18.7.- Nepřítelem našich zemědělců je počasí.
Současné sucho je po loňských povodních a následně zimě s velkými výkyvy teplot příčinou očekávaného poklesu výnosů z jednoho hektarů, podle lokalit může podle zemědělců jít až o 30 procent. Český statistický úřad je větším optimistou, ale i tak očekává pokles produkce základních obilovin oproti roku 2002 o 8,8 procenta.
Naši zemědělci jakoby ignorovali jeden zeměpisný fakt: Čechy a Morava včetně Slezska jsou střechou Evropy. Na našem území máme jen tu vodu, která spadne shůry. Je to vždy voda, která pochází z Atlantického oceánu. Částečně si to uvědomují pěstitelé zeleniny, kteří mohou v případě potřeby svá pole zavlažovat uměle. Vodu ale berou v naprosté většině případů z vodních toků, kde jí právě v době sucha bývá pomálu. Naše přehrady byly vystavěny výhradně pro potřeby energetiky pro vykrývání špiček v odběru elektrické energie nebo jako zdroje pitné vody pro rozsáhlé městské aglomerace. Rybníky slouží zase jen pro chov ryb a spolu s přehradami se starají o zatápění lidských obydlí při povodních nebo přívalových deštích.
Pěstitelům obilnin, kteří se nechtějí smířit s kolísáním úrody nezbývá nic jiného, než začít budovat vlastní systémy vodních nádrží a závlah. Kdyby jste například v Číně řekli zemědělci, že má s dodávkou vody na svá pole rýže spoléhat na přírodu, nejspíše by vás měl za blázna. Celé jejich zemědělství se točí kolem umělého zavlažování, a to je v případě rýže nutné zajistit trvale. Pěstitelé namítnou, že umělá závlaha znamená vícenáklady za provoz čerpadel a navíc se i u nás za vodu platí, nebo se platit bude. Zapomínají na to, že voda, jak známo, teče sama z kopce a ta, co naprší na jejich pole, je zadarmo, pokud si ji uschovají pro horší časy ve svém rybníku. Dnes se i v období sucha voda z přívalových srážek polnostmi jen prožene, nadělá škodu na polích i ve vesnicích a zmizí tam, odkud přišla: v moři.
Zemědělství je přece podnikání stejné, jako každé jiné. Stavaři jsou také závislí na počasí, jejich největším nepřítelem je pro změnu zima. A přece nežádají od státu (rozuměj od daňových poplatníků) dotace pro nelítostný boj s přírodou. Možná by bylo účelnější leckde si vzít půjčku na stavbu skleníků místo půjčky na osivo a hnojiva a začít pěstovat českou zeleninu místo té dovážené, kterou kupujeme ve všech těch zahraničními majiteli ovládaných super a hypermarketech.
16.7.- Jste pedofil/pedofilka? Vzhůru do Vatikánu!
Nebo na Maltu. V obou těchto ministátech je totiž spodní hranice pro sexuální aktivity pouhých dvanáct let. Pavel Opočenský by se měl proto co nejrychleji přesunout nejlépe do Vatikánu. Tam by si mohl užívat s dvanáctiletými holčičkami nebo chlapečky dle libosti. Možná, že by se tam mohl proslavit i jako sochař. Papežové rádi podporovali umělce a jak je vidět z jimi zavedených zákonů, měli pochopení i pro jejich poněkud netradiční sexuální sklony. Řada z nich si ostatně na podobné zábavy potrpěli též. To bylo ovšem už velice dávno, dnes je tam jistě morálka na dokonalé úrovni. Ovšem zákon z těch dávných dob zůstal, byla tu řada racionálních důvodů jej ponechat v platnosti. Bez takto liberálních zákonů by například bylo lidstvo připraveno o řadu významných uměleckých děl, kterých jsou katolické chrámy a papežský palác plné.
Naši zákonodárci by s tím měli také něco udělat. Vždyť se tak připravujeme o vznik dalších hodnotných uměleckých děl. Přece staré české přísloví praví: čím větší inteligent, tím větší prase.
15.7.- Další tahání peněz z kapes občanů.
Spoluúčast na zdravotní péči a lécích do souhrnné výše 2000 korun ročně by si lidé měli platit sami. V této částce by byly vedle doplatků na léky také poplatky za recept a návštěvu lékaře či pobyt v nemocnici. Po jejím vyčerpání by byla péče zdarma.
"Není to v rozporu se sliby ČSSD, protože to bude vůči občanům sociálně citlivé," prohlásila ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD). Děti do 18 let by totiž neplatily nic a lidé v tíživé sociální situaci by mohli požádat o proplacení částky. Nejspíš podáním uctivé supliky s vyčíslením majetkových poměrů včetně dětí a vnuků. Státní úředníci by pak milostivě posoudili, zda občanovi prominout "zdravotní" poplatek do bezedné socialistické vládní pokladny.
