21.12.- Dnešní den je docela významný.

V občanském kalendáři má dnes svátek Natálie nebo také Natalie. Toto jméno je latinského původu (natalis) a vykládá se jako "rodný den" čili "narozeniny" (dies natalis). Přeneseně má toto nádherné jméno ještě jeden význam. Tvrdí se, že Natálie je "dívka narozená v den zrození Krista", "dítě Vánoc". Snad i proto si jméno získalo celosvětovou oblibu. Jeho patronkou je Natalie z Níkomédie (dnes Izmit, Turecko), která se v tomto městě narodila někdy ve 3. století. Byla manželkou křesťanského mučedníka Hadriána, kterého neopustila, ani když byl se svými druhy zajat a odsouzen k smrti. Obětavě se o všechny starala a její láska k manželovi šla skutečně až za hrob. Po jeho smrti se usadila poblíž jeho hrobu a ve vzpomínkách a modlitbách u něj prožila zbytek svého života. V církevním kalendáři má Natálie svátek 2. prosince.

Dne 21. prosince 1834 byla ve Stavovském divadle v Praze uvedena premiéra Tylovy "první národní frašky se zpěvem" Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka; poprvé v ní zazněla lyrická píseň slepého houslisty Mareše v podání operního pěvce K. Strakatého Kde domov můj, jejíž nápěv složil F. Škroup. V témže roce se objevila "slovanská marseillaisa" Hej, Slované, jejíž původní text složil S. Tomášik na oblíbený a rozšířený tehdy nápěv polské revoluční písně.

Dne 21. prosince 1918 se Masaryk vrátil triumfálně do Prahy a příští den pronesl na Hradě své první poselství k Národnímu shromáždění. Zahájil je slavným citátem z Kšaftu Komenského, že vláda věcí Tvých k Tobě zase se obrátí, ó lide český, a právě v tom byl jeden ze zdrojů budoucích potíží republiky. Kdekdo ji pokládal za obnovu starého českého státu, ve skutečnosti však vznikal stát zcela nový, zahrnující také Slovensko a Podkarpatskou Rus, a lid český v něm mluvil nejen česky, ale i slovensky, rusínsky, polsky, maďarsky a hlavně německy. Ztotožnění státu a národa bylo až příliš poplatné ideologii 19. století, a k ideji státního československého národa se navíc nehlásili ani všichni Slováci. Také Masarykův názor, že ve světové válce šlo o boj demokracie s teokracií a že v ní zvítězili idealisté, zvítězil duch nad hmotou, právo nad násilím, pravda nad chytráctvím byl spíše přáním než skutečností, stejně jako tvrzení, že s demokracií zvítězila humanita a že svobodné státy budou tvořit přátelský všecelek, že končí éra absolutistického ovládání Evropy jednou velmocí nebo spolčením velmocí. Ani Masarykovo přesvědčení, že buržoazie a liberalismus jsou v úpadku, se nepotvrdilo. Své názory na poválečné uspořádání Evropy vyložil v Nové Evropě (1920), v níž vůdčí myšlenkou bylo Ježíš - ne César.
[Citováno z www.libri.cz]

20.12.- Jsem zcela obfuskován (nebo obfusknut?).

Nejprve malá ukázka odborného textu:
Reverzní engineering a obfuskace kódu. Základy dekompilace managed kódu (intermediate language) pro účely zkoumání kódu a možnosti ochrany - vysvětlení možností a funkcí obfuskátorů a jejich vlivu na čitelnost reverzně získaného kódu. Moc hezké, kromě "obfuskátoru" i "managed kód" je přímo jazyková nádhera. Nebo jiný příklad:
Obfuskace zdrojového kódu. Zabudovaná funkce obfuskace zdrojového kódu zajišťuje vaše intelektuální vlastnictví a navíc snižuje velikost vašich aplikací připojených na NET a zlepšuje jejich výkonnost. Obfuskace kódu je dostupná ve vydáních Visual Studio .NET 2003 Professional, Visual Studio .NET 2003 Enterprise a Visual Studio .NET 2003 Enterprise Architect.
[Zdroj: Microsoftí mail a MSDN]
Když vám dojde, že ono děsivé slovo pochází nejspíše z angličtiny (jak jinak), poradíte se se slovníkem:
obfuscation : zmatek (v pojmech apod.); kniž., zmatení pojmů; kniž., duševní pomatenost (medicinsky)
Poté dospějete k závěru, že překladatelé anglických textů Microsoftu jsou pomatenci: místo českého slova "zmatení" cpou do češtiny nesmyslný pojem "obfuskace". Doufám, že se v našem národním jazyce neuhnízdí.
Pro ty, které problematika "obfuskace" zajímá hlouběji, se na této adrese (anglicky) dozvědí něco o "obfuskátorech" neboli správně o zmatkářích programového kódu.
Na českém serveru www.krypta.cz autor vystupující pod jménem Brownstone použil poněkud lepší volný překlad obfuskace než by bylo "zmatení". Vaří již ze známých surovin češtiny a tak používá pojem obstrukce, což nepochybně působí vědecky a seriózně a přitom to zcela vystihuje, co se chce dosáhnout: ztížit kradení zdrojových kódů z internetových stránek. Doufejme, že se naši počítačoví vědci a programátoři domluví a přesvědčí obfusknuté hochy z Microsoftu, aby necpali do češtiny žádné podobné pojmy. Máme jich zejména z angličtiny už dostatek.

