17.2.- Pevně věříme, že ČSSD pro dluhy nezkrachuje.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross potvrdil, že sociální demokracie má vůči právníkovi Zdeňku Altnerovi dluh, který by mohl podle Grossova odhadu v nejhorším případě dosáhnout až čtyř set milionů korun.
V roce 1997 uzavřel Altner s ČSSD smlouvu, podle které mu strana má vyplatit deset procent z hodnoty Lidového domu, pokud tuto nemovitost pro sociální demokracii vyhraje a navíc deset procent zisků ČSSD z pronájmu prostor. Smlouvu za sociální demokraty podepsal tehdejší předseda a nynější chudý důchodce Miloš Zeman.
Zdeněk Altner bude podle vlastního prohlášení ale požadovat po sociálních demokratech až 600 milionů. Taková částka za vyhraný soudní proces je nepochybně rekordní a vyvolává pochybnosti o tom, zda není proti "dobrým mravům". Jenže žádné dobré mravy nemůžete u politiků i právníků očekávat. Tady nikdo nezná bratra. Někdo by se možná mohl i mylně domnívat, že po podobně výnosném vyhraném procesu a zinkasování honoráře se politici a právnící "poctivě" rozdělí o vyhrané peníze. Zaplatí je sice jejich strana, ale ta je přece jejich, tak proč by jejich neměly být i tyto peníze.
V tom se ale velice mýlíte. K ničemu takovému v ČSSD v podobných případech nedochází a nebude tomu ani nyní. Je tu jen nesmírně schopný právník Altner, který se nesmírně obohatí díky drobné nešikovnosti bývalého předsedy ČSSD, který si jen špatně spočítal, kolik jeho strana vlastně bude muset platit. Můžeme ale jistě očekávat, že větší část této "výhry" Altner věnuje na charitativní a dobročinné účely. Tak to bude správné, protože část těchto peněz bude pocházet z příspěvku, které ČSSD dostává v každých volbách ze státního rozpočtu (100 korun za každý hlas) neboli z peněz daňových poplatníků.
Nezbývá, než vyzvat politicky správně uvažující občany naší vlasti, aby řádně platili daně a vhodné by bylo uspořádat pomocí mobilů sbírku, která by ČSSD pomohla dostat se z hrozících dluhů. Apeluji tak především na voliče a sympatizanty ČSSD, kteří přece nenechají svoji stranu jen tak padnout v nějakém konkurzu. Vzhůru do nového boje o Lidový dům!

[Trvalá adresa článku]

16.2.- Perličky nasbírané na síti bez komentáře.

Víte například o tom, že "když se do strany přijme moc nových členů, tak je z toho převrat"? Ano. O této nebývalé poučce jsem byl poučen oblastní manažerkou (jméno vynechám, byla to bolestivá zkušenost, budu jí označovat jako OM). Vysvětlila mi, že strana členy nepotřebuje - potřebuje totiž jenom příznivce aby jí volili. To se mi líbilo. Chtěl jsem se jí zeptat, jestli třeba nemá placku "Jsem příznivce ...", kterou bych nosil místo odznáčku. Ale raději jsem se neptal. Napsal Medvídek Pú v článku Jak se nestat členem strany a později upřesnil, že se jednalo o manažerku ODS.
V loňském roce 2004 přibylo do registrovaných případů BSA v ČR 127 nových kauz, z nichž 75 se týkalo nelegálního užívání softwaru ve firmách. 52 případů se týká prodejců pirátských kopií počítačových programů. V 66-ti případech byl vynesen rozsudek či trestní příkaz. Škoda způsobená poškozeným softwarovým výrobcům přerostla 17 milionů korun. Tuto informaci poskytlo české zastoupení všem dobře známé firmy Micrososoft.
Kozácké koně jsme už v Praze měli a ti stateční Turkové musí dostat šanci, aby sem také jednou dorazili. Byli to právě komunisté a Sovětský svaz, který jim bránil v jejich historickému cíli, stěhovat se co nejdál na západ do zemí pro život příhodnějších, než je Turecko. Kdyby nebyla žádná železná opona, měli bychom dnes v Česku nejméně takový jeden milion turecké menšiny a bylo vymalováno. Takže se to bude konat se zpožděním, ale uvědomte si, že oni už v té EU jsou. Stačí pohlédnout směrem do Němec a spatříte je. Napsal do jedné diskuze známý xenofob Jan Bílek.
"Zeptejte se Indiána, co způsobuje, že vaše hodinky jdou," navrhuje předmět k úvaze baron Holbach, odpoví vám: Duch. A zeptejte se theologa, co způsobuje, že se pohybuje Vesmír. Odpoví vám: Duch. Biolog i filozof T. H. Huxley mínil svého času: "…počátkem skutečné morálky je přestat si namlouvat, že věříme čemusi, čemu vůbec nikdo nevěří." A laskavý, k prostým věřícím mírný deista Voltaire konstatuje: "Náboženství vzniklo, když hlupák potkal podvodníka." Je k přečtení v článku Filipa Sklenáře na www.blisty.cz.
Ekumenická rada církví (ERC) chce navrhnout kompromisní řešení vztahu státu a církví, a to roční rentu ve výši zhruba jedné miliardy korun po dobu padesáti let. Církve by se naopak vzdaly nároku na nevrácený majetek i současného finančního zabezpečení platů duchovních ze státního rozpočtu. Po padesáti letech by církevní subjekty už musely být připraveny na samofinancování. Vedle toho by existovala běžná spoluúčast státu na financování sociálních a zdravotnických aktivit i příspěvky na památky. Zpráva je z denního tisku.
Oto Mušálek z Ludgeřovic na Opavsku a Josef Zbořil z Ostravy vymysleli skládací PET lahve. Pokud by se lahve připomínající harmoniku ujaly, znamenalo by to úsporu milionů korun a vyřešení letitého ekologického problému. Vynálezci si už varhánkovité nízké lahve s etiketou obtočenou kolem hrdla nechali patentovat. Podle nich po vypití obsahu lahev bez problémů stlačí i dítě, strčí do kapsy a poté nafouknutím vrátí do původního tvaru. Další podrobnosti najdete na http://www.ndcpet.com.