Součková počítá s tím, že spoluúčast pacientů stoupne do několika let z 8,6 procenta na 15, průměr Evropské unie se pohybuje kolem 25 procent.
Nadměrnému čerpání péče chce zamezit například tím, že by se platilo za recept. Lidem by se vyplatilo koupit si levný lék, například paralen za desetikorunu, než chodit pro recept zatížený dvacetikorunovým poplatkem. Systému by to prý přineslo úsporu ubohých 69 milionů ročně. Kdyby si lidé platili léky do ceny 50 korun, systém by uspořil 1,8 miliardy za rok, které by mohl rozfofrovat dle libosti. Především by se ale musely použít na administrativní náklady spojené s vyřizováním žádostí o vrácení peněz, tedy na platy dalších státních úředníků. Zde mám jeden iniciativní návrh: za podání žádosti o navrácení zdravotního poplatku by se musel zaplatit manipulační poplatek řekněme dvacet korun!
Z celého návrhu, který nejspíše v parlamentu neprojde, vyčuhuje zcela jasně jedna snaha: nesnížit zisky farmaceutických firem a ušetřit přitom čerpání nákladů ze zdravotního pojištění. Tyto peníze by se pak mohly použít na uklidnění zdravotnického personálu včetně lékařů, kteří by byli rádi placeni stejně, jako v západních státech unie bez ohledu na fakt, že platy našich občanů včetně důchodů jsou několikanásobně nižší.
Místo, aby se ministerstvo zdravotnictví zaměřilo na fakt, že se z lékařů stali reklamní a v řadě případů i prodejní agenti výrobců a distributorů léků, snaží se vytáhnout další peníze z kapes občanů. Přitom se u nás platí jedno z největších zdravotních pojištění na světě. S těmito penězi však vláda, ředitelé nemocnic a lékaři zacházejí, jakoby by byly jejich vlastní, či spíše, jakoby je našli někde na ulici a honem je utíkali rozfofrovat do nějakého baru nebo herny.
Pokud chce vláda ušetřit peníze zbytečně utrácené za nepotřebné léky, pak ať sníží zdravotní pojištění, zvýší důchody a zavede ony manipulační poplatky. Jedině taková reforma by byla sociálně spravedlivá, soudruzi vládní socialisté.
Nápady ministryně zdravotnictví jsou v těchto souvislostech jen dalším hřebíkem do rakve ČSSD. Naše vláda tak opět prokazuje, že je opravdovou vládou sebevrahů, či spíše vrahů své strany. Přes hromadný neúspěch na všech stranách se ale drží křečovitě vlády. Tedy svých koryt.
13.7.- Pravicové spiknutí v Evropě?
Šéfové tři pravicových stran Velké Británie, České republiky a Polska v Praze jednali o tom, jak čelit
federalistickým představám o pojetí EU. Diskutovali rovněž o evropské
ústavě, o institutu evropského prezidenta a o evropské zahraniční
politice. Šéf konzervativců Velké Británie Iain Duncan Smith citoval při této příležitosti slova prezidenta Václava Klause: "Víme, co to je, ztratit suverenitu a čekat na rozkazy přicházející že vzdáleného města."
V Grandhotelu Pupp v Karlových Varech šéf britských konzervativců
poobědval s českým prezidentem Václavem Klausem a předsedou ODS Mirkem
Topolánkem. "Chtěli
bychom posílit národní demokracie oproti tomu obrovskému superstatu a
jeho velké byrokracii," řekl Smith po schůzce s Klausem. Smith se netajil názorem, že britským konzervativcům je velmi blízký Klausův pohled na evropskou integraci.
Václav Klaus se vyjádřil zdrženlivěji. Podle něj je rozdíl mezi koncepci
evropské integrace a koncepci evropského sjednocování spojeného s
byrokratizaci. Zatímco proces evropské integrace Klaus považuje za
přirozený a nevyhnutelný a účast ČR v něm za užitečnou, proces
sjednocování Evropy směřuje zejména k přenášení kompetencí z národních
státu na evropskou byrokracii a na Brusel. "Jsem přítelem
integrace, ale nejsem přítelem sjednocování a byrokratizace," zdůraznil
Klaus.
Jedná se o zřejmý pokus pravicových opozičních stran zvrátit současný pochod Evropy směrem k socializmu se všemi atributy centralizace moci. Vládnoucí socialistické strany Německa a Francie se pokoušejí podrobit si Evropu. Němci využívají rivalitu mezi Francií a Velkou Británií ke svému plánu vytvoření velké říše, která by sahala od Atlantiku až po Ural. O přízeň Ruska soutěží s Američany a zdá se, že se jim daří. Má to snad být splnění velkého snu Hitlera, Stalina nebo de Gaulla vytvořit jeden socialistický superstát cestou pomalé nenápadné bruselské byrokratizace s postupným odebíráním pravomocí národním státům? Cílem, o kterém se zatím nemluví, je i budoucí vystoupení států EU z NATO a vytvoření silné společné unijní armády, která by konečně nahradila americkou armádu v roli hasiče ozbrojených evropských konfliktů.
