21.10.- Rozvíjet přátelství s Kubou je náš cíl!
Pobočka Společnosti česko-kubánského přátelství byla v závěru minulého týdne ustavena v Karviné za přítomnosti chargé d'affaires Kubánské republiky v ČR, soudružky Aymee Hernandez Quesada.
Věřím, že i tato pobočka bude pevnou základnou pro rozvíjení přátelství mezi lidem obou národů, třebaže se nynější česká reprezentace snaží tyto dlouholeté vztahy rozbít, prohlásila kubánská diplomatka. Ustavení pobočky přivítal i předseda karvinského OV KSČM, senátor Eduard Matykiewicz. Nyní se bude Kuba více dostávat do povědomí obyvatel Karvinska, protože informace, které lidé v ČR o Ostrovu svobody dostávají, jsou protikubánské. My teď budeme šířit pravdu o Kubě na Karvinsku, řekl komunistickým internetovým Haló novinám soudruh Matykiewicz.
Pravda o Kubě zazněla už v pátek v podvečer při besedě se soudruhy občany, která na karvinském OV KSČM předcházela ustavení pobočky. Soudružka Aymee Hernandez Quesada hovořila především o příčinách a následcích ekonomické, obchodní a finanční blokády uvalené na Kubu zločinnou vládou USA.
Ano, tak je to správně. Kuba potřebuje pomoc českého lidu v boji proti americkým imperialistům a zejména naše mládež by se měla postavit bok po boku úsilí KSČM. Vhodnou formou by mohly být například dlouhodobé humanitární pracovní pobyty našich mladých v kubánských tabákových továrnách. Navazující akticitou by pak byl ilegální dovoz kubánských doutníků do USA navzdory americké blokádě. Systematické podrývání zdravotního stavu amerických průmyslníků, obchodníků a bankéřů by tak pomohlo oslabit sílu USA. Místo cukrové třtiny, pro kterou není odbyt, bude vhodné pěstovat například marihuanu a opět jí distribuovat do USA. Tyto nové formy komunistické revoluce pak přispějí ke konečnému cíli, zhroucení americké společnosti a vítězství komunistických ideí na americkém kontinentě.
Pravdivé informace o boji kubánského lidu najdete na http://www.mujweb.cz/www/cubanet/
20.10.- Kdy už budeme mít konečně "západní" platy?
"Mezivládní dohody sice budou limitovat přístup pojištěnců do našeho zdravotnictví, ale rozhodně nebudou limitovat odchody našich mladých lékařů do zahraničí. Ti tam budou schopni plnohodnotně pracovat a nechat si zaplatit pětkrát šestkrát víc," obává se viceprezidentka České lékařské komory Helena Fousková. To ano, ale také tam v cizině budou muset zaplat třeba i 5-6x více za bydlení, pokud nebudou bydlet někde na periferii v privátu podobném chatrči. Už by se mělo přestat s těmito směšnými argumenty, že v zahraničí jsou vyšší mzdy než u nás. Ano, to je pravda. Jsou tam ale také mnohem vyšší životní náklady, zejména za bydlení, dopravu a služby. Například v Německu nebo v Británii jsou běžné náklady podle oficiálních statistik EU v průměru dvojnásobné než u nás. Pokud od nás bude chtít vycestovat mladý lékař za prací například do Británie i se svojí manželkou a dětmi, bude rád, když si tam za svůj plat udrží stejnou životní úroveň, jakou měl doma. O tom, že si tam naspoří na vlastní dům v Česku se mu může jen zdát.
Otevřením hranic a trhu po našem vstupu do EU dojde v krátké době několika let k tomu, že se naše ceny zboží na trhu srovnají s německými nebo rakouskými, platy za tím budou pokulhávat, zdravotní péče silně podraží nemluvě o nákladech na bydlení včetně všech energií. Ceny aut a benzinu se již srovnaly, elektřina a plyn stoupá nezadržitelně.
Celkem vzato půjde o logický proces zamezující přeshraniční nekalé konkurenci. Podnikatelé a manažeři velkých firem už ty "západní" příjmy mají a aby mohli srovnat i platy zaměstnanců, prostě a jednoduše zvednou postupně ceny. Jinak se také tomuto procesu říká inflace. V našem případě nás to dovede k likvidaci "silné" koruny a přijetí eura. Otázkou zůstává, zda úměrně s cenami a platy stoupne i státní příjem z daní a bude tak možné srovnat i důchody. Jinak na celý proces naší evropské integrace doplatí právě oni, ti nejchudší. To si uvědomují i ti nejzavilejší socialisti a tak se snaží spíše psychologickým nátlakem přinutit mladou a střední generaci, aby si začali odkládat někam bokem peníze na dobu, kdy spadnou do státem garantované chudoby důchodu. Jenže ti se snaží si především užívat života plnými doušky a nemyslí na přísloví, že co si v mládí našetříš, ke stáru jako bys našel. Navíc ti, co dovedou počítat si jsou jisti, že jejich současné úspory se inflací a přechodem na euro značně znehodnotí. Tak proč spořit?
19.10.- Nepatrný problém se SP2 Windows XP.
Microsoft (MS) zveřejnil na svých stránkách seznam programů, které mohou mít problémy po instalaci druhého servisního balíku oprav pro Windows XP. Rozpoutala se kolem toho i na českém internetu dosti bouřlivá debata. Jedni obviňují MS z pokusu zlikvidovat například svoji konkurenci nabízející firewally a jiné produkty jako jsou prohlížeče či vypalovací programy (Nero), jiní zase tvrdí, že jsou to prkotiny, které vyvolává zvýšené zabezpečení WXP po použití SP2.
Protože se mezi "problémovými" programy objevil také můj oblíbeny firewall ZoneAlarm a změna je život, poohlédnul jsem se po nějakém jiném, který by údajně žádné problémy nevyvolal, samozřejmě za předpokladu, že interní firewall Windows zcela vypnu. Po jistém pátrání oblíbenosti, chvály a hany na některé free firewally určené pro domácí použití jsem se rozhodnul pro Sygate Personal Firewall (SPF), který je ke stažení zde a pro který si můžete nainstalovat i češtinu (stáhnout, odpojit se, skončit SPF a spustit).
