorizovanými servisními středisky.

K tomu senátor Petr Kolář mimo jiné poznamenal:
Tento zákon zůstal principiálně pořád stejný, to znamená, že zavádí pro zhruba 300.000 živnostníků povinnost vydávat velmi konkrétní typ dokladu s předpokladem, že toto povede k omezení šedé ekonomiky a k vyššímu výběru daní.
Já se v tuto chvíli ve své zpravodajské zprávě omezím pouze na základní tvrzení, která zazněla na jednání garančního výboru, a svůj osobní názor posléze sdělím v obecné rozpravě.
Výbor dospěl k závěru, že výsledkem přijetí takovéhoto zákona by byly pouze vyšší a v některých případech dokonce zničující náklady živnostníků, přičemž ty nejdramatičtější dopady by byly právě na ty nejmenší, čili v podstatě na ty, které bychom měli nejvíce chránit.

A tak byl včera 23.března 2005 návrh zákona o registračních pokladnách v senátu zamítnut. V hlasování p.č. 26 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro zamítnutí zákona vyslovilo 50, proti bylo 15.

Pramen: Stenozáznam z projednání zákona.

[Trvalá adresa článku]

23.3.- Naši vojenští piloti nás ochrání před nepřítelem.

Konečně budeme spát klidně: americké rakety ve švédských stíhačkách nás ochrání. Vláda odsouhlasila nákup amerických protiletadlových raket AIM-120 AMRAAM pro nové stíhačky Jas-39 Gripen. Střely středního doletu podle ministerstva obrany výrazně posílí bojovou hodnotu letounů. Cena ani doba dodání zatím uvedeny nebyly, systém by ale měl být plně funkční od roku 2009. Prvních šest gripenů ze čtrnácti pronajatých přiletí ze Švédska na čáslavskou základnu ve druhé polovině dubna. Střela využívá kombinovaného způsobu navedení na cíl. Letoun může zaměřit a zničit více cílů najednou. Navíc je střela použitelná za každého počasí.
Všichni se už těšíme na okamžik, kdy naše letectvo poprvé použije naostro tyto rakety proti civilnímu letadlu ovládaném teroristy mířící například na Temelínskou atomovou elektrárnu. Konečně tak naši vojenští letci poprvé ukáží, že je jejich existence k něčemu, že jsou zde proto, aby nás všechny ochránili proti vetřelcům. Proto všichni rádi přispějeme ze svých daní na nákup letadel i nejmodernější výzbroje. Přispějeme tak nejen k zachování pracovních míst pro švédské, ale i americké dělníky a inženýry. Je to naše vlastenecká i internacionální povinnost.

[Trvalá adresa článku]

22.3.- Zachraňte Grosse, nepouštějte do čela Škromacha!

