8.5.- Proč je Václav Klaus najednou tak populární?

Podle dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění popularita Václava Klause po zvolení do prezidentské funkce neuvěřitelně stoupla. Nyní mu důvěřuje již celých 60 procent občanů, zatímco v lednu mu věřilo pouze 35 procent. Klaus se tak vyhoupl na druhé místo pomyslného žebříčku popularity politiků. V čele žebříčku populárních politiků je stále ještě ministr vnitra Gross, jemuž nyní věří 66 procent dotázaných. Je ale téměř jisté, že jej Klaus odsune v krátké době na druhé místo.
K čemu je dobrá popularita neboli oblíbenost politika? V případě Václava Klause to může znamenat, že v případě přímé volby prezidenta by získal bezkonkurenčně většinu hlasů již v prvním kole. Čím si to zasloužil? Vždyť ještě nedávno patřil mezi ty nejméně oblíbené, jediné hlasy, na které se mohl spoléhat, patřily členům a stoupencům ODS. Straně, která se s ním dnes dokonce rozchází v názoru na tak vážnou věc, jako je okupace Iráku nebo příprava našeho vstupu do EU. Vypadá to, že se Klaus dal na cestu do vysoké politiky pod heslem "Chci být prezidentem všech občanů naší republiky". Je to vlastně jednoduchý recept: stačí zaujmout na aktuální politický problém názor shodný s postojem, který zastává většina obyvatel. A tak my, většina národa spolu s Klausem nemáme rádi válku, nechce se nám do nečitelné Unie, nemáme rádi Sudeťáky v Praze, nefandíme americkým základnám na našem území, nelíbí se nám, když naši politici jezdí v cizích luxusních autech a my ve Škodovkách, když bydlí ve vlastních supervilách a my spolu s Klausem v paneláku. Ještě by to chtělo, aby prezident podpořil naše pivovarnictví (Čechy) a vinařství (Morava), naznačil, že jeho oblíbené jídlo je utopenec a že není nad grog z našeho domácího tuzemáku. Nemá sice rád komunisty, ale respektuje je proto, že jsou parlamentní stranou. Splňuje tak obecnou představu o tom, že politik má být představitelem voličů, že má prosazovat jejich názory. Navíc se zdá, že se vyzná v ekonomice a ovládá velice slušně nejméně dva cizí jazyky. Klade se mu sice za vinu, že se rozkradla řada podniků a bank, ale je jisté, že on sám nekradl. ODS pod jeho vedením získávala sice pochybnou finanční podporu u sponzorů, ale jak jsme se postupně dozvěděli, dělaly a dělají to všechny strany včetně ČSSD.
Není pochyb o tom, že je v současné době naším nejschopnějším politikem, který předvádí čitelnou a otevřenou politiku s takovým tlakem na vládu, na který se jeho předchůdce nezmohl. A co víc, jeho manželka nepíská na prsty a chová se mile k novinářům.

5.5.- Bojovný a vítězný První máj.