Itálie hraje tradičně vyčkávací roli. Na Němce nemají z druhé světové války dobré vzpomínky: nejprve si s nimi hráli hru na spojenectví, pak je zradili a po válce se vrhli s nadšením do náruče Američanů. Půjdou s tím, kdo bude silnější a z kterého budou mít větší prospěch. Jakou kartu bude hrát Polsko, není jasné. Poláci se potácejí mezi pravicovějším katolicismem a levicovým národním socialismem. Půjdou s tím, kdo jim dá víc a zachrání polské zemědělství.
A s kým půjdeme my? Socialisté, kteří jsou právě u vlády, neslaví žádné velké úspěchy. Preference ODS roste současně s nezaměstnaností a prezident Klaus je čím dál, tím více oblíbený. V každém případě dal společně s ODS najevo, že je proti federalizovanému evropskému státu a opakovaně ukázal, že jako prezident se bude výrazně podílet na domácí i zahraniční politice. Je proti antiamerikanismu i když Američany nemá nijak v oblibě. Jsou mu ale milejší, než Němci nebo Frantíci. Snad právě proto, že jsou až za mořem. Česko si tak bude i nadále hrát svoji oblíbenou roli chytré horákyně.
Text Pražské výzvy:
Rozšíření EU o nové členské země přivedlo evropské národy na novou dějinnou křižovatku.
Jedna cesta směřuje k umělému, centralistickému a federalistickému evropskému superstátu, vytvořenému pro byrokraty a politiky, ne pro občany.
Druhá cesta vede k vzájemné a dobrovolné spolupráci suverénních národů v oblastech společného zájmu, zarámované jednotným ekonomickým prostorem, společným trhem a svobodným obchodem.
Evropské národy potřebují vzájemný respekt k národním odlišnostem, k národním demokratickým tradicím a ke specifickým národním zájmům. Potřebují dostatečný pružný rámec evropské spolupráce založený na konsensu demokratických národních států, a ne další posun v rovnováze sil, jak směrem od evropských národů k odcizeným nadnárodním institucím, tak mezi národy.
Evropské národy nepotřebují smlouvu - ať již se jmenuje Ústava nebo ne - stlačující všechny evropské země do jednoho ekonomického, politického a právního rámce. Bohužel, přesně tam však směřují výsledky Konventu o budoucnosti EU. Proto je třeba podrobit je jedinému spolehlivému testu - lidovému hlasování, referendu.
Základem spolupráce mezi evropskými národy by měly být smlouvy uzavřené mezi suverénními státy a legitimita Evropské unie by měla být odvozena pouze od těchto smluv.
Je třeba, aby politické síly, které sdílí tuto vizi, ji uměly společně podpořit a prosadit.
Za ODS Mirek Topolánek, za britské konzervativce Iain Duncan Smith a polskou stranu Právo a spravedlnost Ludwik Dorn.
13.7.- Bydlíte v paneláku? Pak se vás to týká.
Na regeneraci panelových sídlišť by v roce 2004 bylo podle ministerstva
pro místni rozvoj potřeba vydat zhruba 400 milionu korun. V letošním roce na regeneraci sídlišť ministerstvo nezískalo žádné finanční zdroje. Stejná částka, tedy zhruba 400 milionů korun, by se měla v příštím roce vydat na havarijní opravy panelových domů (???!). V republice je na 1,165 milionů panelových bytů a odhaduje se, že si opravy vyžádají celkově 300 az 400 miliard korun. Podle některých
odborníků bude trvat až 20 let, než se bytový fond dostane na úroveň Evropské unie.
400 milionů na opravy paneláků vystačí maximálně na nějakých 40 - 50 domů! Jen výměna dřevěných oken na jedné fasádě v domě s 32 byty přijde na 1 milion! Směšnou částku, kterou chce ministerstvo vydat za rok, má zřejmě pokrýt pouze úroky z půjček, které si družstva vlastníků bytů hodlají vzít na opravy. Praxe je ale zcela jiná: tam, kde jsou paneláky již privatizovány a vlastníci bytů je po dobu deseti let splácejí, se řada těchto nových družstev nebo s.r.o. snaží o opravy vlastními silami. Velkou šancí jsou prodeje bytů těch nájemníků, kteří se k privatizaci nepřipojili a jejich byty je možné prodávat za tržní ceny. Navíc se ukazuje, že když vlastníci platí nájemné na současné regulované úrovni, dá se na fondu oprav ušetřit tolik, že se během 4-6 let podaří dům dát do pořádku. Znamená to generálku výtahu, oprava či výměna střešní krytiny, oprava nebo zateplení fasád včetně výměny oken. V řadě případů majitelé bytů zaplatili i mimořádné příspěvky ve výši několika desítek tisíc korun, zejména tehdy, kdy se očekávají úspory na vytápění: zateplení fasády a především výměna oken, kde dochází k největším ztrátám. Veškerou údržbu uvnitř bytu si pak hradí vlastník bytu včetně reinstalace elektrické instalace. Stačí se podívat na některá pražská sídliště, ve kterých začínají zářit některé domy novotou. Rovněž probíhá ve značném počtu panelových bytů rekonstrukce zejména koupelen, WC a kuchyní. Taková obnova bytu přijde na 80 - 150 000 podle rozmachu, s jakým se do toho majitelé pustí. Zabezpečení bytu proti zlodějům přijde pak na dalších 10 - 15 000 kč za nové bezpečnostní dveře a případně alarm.