V listopadu loňského roku Gross v rozhovoru s iDNES před krajskými volbmi prohlásil: "To strašení spoluprací s komunisty už opodstatnění nemá. Kdybychom něco takového chtěli udělat, tak jsme to mohli udělat už v roce 2002. Měli bychom ve sněmovně pohodlnou většinu 111 hlasů. To, že jsme to neudělali, ukazuje, že sociální demokracie nemá v úmyslu přivádět komunisty k moci. Ale uvidíme, jaká bude povolební aritmetika." Na otázku o vytváření krajských koalicí odpověděl: "Já o ně nestojím. Doufám, že budeme mít takovou sílu, že nebudeme muset dělat takové kompromisy. Ani s ODS, ani s komunisty.
Dnes jsou volební preference ČSSD velice nízké a komunisté očekávají, že získají ve volbách druhé místo před ČSSD. S ohledem na očekávané první místo ODS s nějakými 30-35 procenty to ale znamená, že komunisté budou muset nadále setrvat v roli opozice. O nějaké partajní spolupráci s ČSSD dnes neuvažují a zdá se, že spíše doufají v masivní přechod zklamaných levicových voličů ČSSD na stranu KSČM nebo ve vnitrostranický převrat v ČSSD. Napovídá tomu i rétorika, která byla použita v materiálech zasedání ÚV KSČM dne 19. března v Nymburce:
ČSSD při uplatnění obdobných pokusů prodělává vnitřní rozklad a hodnotový rozvrat. Skupina kolem předsedy Stanislava Grosse se otevřeně rozchází se sociálnědemokratickými tradicemi. ČSSD se pod hesly modernizace změnila v bezzásadový, rozporný a vnitřně nejednotný konglomerát funkcionářů a vlivných osob od centra až do okresů, které pohromadě udržuje jen zájem na osobním prospěchu a výhodách.
Levicové křídlo v sociální demokracii je oslabováno, jeho reprezentanti v uplynulých letech pod tlakem a dnes už ze setrvačnosti nebo i aktivně podlehli postupující politické a ekonomické korupci, nejsou už nositeli původních programových hodnot. Útěk od deklarovaného sociálně demokratického programu je důsledkem otevřeného spojení vedení ČSSD s majetkovými a mocenskými elitami a se zájmy velkých domácích i zahraničních podnikatelů a finančních uskupení.
To je velice tvrdé odsouzení politiky ČSSD s použitím dnes již klasického slovníku soudruha Klementa Gottwalda. Dá se to vnímat jako pokus o ovlivnění nastávajících voleb vedení ČSSD s cílem svrhnout Grossovu kliku a nastolit takové vedení ČSSD, které by se dalo více nalevo směrem k "sociálnímu" neboli socialistickému státu. Například v čele s Škromachem, který by svoji stranu rád vedl do vládní koalice s komunisty.
Když se na to podíváme realisticky, můžeme současné snahy lidovců svrhnout Grosse s účinnou pomocí médií chápat zcela paradoxně jako pokus o změnu politiky ČSSD směrem doleva. Pokud se totiž Gross v křesle udrží, nezdá se, že by se chystal do náruče KSČM. Alespoň ne před volbami, ať už budou předčasné nebo normální. Kdyby ale Gross padl, Škromach se dohodne na vládní koalici s komunisty ještě před volbami. A ti voliči, kteří se ještě stále báli naplno projevit svoji touhu po bezstarostně neodpovědném životě v socializmu, by se s nadšením mohli vrhnout mezi voliče ČSSD. Jiná cesta do vlády tu pro komunisty není. Nemohou totiž počítat s tím, že jednoho dne po vítězných volbách budou mít většinu v parlamentu a vládu složenou ze samých komunistů. Když bude ale jejich rudá vlajka zabalena do lístků socanské růže, může to vést k jejich návratu do čela státu. Tak si to totiž představovali, když v roce 1989 pouštěli moc ze svých rukou.

[Trvalá adresa článku]

21.3.- Vězně je třeba zapojit do práce pro blaho společnosti.

Úřad pro ochranu osobních údajů vidí příliš velká bezpečnostní rizika v možnosti, že by se vězni místo chybějících soudních zapisovatelů podíleli na přepisování záznamů soudních řízení. Ochránci dat tak patří k odpůrcům tohoto projektu, podle nich by vězni mohli přepisované údaje zneužít. Na ministerstvu spravedlnosti totiž nějakou chytrou hlavu napadlo využívat vězně na písařské práce u soudů, neboť by tím i ušetřilo a vězeň by tak odvedl alespoň nějakou práci za oněch 700 korun, které stojí každý den daňové poplatníky jeho pobyt ve fešáckém českém vězení. Je to stejná suma, jako obnáší jeden plat soudního zapisovatele. Vězni - písaři by museli pouze ovládat počítač, středoškolské vzdělání by bylo vhodné, ale ne podmínkou. Úřad pro ochranu osobních údajů v tom ale vidí bezpečnostní riziko přesto, že podle ministerstva spravedlnosti by byli vězni kontrolováni a přepisovali by maximálně rozsudky, usnesení nebo záznamy z veřejných jednání a nemohli by tak prý zpracovávané údaje zneužít.
Co je tohle za pitomost? Máme tomu rozumět tak, že soudní zapisovatelé stenografují tužkou na papír a soudci ještě stále klepou rozsudky na psacím stroji? Že se tak děje na policii je veřejnosti známo z českých veseloher, ale u soudů??? Mám jeden konstruktivní nápad: vězni by také mohli nahradit nebo alespoň doplnit vězeňskou stráž, mohli by instalovat poplašná zařízení a vyrábět pro policii a vězeňskou stráž kovová pouta zvaná klepeta.
Přesto se spíše přimlouvám pro práci vězňů na silnicích a v lomech pod dozorem ozbrojených dozorců a s řetízky na nohách, tak jak to známe z populárních amerických filmů. Možná by pár let takto prožitých leckterého recidivistu odradilo od činnosti směřující k návratu do basy. A když ne, alespoň by to mohlo zlepšit stav našich silnic druhé a třetí třídy. Pokud by ovšem někdo donutil zaměstnance vězeňské stráže zvednout zadek ze židle a vyhnal je na čerstvý vzduch k užitečné práci pro blaho daňových poplatníků.