19.12.- O ghanduchár od Ishivi kurvisahalíbí.

Britské listy občas přinesou docela užitečné informace. Není to tak dávno, co přinesly recenzi Michaely Černé o knize Jana LUKEŠE: Z KNIŽNICE IŠKOVSKÉ KULTŮRY (O ghanduchár od Ishivi kurvisahalíbí).
Neofazie (dorozumívací kódovaný systém) iškovština (také išhovština, išhi) je produktem schizofrenika Jana Lukeše (1912-1977). (Nezaměňujte s Janem Lukešem (*1950), literárním a filmovým kritikem, editorem a publicistou.) Generování glosolalií i neofazíí se u Jana Lukeše objevovalo v cyklech od dětství až do smrti. Lukeš byl inteligentní, vystudoval medicínu - jako lékař však úspěšný nebyl. Vystřídal několik míst, naposledy působil v Kosmonosích: Záhy po nástupu šokoval personál i pacienty, když si obarvil lékařské pláště luscherovými barvami a oblékal se do nich podle odpovídajích nálad. Růžový si bral, měl-li radost, zelený, měl-li naději, tmavomodrý, byl-li smutný, rudý, byl-li rozvášněn. Během půlročního působení zde zcela selhal. Nakonec se stupňovala jeho paranoidita natolik, že z léčebny uprchl. Je to uváděno jako ojedinělý případ v dějinách českého choromyslnictví, že utekl z blázince lékař a pacienti o tom přišli informovat ředitele. Jan Lukeš byl pak invalidizován. V padesátých a šedesátých letech díky psychoterapeutické podpoře prof. Stuchlíka uspořádal Jan Lukeš své dílo a soustavněji se mu věnoval. Vydával ručně své romány i poezii v sešitové formě na pokračování, sešity pak po pětikoruně Stuchlíkovi prodával. Právě díky prof. Stuchlíkovi se Lukešovy spisy dochovaly.
Celou recenzi knihy našeho českého Tolkiena najdete zde. A knihu samotnou si můžete objednat po internetu zde.

19.12.- Bush chce smrt pro Saddáma.

Má být Saddám Husajn odsouzen k trestu smrti? Ve světě se kolem této otázky rozhořela dramatická diskuse, ve které se střetávají argumenty vysokých politiků i obyčejných lidí. Prezident USA George Bush ve středu prohlásil, že Saddám si zaslouží "nejvyšší trest". Zároveň zdůraznil, že to nebude on, kdo rozhodne o trestu pro Saddáma, ale iráčtí občané. To něco připomíná... Dodal nicméně, že "netrpělivě čeká na proces". Podle britského ministra zahraničí Davida Blunketta prezident Bush svými vyjádřeními jen pokračuje v tom, co zastával jako guvernér v Texasu. Za dobu jeho guvernérství bylo v tomto americkém státě popraveno 152 odsouzenců.
Vypadá to, že by pro Husajna byl býval lepší krátký konec, kdyby američtí vojáci do jeho úkrytu vhodili ten granát, jak to měli nejprve v úmyslu. Přesto je možné, že nebude nakonec popraven pro odpor řady států a politiků. To, že se ho chce Bush rychle zbavit jen podporuje mínění, že USA nemají zájem na tom, aby se proces nějak dlouho vlekl, protože by Saddám mohl příliš mnoho mluvit o americké podpoře, díky které se stal iráckým prezidentem.
Spravedlivější by bylo jej nechat dožít jako sesazeného a pokořeného diktátora a čas od času jej ukazovat v televizi, jak se prochází sám po vězeňském dvoře. Nebo se Američané bojí, že by se Al-Kajda pokusila Saddáma osvobodit a vyvolat protiamerické povstání? To by byl jistě ubohý důvod pro světovou velmoc, nad kterou zatím není.

18.12.- Vláda nepodlehla americkému nátlaku. Budou to gripeny!

Pod Špidlovým rázným velením se česká socialistická vláda rozhodla správně. Byly vzaty do úvahy výhradně technické a objektivní přednosti gripenů proti letadlům F-16. Poslední tečkou bylo tajné předvedení skvělých schopností gripenů, kdy byl předveden neuvěřitelný let ve formaci zvané mezi leteckými odborníky "švédská trojka" a to vše za zvuků známé skladby skupiny ABBA "Money, money, money." Získali jsme tak vlivného zastánce v rámci EU a jasně jsme předvedli, že nebudeme žádnými poslušnými otroky amerického kapitalismu jen proto, že nás milostivě vzali do NATO. Navíc prý existuje tajná doložka připravované mezivládní smlouvy o tom, že nám Švédské království vrátí jistou část kulturních a uměleckých předmětů z tzv.Rudolfovy sbírky, které během třicetileté války omylem Švédové odvezli z Čech poté, co většinu zlovolně ukradli Rakušáci a odvezli do Vídně.
Rozhodnutí ale není definitivní: vláda si chytře ponechala manévrovací prostor a pověřila příslušné ministry, ať zahájí jednání se Švédskem. Do 28. února má ministr obrany Kostelka předat vládě zprávu o tom, jak jednání probíhají. "Do 28. února není dán limit na uzavření jednání," řekl premiér Špidla. Počítá ovšem i s tím, že jednání mohou zkrachovat. "Pokud se nedotáhne jednání do konce, vláda se rozhodne jiným způsobem, a to rozhodnutí jiným způsobem je otevřené," dodal Špidla.
Máme prostě skvělou a mazanou vládu, která se z tohoto obchodu snaží pro nás české daňové poplatníky vyrazit co nejvíce výhod. Sice se na 14 pořízených či pronajatých letadlech nebudeme moci proletět, ale hlavní pro nás bude, že budeme moci klidně v noci spát, zatímco naše nebe bude díky našim penězům bezpečné. Abychom si rozhodnutí naší vlády patřičně užili, zazpívejme si na známou melodii píseň Money money money, ale po česku. Mimochodem, píseň by mohla mít podtitul Zpěv české daňové poplatnice.