Jsem s ním celkem spokojený, jen mě z neznámých důvodů obtěžuje hláškami o tom, že přístup k internetu pro určitý program byl odmítnut a nereaguje na moje přání, aby toto hlášení příště nezobrazoval, když to tak přece chci. Musím ještě propátrat nastavení a jen doufám, že to nebude vlastnost free verze, která vás má přinutit si přece jenom nakonec koupit profesionální verzi. Tento firewall je mnohem propracovanější než například free verze ZoneAlarm a například ve volbě Nástroje, Pokročilá pravidla lze nastavit velice podrobná omezení pro jednotlivé programy.
V každém případě použiji svoje CD WXP SP2 (zaslal zdarma Sofmail s.r.o.) s velkými obavami a to až poté, co ze svého PC odinstaluji co se dá, co je tu zbytečné a budu doufat, že se dílo podaří.
Další prameny: http://www.cdr.cz, http://blog.macich.net, http://support.microsoft.com, a konečně i Centrum odporné pomoci pro aktualizaci SP2 systému Windows XP poskytnuté firmou MS.
18.10.- K čemu je dobré manželství?
Každou hodinu skončí u nás rozvodem čtyři manželství, ve dvou třetinách případů přihlížejí rozvratu rodiny nezletilé děti. Hádky, manipulace, únosy, fyzické útoky, psychické týrání, vleklé soudní spory. Každé druhé manželství je u nás rozvedeno. V tomto počtu nejsou uvedeny ty případy, kdy se rozejdou muž a žena žijící třeba i dlouhodobě jen na hromádce a to často i s dětmi. Někteří komentátoři a odborníci na manželství a rodinu říkají, že je to katastrofa. Ve skutečnosti je to ale docela přirozený proces, který započal ve chvíli, kdy se ženy dokázaly ekonomicky osamostatnit a také zákony i soudy se postavily často spíše na stranu ženy matky, které po rozvodu většinou zůstávají děti a to hlavní, byt.
Další významnou příčinou je bezbřehá naivita zejména mladých dívek, které si spřádají v duchu zhovadilých telenovel představy o své zářné budoucnosti v náručí krásného milovaného muže, v nádherném novém domě uprostřed načinčaných a hodných (!) dětiček. Nikdo jim nesdělí ono sladké tajemství, že manželství je především ekonomické společenství dvou docela cizích lidí, které bylo uzavřeno většinou na základě rychle pomíjivé sexuální přitažlivosti a to bez ohledu na tu ekonomiku. A že si se svojí milovanou bytostí berou i všechny její příbuzné, minimálně její rodiče. Jak říkával můj moudrý otec: chlapče, jdi se nejdříve ze všeho podívat na svoji budoucí tchyni. Taková bude totiž tvoje manželka za třicet let. V nedávných dobách, kdy nebyla široce rozšířená antikoncepce, byla většina sňatků uzavírána poté, co byla velice mladá milenka přivedena do jiného stavu. Tenkrát bylo společensky dost neúnosné být svobodnou matkou a dítětem bez otce.
Dnes je vše jinak, doba je nová a svoji milenku přivede muž do požehnaného stavu jen tehdy, když si to ona naplánuje, protože dospěje k závěru, že je už moc stará a chce mít tak jako její přítelkyně svoji rodinu, svého muže, svoje děti, svůj dům. Případně v pořadí muž, dům, děti. Je jí kolem třiceti a má strach z toho, zda její pozdní těhotenství dopadne dobře, zda se ještě bude svému manželovi po dvou dětech ve věku kolem čtyřicítky vůbec líbit. Ani jednomu z partnerů nedochází, že jedinou skutečnou hodnotou, která může jejich společný pochod tímto slzavým údolím udržet, je vzájemné přátelství, obdiv ke schopnostem toho druhého překonávat překážky, pomáhat si navzájem. Že jim ani trochu nepomůže "osvěžování" jejich sexuálního života pořádáním večerních hrátek s přáteli, ať už hetero nebo bisexuálních.
Uzavírání sňatků a rodinný život je stále v rukou naprostých amatérů bez jakékoliv průpravy a přípravy. Proto asi řada dvojic žije na hromádce, často i z ekonomických důvodů - dá se více vyrazit ze systému státní sociální podpory. Některé domorodé kmeny v Asii nic takového jako rodina neznají: muž žije se svojí matkou a za svojí ženou jen dochází do jejího domu, kde jsou jejich děti vychovávány její matkou a roli mužského vzoru hrají její bratři. Muž si to samozřejmě odpracuje na jejím poli, všem přináší nějaké dárky. Takové "svazky" mají mnohem větší trvanlivost než naše evropské křesťanské manželství.
Zdali se k něčemu takovému jednou dopracuje i naše společnost, je ve hvězdách. Je to jako s politickým zřízením: nic lepšího jsme zatím nevymysleli a nezdá se, že by na tom týmy vědců pracovaly. Asi jsou zcela bezradní. Institut heterosexuálního manželství je pravděpodobně natolik skvělou možností, že po manželství touží i homosexuálové. Čiší z toho ale jen malá představivost a odvaha vytvořit více oficiálně uznávaných forem soužití, organizovaného rozmnožování a výchovy dalších generací. Abych se někoho nedotkl: homosexuálové se nerozmnožují. Snad v budoucnu se budou klonovat. Zatím musí počítat s tím, že se heterosexuálům občas něco nepovede a zplodí homosexuála.
15.10.- Statistická demokracie v USA a u nás.
V USA vrcholí předvolební cirkus, na jehož konci bude zvolen nový americký prezident vybavený téměř absolutní mocí římského césara. Většina nejen amerických voličů je natolik "jednoduchých", řekněme slušně prostých, nevědomých, že pokud se vůbec odhodlají jít volit, vybírají svého kandidáta podle zcela neracionálních kritérií: jak je pohotový v reakci na výpady protivníka před televizními kamerami, zda se snad nepotí nebo se málo usmívá, či se naopak šklebí na zcela nevhodném místě. Důležité pro amerického voliče je také, jak fešná a šikovná je kandidátova manželka, kolik má dětí, zda uctívá amerického univerzálního Boha bez ohledu na příslušnost k určité církvi. Onen Bůh musí být ale spíše křesťanský, ačkoliv kandidáti soutěží ve znalosti židovského Starého zákona.
Protože jsou v USA jen dvě politické strany, výsledky voleb v poslední době připomínají spíše výsledek statistického házení mincí. Při dostatečném množství hodů se totiž výsledek podle známého statistického zákona blíží 50 procentům, kdy padne jedna nebo druhá strana. Tato americká demokracie je proto více než občanskou volbou vždy jen bojem právě vládnoucí kliky se skupinou, která se snaží moc získat pomocí mediální masáže voličů.