Jedno je jisté: dřívější komunistická správa bytového fondu v podstatě jen vybírala nájemné a domy chátraly. Dnes tomu začíná být naopak, spoluvlastníci si poradí i s neplatiči, kteří proti sobě nemají jen anonymní úřad či obecní úředníky, ale velice skutečné rozčílené spoluobyvatele domu. Pokud některé obce ještě byty neprivatizovali ve snaze si uchovat poslední zbytky moci nad občany-nájemníky, chovají se jako spolek pitomců, kteří si jen přidělávají starosti. Nejpitomnější z nich se pak snaží byty prodat za nesmyslné částky blížící se tržní ceně bytů na volném trhu. Nájemníci nejsou byty schopní zaplatit a domy pak končí ve vlastnictví spekulantů, kteří se snaží dům dále prodat. Výsledkem je další chátrání domu, neplacení dodavatelům za vodu, kanalizaci, teplo, plyn a odvoz odpadků. Končí to u soudů, které jak známo nejsou schopné občanskoprávní kauzy vyřešit dříve než za čtyři roky, pokud se vůbec podaří podařeného majitele domu k soudu dostat. Račte se proto, soudruzi a páni státní a obecní úředníci, zbavit všech bytů. Snad kromě těch bez teplé vody a ústředního topení, připravených pro těch pár nepřizpůsobivých občanů, kteří si svoje byty nekoupí.
11.7.- Ještě nemáte přišroubovanou poznávací značku na autě?
Vyrážíte na dovolenou a máte obavu z pokutování? Ačkoli zákon o technických podmínkách provozu na pozemních komunikacích platí už od 1. července roku 2001, mnozí z nás se až v poslední době dostávají do situace, kdy je jim policistou vyčítáno, a případně jsou pokutováni, že nemají přišroubovánu tabulku poznávací značky šrouby bílé barvy. Většina nových vozů má značku jen zaklapnutou do rámečku, ze kterého ji zloděj snadno vyjme během pár sekund. I když zákon platí, neznamená to, že musí mít značku přišroubovanou každý. Jsme přece v Kocourkově s tureckým hospodářstvím. Pokus vnést do této kauzy jasno najdete v článku na serveru Centrum.
Možná zjistíte, že právě na vašem autě šroubů netřeba. Přesto vám je mohu vřele doporučit. Ochrání totiž vaši značku před náhodnou ztrátou nebo před krádeží. Profesionální zloději aut je totiž kradou, aby se snadno dostali přes hranice s vozem stejné značky a barvy. Doklady si v družné tajné spolupráci s policií vyhotoví sami. Máte-li nárazníky z umělé hmoty, pak nejlepší jsou samořezné křížové šrouby, u kterých po zašroubování odvrtáte zářezy pro šroubovák. Takový šroub se musí vyšroubovat zase jen vrtačkou a to je pro zloděje moc hlučné práce, při které hrozí i poškození značky.
11.7.- Armáda v rámci sníženého rozpočtu zruší řadu posádek.
Záměry vedení ministerstva obrany opustit kvůli nedostatku peněz v
příštích letech některé posádky, které měly být původně využívány i
nadále, dělají v mnoha případech těžkou hlavu radnicím. Starostové se
boji především negativních ekonomických dopadu. Obávají se se však i
toho, že vojáci nebudou po ruce například v případě přírodních
katastrof. Nejvíc ale bude bolet ztráta zaměstnání u civilních zaměstnanců a ztráta tržeb u nejrůznějších dodavatelů, kteří z armádní posádky dosud žili v řadě měst.
Nezaměstnanost řešili starověcí faraoni stavbou pyramid, na kterých pracovali desítky let dělníci i s rodinami za byt a stravu. Budeme tedy muset začít stavět pyramidy nebo podle návodu Karla IV. novou hladovou zeď v každém městě. Otázka zní, za co, když státní kasa je prázdná.
10.7.- Půjčíme si nadzvukové stíhačky.