Na Letenské pláni v Praze se jako vždy sešli komunisté, aby zavzpomínali na staré zlaté časy a aby nabrousili srpy pro boj s nenáviděnou kapitalistickou soldateskou. Dostavili se i mladí odpůrci této strany s transparenty s nápisy "Rudá bída" a "Pozor. Mají ruce od krve". Na Exnerův projev pak tito novodobí antikomunisté reagovali házením vajíček. Sice tu rudou bídu nezažili, ale nějak se jim to komunistické úsilí naší zákonodárné strany nezdá. Vejce se ovšem na spořádané občany v našem státě házet nesmí a tak proti nim zakročili na ochranu komunistů připravení policisté na koních. Ty koně, to byl opravdu skvělý nápad. Letenská pláň je rozlehlá a poldové zlenivělí vysedáváním v autech by mládeži nestačili. Když se antikomunisté pokusili utéci, chytili je policisté díky svým věrným ořům ještě v letenském parku. O jejich dalším osudu není nic známo.
Jako každý rok zarecitovala na májové akci KSČM bojovné básně soudružka Švorcová a na dračku šla i nová kniha Svět očima Fidela Castra. Tu včera na Letné spolu s komunisty pokřtil kubánský chargé d'affaires David Paulovich. Mezi české komunisty také zavítal další milý host, představitel irácké komunistické strany. Naši komunisté mají v Iráku staré dobré kontakty a rádi by tam pomohli vybudovat socializmus pro změnu nejspíš s lidskou tváří. A taky si něco přivydělat, však je mezi nimi dost kapitalistických podnikatelů.
První máj využili pro svoje bojové hry i anarchisté, radikální antifašisté, fašisté a skini. Na pražské Kampě dvě stovky anarchistů a radikálních antifašistů rázně odsoudili náš vstup do EU jako naprostou pitomost a vydali se na pochod Prahou. Když dorazili na Vítězné náměstí, napadla je skupinka skinheadů a oni zase pro změnu napadli skupinku skinheadů. Tekla rudá krev, tentokrát nikoliv dělnické třídy a proletariátu, ale krev spíše fašistická.
Nemilitantní Pražané se o závod líbali u sochy Karla Hynka, vstupovali nedovoleně na trávník a někteří se domů vrátili i s kalhotami umazanými nesmazatelně na kolenou od trávy. Počasí přálo a tak si to hlavně někteří a některé jak se patří užili. Většina obyvatel tohoto státu se však na První máj vyflákla a raději se věnovala jarním pracem na zahrádkách i na poli. Oslavili Svátek práce prací a ne zbytečným klábosením. Já jsem si díky rozhlasu odnesl poznatek, že Mácha se sice nehodil do krámu našim buditelům, ale byl významným průkopníkem romantického realizmu, neboť věděl, že po krásných a šťastných dnech vždycky přijde bída a neštěstí a naopak. Protože z obého se život lidský skládá a jen blázen si myslí, že je možné žít trvale šťasten a bez drablů.
A neštěstí na mě právě teď přišlo, protože zatím co si zde srdce vylévám, zapomněl jsem, že v kuchyni peču perník na snídani, neboť u nás zase není co žrat. A z perníku se odspodu zakouřilo a je to. Nu což, odkrojil jsem asi centimetr a zbytek vypadá docela jedle. Tak vám přeji hezké pondělní májové ráno.

5.5.- Prezident nám nějak tápe v zahraniční politice. Já taky.