Nás čeká v blízké budoucnosti něco podobného: počet politických stran v parlamentu se neustále zmenšuje a na konci tohoto procesu budou jen dvě strany: sjednocená levice komunistů a socialistů a strana reprezentující spíše pravicové pozice. Hlásaná ideologie těchto stran se bude ale neustále sbližovat. Hlavní "ideologií", která bude hrát zásadní roli při rozhodování voličů bude jen to, kolik která strana "daruje" méně bohatým a chudým občanům ze společných peněz vybraných na daních a tím si koupí jejich hlasy. To se dá zkoncentrovat do dvou oblastí, které zajímají téměř každého: zdravotnictví a důchodový systém. Rozdíly ve způsobu vládnutí jedné nebo druhé strany budou prakticky nepatrné. Stát se totiž dá řídit optimálně jen jedním způsobem stejně, jako každá soukromá firma.
14.10.- Jasná podpora policie, celníků a hasičů od KSČM.
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek neuspěl s návrhem odložit razantní zvýšení platů policistů, celníků a hasičů o dva roky. Od ledna by tak měli brát v průměru 32 tisíc korun. Zvýšení mezd si vyžádá asi osm miliard korun.
Není zcela jasné, co tímto svým návrhem Kalousek sledoval: muselo mu jako kovanému politikovi být jasné, že podíl bývalých komunistů a příslušníků SNB v policii je natolik významný, že nebude žádný problém jeho návrh shodit pod stůl. K poslancům ČSSD se přidali zcela logicky poslanci KSČM a bylo hotovo. Spíše to vypadá, že se Kalousek připravuje svoji stranu přivést za dva roky do vlády vedené ODS. KDU-ČSL si tak buduje pověst strany, která se za jakéhokoliv režimu brala za zájmy obyčejných občanů. S touto filozofií se už více než 50 let podílí na moci v minulém lidodemo či socialistickém Československu i v dnešním Česku.
13.10.- Zatčení Dalíka a Večerka bylo nezákonné.
"Účelové zadržení obou obviněných bylo evidentně nezákonné. Nebyly splněny podmínky, když žádný z obviněných nebyl zadržen na útěku ani se nevyhýbal úkonům," konstatuje krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělová. Policie podle ní pochybila zadržením dvojice hned po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, aniž je nejdříve vyslechla. Pokud by existovaly důvody vazby, byla by policie povinna opatřit si k zadržení předchozí souhlas státního zástupce. Krajské státní zastupitelství v Ostravě proto navrhuje zrušit obvinění Dalíka i Večerka, protože výsledky policejního vyšetřování zůstaly jen na bázi tvrzení proti tvrzení. "Ne všechny odpovědi Zdeňka Kořistky (na detektoru lži) lze vyhodnotit jako pravdivé, a to zejména ty vztahující se k nejzávažnějším skutečnostem," uvedla Andělová ve svém v písemném odůvodnění.
Kořistka byl podle ní během výpovědi nevěrohodný. Nechtěl totiž policistům říci i věci, které věděl, a opakovaně nevypovídal pravdu.
Zatím se tedy pouze potvrdilo, že si u nás policie dělá co jí napadne a co se hodí do krámu jejím politickým zadavatelům. Gross se tváří, že nic neví a že nic nebude komentovat, ministr vnitra se potácí v bublající rozvařené kaši a ODS žádá odstoupení policejního prezidenta a ministra vnitra Bublana. Teď už jenom zbývá, aby Kořistka prohlásil, že se jej Dalík a Večerka na schůzce pokusili otrávit. Jen to by ještě mohlo udržet v chodu mediální kolotoč kolem něj.
13.10.- ČESKÝ TELECOM vysílá digitálně v Praze a v Brně ČT1 a ČT2.
První interaktivní aplikace spustil ČESKÝ TELECOM v rámci svého digitálního vysílání (programový průvodce, hlasování, informační zprávy a další). V rámci experimentálního vysílání ČESKÝ TELECOM nabízí šíření pozemního digitálního televizního signálu ze čtyř vysílačů v Praze. Zároveň jako první operátor digitálně vysílá i ze dvou vysílačů v Brně.
V rámci experimentálního vysílání nabízí digitální televize programy České televize ČT1 a ČT2. V Brně je vysíláno také jihomoravské regionální vysílání ČT1 a ČT2. Kromě televizních programů je možné přijímat i některé rozhlasové stanice, Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Český rozhlas 2 – Praha, Český rozhlas 3 – Vltava, Český rozhlas – Regina, rádio Blaník a rádio Country. V Brně Český rozhlas 1, 2, 3, ČRo – Brno a rádio Blaník.
ČESKÝ TELECOM získal již příslušnou licenci a povolení k šíření digitálního signálu na sadě zkoordinovaných kmitočtů i pro komerční vysílání, a tak po ukončení experimentálního vysílání zahájí výstavbu vysílačů, které v první etapě pokryjí televizním digitálním signálem oblasti Prahy, Brna, Českých Budějovic, Plzně, Karlových Varů, Ústí nad Labem, Liberce, Hradce Králové, Pardubic, Olomouce a jejich blízké okolí. Na základě závěrů mezinárodní konference ke koordinaci kmitočtů v roce 2006 pak dojde i k celorepublikovému pokrytí.
Mezi největší výhody digitální televize patří vynikající kvalita obrazu a zvuku, větší počet kanálů a ve spojení se službami ČESKÉHO TELECOMU především interaktivní aktivity, jako je například on-line sázení, hlasování, video na požádání, hry, chat, interaktivní reklama, e-mail, SMS a možnost mobilního příjmu.
[Pramen: tisková zpráva.]
12.10.- Ve věci krávy jsou již KSČM a ČSSD jednotné.
Ing. Jiří DOLEJŠ, poslanec PSP ČR za KSČM a Ing. Jan MLÁDEK, CSc., poslanec PSP ČR za ČSSD se rozhodli k činu, který si zaslouží pochvalu. Koupili totiž poškozenou krávu umělohmotnou krávu s číslem sovětského tanku 23, která stála na Kinského náměstí. Jak doslova uvádějí, udělali to z následujících důvodů:
1. Myslíme si totiž, že Československo osvobodila z větší části v roce 1945 Rudá armáda a z menší části armáda USA. Oběma armádám patří za osvobození Československa velký dík. Čest a sláva pak přináleží především padlým vojákům obou armád, stejně jako všem hrdinům domácího i zahraničního odboje. Kráva č. 23 výrazně znevažovala památku padlých sovětských/ruských vojáků, a to považujeme za nesprávné.