PENÍZE PENÍZE PENÍZE
Pracuji celé noci, pracuji celé dny,
abych mohla platit účty, které zaplatit musím.
Cožpak to není smutné?
A přesto to nevypadá,
že by mi zbyla byť jen jediná penny.
To je opravdu zlé.
V mých snech mám plán,
kdybych získala bohatého muže.
Nemusela bych už vůbec pracovat,
jen tak bych se poflakovala a užívala si.

Celý text písně najdete zde.

17.12.- Pokud v tom nejsou úplatky, budou to F-16.

Americký ministr zahraničí Colin Powell telefonoval premiérovi Vladimíru Špidlovi kvůli výběru 14 stíhaček pro českou armádu. Ministrovi obrany Miroslavu Kostelkovi volal ze stejného důvodu náměstek šéfa Pentagonu Paul Wolfowitz.
Odborná komise počátkem měsíce doporučila švédskou nabídku letounů Jas-39 Gripen před čtyřmi dalšími nabídkami, z nich tři byly na starší americké stíhačky F-16. Podle amerického velvyslance v Praze Craiga Stapletona by ale zavedení gripenů do české armády ztížilo její integraci do Severoatlantické aliance a USA by byly zklamány. Velvyslanec totiž naplno řekl: nekoupíte-li americké stíhačky, poznamená to politické vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy.
A teď babo raď. Pokud nechceme zklamat důvěru našeho velkého zámořského bratra, měli bychom koupit stíhačky F-16, asi je jedno, od koho, hlavně že byly vyrobeny v USA. Konec konců se o ukončení poslední světové války zasloužili především Američané, dokonce nás i částečně osvobodili, aby nás potom ponechali ve sféře sovětského vlivu. Švédské gripeny nijak do jediné fungující vojenské aliance nezapadají - těžko říci proč, jsou to ale ti Švédové hlupáci. Pravdou je, že si vždycky příliš hráli na vlastním písečku, ať už šlo o počítače SAAB, automobily SAAB nebo VOLVO. Nekompatibilita a jedinečná nezávislost se jim příliš zalíbila. Dokonce i do EU vstoupili po mnohém váhání až v roce 1995.
Dnes má vláda rozhodnout a bude to výhradně politické rozhodnutí. Možná i trochu ekonomické, protože to vypadá, že by F-16 mohly být ještě o něco levnější. Je v tom ale jeden háček: neshrábnul snad někdo z našich politiků nějaká ta eura za ochotu podpořit nákup gripenů? Podle mého dozajista nikoliv. Protože pokud nejsou Švédové úplní naivkové, pak by nikdy nedávali někomu něco předem. Naše vláda se tak bude moci rozhodnout zcela svobodně. Jen si nejsem jistý, zda jim v tomto ohledu něco nediktuje Socialistická internacionála.

16.12.- Také se někam bezhlavě řítíte?