[Trvalá adresa článku]

15.2.- Oskar pro Česko nás přijde na 168 milionů korun.

Americká Akademie filmových umění a věd udělila zvláštního Oscara za technický přínos filmu plzeňské společnosti Technocrane s.r.o za teleskopické kamerové jeřáby. Sošku obdržel majitel firmy a vynálezce tohoto jeřábu Němec Horst Burbulla, který je jediným vlastníkem firmy registrované v Česku. Díky unikátním jeřábům vyrobeným v Plzni vznikly některé záběry ve filmech, které dosud nebyly možné nebo se složitě realizovaly pomocí jízdy kamery po kolejích nebo na speciálních vozidlech. Kamerové jeřáby Technocrane byly použity například ve filmech Titanic, Pearl Harbor, Matrix, Harry Potter či Spiderman. Jeřáby se používají i v televizi při natáčení pořadů typu SuperStar či Chcete být milionářem?. Plzeňská firma vyrábí kamerové jeřáby čtrnáctý rok. Ročně jich zhotoví v průměru 45 kusů. Podle Jana Kučery z Technocranu mají studia v Los Angeles více než desítku těchto strojů.
Vynálezce a majitel firmy Horst Burbulla odpověděl na zvídavou otázku iDnes "Proč jste si pak k výrobě zařízení vybral právě Českou republiku?" takto: Tak jsem například věděl, že je zde poptávka po práci. A v kraji navíc existuje strojírenská tradice, dají se najít šikovní lidé, kteří právě pro tak náročnou činnost, jako je naše výroba, mají cit.
Zapomněl ale uvést ten hlavní důvod: Česká republika odpustila panu Burbullovi placení daní po dobu 5 let s tím, že "celková hodnota veřejné podpory formou slevy na dani nesmí přesáhnout částku 168 mil. Kč." (z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.)
Další otázka iDnes byla rovněž zvídavá: "Často se objevují obavy, zda zahraniční investoři za čas neopustí Českou republiku a nepůjdou za levnější pracovní silou na východ. Co vy na to?" Burbulla potvrdil, že "takový podnik, jako je Technocrane, se všemi odborníky a zkušenými pracovníky, vývojovým, designérským oddělením a tím vším, prostě nejde vzít a přestěhovat. Můžete někde rychle postavit budovu, ne vybudovat živou firmu. V Plzni zůstaneme."
Ano, firma musí zůstat v Plzni, protože v rozhodnutí o poskytnutí úlevy na daních se praví, že "Investice bude zachována po dobu skutečného čerpání slevy na dani z příjmů dle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nejméně však po dobu 5 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídka týká, nebo ode dne vydání protokolu o předání prvního zařízení, jehož se investiční pobídka týká, do provozu."
Zajímavé na tomto rozhodnutí je fakt, že firma Technocrane s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku 8.ledna 2003 a již 27.1.2003 podalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR žádost pro povolení úlevy na daních Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který s neuvěřitelnou pružností zahájil řízení již 3. 2. 2003 a rozhodl kladně 26.3.2003. Kéž by tak naše úřady činily s takovou ochotou a rychlostí vždy i v zájmu českých podnikatelů.
Takže se nijak nemůžeme chlubit, jak někteří novináři s nadšením tvrdí, že Česko získalo Oskara. Pravdivější je zpráva, že šikovný německý vynálezce a podnikatel využil nevídané ochoty českých úřadů a nízkých mezd českých dělníků a techniků k tomu, aby si v Plzni postavil výhodně továrnu a podniká bez povinnosti platit daně po dobu pěti let. Využil tak výhod, které naše socialistická vláda českým podnikatelům neposkytuje. O tom, kolik a zda vůbec zaplatil Burbulla za pozemek v Plzni se mi nepodařilo nic bližšího zjistit. Jediné, v co můžeme doufat, je to, že snad i po uplynutí pěti let pan Burbulla zůstane v Plzni a tak několik desítek našich spoluobčanů neztratí práci.

[Trvalá adresa článku]

V 21.století jsme stále ve středověku.

Biskup ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz korunoval nedávno obraz Panny Marie Růžencové umístěný v kostele Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně na Karvinsku. Obraz má podle církevních odborníků na zázraky velkou moc. Modlitba k obrazu prý uzdravuje nemocné a pomáhá lidem v nesnázích. Obraz bude ozdoben dvěma pozlacenými korunkami, které letos v červnu posvětil v Římě osobně papež Jan Pavel II.
Uctívání obrazu nejspíše nepřivede do lůna katolické církve nové ovečky. Jen ty staré zavede ještě dále do moderního středověku. I když platí, že víra tvá tě může uzdravit. Kdo ví...
Muslimové u nás mají jiné starosti: Kolik je s každým muslimem andělů a jakou mají úlohu? Každého člověka doprovázejí dva andělé, kteří ho ochraňují zepředu i zezadu. Současně vedle každého člověka sedí dva andělé, kteří zapisují jeho dobré (anděl vpravo) a špatné (anděl vlevo) skutky. Takže okolo každého člověka jsou ve dne i v noci čtyři andělé. Anděl sedící vpravo zapisuje hasanát (dobré skutky) a anděl vlevo saji´át (špatné skutky). Podle Abú Umáma Posel Boží řekl,že anděl sedící vlevo nezapíše špatný skutek dříve, než od jeho vykonání uplyne šest hodin. Pokud do té doby člověk začne svého špatného činu litovat, anděl jej nezapíše. V opačném případě je člověku tento skutek zaznamenán. A Bůh ví vše nejlépe. Pramen: muslim-inform.cz

[Trvalá adresa článku]

11.2.2005 - Komedie kolem Grossova dluhu v režii paní Duškové.