2. Architekti, kteří krávu poškodili, spáchali nepochybně též vandalský čin, který musí být jako takový odsouzen. Na straně druhé tito mladí muži nastavili kruté zrcadlo naší lhostejnosti k pomalému přepisování dějin, ve kterém se z agresorů stávají oběti a z hrdinů zločinci. A v této snaze bojovat proti lhostejnosti mají naši plnou podporu. Národ, který si neváží svých dějin, ztrácí naději i na dobrou budoucnost.
Z výše uvedených dvou důvodů jsme se rozhodli konat a provést čin, kterým bychom dali najevo jasně postoj k celé věci. A tak jsme koupili od majitele plastových krav firmy Serge & Cow, s. r. o., poškozenou krávu č. 23 za 46 500 Kč. Nechceme, aby tato kráva mohla být dále zneužívána jako artefakt pro akce zneuctívající památku padlých hrdinů, především pak památku padlých sovětských vojáků při osvobození Prahy.
Kráva č. 23 bude opravena a převezena někam do jižních Čech, kde se z ní po výtvarném zásahu stane obyčejná Heřmánková kráva , která bude zcela určitě dělat radost dětem. Proč jako dekor nezvolili poslanci kombinaci třešniček a růží není známo. Možná, že se vyznají v léčivých bylinách a domnívají se, že heřmánek by se svým uklidňujícím účinkem mohl zmírnit vášně, které se v českém národu proti KSČM a ČSSD zdvihají. Hlavní je, že kráva byla zbavena hanobné číslovky 23 a z víru politikaření přesunuta na venkov, kam ostatně patří.
11.10- Malá povolební statistika.
Doplňovacích voleb do senátu za senátora Zielence se mělo v Praze 4 zúčastnit 88 755 voličů. Volební účast byla pouhých 20.00 procent neboli k urnám dorazilo jen 17 738 oprávněných voličů. Od nich obdržel
Příhoda František kandidující za ODS ubohých 6 663 hlasů, t.j. 37.82 procent ,
Kohák Erazim ,ČSSD získal ještě ubožejších 3 547 hlasů, t.j. 20.13 procent. Oba se utkají o místo senátora ve druhém kole. Nepochybně přijde ještě méně občanů, aby tak dokázali svoje pohrdání současnou politikou a i nesouhlas s existencí senátu. Je komické až tragické, když si uvědomíte, jak málo voličů reprezentují naši politici nejen v senátu. Říká se tomu demokracie. Svojí neúčastí ve volbách mohou občané demonstrovat mnoho věcí. Hlavním důvodem bude ale nejspíše fakt, že od státu nic pozitivního neočekávají a snaží se žít pokud možno nezávisle na něm. Oblíbenou metodou se pak stává výdělek bez placení daní, protože stát je občany obecně chápán jako jejich hlavní vykořisťovatel. Kdo neokrade stát, okrádá svoji rodinu. To je heslo českého občana i v 21.století.
8.10.- Německý vlastník MFD a LN koncentruje řízení.
Čeští čtenáři si to příliš neuvědomují, ale dva největší české deníky, MF Dnes a Lidové noviny jsou už delší dobu zcela v německých rukou. Ve vydavatelství Mafra a Lidové noviny, které mají stejného vlastníka, německou společnost Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft, v rámci "integračního procesu" neboli úsporných opatřeních zanikne ke konci října vedení vydavatelství Lidové noviny (LN). Na integraci obou společností se pracuje delší dobu. Distribuce, inzerce či marketing obou deníků budou jednotné. O sloučení obou deníků se prý zatím neuvažuje. Otázkou je, do jaké míry si mírně konzervativní LN udrží "svoji" klientelu. Faktem zůstává, že na tak malý trh, jakým je Česká republika, je zde příliš mnoho nejen deníků, ale i ostatních periodik. A ve všech najdete každý den v podstatě stejné denní aktuality navíc totožné s událostmi popisovanými zcela shodně našimi čtyřmi televizemi ve večerních zprávách.
Starší článek z roku 2002: http://www.ahasweb.cz/2002/321.htm.
Jan Kovanic psal o tomto problému již v roce 2001: http://pes.internet.cz/clanky/13395_20_0_0.html.
Britské listy v roce 2002: http://www.blisty.cz/art/10403.html
7.10.- Aero bude zestátněno po druhé ve své historii.
Americká společnost Boeing "prodá" českému státu zhruba třetinový akciový podíl za symbolickou částku dvě koruny a stát zaplatí za Aero Vodochody nejméně 11,2 miliardy korun dluhů. Podle místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna je tento postup vhodnou cestou k restrukturalizaci podniku a jeho přípravě na budoucí privatizaci. Který šílenec by ale Aero chtěl koupit, není známo. Ministr průmyslu má za úkol prosadit ve vypracované smlouvě změnu tak, že česká strana neponese závazky za rozhodnutí, která v Aeru v minulosti učinila společnost Boeing.
"Smlouvy nevylučují další spolupráci na bázi normálních obchodních kontraktů," řekl Jahn. Neuzavírají se tak podle něj navždy vztahy Boeingem a Aerem. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že Aero bude i nadále od Boeingu nakupovat na dluh další díly pro letadla L-159, obsahujích v sobě čtyřicet šest procent dílů, které vyrábí Boeing. To byl pravděpodobně hlavní a jediný důvod, proč Boeing kdy do Aera vstupoval: prodávat Aeru díly. O prodej hotových letadel jim vůbec nešlo a nepodpořili žádný z pokusů prodat letadla do Indie, Jihoafrické republiky či Izraele. Aero je dnes před krachem, což se velmi hodí například britskému výrobci cvičných proudových letadel Hawk BAE Systems. Tyto letouny jsou na mezinárodním trhu jasným konkurečním výrobkem. "Bojové" přátelství mezi USA a Británií je prostě mnohem silnější, než americké hospodářské zájmy v Česku. Přitom společnost BAE Systems projevila zájem kapitálově vstoupit do Aera, vláda k tomu ale nedala souhlas.