Podle statistiky ministerstva dopravy je dnes v naší republice vážně poškozeno kolem čtyřiceti procent silnic první třídy. Na opravy chybějí stovky miliónů a kamiónů, které to způsobují, bude stále více a tak se stav silnic v budoucnu ještě zhorší. Po vstupu do Evropské unie bude přes naše silnice projíždět až o pětinu více těžkých nákladních vozidel než dosud. Pro představu: v loňském roce projelo přes české hranice v obou směrech kolem 6,7 miliónu nákladních aut, po úplném otevření hranic od května 2004 to bude podle odhadu ministerstva dopravy nejméně o další milión navíc. V státní pokladně nejsou na tyto opravy žádné peníze. Budou se proto muset zdražit nejen dálniční známky, ale i silniční daň. Uvažuje se i o zavedení poplatků za průjezd silnicemi první, možná i druhé třídy prostřednictvím automatizovaného systému, který by sledoval vaše auto, kudy projíždí. Měsíční faktura bude vystavena rovněž automaticky a dostane se do evidence finančního úřadu. Jak by to bylo s placením zahraničních vozidel není zcela jasné, nejspíše bude muset řidič zaplatit u výjezdu z naší republiky. To ovšem způsobí ještě větší zácpy na hranicích a tak se spíše počítá s existencí jedné dopravní agentury pro celou EU, která by podle jednotné evidence vozidel vymáhala peníze za použití komunikací centrálně ve spolupráci s místními finančními úřady. Kdo zaplatí náklady na hi-tech vybavení a provoz agentury? Můžete hádat třikrát: přece vy.
Je prostě na čase, aby provozovatel osobního i nákladního automobilu zaplatil všechny náklady, které s jeho provozem po silnicích stát má. Zejména u nákladní dopravy to bude mít přímý dopad do spotřebitelských cen veškerého zboží, které se často zcela nesmyslně přepravuje po evropských silnicích sem a tam. Suroviny, místo toho, aby se zpracovaly na místě jejich získání, se převážejí tisíce kilometrů a to se týká i potravin pro přímou spotřebu.
Je zcela zřejmé, že silniční doprava převzala většinu přepravy, kterou před sto lety zajišťovala doprava železniční a koňské potahy. S jedním rozdílem: železnice přepravuje díky kolejím náklad podstatně ekonomičtěji. Náklady na budování železničních tratí a silničních tahů jsou při tom naprosto srovnatelné. A ještě něco: zatímco železniční doprava je dnes relativně ekologická díky elektrifikaci, silniční doprava zamořuje spalinami celá území, o zabetonování rozsáhlých ploch ani nemluvě. Při tom není na obzoru žádné ekonomicky přijatelné technické řešení, které by tuto situaci vyřešilo.
A to vše z jediného důvodu: náklad, který budete dopravovat po železnici, se musí v cílové stanici přeložit na automobil, dnes se totéž musí dělat už i při nakládání, protože dnes se již žádné vlečky do areálů podniků nebudují a veškerá průmyslová aktivita se soustřeďuje kolem dálnic. Překládání zboží nebo surovin je nepraktické, nepohodlné. Pokusy o zavedení kontejnerové dopravy zkrachovaly, s úspěchem je u nás používají jen Vietnamci, jinak se kontejnery prosadily pouze v lodní dopravě.
Můžeme tedy s úspěchem tvrdit, že se nám nepodařilo problém dopravy přijatelně vyřešit a žádné světlo na konci tohoto tunelu není vidět. Koordinace mezinárodní přepravy zboží, potravin a surovin není reálná a tak se na dálnicích potkávají supertěžké a rozměrné nákladní vozy převážející často stejné zboží v opačném směru. Musíme jen tiše obdivovat naše předky, kteří ještě před sto lety dokázali většinu potřebného zboží včetně potravin vyrobit a spotřebovat na nepatrném prostoru odpovídající řekněme rozloze jednoho okresu. Z větších vzdáleností pak dopravovali snad jen uhlí, vápno a petrolej. Rozhlédněte se po svém domově a zjistíte, že váš počítač je z Tajvanu (jeho díly, pochopitelně), nábytek, který jste dovlekli z prodejny IKEA pochází z Rumunska, koberce máte z Německa a i když jezdíte ve voze Škoda, většina jeho dílů pochází rovněž z Německa. Nepočítám televizi, video, fotoaparát či kameru - vše nejspíše z Japonska.
A to je ten důvod, proč budete muset sáhnout ještě hlouběji do své peněženky, či spíše vám tam sáhne stát prostřednictvím daní. Doprava čehokoliv kamkoliv se stala hlavním průmyslovým oborem pro 21.století, oborem, který nic nevyrábí. Náš veliký myslitel Komenský kdysi napsal: "Všeliké kvaltovanie toliko pro hovada dobré jest". Pro nás to platí doslova a Ray Bradbury k tomu dodává: "Chrudošiví jsou borelové..."
A ještě něco: nabourali jste se dnes na neposypané silnici? Skončili jste v příkopě? Uvázli jste v bezvýchodné situaci na dálnici? Budete se divit, ale na železnici se nic z toho nekonalo.

15.12.- Saddámův ubohý konec.

Vládce, diktátor, revolucionář, miliardář, masový vrah, nelítostný panovník nad osudy všech Iráčanů, otec národa, slunce lidu, skončil jako bezbranný, špinavý a zarostlý pobuda v malé díře pod polorozbořenou chatrčí kdesi na iráckém venkově, opuštěný svými lidmi. Neměl v sobě ani tolik odvahy, aby skoncoval se svým životem tak, jak to provedl v podobné situaci jiný diktátor, Adolf Hitler.
Jeho konec se podobá konci jeho "věrné" armády, která se rozplynula jako ranní mlha po prvním úderu. Není v tom ani kousek hrdosti, kterou se Arabové tak rádi pyšní. Zdá se, že jim spíše vyhovuje útočit ze zálohy a pak líbat ruce vítězům v okamžiku, kdy jsou poraženi.
Možná je to ale všechno docela jinak: zajatý Saddám není ten pravý, zabití Saddámovi synové byli jen syny jednoho z jeho mnoha dvojníků - proto ten důkaz pomocí DNA vyšel. Jak skutečně skončil pravý Saddám se nikdy nedozvíme stejně tak, jako nikdy nebudou vypátráni skuteční vrahové J.F.K.
Jak se na to dívá malý český člověk?
Tohle není dobré soudruzi! Saddám, ať byl jakej byl, byl vynikající soudruh v boji proti našemu úhlavnímu nepříteli - USA. Stále jsem však přesvědčena, že tento Saddám je jakýsi urychlený klon, který Američané vypěstovali za použití mimozemské technologie a skutečný Saddám někde v blahobytu spřádá plány proti nepříteli všech pokrokových lidí na celé světě - USA. Nevěřím, že by se nechal chytit v nějaké "netopýří" nebo "pavoučí díře". Náš boj neskončil, vstanou noví bojovníci - u nás například soudruh Zifčák. Rudý prapor zavlaje a 21 století bude patřit socialismu.
[Pramen diskuze na iDNES].

