AHASWEBOVY NOVINY Home | Textová verze | Galerie | Rady | Vykopávky | Zahrada | Archiv |
Není to tak dávno, kdy na naší zeměkouli žily vedle sebe dva kmeny pralidí: Homo sapiens a Homo Neanderthalensis. Ačkoliv žily oba tyto druhy pračlověka v jedné době vedle sebe, nemísili se mezi sebou. Tyto dvě větve se od sebe oddělily v době před více než půl milionem let. Neandertálci byli přitom původními obyvatel Evropy a jejich kmeny existovaly v Evropě ještě před 90 - 30 000 lety. Vyhynuli pravděpodobně proto, že se nedokázali přeorientovat z lovení velkých býložravců, kteří ubývali, na ptáky a ryby. Byli sice méně inteligentní ale o to více citově založení, žijící v užším kontaktu s přírodou. Znali proto také dobře léčivé rostliny a uměli je správně použít.
Zajímavou informací je, že podle vědců z Curychu byli neandertálci zrzaví! Gen, který odpovídá za ryšavé vlasy a pihy je starý až 100 tisíc let, ale Homo sapiens přišli do Evropy teprve před 40 tisíci lety. Takže než neandertálci dočista vyhynuli, musely se tyto dva druhy našich předků výjimečně i křížit. Od těch časů, kdy se gen zrzavosti dostal do genetické výbavy Homo sapiens, byli zrzaví neboli ryšaví považováni ve společnosti za nežádoucí. Byli předmětem pronásledování, které často končilo smrtí. Vydrželo to až do středověku, kdy jedním ze znaků čarodějnic byly právě ryšavé vlasy. Dnes už zrzavé neupalujeme, ale přesto jsou společností vnímáni jako něco vyjímečného, jako lidé, kteří mají zvláštní vlastnosti i schopnosti. Začínám už chápat, proč jsme jako dvanáctiletí kluci byli blázni do jedné zrzavé slečny, dcery hajného, které jsme říkali Diana, protože se s námi proháněla lesem tak, jak by to žádná z jejích vrstevnic nedokázala. Zrzavé vlasy zdědila po matce, která pak jednoho dne zastřelila ze žárlivosti svého manžela jeho vlastní dvojkou. Takže pánové, pozor na zrzky, dovedou se pěkně rozhicovat a znají lecjaká kouzla.
Proč mě zaujalo právě tohle téma? Je to prosté: do svých patnácti let jsem měl vlasy dočista zrzavé. A moje dcera je zlatovláska. Tenhle můj článek vyšel třetího května roku 2002. Nedávno jsem jej zcela náhodou objevil uveřejněný na Pandora.idnes s komentářem, který napsal jakýsi Darius Nosreti:
Dodávám, že v ČT šel nedávno pořad, ve kterém bylo doloženo, že někteří lidé s ryšavými vlasy jsou více citliví na bolest, takže potřebují např. u zubaře o 20% vyšší dávku analgetik/anestetik. Sám jednoho takového znám: K zubaři jej nedostanete ani na lase. U mnoha zrzavých lidí můžeme sledovat zajímavé fyziognomické a povahové rysy. Škodaže se nedají dohromady a "nenamnoží" si nějakého čistého neandrtálce. Jistě by lidstvo obohatil o svůj vlastní pohled na věc. Nebo, že by nám pak hrozil vznik nového "nadčlověka"? To, ať se raději mísí s našinci. Nakonec, má to jistě i svůj půvab: Jedna z deseti nejdůležitějších rad jistého spisovatele svému synovi byla: Alespoň jednou za život si to užij s rudovláskou!
Genetický výzkum odhalil, že všichni lidé až na ryšavé (pokud by jejich geny nebyly promíseny) tvoří jednu rasu. Původní tzv. rasy tak vlastně představují jen jakési klimatické typy formované spíše životním způsobem a prostředím, a možná i jakousi kolektivní představou o vlastní kráse (psychoenergoinformačně), než geneticky.
Genetický výzkum odlišnosti biologických, klimatických a rasových typů může být i zneužit. Právě zrzaví lidé jsou v něčem houževnatější a odolnější, citlivěji ovšem reagují na znečištěné životní prostředí. Může se například stát, že jednoho dne přestanou některé pojišťovny osoby se "zrzavým genem" zdravotně a životně pojišťovat. Naopak zaměstnavatelé je mohou preferovat pro větší houževnatost a citlivost i když někteří příliš nevynikají inteligencí a také asi častěji reagují podrážděně a jsou náchylnější na vznik některých osobnostních poruch. Všechny závěry o ryšavcích je však třeba brát s rezervou, protože, jak bylo řečeno, geny jsou již značnš promíchány.
AHASWEBOVY NOVINY Home | Textová verze | Galerie | Rady | Vykopávky | Zahrada | Archiv |
|