Vzdušný prostor České republiky by mělo nejméně v příštích pěti letech
chránit 12 použitých nadzvukových letounů a dva cvičné stroje. ČR si je
vypůjčí od jiných zemí, většinou členských státu NATO. Tento záměr
schválila ve středu vláda. Česká republika si letadla vypůjčí na
základě mezivládní dohody nebo dohody mezi českým ministerstvem obrany
a stejným resortem jiné země. O půjčce už Česko jedná s Velkou
Británii. Podobně rozhovory chystá i s vládami Spojených státu,
Německá, Nizozemská, Belgie, Švédská, Francie a Kanady.
Jedno je jisté: od jakého výrobce budou zapůjčené stíhačky naprosto a jednoznačně ovlivní "výběr" dodavatele budoucích nových strojů. Pokud tedy výběr půjčených letadel neproběhne jako řádné výběrové řízení, pak bude protiprávně rozhodnuto i o jednom z největších budoucích obchodů s ČR pro letecké firmy. Všimněte si malé drobnosti: jednání jsme začali s Velkou Británií. Znamená to, že zatím vítězí opět zastánci britsko-švédských letadel Gripen.
Bez komentáře:
Nabídka letadel je finančně a strategicky výhodnější, a to i v porovnání s nabídkami z Francie (Mirage 2000) a z USA (F-16, F18). Je jasné, že výběr špičkové výzbroje vypovídá i o zahraniční orientaci té které země. Nákup gripenů však v žádném případě neznamená odklon od USA, ani od Evropy. Stroj samotný je evropské výroby, výzbroj by byla dodávána z USA. Není bez zajímavosti, že stejný typ letounu chystají zavést do výzbroje Maďarsko, Polsko a Rakousko. Ani kritika technicko-taktických parametrů neobstojí. Výhrady expertů z NATO se týkají strojů sloužících ve švédské armádě. Letouny pro naši armádu budou stavěny přesně podle zadání české strany a budou splňovat všechny požadavky pro spolupráci s armádami Aliance.
Jan Kasal, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda KDU-ČSL (Právo dne 25. 4. 2002)
Je to skvělý tah současné rudé vládní koalice: i když jejich moc skončí a nastoupí ODS, kšeft už bude uzavřen bez ohledu na protesty ODS. Věříte tomu, že se jedná například u KDU-ČSL jen o nonprofitní zájem o ochranu nás občanů? Ještě jedna věc mě není jasná: kdo je tím vzdušným nepřítelem, před kterým mě a mojí rodinu mají nadzvuková letadla ochránit? Němci? Poláci? Rakušané? Maďaři? Bratři Slováci?
10.7.- Prozatímní překlad textu ústavy EU.
Návrh smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu_I a II část bohužel ve formátu PDF (799 KB) z 3. 7. 2003 najdete na www.euroskop.cz zde. Jedná se o text zpracovaný Konventem EU. Pokusím se to vyrobit do formátu HTML, bude to ale chvíli trvat. Dokumenty v češtině se z formátu PDF konvertují s jistými potížemi (např. mezery navíc). Pokud někdo víte, jak to udělat lépěji, napište. V každém případě stojí za to si to přečíst bez ohledu na děsivou "diplomatickou" češtinu, která byla spolu s právnickou češtinou vytvořena k tomu, aby danému textu pokud možno porozumělo co nejméně občanů.
Na adrese http://www.euroskop.cz/cze/file_list.asp?fcat=323&cat=5159&ts=9ec26 najdete i řadu dalších zajímavých dokumentů EU.
9.7.- Politologové diskutují o významech pojmu společenství.
Bezmála 50 politologů, filozofů a historiků z celého světa se sjelo na
půdu olomoucké Univerzity Palackého. Do pátku budou diskutovat na
mezinárodní politologické konferenci o významu pojmu společenství, řekl
Gideon Calder, předseda pořádající organizace Society for Applied
Europien Thought. "Pojem společenství má mnoho výkladu a chápání. Při
konferenci zazní více než 40 příspěvku odborníků z 16 zemí světa, které
budou jednotlivé výklady zkoumat a ukazovat na specifika daně
problematiky," prohlásil Calder. Z debat by měli těžit podle
organizátorů konference zejména politologové ze střední a východní
Evropy. "Termíny společenství či liberalismus se u nás dlouhá léta
nezkoumaly a určitě se máme od západních kolegů co učit," uvedl
asistent katedry politologie a evropských studií olomoucké univerzity
Jakub Durr. Politologickou konferenci pořádá Society for Applied Europien Thought v
ČR už pošesté.