14.12. - Saddám Husajn byl opravdu zadržen v sobotu večer.

Americký generál Ricardo Sanchez na tiskové konferenci tuto zprávu potvrdil včetně provedení testu DNA. Z televizního záznamu bylo patrné, že Saddámovi prohlíželi i chrup pro získání dalšího důkazu o jeho totožnosti. Skrýval se v podzemním úkrytu. Podle Sancheze bylo jeho dopadení výsledkem práce výzvědné služby.
Aktualizováno: neděle 14. prosince 2003, 13:30 SEČ

14.12.- 13.00 CET- CNN: Saddám Husajn zadržen v Tíkrítu?

Podle nepotvrzené zprávy z Iráku byl zadržen bývalý irácký vůdce Saddám Husajn. Zpráva vydaná agenturou IRNA se odvolává na vyjádření předsedy kurdské strany PUK Džalála Talabáního. Podle něj byl Saddám Husajn zatčen ve svém rodném městě Tíkrít. Americké ministerstvo obrany ale odmítlo tuto zprávu potvrdit. Pokud by byl někdo, který by mohl být považován za Saddáma Husajna, musela by být jeho totožnost potvrzena pomocí testu DNA porovnáním s výsledky testů jeho synů, kteří byli v Iráku dopadeni a zabiti. Britský premiér Blair ale zatčení Saddáma potvrdil.

12.12.- Bude se elektrický miniautomobil prodávat i u nás?

Indický elektrický automobil značky REVA získal certifikát Evropské Unie povolující export do všech států unie od ledna 2004. Dvoudvéřový automobil na elektrické baterie byl uveden do provozu před dvěma roky poté, co byl sedm let testován. V Indii sa cena auta pohybuje okolo 5 690 USD, v Evropě se očekává cena až o 30 % vyšší s ohledem na ceny konkurenčních značek. Provozní náklady by měly být šestkrát nižší než u benzinových či naftových motorů. Automobilka doufá v prodej až 100 tisíc automobilů ročně. Zatím prodává na trzích v Indii, Nepálu a na Maltě. Vozy se testují v Číně, Hongkongu, USA a ve Švýcarsku.
Automobil je dvoudvéřový a v základní verzi je určen pro dva dospělé a dvě děti nebo zavazadla. Zadní okno je otvírací. Maximální rychlost je 65 km/hod, nabití baterií na 80% kapacity se zvládne za 2.5 hodin, na 100% za 6 hodin, životnost baterií je 40 000 km / 3 roky. Dojezd na jedno nabití je 80 km po městě. Rozměry: délka 2638 mm, šířka 1324 mm, výška 1510 mm. Radius otáčení je jen 3505 mm.
Podrobnosti a rozsáhlou obrazovou galerii najdete na adrese http://www.revaindia.com

11.12.- Sexuální obtěžování neprošlo v senátu.

Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu Zákoníku práce, která má skoncovat s takzvaným řetězením pracovních smluv na dobu určitou. Senátoři při projednávání novely ale diskutovali hlavně o definici sexuálního obtěžování, která měla být do Zákoníku práce nově začleněna. Senátoři nakonec z novely navrhli vypustit definici toho, co by mohlo být hodnoceno jako sexuální obtěžování a nepřímá diskriminace. Senátor ODS Jaroslav Kubera se vyjádřil jasně: "Nemohu podpořit touhy nikdy neukojených feministek, kterým žádné sexuální harašení nehrozí." Obavy senátorů se v debatě točily hlavně kolem obav z laviny žalob. které by mohly po schválení zákona následovat. Senátoři namítali také proti paragrafu, který stanovoval, že důkazní břemeno by leželo na obviněném, který by musel dokázat, že se žádného obtěžování nedopustil.
Nyní bude záležet na Poslanecké sněmovně, co se s pasážemi o sexuálním obtěžování stane.
Pokud by měly být u nás nastoleny poměry jako ve Spojených státech, mají se naše soudy na co těšit. Víte, proč Američanky odmítají, aby jim muži dávali přednost ve dveřích? Nechápete proč? Je to přece jasné, právě při této příležitosti má muž možnost si důkladně prohlédnout ženin zadek. Tedy podle amerických feministek. Zřejmě si to chtějí užívat samy a raději si prohlížet zadky Američanů.
Při této příležitosti nemohu než doslova odcitovat svůj článek na toto téma. Pochází z roku 2001, kdy se téma sexuálního obtěžování, či jak to přeložil spisovatel Škvorecký "sexuálního harašení", což se mu dnes vytýká, protože prý to celé poslal do zóny spíše komické.