Rostislav Rod, kterému Grossův strýc František Vik dluží 900 000 korun, prodal směnku podepsanou Vikem předsedovi neparlamentní strany Česká pravice Michalu Simkaničovi. Peníze ale zatím Rod od Simkaniče žádné nedostal (!). Prý se dohodli na odložené splatnosti do doby, než bude mít Česká pravice dost finančních prostředků. Chudák Rod... Informaci o obchodu oznámil Simkanič v prohlášení, které včera médiím zaslal z e-mailové adresy s Rodovým jménem (???). Simkanič směnku od Roda koupil, protože mu prý vadí přístup médií k případu nákupu Grossova bytu. "Rozhodl jsem se pokusit ukončit tuto štvanici a dohodl se s panem Rodem na odkoupení směnky, a to za stejnou sumu, která byla původním předmětem půjčky - tedy za 900 000 korun", uvedl Simkanič v prohlášení. Koupenou Vikovu směnku prý ihned poté roztrhal. Soudí, že tedy premiér od tohoto okamžiku na základě strýcovy směnky nikomu nic nedluží. Znamená to snad, že Simkanič dluh za Grosse zaplatí Rodovi a sám nebude od Vika ani Grose nic požadovat? Je to naprostý chaos a právní kabaret.
S Rodem se Simkanič před uzavřením obchodu prý neznal, jeho telefonní číslo dostal od mluvčí vlády Věry Duškové. "Je to věc těchto dvou pánů. K čemu se rozhodne pan Rod, to nemůže pan premiér nijak ovlivnit", řekla k tomu Dušková. Rodovo telefonní číslo prý dala Simkaničovi stejně jako dalším lidem, kteří ji o to požádali.
Protože se Gross nechystá vrátit peníze poslednímu majiteli směnky Simkaničovi, přijme tak vlastně od něj pro nic za nic dar ve výši 900 000 korun. Simkanič je podle jeho slov dokonce politickým odpůrcem Grose a jeho strany. Alespoň se tak tváří a tvrdí, že jeho strana je zcela na pravém okraji politické scény. Dušková prohlásila, že premiér prý dá - k datu splatnosti zničené směnky, tedy v létě 2007 - 900 tisíc korun na dobročinné účely.
"Chci zastavit novinářský hon na premiéra a dát mu čas. Jsem přesvědčen, že když dostane pár dní, tak to vyhodnotí sám a odstoupí. Jednoznačně prokázal, že zemi vést nemůže," říká předseda České pravice Michal Simkanič. "Pana Roda jsem vyhledal sám, a dohodli jsme se. Dostane za směnku normálně zaplaceno," tvrdí Simkanič. Z čeho? "Počítám, že ze státního příspěvku, který dostaneme v příštích volbách. A já předpokládám, že ho dostaneme. Jinak, je to závazek České pravice, máme i členské příspěvky a tak." Rozdávat z peněz získaných jako státní příspěvek po volbách je dávný Simkaničův nápad. Například před volbami v roce 2002 sliboval,že že peníze od státu získané za sněmovní volby rozdělí mezi své voliče. "Ano, můžete to nazvat i tak, že si chceme své voliče koupit. Politika je byznys a kdo tvrdí, že ne, je pokrytec," prohlásil tehdy předseda strany Michal Simkanič. Jeho podnikatelský plán ale nevyšel: strana získala ve volbách do sněmovny pouhých 2 041 hlasů, což bylo 0,04 procenta. Stranám se platí 100 korun za jeden hlas voliče jen pokud dosáhnou alespoň 1.5 procenta.
Simkanič slíbil Rodovi tedy peníze, které nemůže jeho strana nikdy získat. Musel by stát zázrak nebo by se v příštích volbách mohli voliči ustrnout a masově by tuto obskurní stranu volili a tak přispěli svému premiérovi na zahlazení dluhu.
Z celé této originální české komedie může někdo zlovolný odvodit další fantastickou variantu, jak to vlastně bylo: Gross částku 1,2 milionu dostal "darem" od neznámého dobrodince a vše ostatní s Vikem, Rodem a Simkaničem byla jen fraška sehraná v režii mluvčí vlády pro veřejnost a média paní Duškové. Tajemný dárce nechce být odhalen, protože by se třeba náhodou mohla prokázala nějaká spojitost s výhodnými zakázkami ze státní kasy. To je ovšem čirá spekulace. V každém případě ODS kdysi prokázala větší fantasii v historce s mrtvým dárcem Lájošem Bácsem. A její vláda vzápětí padla. Dnes se nic takového nestane, protože Standu máme všichni rádi. Zazpívejme si proto na závěr hymnu Simkaničovy strany, která má zachránit jeho čest. Začíná to takhle:
My všichni na jedné lodi jsme a v dálce zářivý cíl
My všichni na jedné lodi jsme s Českou pravicí

[Trvalá adresa článku]

10.2.- Měl premiér pravdu, že kampaň proti němu někdo platí?