Je to skvělé, doporučuji příště uspořádat konferenci o pojmu unie, případně rozebrat, co znamená slovo politika nebo kolik andělů se vejde na špičku jehly. V každém případě si jistě účastníci tohoto plodného setkání dopřáli smažené olomoucké tvarůžky s pražskou šunkou a plzeňským pivem. Když budete někdy v Olomouci, nenechte si to ujít. Kdo to platil, není známo. Ale věhlas českých badatelů se jistě šíří celým světem. I když to není tak jisté: server Univerzity Palackého tuto veledůležitou konferenci ani nezaznamenal. V každém případě konference zapadá do celosvětového spiknutí univerzitních a jiných odborníků na cokoliv, kteří se celý rok neustále pohybují z jednoho konce světa na druhý s cílem oblažit zejména ty méně vzdělané o výdobytky svého jasného intelektu. Nemohu si teď vzpomenout, jak se jmenoval jeden film, který veseloherní formou velice pěkně ilustroval život této zvláštní třídy "turistických" vědců, kteří už ztráceli po několika letech přehled o tom, kde se vlastně právě teď nacházejí. Je povzbuzující, že i naši vědci a vědkyně se do tohoto kvasu přínosných myšlenek zapojili. Tak vbrzku vstoupíme nejen do Evropy, ale přímo do celého světa.
9.7.- Vítám čtenáře ze stavební firmy VOKD.
Jen bych doporučil správci jejich webu, aby v tagu <TABLE bgcolor="white" align="Center" WIDTH=800 Height="600" BORDER=0 CELLPADDING=0 CELLSPACING=0 style="border: black 1px solid;"> změnil parametr WIDTH na 775. Lépe by se to četlo při rozlišení 800x600, které je ještě stále nejrozšířenější. Čtenáři Ahasweba jsou pro zajímavost na tom následovně:
Což odpovídá i jinde zjištěnému průměru. Tabulka je propočtena z 11250 přístupů na Ahasweb, což je dostatečné statistické množství.
8.7.- Vláda schválila novelu zákona o daní z příjmů
Vláda v pondělí schválila reformní novelu zákona o daní z příjmů, která má
od příštího roku snížit daň z příjmů podniku na 28 procent z dnešních 31
procent. V roce 2005 má sazba dále klesnout na 26 procent a v roce 2006 na
24 procent. Předloha zákona je součástí balíku 12 reformních zákonů, o nichž začne poslanecká
sněmovna jednat na mimořádně schůzi 22. července. Pokud novela projde
parlamentem, firmy v příštích třech letech na daní z příjmů ušetří 33,5
miliardy korun. Na druhou stranu je však čeká nové omezení; z daní si
budou moci odepisovat jen automobily do výše 900.000 korun. U fyzických
osob se sazby daně nemění, novela ale zvyšuje odčitatelnou položku na dítě
z dnešních 23.520 korun na 25.560 korun za rok.
Jak jinak, daně fyzických osob, tedy hlavně daně zaměstanců tvoří naprostou většinu vybraných daní v tomto státě. Právnické osoby - firmy naopak ve velké většině daně neplatí, protože nevytvoří žádný zisk.
Živnostníci by měli státu začít odvádět
minimální daň, která se bude počítat že základu stanoveného jako polovina
průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba 330.000
drobných podnikatelů, kteří dnes neplatí žádnou daň z příjmů. Podle novely by
minimální daň začali platit v roce 2005 za rok 2004. Při zohlednění vyšší
odčitatelné položky na dítě ministerstvo financí minimální daň spočítalo
na 8430 korun ročně pro bezdětného živnostníka a na 750 korun ročně pro
podnikatele se dvěma dětmi. Ministerstvo financí při výpočtu vyšlo z
loňské průměrné mzdy 15.707 korun.
Na reformu tak doplatí i osoby podnikající na živnostenský list. To jsou občané tohoto státu, kteří se z vlastní iniciativy a za pomoci vlastních nepatrných úspor bez kakékoliv podpory státu pustili do podnikání v situaci, kdy jiní volili cestu na pracovní úřad. Je ovšem logické, že pokud chcete jako ministr financí mít relativně stabilní příjem státního rozpočtu, musíte mít jistou většinu peněz vybraných na daních. A to jsou peníze od těch nejmenších z malých: zaměstanců a živnostníků. Živnostníci tak budou obráni o cca 2 miliardy ročně. Dále zaplatí na pojistném a dani z příjmu a to o 60 až 65 procent proti dnešní situaci; za rok si tak státní pokladna polepší zhruba o další 4 miliardy korun. To je ale jako když kapka rosy spadne do moře a přitom to mnohé živnostníky donutí přestat podnikat a obrátit se na stát o podporu v nezaměstnanosti. Podle odhadu Hospodářské komory tak hrozí krach nejméně třetině, t.j. asi 110 000 živnostníků. Sláva socialistické vládě! Když vzpomenu na svého otce, kterému v roce 1949 zrušila vláda Klementa Gottwalda živnost, mám pocit, že potomci tehdejších komunistů jsou už opět u vesla.
"Zavedení minimální daně je v podstatě přiznáním státu, že si neumí prostřednictvím finančních úřadů uhlídat daňovou kázeň živnostníků," řekl analytik České spořitelny Mojmír Hampl.