[Trvalá adresa článku]

18.3.- Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie je třeba zamítnout.

Opoziční ODS udělá vše pro to, aby byl zákon o obnovitelných zdrojích v senátu zamítnut. Populisticky na zeleno natřená právní norma by měla garantovat provozovatelům malých elektráren odběr elektřiny za pevné výkupní ceny po dobu 15 let. Tento cíl vypadá bohulibě jen na první pohled, řekl v úterý ČTK předseda senátorů ODS Tomáš Julínek. "Zákon spíš zavání obrovským lobbismem skupin, které se zabývají dodávkou alternativních zdrojů," uvedl Julínek. EU požaduje vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů, tedy v malých vodních elektrárnách, spalovnách na biomasu a větrných elektrárnách, osm procent veškeré elektřiny. Zatím jsou to asi dvě procenta. Pokud by zákon nebyl schválen, Česko podle vlády přijde o investice v řádu desítek miliard korun. Jenže tyto investice by u nás realizovaly německé a dánské firmy vyrábějící ocelová monstra větrných elektráren z oceli pocházející z Porůří. A zákon byl připraven s cílem učinit za peníze daňových poplatníků výrobu elektrické energie z větrných elektráren ekonomicky výhodnou a to po celou dobu jejich provozu bez ohledu na to, kolik takových elektráren by zahraniční firmy na našem území postavily a tím dokonale zničily přírodní vzhled našich pohraničních hor. Instalace větrné elektrárny přitom v našich klimatických podmínkách není ekonomicky výhodná. Účinnost zařízení se pohybuje v rozmezí 10-15 procent.
V Háji pod Klínovcem založili občanské sdružení Meluzína, které se pokouší zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná. "Stavební úřad ve Vejprtech nepovolil stavbu, doufáme, že úřad v Ústí udělá to samé. Ty sloupy by měly hrozný dopad na krajinu, která je jako stvořená pro turistický ruch," uvedl Pavel Fiala z Meluzíny.
Město Krupka na Teplicku rovněž odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobně projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," prohlásil starosta města Milan Puchař.
Podle Pavla Kliky z elektrárenské společnosti ČEZ je výroba elektřiny z větru sice ekologická, ale drahá. "V naší větrné farmě jsme dokázali v roce 2002 vyrobit jednu kWh za 11,60 koruny, v roce 2003 už za 17,45. " Výkupní cena je přitom jen tři koruny, stát by tedy podle předloženého vládního zákona doplácet z peněz daňových poplatníků majitelům větrných elektráren za každou vyrobenou kilowathodinu nejméně 14 korun. "I výkonnější jednotky, než jsou ty naše, budou ztrátové," usoudil Klika. Upozornil také na zákon, který podle něj má výrobcům elektřiny z větru garantovat zisk i s úroky z půjček na jejich výstavbu. Takže celkem něco kolem 22 korun za každou vyrobenou a "prodanou" kilowathodinu!
"Jsme chudá vesnice. Od státu dostanu z daní milión a provoz obce mě stojí půldruhého miliónu. Za větrné elektrárny dostanu tolik peněz, že se obec může stát soběstačnou," hájí na druhé straně stavbu větrníků například starosta obce Hora Sv. Šebestiána Karel Hejduk. Ve třech splátkách dostane jeho ves trojnásobek šestimiliónového rozpočtu a dalších 250 tisíc získá ročně za každou věž. "Když jich tu budeme mít deset, přijdeme si na 2,5 miliónu za rok," pochvaluje si Hejduk. Pan starosta si zřejmě nevidí ani na špičku nosu pokud jde o vzhled okolí jeho obce a je mu naprosto sobecky jedno, že na chabý zisk pro jejich obec přispějí nedobrovolně všichni plátci daní z celé republiky, pokud zákon projde senátem.
Na výstavbě monster by také v nemalé míře vydělaly banky, protože všichni investoři by stavěli na základě půjček. Ty by díky dotovaným výkupním cenám měly prakticky vzato státní záruky. Celé je to povedená "investiční" euroakce, jak za peníze daňových poplatníků nejen z Česka zajistit zisky především výrobcům ocelových monster.

[Trvalá adresa článku]

17.3.- Investice do informačních technologií se málo využívají.