To není možné samozřejmě ani vyloučit, ani konkrétně potvrdit. Jedno je ale pravdou: když zapátráte v oblasti poskytování různých finančních podpor neboli grantů pro novináře, můžete po troše námahy objevit, že například i na rok 2005 Nadace Open Society Fund Praha vyhlásila v rámci programu investigativních grantů se zaměřením na problematiku korupce grant (cituji): Program je určený na podporu aktivit směřujících k eliminaci korupce a korupčního prostředí v České republice.
V roce 2004 byl tento program vyhlášen ve dvou oblastech: Podpora investigativní žurnalistiky a Podpora neziskových organizací.
Podrobněji se v popisu grantu uvádí:Program je určený na podporu aktivit směřujících k eliminaci korupce a korupčního prostředí v České republice. Podpora je poskytována v těchto kategoriích: A) Podpora investigativní žurnalistiky Cílem programu je podpořit vznik investigativních článků, analýz, studií, apod. zaměřených obecně na problematiku korupce. Podpora je určena především na zkoumání případů konfliktu zájmů, zadávání veřejných zakázek, financování politických stran, ovlivňování legislativního procesu (state and legislative capture), korupce ve veřejné správě apod. Nadační příspěvek má umožnit novinářům soustředit se na vybranou kauzu s tím, že je po dobu trvání grantu uvolněn z běžné redakční či jiné novinářské práce ( a to buď úplně nebo částečně). B) Podpora neziskových organizací Cílem programu je podpořit činnost neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí ve veřejné správě: konflikt zájmů, zadávání veřejných zakázek, financování politických stran, ovlivňování legislativního procesu (state and legislative capture) apod. Nepátral jsem po tom, kdo obdržel právě tento grant v roce 2004 ani v jaké výši. Je ale docela dobře možné, že se v rámci boje proti korupci do mediální kampaně "Byt premiéra Grosse" zapojil či zapojili i novináři, kteří tento grant získali.
Podobně byl v minulosti vypsán Nadačním fondem Ferdinanda Peroutky grant pod názvem Granty pro sepsání či jiné vytvoření původní reportáže metodami investigativní žurnalistiky na rok 2002-2003 pro tématické oblasti: - ekonomické a společenské souvislosti současného stavu péče o životní prostředí v ČR - korupce a úřady - podoby klientismu v českém veřejném životě a v podnikatelské sféře - kvalita sociálního zabezpečení občanů ČR - problémy vyřizování právních sporů menšinové populace - “Jak je to vůbec s uváděním léků na trh? Rozhodují skutečně ministerští odborníci - nebo farmaceutické firmy?“ - Drogy a pouliční kriminalita (jedním z uzlových bodů jsou non-stop zastavárny).
Zájemcem o grant musel být: Novinář aktivně vykonávající toto povolání nebo pokročilý vysokoškolský student oboru žurnalistika, který není v žádném pracovním poměru; publikační činnost či jiná publicistická tvorba; občan ČR s trvalým bydlištěm na území ČR; plná způsobilost k právním úkonům; nejde o současného ani bývalého tiskového mluvčí, ani pracovníka reklamní agentury, agentury public relations či jiných institucí či odborů, jejichž posláním je řízená komunikace s veřejností; morální bezúhonnost..
Mohu jenom konstatovat, že podobná aktivita nadací a fondů je nanejvýše chvályhodná a lze jen doufat, že bylo dosaženo konkrétních výsledků a že tyto aktivity budou nadále pokračovat. Naši politici to potřebují jako koza drbání, premiéra nevyjímaje.

[Trvalá adresa článku]

9.2.- Aktualizace, spyware a něco zdarma od Microsoftu.

Dnes necháme politiku a jiné společenské záležitosti plavat a podíváme se trochu na nějaké to občerstvení našeho softu.
K volnému stažení je beta verze nového programu Microsoft Windows AntiSpyware. Ten pomáhá chránit uživatele systémů Windows před spywarem (špionážní SW, který jednak zpomaluje práci počítače a také předává do cizích rukou řadu citlivých informací) a dalším potenciálně nežádoucím softwarem. Beta verze je ke stažení 6,3MB zdarma. Na této adrese se po vás nebude požadovat kontrola legálnosti vašich woken...
Dalším vhodným krokem je použít aktualizaci zabezpečení Windows z ledna 2005 na adrese http://go.microsoft.com/?linkid=2082758.
Stejně tak lze doporučit Internet Explorer 6 Service Pack 1 na adrese http://go.microsoft.com/?linkid=2082770
Jak to bude s těmito aktualizacemi a požadavkem kontroly legálnosti (autentifikace) vašeho MS SW vám neporadím, protože mám legální Windows XP Professional a nemám tedy s touto novou aktivitou MS potíže. Za zkoušku ale nic nedáte.
Microsoft doporučuje na svých stránkách program CutePDF Writer jako vhodný doplněk třetích stran, tedy firem mimo MS. CutePDF Writer umožňuje převádět jakýkoliv dokument vytvořený v aplikacích Microsoft Word, Excel, Powerpoint a Access do dokumentů v často proklínaném formátu PDF. CutePDF Writer se nainstaluje jako virtuální tiskárna. "Vytištěním" dokumentu na této tiskárně se vytvořený dokument uloží ve formátu PDF.
CutePDF Writer najdete na jeho rodných stránkách http://www.cutepdf.com spolu s dalšími programy, z toho některé rovněž zdarma. Přímá adresa na stažení například pomocí DAP (Download Accelerator) je http://www.cutepdf.com/download/CuteWriter.exe (1,4MB).