Podobně "veselá" je historie spolupráce na výrobě vrtulníků Sikorsky, která přinesla Aeru ztrátu ve výši nejméně 1,2 miliardy korun. Aero zaměstnává dnes zhruba 1640 lidí, od začátku minulého roku propustilo kolem 500 pracovníků.
Zdá se, že účelnější by byla spolupráce Aera na výrobě švédských Gripenů. K tomu ale nejspíše vůbec nedojde, protože mezi třemi českými firmami, které byly přizvány ke spolupráci Aero Vodochody není. A tak se z dnešního výrobce letadel stane jen údržbářská dílna sloužící české armádě jako nesmírně drahý servis pro udržení letadel L-159 v provozu až do jejich skonu, tedy asi třicet let s tím, že 46 procent náhradních dílů se bude i nadále kupovat u Boeingů. Budeme tak mít ta nejdražší podzvuková vojenská letadla na světě. Sláva naší vládě a straně. Tedy té socialistické.
6.10.- Konference Microsoft Developer Days 2004.
Pozvánku na konferenci Microsoft Developer Days 2004 věnovanou vývojovým technologiím a platformě firmy Microsoft právě obdrželi registrovaní vývojáři a obchodní partneři. Konference se koná v těchto městech Česka a Slovenska: Bratislava, 26.10. 2004, Brno, 27.10. 2004, Ostrava, 1.11. 2004, Košice, 3.11. 2004, Plzeň, 4.11. 2004, Hradec Králové, 9.11. 2004 a Praha, 10.11. 2004.
Hlavními body programu konference Microsoft Developer Days 2004 budou tato témata:
Představení technologické platformy Microsoft.NET
Databáze - MSDE a SQL Server 2005 Express
Webové aplikace, ASP.NET a Web Developer Express
Vývoj webových aplikací pracujících s daty
Vývoj desktopových aplikací
Vývoj pro mobilní zařízení
A co je důležité: Konference je určena pro zájemce všeho druhu: začátečníky, hobby vývojáře, IT profesionály, širokou odbornou veřejnost a všechny zájemce, kteří nemají zkušenosti s platformou Microsoft .NET.
Přihlásit se můžete zde.
5.10.- Anglicky se s vámi bavit nebudu, prohlásil Schröder.
Německý kancléř Schröder včera odmítl mluvit v Praze anglicky, když se ho redaktor BBC zeptal na jeho názor na rozšíření Evropské unie o Turecko. Kancléř mu sice anglicky odvětil, že rozumí této "krásné řeči", a že je schopen i tímto jazykem odpovídat, ale ne při návštěvě České republiky.
"Řekněte to česky nebo německy, jste v Praze, ne v Londýně," poznamenal s úsměvem německy Schröder. Novinář proto začal svou otázku formulovat česky. "Vaše čeština je prý velmi dobrá," pochválil ho plynnou angličtinou po skončení tiskovky německý kancléř.
Schröder se tímto extempore ale nechtěl nijak zalíbit českým hostitelům. Jen v duchu německé říšské nadřazenosti naznačil všem v Evropské unii, že ten, který se bude pokoušet se bavit s Němci o politice ale především navazovat hospodářské vztahy pomocí angličtiny, tak narazí. Říká jasně: chcete s námi obchodovat? Tak se sakra naučte německy! My Němci, se přece nebudeme učit nějaký cizí jazyk. Francouzi mu jistě za tento přístup k "nechutně" se v EU rozmáhající angličtině zatleskají, protože jí rovněž odmítají, kde se jenom dá. Tyto dva největší evropské národy totiž považují angličtinu jenom za pomocný jazyk pro ty malé bezvýznamné národy, které by se spolu jinak ani nedomluvili. Jen mi není jasné, jak spolu mluví třeba německý kancléř a francouzský prezident. Asi každý svým jazykem a protože rozumí i když nemluví jazykem toho druhého, je to pro obě strany přijatelný kompromis. Možná, že právě tudy vede cesta. Ušetřilo by to spoustu námahy vynaložené na perfektní zvládnutí cizího jazyka a odstranilo by to zejména onen pocit méněcennosti, který má nutně vždy každý, když je přinucen hovořit jiným, než svým rodným jazykem. Prostě podle hesla "Mluv, jak ti zobák narostl", ale musíš rozumět tomu, co ti povídám cizí řečí.
Řada Němců se dnes učí i česky. Tvrdí, že i to málo, co zvládnou, jim v anglosasky se tvářícím Česku otevře leckde vrátka. Tím skutečným důvodem je ale snaha mít ve své firmě podnikající u nás vždy nějakého "svého" člověka, který ty proradné Čechy ohlídá, aby se za zády nic nechápajích jen německy hovořících manažerů nedomlouvali na nějaké lumpárně.
4.10.- Korupčníci budou vyšetřováni na svobodě.
Z korupčního jednání obviněný Topolánkův poradce Marek Dalík a lobbista Jan Večerek byli v pátek odpoledne propuštěni po více než čtyřiadvacetihodinovém policejním zadržení opět na svobodu na základě rozhodnutí ostravského státního zástupce Martina Fraše, který odmítl jako neodůvodněné policejní obavy z toho, že by oba muži obvinění z korupce mohli ovlivňovat svědky.
Případ údajné politické korupce založený jen na výpovědi Kořistky bez přiznání uplácejících nepřestává vyvolávat otázky, zda policie nepracuje na politickou objednávku. Dokonce i takový superkritik ODS Jiří Pehe v reakci na postup policie při zatýkání obviněných prohlásil: "Souhlasím s prezidentem Klausem, že zadržení bylo zbytečně teatrální, když nehrozil útěk ani vyhýbání se stíhání, působí to podivně."
Oba obvinění byli totiž po zatčení v Praze transportováni v železech do Ostravy policejní helikoptérou. Policejní vyšetřovatelé se zřejmě shlédli v amerických akčních filmech. Ovšem, proč ne. Když už jim Standa jako ministr vnitra tyto drahé stroje pořídil, tak se s nimi přece musí občas blýsknout před zástupci médií. Také se třeba domnívali, že když s obviněnými sehrají takový zatýkací kolotoč, tak jim povolí nervy, třeba i svěrače a ke všemu se přiznají. Bohužel pro policii k tomu nedošlo.
Ač otřeseni se oba obvinění vrátili na svobodu, aniž byl učiněn ve vyšetřování nějaký pokrok. Dám si kafe, vezmu si taxíka a odjedu domů do Kravař. Pak se musím po vlastní ose dopravit do Prahy, abych si vyzvedl auto. Protože vrtulník ministerstva vnitra, který nás dopravil do Ostravy, už asi letěl zpátky, prohlásil Večerek.