Do moderních informačních technologií dnes investuje prakticky každá firma, ale často vše končí právě jen nákupem mobilů, počítačů, počítačových sítí a aplikačního SW. Přitom jen méně než polovina českých podniků je schopna reálně využít investice do informačních technologií ke zlepšení svého postavení na trhu nebo k získání konkurenční výhody. Společnosti mají často poměrně vysoká očekávání ohledně přínosů vyplývajících z nasazením nových informačních technologií a systémů ale témto očekáváním však většinou chybí konkrétní vyjádření a měřitelné ukazatele jejich naplnění. V praxi je pak velmi obtížné vyhodnotit takové investice a zjistit, zda společnostem skutečně pomohly v jejich podnikání.
Studie společnosti LogicaCMG ukázala, mimo jiné, že:

• Téměř třetina podniků nevyužívá firemní IT k řízení společnosti, a to buď proto, že instalované řešení to neumožňuje, nebo že firma prostě neví jak, přitom druhý případ je daleko častější.
• Jenom méně než 10 procent podniků se cíleně zabývá otázkou, jak využít informační systémy k soustavnému zlepšování výkonnosti.
• Méně než třetina podniků buduje své informační systémy na základě dlouhodobé strategie vycházející z celkové podnikatelské strategie.
• Více než 40 procent společností nemá nástroje, které by jim umožnily řídit rozvoj informačních systémů v podniku, takže tuto oblast ponechává samovolnému spontánnímu vývoji.
• Pouze ve třetině podniků je členem vrcholového vedení ředitel nebo manažer odpovědný za oblast informatiky.

Často pak dochází k tomu, že ve firmě není nikdo, kdo by skutečně podrobně znal možnosti nakoupených technologií a zejména aplikačních programových systémů. Ty vynikají bezbřehou složitostí, obsahují spousty funkcí, o kterých nemá nikdo ani tušení a nikdy je proto firma nevyužije. Je to podobné jako funkcemi nabitý mobil, který většina uživatelů používá jen jako telefonní seznam a pro prosté volání. Jen mizivé procento uživatelů dokáže svůj mobil používat ve spojení s počítačem, pro přístup na internet nebo jako prostředek pro příjem či odesílání mailů.
Klasickým případem zbytnělého a nevyužívaného SW je všem známý a všude nainstalovaný drahý Office, z něhož naprostá většina uživatelů využívá odhadem nejvýše deset procent funkcí. Souvisí to i s neschopnosti řady uživatelů zvládnout takové úkoly, které kladou poněkud zvýšené požadavky na inteligenci. Podle jiného průzkumu pouze dvacet sedm procent ekonomicky aktivní populace (lidé starší patnácti let s vyloučením důchodců, studentů a učňů) a jen dvacet dva procent všech lidí starších patnácti let prohlásilo, že by také uměli vytvořit ty jim předložené dokumenty, které by nebyly formátovány jen mezerníkem, ale alespoň tabulátorem, v lepším případě vloženou tabulkou – a odeslat je v příloze elektronické pošty. Už při příjmu mailů od zákazníků či dodavatelů bývají potíže s neobvyklými formáty dat, které pocházejí z jinde obvyklých programů, které ale daný uživatel v životě nespatřil a nikdy je nebude ve svém počítači mít. Souvisí to s obecně rozšířenou mylnou představou, že to, co mám ve svém počítači a co běžně používám, musí přece mít i můj obchodní partner na druhém konci světa. Opak bývá pravdou, některé firmy, zejména ty velké a globálně fungující mají často balíky SW vyvinuté speciálně pro jejich vnitřní potřebu, které nikdo mimo takovou firmu nemá.
Nenáviděný Microsoft se sice svým Office zasloužil o jistou standardizaci formátů vyměňovaných dat, ale v oblasti SW pro účetnictví nebo pro řízení žádné takové standardy neexistují. Vyhlídky na zlepšení této situace nejsou prakticky žádné, doufat v nějaký pokrok s příchodem mladé generace nemá smysl. Vždyť již dnes existuje značný počet firem s věkovým průměrem zaměstnanců pod třicet let a přesto mezi nimi žádné velké nadšení pro nové technologie neexistuje. Aniž bych se chtěl dotknout nějak něžného pohlaví, podle mých osobních zkušeností se od žen nedá očekávat nějak významný pokrok ve zvládání počítačů a programů. Tyto programy mají totiž jednu zásadní vadu: vytvořili je muži podle své mužské logiky, se svojí mužskou schopností prostorové orientace ve virtuálním prostoru. Ženy samy se na vytváření SW vždy podílely v menší míře. Mají totiž jiné zájmy, než dřepět před obrazovkou a spřádat "geniální" programy. Začíná být skoro jisté, že tyto často opovrhované ženské zájmy mají větší hodnotu pro život, než ty naše mužské.
Použitý pramen : www.systemonline.cz

[Trvalá adresa článku]

16.3.- Upalování čarodějnic bylo vlastně rasovou čistkou.