Stát se nesnaží odhalovat daňové podvody a pro jistotu minimální daní zatíží všechny podnikatele. Nerozlišuje přitom ty, kteří žijí z šedé ekonomiky, od těch, kteří opravdu dlouhodobě živoří. Inu, je to tak: dejte línému volovi sebevětší úřad, zůstane zase jen volem.
8.7.- Došlo mailem: názor čtenáře Ahasweba.
Pan Kinský, soudy a právo vůbec.
Takže věc je jasná. Obec prohrála spor s bohatým protivníkem. Ne po právu, ale protože neměla peníze. Nemáš peníze, nemáš pravdu. Takže právo není v zákonech, pravda nevyjde najevo v soudním procesu. Pravda a právo není v zákonech a v soudcích, je v penězích. Máš prachy, máš pravdu. Jestli toto je ten vysněný liberální kapitalismus, kde pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, tak k čertu s ním. Poznamenávám, že zdaleka nejsem ani bývalý, ani současný komunista. Ať pánové, co byli a jsou na Hradě, vrátí svůj plat a jdou k šípku.
Jan Semerák
K tomuto názoru jen podotýkám, že naši zákonodárci a vládcové nesedí na Hradě, ale v parlamentu a v baráku zvaném Strakovka. Prezidenti to ovšem pečetí a tahají za nitky v zákulisí.
7.7.- Sudetští Němci se nevzdávají.
Předseda vlády Vladimír Špidla nesouhlasí s návrhem bavorského
premiera Edmunda Stoibera odškodnit obzvlášť těžce poškozené sudetské
Němce penězi z Česko-německého fondu budoucnosti. Návrh, ke kterému se
připojil německý ministr zahraničí Joschka Fischer, "jde špatným
směrem", řekl Špidla.
V této souvislosti připomínám dnes již historický NÁLEZ Ústavního soudu České republiky 5/1995 Sb. z 8. března 1995 zabývající se návrhem na zrušení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy:
...je třeba si položit otázku: v jaké míře a v jakém smyslu odpovídají za plynové komory, koncentrační tábory, masové vyhlazování, ponižování, ubíjení a odlidštění milionů jen představitelé nacistického hnutí, nebo jsou za tyto jevy spoluodpovědni i všichni ti, kteří z těchto hnutí mlčky profitovali, plnili jeho příkazy a nekladli jim odpor. Černobílé schéma výlučné odpovědnosti představitelů nacismu a nedostatku odpovědnosti všech ostatních sotva existuje. Tak jako na vzniku a vývoji nacismu se podílely i další evropské státy a jejich vlády, neschopné a neochotné čelit již od počátku nacistické expanzi, odpovídá za něj v prvé řadě sám německý národ, byť i v jeho řadách se našlo nemálo těch, kteří aktivně a statečně proti němu vystoupili. Mezi odpovědností "zbytku světa" a odpovědností německého národa, mezi mlčením a pasivitou jedněch a mlčením a spíše aktivitou druhých zdá se však přece jen existovat podstatný rozdíl, jenž hraje významnou roli i v otázce důkazního břemene. Byla to totiž podstatná část německého národa, která v mnoha směrech bezprostředně a vědomě participovala na vytváření mocenských struktur v nacistickém Německu, na expanzi nacistického Německa vůči Československu a všeobecně na nacistických záměrech a aktech, vedoucích k tomu, že v sázce byl osud celého světa. Ani život v politické temnotě nelegitimuje totiž k naprosté sociální rezignaci a apatii: jestliže nějaká společnost je ovládána tyranem, bývá to nejčastěji proto, že nemá odvahu ani schopnost se spravovat sama. Lidský svět může být zachován jen tehdy, jestliže v něm každý ponese svůj díl odpovědnosti, díl, který za něj nikdo nemůže převzít.
Co k tomu dodat? Jen to, že řadě našich proněmecky nakloněných politiků a regionálních státních či obecních úředníků se tento výnos Ústavního soudu nehodí ani dnes do krámu a považují jej za překážku v konečném vyřešení požadavků sudetoněmeckého landsmanšaftu na vrácení majetku. Až bude některý z nich třeba v televizi kritizovat "výnos z roku 1995", pak si vzpomeňte, o co mu vlastně jde. Třeba má od někoho slíbený podíl z navráceného majetku.
Mám tu pro vás ještě jeden citát z projevu prezidenta E.Beneše, který velice přesně předvídal, jak budou Němci po jisté dosti dlouhé době od skončení druhé světové války zvedat opět hlasy a žádat omluvy za jim způsobené příkoří:
Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenávat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili všem nám svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou se svou "očišťovací" kampaní. Neboť na válku z let 1938 - 1945 se nesmí nikdy zapomenout. Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. Buďte na tento útok připraveni a mějte svá fakta, své záznamy, své vzpomínky pohotově, neboť nikde se tolik nezapomíná jako právě v politice. A proto bude zase nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938-1945 před očima to, co svět v jejich rukou zažil v Osvětimi, v Dachau, v Mauthausenu, v Ravensbrücku a v řadě jiných německých mučíren. Opakuji vám, na tuto válku se nesmí zapomenout ... My Češi a Slováci, máme na to plné právo.