[Trvalá adresa článku]

8.2.- Podarujte chudé a potřebné.

1. února byl zahájen v pořadí osmý ročník celostátní informační kampaně na podporu neziskových organizací "30 dní pro neziskový sektor". Hlavním tématem je letos individuální dárcovství. Český národ podle slov ředitele Informačního centra neziskových organizací Marka Šedivého dovede pomoci v krizových okamžicích. Svědčí o tom pomoc obětem nedávné přírodní katastrofy v Asii. Češi však zároveň nedoceňují to, že doma existují neziskové organizace a potřebují dlouhodobou podporu.
Lidsky řečeno: jestliže občan vidí v televizi katastrofou postižené obyvatele a má v ruce mobilní telefon, pak nezaváhá a pošle oněch 70 korun i více na účet některé organizace, jejíž kontaktní údaje jsou do reportáže zamontovány. Má totiž celkem správný pocit, že se jedná o humanitární organizaci důvěryhodnou. Sebrané peníze na pomoc postiženým vlnami tsunami to dokazují, sebralo se něco kolem 250 milionů korun za poměrně krátkou dobu.
Jenže v tomto státě jsou stovky či spíše tisíce (kolik opravdu, nikdo zatím nespočetl) nejrůznějších nadací a obecně prospěšných společností (O.P.S.), které se zabývají nejrůznějšími činnostmi od pomoci invalidním občanům až po komerční prodej náboženských videokazet. A tyto více či méně bohulibé organizace si nyní stěžují, že občané velkoryse dávali peníze pro obyvatele zemí na druhém konci světa a k darům pro použití u nás doma se jaksi nemají.
Zdá se, že tady selhávají všichni ti superprofesionální fundraiseři (fundraising = profesionální sběr peněz od dárců) školení v nesčetných "odborných" kurzech. Mezi lidem obecným, na který je zaměřena výše zmíněná kampaň, panuje spíše nedůvěra a obava, že jimi darované peníze se nedostanou k těm opravdu potřebným, ale uvíznou někde v nákladech na manažery a ředitele oněch organizací, že se za ně koupí nábytek do jejich kanceláří a drahá auta. Jistě, u těch "správných" a poctivých nadací, společností a fondů se tak určitě nestává. Ale jak si to má drobný dárce ověřit v okamžiku, kdy hodlá vyplnit jednu ze složenek, které mu přišly v hojném počtu do jeho poštovní schránky a byly rozeslány nejspíše podle telefonního seznamu.
Zdá se tedy, že jistým pokrokem by bylo vytvoření asociace fundraiserů, která by na jeden účet vybírala dary od občanů a podle přehledného a pravidelně zveřejňovaného klíče je rozdělovala svým členům, tedy jimi zastupovaným neziskovým organizacím. A kromě databáze možných finančních zdrojů databáze zdrojů by musela existovat také komplexní databáze obsahující rozpočty těchto organizací včetně každoročních auditů účetních uzávěrek. Ze společných peněz by se mnohem snáze financovala masivní reklama především v televizi a dary by občané poskytovali vyzkoušeným způsobem přes mobily.
Zatím to ale vypadá, že se řada komerčních firem skrývá za "neziskovost", jiné zase pořádají spoustu kurzů za nemalé peníze pro ty bláhové, kteří se chtějí stát fundraisingovými profesionály. Na českém internetu najdete 24 500 odkazů na heslo "fundraising", což nejspíše něco vypovídá. Měsíční kurz pro 15 lektorů fundraisingu v trvání 29 dnů bez ubytování, stravy a dopravy přijde na 452 400,- korun, pro jednoho je to za 30 160 korun. Tyto peníze musí neziskovka zaplatit ze svého rozpočtu získaného z dotací a darů, pokud si chce podle i zahraničních rádců počínat profesionálně. Kolik zbyde na ty potřebné, visí jako velký otazník na nebi. A žádná 30 denní kampaň s cinkáním pokladničkami finanční situaci těch opravdu užitečných humanitárních organizací nevyřeší. Zrno od plev se neoddělí.

[Trvalá adresa článku]

7.2.- Hlídací psi demokracie na lovu na premiéra.

S rozhořčením musíme všichni sledovat, jak se naši novináři změnili z hlídacích psů demokracie na psy honicí, kteří štvou našeho tak lidem oblíbeného premiéra pro směšnou částku 1,2 milionu korun, kterou si musel ponižujícím způsobem vypůjčit od svého invalidního strýce, armádního důchodce pana Vika. Ten sám, aby statečně zachránil svého synovce od bydlení pod mostem, musil se zadlužit u burziána Roda, jehož jmění pochází z podivné privatizace téhož deníku, který stojí v čele pomlouvačné kampaně proti premiérovi. Celá tato kauza je hanbou národa, který nedovede uspořádat charitativní sbírku na byt pro svého premiéra a jeho rodinu, aby se nemusel na úkor věcí veřejných starat o tak nedůležitou věc, jako je pořízení si střechy nad hlavou.
Jak to, ptám se, že se nenalezl ani jeden z poslanců jeho rodné strany, aby při projednávání státního rozpočtu navrhl darovat za zásluhy o stát a národ reprezentační byt premiérovi jako výraz uznání za jeho obětavou práci. Místo toho sháněli kdejakou ohryzanou kost z rozpočtu pro stavbu všelijakých vodních parků a jiných nesmyslů, jen aby je jejich voliči zase příště volili.
Za pomlouvačnou kampaň by bylo vhodné žalovat mediální pisálky za vlastizradu, protože sledují jen vlastní slávu a prospěch a svým hanebným jednáním jen poskvrňují čistý štít naší vlasti na mezinárodním poli. Můžeme jen se slzami v očích doufat, že se těm všem šakalům náš statečný premiér tvrdě postaví i v parlamentu, kde se na něj chystá zítra zlovolná akce opozice vedená ODS, která náhle stojí v jedné řadě s KSČM. Jsme s tebou, Stando, a myslíme to upřímně! Nedej se!