Minulý týden prezident Václav Klaus nejprve na mezinárodním ekonomickém fóru v Mnichově vybídl Evropu a Spojené státy, aby si více naslouchaly v zájmu většího vzájemného porozumění. Líbí se mu, že Spojené státy mají liberálnější ekonomiku a méně nákladný sociální systém než EU. USA jsou podle Klause podstatně individualističtější a dynamičtější než ostatní demokratické státy. Klaus považuje za nejdůležitější "transfer idejí a ideologií, životních stylů, pracovní etiky a pracovního nasazení, odvahy a rozhodnosti". Je proti povrchnímu a módnímu antiamerikanismu, lacinému odmítání amerického způsobu života a kultury. "Evropská neschopnost otevřené a riskantní diskuze je frustrujícím fenoménem," prohlásil. Poukázal také na nevyhnutelnost vstupu České republiky do Evropské unie, ale i na rozpor mezi tím, co Česká republika při vstupu dostane a co dává, či čeho se vzdává. Konstatoval, že ekonomické efekty, které rozšíření EU přinese, budou přinejmenším v počátku pro západní Evropu výhodnější než pro přistupující země.
Klause pravděpodobně bez ohledu na jeho poněkud platonický obdiv k USA trápí představa, jak se po dokončení federalizace Evropy po spáchání vraždy objeví na Václaváku bruselský už dnes existující Europol s hláškou známou zamerických filmů: "Toto je federální zločin, přebíráme to tady." Zdá se vám, že to pletu? Nikoliv, skutečně se jedná o Europol a ne Interpol, který má mezinárodní působnost. Evropský policejní úřad, zkráceně Europol, byl zřízen členskými státy Evropské unie úmluvou založenou na článku K.3 Smlouvy o EU ze dne 7. února 1992. Sídlí v Haagu v Nizozemí. Základním cílem Europolu je podle článku 2 úmluvy zlepšit účinnost a spolupráci příslušných orgánů v členských státech při předcházení a potírání terorismu, nedovoleného obchodu s drogami a jiných závažných forem mezinárodní trestné činnosti. Bude-li se EU dále federalizovat, není vyloučeno zatčení pachatele na našem území přímo jednotkou Europolu.
Proč jsem nadepsal, že nám prezident tápe? Je to podivné, ale na jedné straně horuje pro Spojené státy americké a na druhé straně v jakémsi záchvatu antimilitarizmu nechce, aby v tuzemsku byly americké jednotky. Prohlásil to v rozhovoru pro sobotní vydání mnichovského listu Süddeutsche Zeitung. "Toto téma je pro nás zcela nové. Vzhledem k našim dějinám jsme velmi citliví, pokud jde o cizí vojenské jednotky na našem území", řekl a později to ještě jednou zopakoval s nevinným úsměvem před kamerami. Prý také osobně příliš nechápe vojenský smysl takovýchto základen.
Víte, já se panu prezidentovi nijak nedivím: na jedné straně jsme v NATO, které ale nepodpořilo například americkou "kampaň" v Iráku a tak jsme se jaksi zapojili i nezapojili. Chceme vstoupit do EU, která ale ústy Francouzů a Němců vyhlašuje, že je nutné založit jakousi Euro armádu samozřejmě mimo velení NATO a bez amerických jednotek. To začíná vypadat, že Američané skutečně nebudou zejména v Německu vítáni, a přitom by rádi v Evropě zůstali pro klid svojí duše. Jeden neví, co ti blázniví Evropani zase ztropí, je tu to nejasné Rusko a Balkán a tak je lepší být na dohled. Takže se asi docela rádi budou z Německa stěhovat někam na východ. U nás to už znají, jezdí sem na ostré střelby jejich tankisti a dělostřelci a letectvo to má také zmapované a vyzkoušené.
Nojo, ale co my na to? Dvěma pánů se sloužit nedá - o tom nás už ujistil francouzský prezident velice jasně a ostře. Naši socani si s tím nevědí rady: Tvrdík tvrdě tvrdí, že jsme připraveni přijmout americké jednotky kdykoliv, on už je takový zelený tvrďák. Špidla tápe a nelze se mu divit.
Leda, že bychom do té Unie nešli a stali se takovou malou, ale hezkou základnou amerických vojsk v Evropě. Němci by si oddechli, my bychom na tom něco vydělali - jeden americký voják zaměstná průměrně 4 až pět civilistů. Nemuseli bychom se už vůbec trápit, co jako s naším letectvem. A časem bychom se mohli třeba stát padesátým prvním státem Spojených států nebo státem přidruženým s vnitřní samosprávou (jako je Portoriko, Severní Mariany a další) případně samosprávným územím USA (jako Guam, Panenské ostrovy , Americká Samoa a další). Že jsme v Evropě? No a co? Havaj také není v Severní Americe a je státem USA stejně jako územně vzdálená Aljaška. Vždyť tady je každý druhý trempem s usárnou, americké jeepy jsou uctívaná historická vozidla a hraní si na kovboje a americké vojáky je oblíbená česká zábava. Byla by to nádhera, cestovat po celém světě s americkým pasem a platit americkými dolary. A neměli bychom žádné starosti s tím, s kým půjdeme do nějaké té lokální války či kampaně. Tomuhle já říkám správný směr naší zahraniční politiky! Až řeknou občané tohoto státu NE Unii, stejně nám nic jiného nezbývá. A být guvernérem jednoho ze Spojených Států je určitě víc, než být prezidentem či předsedou vlády bezvýznamné zemičky uprostřed Evropy. Co vy na to, pane prezidente?