Prezident Václav Klaus zastává názor, že v zájmu zachování dobrých
vztahů mezi Českou republikou a Německem by se neměly objevovat žádné
návrhy na odškodňování po válce vysídlených sudetských Němců.
Prezident si totiž na rozdíl od některých našich proněmecky smýšlejících politiků uvědomuje, že Československo nebylo na rozdíl od jiných států odškodněno zaplacením válečných reparací výměnou za náhradu škod způsobených vysídleným Němcům, kterou jim nahradila německá vláda.
7.7.- Ó, Harry, Harry. Harry Potter!
Nakladatelství Albatros informovalo policii o tom, že
skupina českých školáků přeložila bez souhlasu autorky 19 z 38 kapitol pátého dílu knihy o dobrodružstvích Harryho Pottera. Překlad se objevil na internetu pouhé dva týdny po vydání anglického originálu knihy. Programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller uvedl, že nakladatelství zná jména i adresy skupiny školáků. "Jsou fanoušky Harryho Pottera. Jen si neuvědomili, jak je jejich počínání složité a nebezpečné," řekl Müller s tím, že jejich překlad navíc obsahuje řadu chyb. Albatros chystá české vydání až na únor 2004. Nasadilo na překlad jen jednoho překladatele (Pavel Medek) a nezískalo pro něj anglický originál v předstihu pro totální utajování, které provázelo vydání pátého pokračování.
Akce školáků je pochopitelně v rozporu s ustanoveními autorského zákona, leč se pravděpodobně jedná o nezletilce, kteří podle stávajícího trestního zákoníku nejsou právně postižitelní, ani jejich rodiče nemohou být například pokutováni. Otázkou je, zda nemůže být soudně popotahován majitel serveru (mám na mysli technické zařízení, pravděpodobně to je pes.cz), na kterém je překlad vystaven.
Lépe řečeno, byl. Protože na adrese http://www.czech-ware.net/lukax/harry5 byl překlad dostupný myslím ještě v pátek, dnes však se z této adresy dostanete prostřednictvím tagu <meta http-equiv="refresh" content="0;URL=http://www.albatros.cz/article.php?sid=526"> na reklamní stránky nakladatelství Albatros informující o neradostné skutečnosti, že pátý díl nazvaný Harry Potter a Řád fénixe vyjde až v únoru 2004. Kdo si to stihnul stáhnout, dopustil se sice rovněž trestného činu, může se však díky sice nedokonalé, leč kosmicky rychlé reakci školáků, ponořit do nejnovějších příběhu oblíbeného hrdiny. Začíná to podle našich českých školáků-překladatelů amatérů takhle:
Šílený Dudley
Nejteplejší den letošního léta se pomalu chýlil ke konci a na velké, hranaté domy v Zobí ulici se snášelo ospalé ticho. Vždycky tak nablýskaná auta stála před domy celá zaprášená a původně smaragdově zelené trávníky usychaly a žloutly - mytí a zavlažování bylo totiž kvůli šetření vodou zakázáno. Obyvatelé ulice, připravení tak o své oblíbené kratochvíle, jimiž leštění aut a zalévání trávníků bezesporu bylo, uchýlili se do svých domů a zotvírali všechna okna v naději, že snad nalákají dovnitř nepřítomný vánek. Jediný člověk, který zůstal venku, byl chlapec, ležící v květinovém záhonu před číslem čtyři.
Byl hubený, s černými vlasy a brýlemi na nose a vypadal přesně jako někdo, kdo musel během krátké doby o hodně vyrůst. Měl na sobě potrhané špinavé džíny, vyrudlé staré tričko a podrážka jeho tenisek se pomalu, ale jistě odlupovala. Kvůli jeho vizáži si sousedé Harryho Pottera moc neoblíbili, vesměs to byli lidé, podle nichž by za neupravenost měly zákony stanovit přísné tresty; ale když se dnes večer schoval za velkou hortenzií, byl pro okolojdoucí prakticky neviditelný. Popravdě řečeno, mohl být odhalen jedině v případě, že by jeho strýc Vernon nebo teta Petunie vystrčili hlavu z okna z obýváku a podívali se přímo dolů.
Ještě malá poznámka: uvedená část textu je citací z protiprávně pořízeného překladu, navíc protiprávně uveřejněného ve veřejně přístupném médiu - internetu. Publikování ukázek z autorského díla je podle našeho autorského zákona možné. Zákon však neřeší publikování citací z pirátského překladu. Tak dalece myšlenkové pochody našich zákonodárců nedosáhly. Doufám, že jsem se tedy uveřejněním této ukázky nedopustil trestného činu.
|