1.10.- Zločinní podpláceči konečně zatčeni!
Policie včera zatkla a obvinila Topolánkova tajemníka Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka kvůli pokusu podplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Policie dvojici viní z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří Grossovu novou vládu při hlasování o důvěře. Ve veřejném hlasování! Nevím jak vy, ale já bych to za deset milionů nebral a ten post v Sofii, to je naprostá pitomost. Tam se odjakživa posílali politici za trest. Když už na takovou podivnou schůzku Kořistka vůbec šel, měl jistě v úmyslu ukořistit něco víc. A dopustil se ještě jedné pitomosti: měl si vzít do kapsy kazeťáček, aby měl jasný důkaz, že mu opravdu něco slíbili, kdyby se neměli později k úhradě. Nebo pro případ, že by se rozhodl jít žalovat, by měl pro policii i soud jasný důkaz. Nic z toho ale Kořistka neudělal nejspíše záměrně a dnes celé obvinění stojí jen na jeho tvrzení. Také byla vyslýchána jeho manželka a ta potvrdila, že jí o tom pokusu podplácení manžel řekl. Asi se s ní radil, zda to vzít či ne a ona mu řekla, že do Sofie nepojede ani za sto milionů. Její svědectví v důkazním řízení nemá absolutně žádnou hodnotu.
Co je jisté, že případ nebude uzavřen ani před nastávajícími doplňovacími volbami do senátu, ani do dvou let, kdy budou volby do parlamentu a socialistům půjde o vše. Takže škraloup bude mít celou dobu ODS a kdo z toho bude těžit je jasné: ČSSD a KSČM. Tyto dvě strany se chystají plánovitě ovládnout stát a dá se předpokládat, že za dva roky vytvoří vládní koalici. Pak už bude jedno, k jakému závěru dojde soud, pokud vůbec bude zasedat, pokud případ neodloží přímo policie.
Nemám právo tento stav a vývoj politické situace nijak komentovat. Jen mi to celé připadá neprofesionální a amatérské. Já bych určitě dokázal podplácet bez rizika prozrazení, nebo se nechal podplatit mnohem zajímavěji. To, že si pan Kořistka neobjednal asistenci policie přímo u schůzky prostřednictvím tajných kamer a mikrofonů mě přivádí na myšlenku, že si sám nebyl jistý, jak to dopadne. Obvinění podal zřejmě z rozčilení, za jakého blbce jej ti agenti ODS mají.
Místo sledování těchto policejně-stranických tanečků doporučuji četbu zahraniční studie
Ľubomíry Romanové, Nejasná lekárska správa. Josef Švejk z pohľadu medicíny založenej na dôkazoch, ze které cituji citaci z Haškova Švejka: Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, nemůže být každej chytrej, to by bylo na světě tolik rozumu, že by z toho byl každej druhej blbej.
30.9.- Ministr obrany Kühnl ví jak vyřešit situaci v Afghanistánu.
Ministerstvo obrany se chystá na žádost afghánské vlády do země dodat zdarma či za symbolický peníz několik tun munice a granátů pro národní armádu. Má jít o celkem "zanedbatelné" množství asi 50 miliónů nábojů do pušek, 15 miliónů nábojů do kulometů, půl miliónu ručních granátů a sto tisíc dělostřeleckých nábojů (!). Tato munice by musela být s ohledem na drastické snížení stavu naší armády stejně zlikvidována, protože jí nemá kdo hlídat. Návrh ministra Karla Kühnla (US-DEU) vláda zatím odložila s tím, že je nutné předložit záruky, že munice se nedostane do rukou banditů a teroristů. Situace v zemi je ale po "vítězství" demokratických sil západu natolik nepřehledná, že je obava z toho, aby někteří kmenoví vůdcové ve službách státu s tímto vojenským materiálem neobchodovali a neprodali munici i těm skupinám, které ještě stále centrální vládu kontrolující jen část území státu neuznávají.
"Pro nás je to jedna z možností, jak přispět ke stabilizaci situace. Kromě toho je to také ekonomicky výhodné, protože skladování této nepotřebné munice nás stojí asi 40 miliónů korun ročně, její ekologická likvidace by stála 350 miliónů," prohlásil náš hlavní válečný stratég Kühnl.
Co se k tomu dá dodat? Ano, bylo by to řešení. Ale jen za předpokladu, že se poté z Afghanistánu stáhnou urychleně všechny zahraniční jednotky, hranice země budou zablokovány a "demokratické" západní síly včetně pakistánských i ruských budou jen dohlížet na to, zda se afghánští bojovníci za svobodu mezi sebou vzájemně vyvraždí. Poté bude Afghanistán prohlášen za mrtvou zónu se zákazem vstupu na příštích sto let. Kühnlův nápad je z rodu oněch šílených nápadů politických "géniů" a můžeme jen děkovat již téměř neexistující US-DEU, že nám takového ministra obrany porodila.
Poněkud mírumilovnější nápad snažící se vyřešit mírovou existenci Afghánců se narodil na půdě Rozvojového programu OSN (UNDP). Zdrojem obživy pro téměř 70% obyvatel Afghánistánu je totiž zemědělství, které se jen zvolna obnovuje po dlouhých letech politické nestability a čtyřletém suchu v období 1998-2001. Přírodní podmínky v Afghánistánu jsou pro pěstování mnoha plodin příhodně, chybějí však počáteční finance a zkušenosti s pěstováním plodin pro trh. Co nechybí, jsou zkušenosti s pěstováním máku, jako se surovinou pro výrobu opia, které se ze země distribuuje dnes ve větší míře než před svržením Talibánu.
Projekt UNDP prosazuje pěstování růží na výrobu růžového oleje jako pomoc místním drobným zemědělcům. Nezisková rozvojová organizace German Agro Action ve spolupráci s kábulskou společností Altai Consulting provedla studii pro pěstování růží v zemědělských podmínkách Afghánistánu a současně studii místního i mezinárodního trhu pro odbyt. Pěstování tzv. damašské růže má v Afghánistánu dávnou tradici. Růže na výrobu oleje se v Kábulské provincii pěstovaly až do roku 1970. UNDP dokázal již získat prvního soukromého investora, který bude investovat 100 000 USD do rozjezdu projektu na pěstování růží.