[Trvalá adresa článku]

4.2.- Microsoft, ČESKÝ TELECOM a Eurotel uzavřeli obchodní alianci.

Bill Gates, hlavní softwarový architekt a předseda představenstva společnosti Microsoft, Jiří Devát, generální ředitel společnosti Microsoft ČR a SR, Gabriel Berdár, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČESKÝ TELECOM a Michal Heřman, generální ředitel společnosti Eurotel Praha, uzavřeli 2.2.2005 u příležitosti návštěvy Billa Gatese v Praze strategickou alianci týkající se vývoje, propagace, a poskytování inovativních produktů a služeb. Firmy se v rámci aliance zavázaly k úzké spolupráci v segmentech jako jsou digitální domácnost, digitální firma, mobilní řešení pro malé a střední firmy atp.
V rámci uzavřené smlouvy se společnosti dohodly na spolupráci v následujících oblastech:
1. Mobilní zařízení, aplikace a řešení pro malé a střední firmy
2. Digitální televize (IPTV)
3. Produkty a služby řady Digital Home a Digital Business
4. Platformy pro komunikaci a zasílání zpráv
5. Spolupráce na vývojových projektech
6. Spolupráce v oblasti infrastruktury
7. Vzájemné informování, znalost a využívání nejnovějších technologií, vývoj a nabídka inovativních produktů a služeb integrujících IT a telekomunikační služby.
Z uvedené informace se dá snadno vyvodit, že se český kolos nebude nadále zabývat jen telekomunikacemi, ale nastoupí i na trh prodeje SW i počítačového HW. To jasně ukazuje nabídka či spíše zatím vize připravovaných služeb pro podnikatele a podobný směr bude sledován i pro domácnosti. To může znamenat vážné ohrožení konkurenčního prostředí v prodeji HW i SW. Microsoft vždy poskytuje velkým odběratelům značné obchodní marže a tak menší obchodníci se SW či HW nebudou schopni konkurence. Firmy, které již dnes dodávají HW a SW Telecomu a Eurotelu budou mít značnou výhodu, pokud se jim podaří si jako subdodavatelé svoji pozici udržet i po chystaném prodeji státního podílu 51 procent akcií.

[Trvalá adresa článku]

3.2.- Naše životní úroveň nezadržitelně roste.

Podle ministra financí i ostatních politiků ČSSD je to právě zásluhou jejich metod řízení státu. O tom, že životní úroveň v našem státě skutečně nezadržitelně roste, není pochyb. Dokazuje to i glosa uveřejněná nedávno v bývalém ostravablog.info:
Dnes už je možné v centru Ostravy, konkrétně na Šmeralově ulici vedle bývalého Lasa, potkat dokonce prostitutky. Předevčírem se tam nabízely dvě, dnes večer už rovnou čtyři, které si v minisukních povídaly s nějakým mužem v autě. Prostě typický obraz zákazníka a sexuálních pracovnic, kterým ani moc nevadilo, že venku bylo nějakých pět stupňů nad nulou.
Dalším důkazem o naší cestě vzhůru k blahobytu je včerejší rozhodnutí vlády, že lidé, kteří žijí jen ze sociálních dávek, budou mít nárok na nižší životní úroveň než dosud. Člověk, který je bez práce déle než rok a neprokáže, že si aktivně hledá práci, dostane pouhé existenční minimum 2010 korun měsíčně. Je to tak správné. V našem státě je přece spousta pracovních příležitostí, které naši spoluobčané odmítají využívat a přenechávají je ilegálním imigrantům. Proto takové flákače naše vláda nehodlá dále podporovat. Pokud se chtějí dát na cestu bezdomovců, tuláků a zlodějů, nikdo jim v tom bránit nebude. Koneckonců nejlepším řešením nezaměstnanosti je opětovné zavedení budování socializmu v čele se sjednocenou levicí, která v minulých 40 letech ukázala, kudy vede cesta do komunistického ráje. Jen tak dál, soudruzi! Kdo nepracuje, ať nejí! Bez práce nejsou koláče! Volte ČSSD a KSČM a bude nám všem zase dobře.

[Trvalá adresa článku]

2.2.- EU: Zatím si dělejte co chcete.

Skvělou ukázku koncipování "společné" zahraniční politiky předvedla Evropská unie při rozhodování o tom, jak se mají chovat členské státy ke Castrově diktatuře na Kubě: současné diplomatické sankce se ruší a nadále si budou moci členské státy samy zvolit, zda obnoví návštěvy politiků na vysoké státní úrovni, zda obnoví účast svých občanů na kubánských kulturních a sportovních událostech. Kdo bude chtít, může navazovat i styky s kubánskými disidenty. EU nám tak dala souhlas k tomu, abychom si v této věci počínali, jak nám bude libo. Je to úžasný pocit, když se naši politikové mohou svobodně rozhodovat se souhlasem Bruselu.
Stejně bychom se mohli i v budoucnu svobodně rozhodnout, zda budeme podporovat americké šíření demokracie ohněm a mečem kdekoliv a kdykoliv i v případě, kdy budou mít vlády Německa a Francie zcela opačný názor. Tomu se opravdu nedá říkat společná zahraniční politika. Ovšem tato tato praxe zahraniční politiky "oblečené i svlečené, na kole i pěšky" bude trvat jen tak dlouho, dokud nebude všemi státy Unie přijat onen podivný dokument nazvaný neméně podivně "Ústavní smlouva pro Evropu". Pak už podobné laškování a prosazování kompromisů našeho ministra zahraničí nebude trpěno.