Harašení po česku.
Naše společnost se prý během příštích deseti let zásadně změní. Ženy se začnou tvrdě bránit proti sexuálnímu obtěžování. To přinese dosud neznámé napětí mezi muži a ženami zejména na pracovištích. České ženy se totiž doposud proti sexuálnímu, či špíše erotickému obtěžování nijak výrazně nebrání. Údajně prý proto, že mají strach. Ovšem podle průzkumů je nejčastěji sexuálně "nenapadají" jejich šéfové, ale spíše jejich kolegové.
Ve smíšených pracovních kolektivech v Česku je docela běžné, že muži s ženami nezávazně žertují na erotická témata a při různých příležitostech se jich někdy i snaží dotýkat i na choulostivých místech. Jsou to ovšem právě ta místa, které příroda pro ženu vymyslela jako lákadla pro ulovení sexuálního, případně celoživotního, partnera. Reakce mužů na velký výstřih s patřičnou náplní, obdiv vyjádřený oblým lákavým křivkám ženského těla, snaha o fyzický kontakt je naprosto přirozená a lze s úspěchem tvrdit, že si prostě muži nemohou pomoci. Zvláště, když se žena brání jen chabě, její "ne" se pak obecně považuje spíše za souhlas, za vybídku k pokračování. Když se i dále žena nepříliš důrazně brání, je to považováno spíše jen za zdráhání, za postoj, který má naznačit, že není snadno dosažitelná, ale že by ráda kontakt navázala.
Je to přírodní mechanizmus směřující také k vyvolání soupeření mezi nápadníky. Cílem je vybrat toho nejkvalitnějšího partnera pro početí potomstva. Lze s úspěchem tvrdit, že když žena přestává být cílem erotických narážek mužů a pokusů o sexuální kontakt, že taková žena se cítí jako méněcená a svým úspěšnějším soupeřkám to "obtěžování" ostatních mužů závidí. Většinou přitom vůbec nejde o snahu docílit skutečného sexuálního styku, ale jen o nezávazné žertování, které často samy ženy vyprovokují ve snaze si ověřit, zda je o ně ještě stále zájem, zda jsou, jak se říká, žádoucí. Tento test si dělají i vdané ženy zejména proto, že doma postrádají výraznější zájem jejich partnera a nejsou si jisté, zda je to jen zevšedněním jejich erotického vztahu nebo zda na tom nemají samy určitý podíl viny. Taková žena je v pracovním kolektivu mnohem "zábavnější" než doma, kde musí s manželem řešit spoustu nepříjemných problémů vyplývajících ze společného ryze praktického života, z výchovy dětí, z nedostatku peněz.
Je tedy především na ženách, zda se budou chtít sexuálního obtěžování zbavit. Žádný muž se nebude pokoušet obtěžovat ženu, která nebude do svého okolí vyzařovat onu testující sexuální energii. Stačí nenosit tričko s výstřihem bez podprsenky, vzít si delší sukni, méně se malovat a tvářit se nepřístupně. Zdržet se alkoholu na firemních večírcích nebo se jich nezůčastňovat vůbec. Pokud to nepomůže, stačí muži naznačit, že o takového chcípáčka jako je on nemáte zájem. Fackování bych nedoporučoval, taková facka může dokonce vyvolat u obou partnerů erotický výboj, který by situaci dovedl do úplně jiných masochistických konců. Pokud budou ženy důsledné a přestanou se třeba sexuálně nabízet svému okolí, přestanou je muži obtěžovat.
Jestliže se ale budou ty odvážnější bránit i soudní cestou, může to skončit tím, že se muž v naší společnosti bude bát za pár let na ženu jen pohlédnout, otevřít jí dveře, natož na ní promluvit či jí pomoci do kabátu, vzít za ruku či dokonce za rameno. Přestane se i tančit s neznámými ženami ve společnosti, protože neúmyslný kontakt mužovy ruky s jejím nedotknutelným pozadím by mohl znamenat trestní stíhání končící značnou finanční pokutou za takovou zvrhlost páchanou přímo na veřejnosti. Mladí, do života vstupující muži tak ale přijdou o možnost vkročit do světa erotiky a sexu za pomoci zkušených žen, o možnosti najít si na pracovišti celoživotní partnerku ani nemluvě.
Musím se přiznat, že v takovém světě bych ani náhodou nechtěl žít, i když už to sbírání zkušeností mám dávno za sebou. Doufám, že i všechny žádoucí české ženy by se něčeho takového nechtěly dožít. Samostatná přitažlivá žena, vycvičená v kurzech asertivity si přece s chlípným, pro ni zcela nepřitažlivým odporným otrapou dokáže poradit na první pokus i bez pomoci našich přepracovaných soudních orgánů. A ty nepřitažlivé, nežádoucí ženy neměly se sexuálním obtěžováním žádné problémy ani v minulosti.
I když právě o nich pan doktor Plzák praví, že není ženy, která by nemohla přilákat muže na svůj med. Jen musí najít toho pravého trubce. A mohu vám, milé ženy, potvrdit, že muži těmi trubci bývají docela rádi a většinou i celý život. Tak jim proboha ponechte alespoň iluzi erotického kontaktu při nějakém tom harašení po česku a nežeňte je k soudu.
[Jan Bílek, 9.8.2001]

10.12.- Kožený je pašák, sláva mu, hurajdá!