29.9.- Pithartovi dali medájli: francouzský Řád čestné legie
Předseda Senátu Petr Pithart převzal v Paříži Řád důstojníka čestné legie. Uděluje se každoročně za zásluhy o Francii. Jde o druhý stupeň nejvyššího vyznamenání. Pithart do Paříže přicestoval nejen pro metál, ale také otevřít opravenou historickou budovu českého velvyslanectví. Vždycky je dobré spojit příjemné s užitečným. "Je to pro mě čest, že tu mohu stát jako zatím poslední v řadě českých a moravských držitelů tohoto vyznamenání," pronesl státnicky Pithart k novinářům.
Podle Ponceleta byl Pithart vždy pevným zastáncem Francie. "V nejhorších okamžicích irácké krize vždy a proti všem obhajoval postoj Francie," připomněl šéf francouzského senátu.
Držitelem nejvyššího pátého stupně Řádu čestné legie - takzvaného Velkého kříže - je z Čechů jen bývalý prezident Václav Havel.
Stejné ocenění v minulosti převzali i prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Ludvík Svoboda (!), spisovatelé Milan Kundera a Pavel Tigrid, malíři František Kupka či Max Švabinský či exministr spravedlnosti Otakar Motejl (?). Pithart nám tak ukazuje zářnou cestu, jak dospět k cíli, jak být vyznamenán za všech okolností, jak proplouvat dějinnými událostmi. Nejprve je třeba se přimknout k hlavnímu proudu, například ke komunistické vládnoucí kastě. V okamžiku, kdy to začíná být nejisté a vypadá to na zhroucení, je třeba ustoupit do disentu. Je to sice riskantní, ale když máte ty správné odhady, že to nevydrží a že to praskne, pak je naděje na návrat na výsluní snadná. Zvláště když proběhne sametový převrat, který zaručuje té dřívější vládnoucí bandě beztrestnost. Pak je takový člověk jako Pithart nesmírně cenný, protože je akceptovatelný jako politik pro obě strany. Dokonce je možné, že přešel do disentu s plným vědomí ÚV KSČ, aby byl později k dispozici. Podobně jako řada jiných.
V případě irácké války se zachoval Pithart dvojdomek přesně podle svého receptu: odhadnul, že se světové veřejné mínění přikloní spíše na stranu odpůrců této války a to bez ohledu na to, že je sám významným představitelem státu, který nejen že vyslal do války chemiky, ale i lékaře do Afghanistánu a vojnské policisty přímo do středu dění. Jen potvrdil, že u nás neexistuje nic, čemu by se dalo říkat konzistentní zahraniční politika. Nu, a tak mu frantíci dali medájli, aby mazaně podryli naše euroatlantické spojenectví. Vypálili mu tak cejch frankofila a nepřítele USA.
28.9.- Svatý Václav náš stát ale nezaložil.
Nejsa žádným velkým historikem, obrátil jsem své zraky k odborníkům. Ti praví, že
se starší syn Vratislava a Drahomíry se stal roku 921 ještě jako nedospělý knížetem malého knížectví ve středních Čechách. Vychovala ho jeho bába Ludmila, přitom ale jeho jménem vládla matka Drahomíra. Samostatně začal panovat až od roku 925. O jeho vladařských zásluhách se nic neví, jen to, že roku 929 podlehl sasko-franckému králi Jindřichovi I. a zavázal se mu nadále platit roční tribut 500 hřiven stříbra a 120 volů, i když o počtu odesílaných volů se vedou spory. To ale vyvolalo celkem logicky nesouhlas českých předáků a ti si postavili do čela jeho mladšího bratra Boleslava. Nakonec to vedlo k Václavovu zavraždění 28. září 935 na Staré Boleslavi. Boleslav se tak stal knížetem a rychle sjednotil pod svou vládou Čechy i rozsáhlá území na severu a na východě až po hranice Kyjevské Rusi (!). Václav tedy nezaložil český stát, to provedl jeho bratrovrah Boleslav. Václav byl zabit z pouhých politických důvodů, nikoliv z důvodů náboženských. Zatímco Václav postavil jediný kostel Sv.Víta (románskou rotundu na místě dnešního goticko-novogotického chrámu), pak Boleslav jich nechal postavit celých dvacet. Boleslav I. se po zavraždění Václava po dobu 14 let snažil ochránit český stát proti západní německé expanzi a podrobování. Nakonec se po nerovném boji a vzdorování poddal německému králi Otovi I. a obnovil starý poplatek. Jeho pokus vytvořit ve středu Evropy nezávislý slovanský stát se nezdařil.
Pokud by měl být někdo patronem českého státu, pak by to měl být právě Boleslav. Ovšem taková postava zatížená zločinem bratrovraždění líčená po staletí v nejčernějších barvách - prý nechal dokonce zavraždit i svoji matku či dokonce i babičku Ludmilu - takový státník se nehodí za patrona a už vůbec ne křesťanského světce. Základem křesťanské víry je uctívání nikoliv silného nemilostrdně vraždícího židovského Hospodina, ale mírumilovného ukřižovaného Krista.
Konec konců šlo v celé naší známé historii o to, zda se podřídíme vlivům ze západu, čili katolickému křesťanství šířenému křížem i mečem, nebo východnímu pravoslavnému křesťanství, které k nám přinesli věrozvěstové mírné povahy. Ti ale nedošli dál než na Moravu a od těch časů tu máme rozpory mezi "čížky" zejména pražskými a Moravany. Nakonec jsme byli stejně všichni usilovnou "prací" katolické církve a v poslední nedávné době díky rakouské monarchii poněmčeni a jen zázrakem jsme se opět vrátili ke svému češství. Které ovšem v rámci Evropské unie brzy opět ztratíme.
A ty voly včetně stříbra odvádíme už zase, tentokrát do Bruselu. Máme ale dobu demokratickou a tak nám ti noví páni nějakou tu strukturální hřivnu zase pošlou zpátky, abychom tolik neštěkali. Pomněte, že slavný byl vždycky ten panovník, který nejprve všechny o všechno obral a pak jen těm svým věrným něco z toho opět rozdal. Žili pak ve sladkém nevědomí, že byli obdarováni a ty ostatní neobdarované drželi zkrátka.