[Trvalá adresa článku]

1.2.- Žádné sněhové kalamity nejsou.

Naše přetechnizovaná zchoulostivělá společnost se hroutí pod tím, když někde zafouká trochu více vítr, začne docela normálně pršet či uhodí mráz a začne padat sníh. Projektanti naší civilizace jí vytvořili pro mírné středoevropské či středoamerické klimatické pásmo a nehodlají se zabývat tím, že skvělé auto za mnoho set tisíc si neporadí s mírně zledovatělým povrchem silnice nebo deseticentimetrovým popraškem sněhu. Všechny ty bájné protiblokující ABS a jiné S systémy jsou k ničemu, elektronika si s tím neví rady. Řidiči jsou zoufalí, někde dokonce hynou zasypáni v automobilu bez pořádného oblečení, jídla a pití poté, co jim dojde benzin v nádrži. Nákladní doprava se přesunula z mnohem odolnější železnice a nesmyslně zabrala silnice všeho druhu. Smýkající se silniční "vlaky" zatarasují nejen vedlejší silnice ale i dálnice, řidiči dojíždějící k místu havárie nestačí brzdit, ti, co přežijí, prchají od svých vozů pryč z dálnice.
Obyvatelé měst, kteří to mají často do práce kousek jsou rozčilení, že to nejede a ve svém chatrném oblečení nejsou schopni ujít ve sněhové vánici ani pár kilometrů. Všichni nadávají silničářům, jakoby ti byli schopni poručit větru a sněhu a v několika minutách zázračně zamést silnice. Když vysílení a plni skutečného zoufalství uzavírají některé vedlejší a nedůležité silnice, čelí nadávkám a stížnostem.
Za starých časů se zimní život odehrával zcela jinak a v lehkém poklidu. Hospodář strčil vůz či bryčku do stodoly a vytáhnul ven saně a z komory ovčí kožich s beranicí. Zimu dokonce přivítal, protože při cestě s dřívím z lesa se pár koní tak neunavil. Kdo nemusel z domu, věnoval se domácí práci na tkalcovském stavu nebo při vyřezávání šindelů či vařeček. Mouka byla v komoře v pytli a chleba se upekl v peci. Kráva se podojila, do sklepa se došlo pro brambory a zelí, v sobotu se zakroutilo krkem nějaké té slepici. Když bylo nejhůř, ani děti nešly do školy.
My se ale potřebujeme neustále někam přesouvat, hospodyně je zoufalá, když hlava rodiny nenastartuje automobil a nepojede se na týdenní nákup do supermarketu, bude hlad. Když přestane jít elektřina, většinou současně i nejde teplá voda, hrozí rodině v takovém moderním bytě zkáza.
Samostatnou kapitolou jsou automobily, které konstruktéři navrhli a vyrábějí jen pro jízdu v teplém počasí na suché silnici. Jsou plné počítačů, GPS a zábavné elektroniky, ale kopeček ke kostelu po zledovatělé silnici nesvedou. Takže pokud v současných dnech chcete do toho vašeho supermarketu vyrazit, vezměte si alespoň pořádné oblečení s kapucí a sjezdařskými brýlemi, nějaké to jídlo asi tak na dva dny, čaj do termosky, lopatu, pytel s pískem a starý koberec. Pro auto sněhové řetězy, pokud snad máte v kolech otvory, kterými se dá protáhnout dlouhý řemen od pračky, vezměte si čtyři páry těch řemenů a dva pořádné kožené řemínky na jejich stažení k sobě. Řemen se protáhne zepředu dozadu skrz disk a zpátky přes gumu do smyčky, druhý pár proti tomu a stáhne se to tím řemínkem. Pro jízdu na ledu a ve sněhu je to lepší než ty kovové řetězy, které se notabene nedají ve vánici na sněhu ani nasadit. Snad se vám pak podaří vyjet k tomu kostelu a zahnout po hlavní na cestu, která vaši rodinu zachrání před vyhladověním. Přeji mnoho zdaru.

[Trvalá adresa článku]

31.1.- Dobývá se vám do počítače IANA ?