Není to tak dávno, kdy na naší zeměkouli žily vedle sebe dva kmeny pralidí: Homo sapiens a Homo Neanderthalensis. Ačkoliv žily oba tyto druhy pračlověka v jedné době vedle sebe, nemísili se mezi sebou. Tyto dvě větve se od sebe oddělily v době před více než půl milionem let. Neandertálci byli přitom původními obyvatel Evropy a jejich kmeny existovaly v Evropě ještě před 90 - 30 000 lety. Vyhynuli pravděpodobně proto, že se nedokázali přeorientovat z lovení velkých býložravců, kteří ubývali, na ptáky a ryby. Byli sice méně inteligentní ale o to více citově založení, žijící v užším kontaktu s přírodou. Znali proto také dobře léčivé rostliny a uměli je správně použít.
Zajímavou informací je, že podle vědců z Curychu byli neandertálci zrzaví! Gen, který odpovídá za ryšavé vlasy a pihy je starý až 100 tisíc let, ale Homo sapiens přišli do Evropy teprve před 40 tisíci lety. Takže než neandertálci dočista vyhynuli, musely se tyto dva druhy našich předků výjimečně i křížit. Od těch časů, kdy se gen zrzavosti dostal do genetické výbavy Homo sapiens, byli zrzaví neboli ryšaví považováni ve společnosti za nežádoucí. Byli předmětem pronásledování, které často končilo smrtí. Vydrželo to až do středověku, kdy jedním ze znaků čarodějnic byly právě ryšavé vlasy. Dnes už zrzavé neupalujeme, ale přesto jsou společností vnímáni jako něco vyjímečného, jako lidé, kteří mají zvláštní vlastnosti i schopnosti. Začínám už chápat, proč jsme jako dvanáctiletí kluci byli blázni do jedné zrzavé slečny, dcery hajného, které jsme říkali Diana, protože se s námi proháněla lesem tak, jak by to žádná z jejích vrstevnic nedokázala. Zrzavé vlasy zdědila po matce, která pak jednoho dne zastřelila ze žárlivosti svého manžela jeho vlastní dvojkou. Takže pánové, pozor na zrzky, dovedou se pěkně rozhicovat a znají lecjaká kouzla.

Proč mě zaujalo právě tohle téma? Je to prosté: do svých patnácti let jsem měl vlasy dočista zrzavé. A moje dcera je zlatovláska. Tenhle můj článek vyšel třetího května roku 2002. Nedávno jsem jej zcela náhodou objevil uveřejněný na Pandora.idnes s komentářem, který napsal jakýsi Darius Nosreti:

Dodávám, že v ČT šel nedávno pořad, ve kterém bylo doloženo, že někteří lidé s ryšavými vlasy jsou více citliví na bolest, takže potřebují např. u zubaře o 20% vyšší dávku analgetik/anestetik. Sám jednoho takového znám: K zubaři jej nedostanete ani na lase. U mnoha zrzavých lidí můžeme sledovat zajímavé fyziognomické a povahové rysy. Škodaže se nedají dohromady a "nenamnoží" si nějakého čistého neandrtálce. Jistě by lidstvo obohatil o svůj vlastní pohled na věc. Nebo, že by nám pak hrozil vznik nového "nadčlověka"? To, ať se raději mísí s našinci. Nakonec, má to jistě i svůj půvab: Jedna z deseti nejdůležitějších rad jistého spisovatele svému synovi byla: Alespoň jednou za život si to užij s rudovláskou!
Genetický výzkum odhalil, že všichni lidé až na ryšavé (pokud by jejich geny nebyly promíseny) tvoří jednu rasu. Původní tzv. rasy tak vlastně představují jen jakési klimatické typy formované spíše životním způsobem a prostředím, a možná i jakousi kolektivní představou o vlastní kráse (psychoenergoinformačně), než geneticky.
Genetický výzkum odlišnosti biologických, klimatických a rasových typů může být i zneužit. Právě zrzaví lidé jsou v něčem houževnatější a odolnější, citlivěji ovšem reagují na znečištěné životní prostředí. Může se například stát, že jednoho dne přestanou některé pojišťovny osoby se "zrzavým genem" zdravotně a životně pojišťovat. Naopak zaměstnavatelé je mohou preferovat pro větší houževnatost a citlivost i když někteří příliš nevynikají inteligencí a také asi častěji reagují podrážděně a jsou náchylnější na vznik některých osobnostních poruch. Všechny závěry o ryšavcích je však třeba brát s rezervou, protože, jak bylo řečeno, geny jsou již značnš promíchány.