V každém případě slavit Václava je pěkné a většina národa českého si k tomu přidala jeden den dovolené a užívá si volných čtyř dnů většinou na svých venkovských statcích, či na turistických cestách po krásách české země nebo dokonce ve spřátelené cizině. Což je v podstatě všeobecně blahodárné. Proto všichni vzdejme čest památce knížete Václava, který byl tak zákeřně zabit ve jménu pochybných politických cílů směřujících k něčemu tak nereálnému, jako je česká samostatnost a nezávislost uprostřed Evropy.
Na závěr vás trochu zmatu: existují historikové, kteří potměšile tvrdí, že v případě Václava a Boleslava jde ve skutečnosti o jedinou postavu. Vychází se přitom z totožnosti obou jmen - Václav = více slav, Boleslav = bole (v ruštině dnes stále "více") slav. Rozdělení na vraha a světce by pak bylo něčím na způsob případu Jekyl&Hyde.
Rovněž se vedou diskuse o datu Václavova zavraždění. V roce 929 napadl německý král Jindřich Čechy a místní vládce se mu podal. Podle některých našich protiněmecky orientovaných vlasteneckých historiků byla právě zde příčina Václavova zavraždění, neboť Boleslav prosazoval aktivnější politiku vůči mocnému sousedovi. Vládce Čechů je ovšem jmenován ve Vidukindově kronice, která popisuje Jindřichovo tažení, tak nešťastně, že pořádně nevíme, jde-li o Václava nebo o Boleslava.
A kdy máme vzpomínat na Václavovo zavraždění ? Podle Kristiánovy legendy mělo připadnout na den sv. Kosmy a Damiána, který se slavil 28. září. Dnes na toto datum připadá i státní svátek. Zastánci alternativních verzí však namítají, že je možné, že Kosma a Daimán byli spíše patrony kostela, před nímž byl Václav zabit, než označením data. Aby se to ale ještě více zamotalo, nepodařilo se dodnes prokázat, že by v Boleslavi existoval v 10. století kostel tohoto jména. Byl tedy vůbec Václav zavražděn? Když, tak kde? Pak věřte historikům. A ještě něco: prý měl nemanželského syna a ten se jmenoval Zbraslav. Mimochodem, ve zbraslavské galerii je velice pěkná výstava unikátních japonských barevných dřevořezů zobrazujících zejména tzv.krasavice, neboli gejšy a kurtizány ze "zelených domů", což je poetický název japonských nevěstinců. Moc pěkné, najdete tam i originály slavného Hokusaie.
27.9.- Předseda vlády Gross by mohl prodávat máslo.
A ne jen tak ledajaké. Byla by na něm rudá růže jako logo ČSSD a jako značku by bylo vhodné zvolit "Máslo na hlavu". Do vysoké funkci vrchního ředitele úřadu na ministerstvu vnitra byl totiž po Pavlu Přibylovi jmenován další muž z pohotovostního pluku SNB - Petr Hanzl. Je to skutečně neuvěřitelná náhoda, že i tento "spolehlivý" muž byl po celá osmdesátá místa příslušníkem nechvalně známého útvaru. Ministr vnitra František Bublan o jeho minulosti ví. "Mluvil jsem s ním o tom, nikdy nebyl nikam nasazen, nebyl na to ani cvičen, dělal tam v podstatě administrativní úkony," uvedl ministr. Stanislav Gross je opět v klidu: "Pokud vím, tak nikdy nebyl na zásazích".
Nasvědčuje to jediné věci: ČSSD je od samého počátku pod totální kontrolou bývalých komunistů dokonale prokádrovaných v komunistickém režimu. Všude, kde jsou potřeba skuteční "odborníci", tam jsou bez rozpaků použiti zkušení bývalí pracovníci SNB nebo StB. Koneckonců, proč by nemohl soudruh Hanzl plánovat zásahové akce proti různým nepohodlným živlům demonstrujícím za pochybné cíle i dnes. Jako "administrátor" pohotovostního pluku SNB s tím má jistě bohaté zkušenosti. Pro takového profesionála není podstatné, jakého politického smýšlení jsou jeho nadřízení nebo ti, které je třeba vyhnat z ulic. Je to přece práce jako každá jiná vyžadující znalosti o policejní technice, taktice a strategii. A důležité jsou i praktické zkušenosti, vyhodnocení účinnosti použitých represivních prostředků včetně techniky.
Celé to obsazování funkcí na ministerstvu vnitra nebo v předsednictvu vlády, ale i na ostatních ministerstvech postupuje od nástupu ČSSD do vlády zcela v duchu očekávaného prohlubování spolupráce s KSČM, jak ostatně naznačil soudruh Škromach. Prý bude oboustranně prospěšné, když si bude KSČM a ČSSD vzájemně pomáhat při nastávajících doplňovacích volbách do senátu. Kupředu levá, kupředu levá, zpátky ni krok, soudruzi! Společně ty zatracené odésáky porazíte a rudá vlajka opět zavlaje.
24.9.- Od 1.října platí zásadní omezení práce dětí.
Podle nového zákona o zaměstnanosti je možné zaměstnávat děti jen výjimečně. Podle § 121 se dítětem pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba mladší 15 let, nebo
starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení.
Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen "činnost dítěte") pro právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen "provozovatel činnosti"), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj. Dítě může tuto činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení vydaného pro určité dítě a určitou činnost (dále jen "povolení").
O povolení rozhoduje úřad práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen "zákonný zástupce").
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší. Přestupku se dopustí i provozovatel činnosti, pokud bez povolení dítě zaměstná.
Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč a to jak osobě odpovědné za výchovu dítěte, tak i zaměstnavateli.
Z uvedeného jasně vyplývá, že budou mít velké problémy například farmáři, kteří zcela běžně dnes využívají práce svých vlastních dětí, například při péči o chovaná zvířata. Pokud je někdo udá pracovnímu úřadu nebo na policii, může to znamenat po udělení pokuty třeba i finanční katastrofu rodinného podniku. Farmář by tak mohl zaplatit pokuty obě jako rodič i zaměstnavatel.
Zákon ale vkládá do rukou úředníků pracovních úřadů velkou moc v tom, že to budou oni, kteří budou rozhodovat o povolení výdělečné činnosti dítěte. Honoráře dětí zejména v reklamě jsou často velice zajímavé a riziko korupce je velice vysoké. Rovněž v případě ukládání pokuty záleží jen na úředníkovi pracovního úřadu, jak vysoká pokuta bude. Litera zákona totiž praví "až do výše 2 000 000 Kč".
|