Viktor Kožený, bývalý šéf Harvardských investičních fondů, který čelí trestnímu stíhání v České republice i ve Spojených státech, dnes zveřejnil název strany, s níž chce kandidovat do Evropského parlamentu: Viktor Kožený - Občanská federální demokracie (OFD). Kožený chce ve volbách do Evropského parlamentu příští rok v červnu kandidovat pod heslem "Muž, který mění svět, a jistota lepšího života". "Prostřední slovo v názvu, federální, je klíčové, protože vidíme federalizaci Evropy jako klíč k prosperitě a renesanci našeho kontinentu," dalo vědět do své rodné vlasti jeho veličenstvo Kožený z Baham, kde žije v poslední době v nedobrovolném exilu jako občan Irské republiky z obav ze zatčení na základě mezinárodního českého i amerického zatykače.
Kožený prohlásil, že jako občan Irska má občanství Evropské unie, a tak údajně nepotřebuje žádné povolení, registraci své politické strany považuje za formalitu. Nutnou tisícovku podpisů sežene snadno pomocí nějaké obchodní firmy. Ještě do Vánoc hodlá sesbírat podpisy občanů a do Nového roku prý podá ministerstvu vnitra žádost o registraci své nové strany.
Na první pohled to vypadá, že by měl Kožený především navštívit psychiatra, protože mu z té samoty v jeho paláci na Bahamách začíná hrabat. Je to ale sebevědomý a hlavně drzý chlapík, který sází na pravdivost českého přísloví, že lepší je drzé čelo než poplužní dvůr. I když má vlastně oboje. Jen se obávám, že dnes přece jenom nejsme ve století pirátů, kteří zakládali většinu amerických bank a obchodních společností, z nichž většina stále ještě skvěle prosperuje. Dokonce banka J.P. Morgan je poradce české vlády pro privatizaci Českého Telecomu, kterému navíc půjčila peníze pro nákup akcií Eurotelu.
Na tyhle hochy ale Kožený nemá. A tak se stane jen mezinárodním symbolem zpackané (záměrně či z neschopnosti autorů?) české privatizace, při které skončila značná část národního, nebo chcete-li státního majetku v zahraničních bankách. A ještě stále končí. Podobné mistry "podnikání" ale dnes najdete nejen u nás. Vyučili se totiž všichni někde v zahraničí - dříve se tomu říkalo "přebírat zahraniční zkušenosti. Stačí se například podívat do Itálie, jak to dělá Berlusconi. K tomuhle vzoru ale Koženému chybí ještě hodně: především soukromá televize, významný fotbalový klub a soukromá korupční síť, která by sahala hlavně mezi soudce a politiky.
Podivná je jedna věc: naše media včetně těch veřejnoprávních jeho současné snahy nijak nekomentují, ba spíše mu dělají neplacenou reklamu. Jakoby se jejich majitelé a provozovatelé obávali, že by se snad Koženého bahamské sny mohly stát skutečností.

10.12.- Jezdíte také v obci rychle?

Britský ministr dopravy Alistar Darling nařídil minulý týden tamní policii, aby před řidiči neskrývala radary měřící rychlost. Svůj smysl, tedy varovat před rychlou jízdou, plní podle něj jen tehdy, pokud jsou dobře viditelné. "Nechceme vaše peníze, chceme vás udržet na živu," vzkázal ministr Britům v listu The Times.
Naše policie si spíše libuje ve skrývání radarů a následném lapání provinilců. Jen zlínská policie, která na svých internetových stránkách zveřejnila údaje o všech svých čtyřech automobilech s radary včetně poznávacích značek.
Jel jsem tuhle v Praze Dejvicích takovou tou běžnou rychlostí, která nebyla úplně košér. Nohu z plynu mě zcela automaticky přiměla sundat světelná tabule stojící na kraji silnice, která mě lakonicky oznamovala, že jedu rychlostí 58 km/hod. Opravdu nelžu, jel jsem tak pomalu, protože jsem právě zahnul na hlavní. Tyhle tabule jsou asi dost drahé, ale domnívám se, že účinkují docela spolehlivě. Za mnou se v poklidu táhnul štrůdl ostatních řidičů, kteří byli tak jako já alespoň na chvíli pacifikováni ve své snaze dostat se někam co nejrychleji. Jak jistě znáte, téměř každého řidiče se za volantem zmocňuje jakýsi druh amoku, dostat se z bodu A do bodu B pokud možno ihned, nejlépe nadsvětelnou rychlostí. Jízdu samotnou chápe řidič jako ztracený čas, zvláště když je dnes zakázáno během jízdy vést obchodní a jiná důležitá jednání po telefonu :) Přesto se pokouším na sobě pracovat a občas sám sebe přesvědčím, že nikam nepospíchám a že předepsaná rychlost je to nejkrásnější pro poklidnou jízdu po městě spojenou s příjemnými vizuálními zážitky. Stávám se ale okamžitě brzdou dopravního ruchu a jsem permanentně předjížděn. Běda, kdyby mě snad napadlo jet v levém pruhu, to bych byl asi brzo sestřelen některým spěchajícím řidičem, kterého moje počínání přivedlo na pokraj amoku.
Ptáte se, jaké je východisko z této situace? Světlem na konci tunelu může být jedině v autech povinně nainstalovaný omezovač rychlosti, který by řízen pomocí GPS rozhodoval na řidiči nezávisle o tom, jakou maximální rychlostí může jet podle toho, zda se nachází ještě v hranicích města či jiné obce. Pak bychom se mohli dopouštět jen přestupků proti nařízené 30 či 40 km rychlosti, případně 130 km na dálnicích. Ale i tam se chystá zavedení automatického placení daně za používání dálnic a silnic první, možná dokonce i druhé třídy, takže by se to dalo snadno spojit dohromady.
Pro realizaci mé geniální myšlenky chybí jen jedno: ty omezovače rychlosti v automobilech. Nic není ale ztraceno: je tu naděje, že se toho dočkáme, jakmile to nějakého úředníka v Bruselu napadne. Do té doby by se mohly řidičům předepisovat zdarma nějaké uklidňující tabletky, jejichž pravidelné užívání by kontrolovala policie.