[Trvalá adresa článku]

15.3.- Nový úděl našeho národa konečně stanoven.

Premiér Stanislav Gross chce v geniální nové společenské smlouvě s občany soustředit politické priority vlády a národa na osm úkolů, které by měli ministři vyřešit nebo s nimi alespoň rázně pohnout nejpozději do konce volebního období. Má jít o konečné řešení jak naložit s důchodci, rázná opatření pro postupné ale nekompromisní přistupování k euru, reformu ve zdravotnictví, schválení euroústavy bez trapných "klausovských" diskuzí, nelítostný boj s nezaměstnaností, vytvoření transparentnějšího společenského prostředí v rozkrádání státního rozpočtu, spravedlivější sociální systém pod heslem bohaté obrat a chudým rozdat a bude vytvořena nová geniální sociálně kapitalistická národohospodářská strategie.
Pro větší důvěryhodnost by měl premiér přidat ještě další důležité body, které otřásají naší společností: zrušení povodní, ochrana psů před lidmi, ochrana lidí před psy, zvýšení podpor zemědělcům až na úroveň výrobních nákladů, zakládání rodinných kompostů i na sídlištích pro snížení komunálního odpadu a konečně založení programu jednotné sociální péče o politiky včetně finančních podpor formou veřejných sbírek. V rámci reformy zdravotnictví ministryně Emerová rozhodne osobně jako známá odbornice o hranici, podle které bude občan považován za zdravého nebo nemocného. Každý občan, který bude označen za nemocného a bude mít tento zápis od lékaře ve své nemocenské knížce, bude povinně na veřejnosti nosit na oblečení jasně viditelnou látkovou modrou hvězdu. Tak bude zřetelně rozlišitelné, zda někteří podvodníci nepobírají nemocenské dávky a současně přitom na černo pracují nebo se flákají po hospodách a jiných zábavách. My všichni musíme našeho premiéra, vůdce a jeho ministry rázně podpořit a společně s ním v jednom šiku dosáhnout cílů, které nám tak jasnozřivě stanovil. Je konec liberálního tápání o budoucnosti, začíná konkrétní práce na novém údělu našeho národa.

[Trvalá adresa článku]

14.3.- Křížem krážem letem internetovým světem.

Moje noviny jsou už tak světoznámé, že se o ně zajímají až v Bagdádu. Na stránkách Iraq Museum International můžete na ně v sekci Top: World: Česky: Zpravodajství: zaměřené na české informační zdroje najít odkaz a to přímo před BBC World Service - Česká redakce. To je tedy bomba! Děkuji za důvěru, moji iráčtí přátelé. Konec konců k Bagdádu jsem měl vždycky pozitivní vztah pramenící z mojí oblíbené pohádky Alibaba a čtyřicet loupežníků. Alibaba byl vždycky můj hrdina číslo jedna. Vždy jsem jej považoval za miláčka lidu, který zlým bohatým bral a chudým dával.
V Evropské unii se za chudého považuje každý, jehož příjem je pod 60 procenty průměrného platu v jeho zemi. Mezi občany České republiky jsou tak podle statistiků postiženi chudobou lidé s měsíčním příjem menším než 10 500 korun. Prakticky to tedy jsou především všichni naši důchodci. Finanční snalytik Petr Gola ovšem tvrdí, že evropští chudí jsou ve světovém měřítku střední třídou. Takže jsou vlastně bohatí a přitom o tom nevědí.
Pokud vám byl vám odcizen váš Hi-end mobilní telefon Siemens, není ještě vše ztraceno. Jako registrovaný člen programu máte možnost označit jej v databázi jako zcizený a zvýšit tak svou šanci na jeho nalezení. Na tuto černou listinu má přístup každý zájemce o koupi Hi-end mobilního telefonu Siemens, seznam je zároveň k dispozici zaměstnancům servisních středisek společnosti Siemens. V současné době je v databázi kolem 700 hledaných ukradených nebo ztracených mobilních telefonů.

[Trvalá adresa článku]