Možná, že jste byli po instalaci nějakého firewallu překvapeni po spuštění počítače zprávou, že se wokenní Průzkumník domáhá spojení pro přenos nějakých informací na adresu 224.0.0.22. Co to k čertu je za virový či jiný útok, napadlo vás. Je to ale jen ukázka toho, jak americká vláda ve spolupráci s Microsoftem sbírá zajímavé údaje o připojených počítačích přesto, že americká organizace IANA (Internet Assigned Numbers Authority (http://www.iana.org) - Úřad pro globální přidělování internetových adres přiděluje např. čísla portů, protokolů, MIB atd.), která má server na zmíněné adrese, měla být již nahrazena novou mezinárodní organizací ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), jak o tom například informuje pan Peterka ve svém článku QUO VADIS, DNS? ICANN startuje!
Článek vyšel 29.10.1998 (!) a přesto se o váš počítač ta stará IANA stále zajímá. Ono se to celé jaksi nepodařilo a tak stále ještě dnes je správa nejdůležitějších databází ovládajících internet v amerických rukou. Proč? Více o tom ze zprávy z ledna 2003 na serveru nic.cz:
CENTR (The Council of European National Top Level Domain Registries), evropské sdružení, spojující správce národních domén nejvyšší úrovně, předložil federálnímu ministerstvu obchodu USA návrh týkající se řízení provozu organizace IANA (Internet Assigned Numbers Authority). IANA zastává ústřední koordinační roli při správě DNS "root", centrální databáze, která vymezuje roli různých organizací a počítačů ve stávajícím provozu DNS. Podnětem k podání návrhu je blížící se rozhodnutí o eventuelním prodloužení stávající smlouvy s organizací ICANN (The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Pokud by byla prodloužena, řídil by ICANN organizaci IANA další tři roky.
Správa této služby ze strany ICANN se stala předmětem pečlivého zkoumání členů výboru CENTR vzhledem k celkové neshodě mnoha zúčastněných ohledně způsobu, jakým by měla být tato funkce provozována. CENTR se domnívá, že stávající provoz IANA by měl být předán straně, které důvěřují všichni zúčastnění, s cílem omezit jakékoliv potenciální zneužití jejího unikátního postavení..
Takže se za celou dobu nic zvláštního nestalo, jen ICANN "řídí" americkou vládní organizaci IANA, která dál dělá v klidu svoji práci. Jistě jsou všichni spokojeni, vzniklo mnoho dobře placených míst v ICANN a jinak je vše při starém. Vláda USA drží internet pevně pod kontrolou.
Dovolí-li tedy váš firewall nastavit natvrdo, že tomuto serveru na adrese 224.0.0.22 odmítnete přístup navždy, udělejte to bez obav, že by to snad vašim woknům nějak vadilo.

[Trvalá adresa článku]

28.1.- Holokaust prý vůbec nebyl.

Popírání holokaustu podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause existuje stále i v Česku a povědomí mladé generace o cíleném vyvraždění několika milionů Židů během druhé světové války je mnohdy překvapivě malé.
Co k tomu říci? Na jedné straně existují lidé i organizace, které existenci holokaustu popírají s osobních či skupinových politických cílů. Existuje ale i druhá možnost, proč se někomu zdají informace o vyvražďování Židů Němci neuvěřitelné až nepravděpodobné: současný člověk denně zpracovávaný propagandou a reklamou ztrácí postupně víru v pravdivost toho, co se mu v médiích předkládá. Možná znáte pověstný filmový záběr, jak Lenin hovoří k davu z obrněného vozu. Řada dokumentaristů jej předkládá divákům jako záznam reálné scény. Přitom se jedná o sekvenci z hraného sovětského filmu, ve kterém je Lenin představován samozřejmě hercem. Nedávno byl vytvořen televizní seriál o historických událostech v průběhu druhé světové války, který je vytvořen metodou psoudodokumentu, čili se záměrně tváří jako pravý dokument. Přitom se v něm vyskytují scény, které nikdy nikdo ani natočit nemohl, i kdyby chtěl: polonahý Churchil se šourá ve svém válečném stanu z mapové místnosti do koupelny. Nebo Hitler je ve svém bunkru při atentátu a hrabe se z trosek. Za takových deset, dvacet let někdo z neznalosti či úmyslně použije tyto záběry ve střihovém "dokumentárním" filmu bez uvedení faktu, že se jedná o hrané záběry.

[Trvalá adresa článku]

27.1.- Já, americký prezident.

Po inauguraci bude mým nejbližším úkolem se dohodnout s ruským prezidentem o plánované okupaci Íránu. Setkáme se v tom podivném městě na Dunaji, které se nedávno stalo hlavním městem malého středoevropského státu, jehož jméno se každému plete se Slovinskem. Zdá se vám to podivné, proč se dva nejmocnější muži světa setkají na tak zvláštním místě? Naše setkání se musí uskutečnit na relativně neutrální půdě, protože to nebude žádná oficiální státní návštěva. Kdybych si svého přítele Putina pozval do Washingtonu, nemohl bych mu otevřeně vynadat za zestátnění JUKOSu a on by mě nemohl vyčítat, že jsme zabrali Irák, který byl v minulosti tradičně v zóně ruského vlivu. Tohle bude schůzka mezi čtyřma očima. Hlavním tématem naší debaty bude dohoda o ruském postoji k naší chystané okupaci Íránu a jak dál v zajištění potřebného množství nafty pro USA. CIA vybrala pro naše setkání Slovensko, které je členem NATO a přitom má velice blízké vztahy s Ruskem. Kromě toho to má Putin do Bratislavy kousek. Šéfovi mojí ochranky se ale nelíbí bratislavské letiště, které nemá tu nejlepší polohu a nebezpečné kopce v okolí s několika haváriemi letadel. Věřím ale svým pilotům, že to zvládnou. Slováci si lámají hlavu nad tím, kde se s Putinem vlastně setkám. Je to prosté: nejbezpečnějším místem pro amerického prezidenta je paluba jeho Airforce One. Zjednodušeně řečeno, z jeho paluby ani nevystoupím a při projížďce po Bratislavě a na návštěvě u přítele Dzurindy mě zastoupí můj dvojník. Bude u toho samozřejmě také Putinův dvojník. Jedině pan Dzurinda bude pravý, doufám, že si všichni tři hezky popovídají. Tak nashledanou v Bratislavě.

[Trvalá adresa článku]