9.12.- Chcete si koupit k Vánocům digitální foťák?

Jeden vám bez uzardění mohu doporučit: NIKON Coolpix 885. Jeho původní cena při zavádění na trh v roce 2001 byla kolem 29.990 Kč bez DPH. Dnes se doprodává za pouhých 8690 Kč včetně DPH! Jeho technické parametry jej předurčují jak pro amatéry, tak i pro profesionály: využité pixely: 3,21 miliónu, velikost obrazu: plný formát (2048 x 1536 pixelů), XGA (1024 x 768 pixelů), (640 x 480 pixelů), volitelné velikosti režimu Small Picture (640 x 480, 320 x 240, 160 x 120 nebo 96 x 72 pixelů). Objektiv: velice ostrý trojnásobný zoomový objektiv Nikkor, f = 8 - 24mm, (ekvivalent u 35mm filmu 38 - 114mm), f/2,8 - 4,9, devět prvků v osmi skupinách, čtyřnásobný digitální zoom 20 kroků po 0,2x. Režimy ostření: kontinuální autofokus (pokud používáte monitor), jednotlivý autofokus, manuální (49 kroků s potvrzením ostření). Ukládání záznamů: komprese: JPEG: faktory FINE cca 1, NORMAL cca 1/8, BASIC Cca 1/16, TIFF-RGB: HI - nekomprimovaný, MOV: Quick Time - video záznam 320x200 pixelů. Citlivost: ESO ekvivalent 100, 200, 4OO. Rozhraní: USB 1.1, video výstup: nastavitelný, NTSC a PAL, napájení: jedna dobíjecí lithionová baterie EN-EL1 s životností 90 minut při pokojové teplotě. Rozměry (Š x V x H): cca 95 x 69 x 52mm. Příslušenství v ceně: popruh, krytka objektivu, video kabel, 16MB CompactFlash karta, USB kabel, nabíjecí baterie EN-EL1, nabíječka, software pro stahování obrázků Nikon View 4. A také úplný dobře přeložený rozsáhlý český manuál. Na internetu je o něm řada článků, nabídek i recenzí. Stačí si zadat hledání "Coolpix 885". Vybíral jsem při rozhodování, co v kategorii 3 MPX koupit ze tří značek: NIKON, Olympus a CANON - to kvůli tomu sklu, které je na celém foťáku stále to nejdůležitější. Takový CANON Digital Ixus II by byl možná lepší, hlavně pro svoji velikost, či spíše malost. Ale ta cena je o dost vyšší.
Na ukázku několik fotek, které jsem právě pořídil. Ty zvětšené jsou v maximálním možném formátu 2048 x 1536 pixelů, nastavená kvalita na střední hodnotu NORMAL, takže mají 1,5 - 1,9 MB (kdo jste připojeni přes telefon, tak to stahování raději nezkoušejte). Žádné slunce, zimní pošmourno. O tom, že se z takových fotek dají udělat zvětšeniny až do A4 bez problémů není pochyb.

8.12.- Ještě nemáte zimní pneumatiky?

Sice neuveřejňuji neplacenou reklamu, ale v tomto případě udělám výjimku pro ty, kteří zaváhali a ještě nemají zimní pneumatiky. Sídlem firmy Pneu MAX je Opava a pro toto město mám totiž slabost: pochází odtud moje žena. Cituji z jejich nabídky na pneu 185/60 R 14 tl LI/SI:
Uvedené ceny jsou včetně DPH, většina zboží je skladem, k odeslání ihned, pneu mino skladové zásoby je možno dodat do 3 - 4 dnů. Doprava zdarma, zajišťuje zásilková služba PPL, platba dobírkou při předání zboží.

• Protektor TS 780 82 T 1004,-
• Akční nabídka pneumatik 82 T 1359,-
• Falken HS435 82 T 1478,-
• Barum Polaris 2 82 T 1570,-
• Kléber Krisalp HP 82 T 1623,-
• Fulda Montero 82 T 1653,-
• Firestone Winterhawk 82 T 1663,-
• Uniroyal MS Plus 5 82 T 1816,-
• Dunlop SPWintersportM3 82 T 1868,-
• Bridgestone Blizzak LM 18 82 T 1958,-
• Pirelli W190 SnowSport 82 T 2129,-
• Goodyear UG 6 82 T 2328,-
• Michelin ALPIN A2 82 T 2337,-
• Continental TS 780 82 T 2342,-
• Toyo S 941 82 H 1652,-
• Fulda Supremo 82 H 2083,-
• Firestone FW930 82 H 2122,-

Na pneumatiky značky Barum je poskytována slevy 3% a na pneumatiky letní rovněž. Kontakt: Karin Mendlová, Pneu MAX, www.jdi.na/pneu, Fügnerova 13, 747 05 Opava, IČO: 429 49 742, DIČ: 384-7208255417, e-mail: pneu@jdi.na. Objednávky telefonem na číslech 603 253 535 nebo 603 245 372

Zajímavá je na jejich nabídce nejen cena pneumatik, ale i to, že je doprava zdarma, což nebývá pravidlem při nákupech přes internet. A kupujte raději pneumatiky nové, nikoliv protektorované. To vám doporučuje devět z deseti zkušených řidičů. Velice dobré jsou ty Polaris 2 od Barumu - podporujte domácího výrobce!