16.1.2003 - Politické tanečky ovládly Španělský sál.

Zvolen nebyl nikdo a dost neočekávaně pro zmatenou veřejnost v jednotlivých kolech dostával nejvíce hlasů Václav Klaus. Odpovídá to i názorům či různým hlasováním na internetu, kde před zahájením volby jasně vyplývalo, že když už někdo tím prezidentem musí být, tak snad nejméně škody v té funkci způsobí Klaus. Těžkým zklamáním byly výsledky pro soudruha Pitharta, který nejen že spoléhal na jednotné hlasování vládní koalice ve svůj prospěch, ale téměř jistě spoléhal na hlasy svých bývalých soudruhů z KSČ, respektive KSČM. Jenže zapřisáhlí komunisté přece nikdy nebudou volit toho, kdo je zradil ve chvíli nejtěžší, tedy v roce 1968. Pithart prskal jako křeček a nebyl krátce po volbě rozčilením schopen ani odpovídat na otázky novinářů. Jeho oblíbená metoda tance mezi sklenicemi s politickou břečkou opět zklamala. V naší politické kalamajce se může prosadit na post prezidenta jen ten, který nakonec vyvolá takový šok v duších otrlých intrikánů, že se rozhodnou poprvé v životě udělat něco opravdového a čestného a budou volit bez ohledu na rozkazy svých náčelníků. Něco na způsob volby Jiříka Poděbradského. Tenkrát jsme ale neměli v zemi žádnou komunistickou partaj, kterou jsme si díky neskutečné dobrotivosti a politické naivitě Václava Havla či snad díky tajným dohodám zachovali až dodnes. Jsou to dnes jejich hlasy či nehlasy, které ve skutečnosti při volbě prezidenta rozhodují.
Jinou možností by byl postup soudruha Špidly podle metod Niccoly Machiaveliho: abych se zbavil Zemanova přízraku, budeme raději volit Klause. Jenže Špidlu jeho straníci neposlouchají, protože není nikým jiným, než byl Dubček pro komunisty v roce 1968: neutrální nerespektovanou náhradou národem nemilovaného vůdce strany.
Z dosavadního průběhu spíše vyplývá, že budeme nějakou dobu bez prezidenta a pokud se partaje dohodnou, čeká nás změna ústavy a všelidová volba vůdce podle starodávného receptu. Znamená to ovšem přiznání, že zastupitelská parlamentní demokracie vymyšlená pro zjednodušení procesu rozhodování o věcech státu je na hrnci, nebo máme špatná pravidla volby prezidenta, který musí být zvolen většinou volitelů. Kdyby mohl zvítězit ten, který v případě zápasu dvou kandidátů získá více hlasů, mohli jsme mít už dnes prezidenta Václava Klause.

15.1.2003 - Důležitější jsou pro národ velká ňadra

Je to tak. Důležitější než volba prezidenta jsou pro národ velká ňadra, neboť zabezpečují správnou a zdravou výživu nastupující generaci. Zvětšení poprsí přírodní cestou umožňuje nový patentovaný a stoprocentně přírodní preparát. Jeho složení vychází z přesné kombinace osmi léčivých bylin, které se u žen tradičně používají pro vyrovnávání hormonálních výkyvů bez vedlejších účinků. Těmito bylinami jsou Tolice setá neboli vojtěška (Medicago sativa), Kozinec blanitý (Astragalus membranaceus), Andělika čínská (Angelica sinensis), Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), Benedikt lékařský (Cnicus benedictus), Přeslička rolní (Equisetum arvense), Máta peprná (Menta piperita) a Borůvka černá (Vaccinum myrtillus). Jako přírodní filtr se do směsi přidávají ovesné vločky. Kráva pasoucí se na starodávných českých lukách produkovala kvalitní mléko, po kterém rostla selkám také kvalitní poprsí díky tomu, že téměř všechny uvedené byliny volně rostly na louce či v lese a krávy je s chutí spásaly. Uživatelky nového preparátu potvrdily, že první viditelné výsledky se objevily zhruba během prvních šesti týdnů užívání a maximálního efektu bylo dosaženo mezi šestým až devátým měsícem, kdy se růst přirozeně zastavil. Na jaké velikosti, prameny neuvádějí...
Pro ty ženy, které hodlají využít tablety z uvedených bylin místo silikonové náhrady, prozradím jméno výrobku: HerBust. Reklamu a navíc zdarma dělám ve svých novinách nerad, ale pro tento dobrý cíl udělám výjimku. Podrobnosti najdete zde.

14.1.2003 - Něco pro milovníky Open Source Software.

Na stránce s titulkem Proč používat svobodný a otevřený software? si můžete v českém jazyce přečíst sedmdesátistránkový článek Davida A. Wheelera. Tento dokument poskytuje kvantitativní údaje prokazující pomocí několika metod, že v mnoha případech je využívání svobodného a otevřeného softwaru (open source software / free software) vhodným nebo dokonce podstatně lepším řešením než používání konkurenčních programů s uzavřeným zdrojovým kódem (jsou míněny zejména produkty firmy Microsoft).
Další prameny : Free software, Open Source..., Venezuela zvolila Open Source, Peru a OSS.
A ještě něco: Webové stránky pana Wheelera jsou na adrese http://www.dwheeler.com. Můžete se s ním spojit e-mailem na adrese dwheeler@dwheeler.com, ale nesmíte mu posílat nevyžádané komerční e-maily (spam); vyhrazuje si právo účtovat poplatky lidem, kteří mu pošlou spam. Opravdu dobrý nápad!

14.1.2003 - Něco pro milovníky Microssoftu a Office

Jste-li fanatiční uživatelé produktů Microsoftu nebo jste prostě nuceni okolnostmi používat zejména Office, pak vám možná život trochu ulehčí stránka obsahující Šablony pro Office. Najdete zde některé docela užitečné šablony rozdělené podle kategorií: Daně - daň z příjmů ( 4 ks ), Finance ( 1 ), Nemovitosti a byty ( 5 ), Obchodní korespondence ( 20 ), Osobní zájmy, společnost a politika ( 4 ), Právo - občanské právo ( 5 ), Právo - obchodní právo ( 16 ), Právo - pracovní právo ( 12 ), Šablony elektronické pošty, štítky a pohlednice ( 2 ), Schůzky, kalendáře a projekty ( 4 ), Sociální pojištění ( 4 ), Účetnictví ( 11 ), Zdravotní pojištění ( 2 ) a Zprávy, bulletiny a publikace ( 1 ).

14.1.2003 - Už nesněží a omlouvám se

všem, které tato dětinská záležitost bránila ve čtení mých novin, zejména čtenářce L.L. Byla to praktická ukázka toho, že "více je někdy méně". Pokusím se podobných pitomostí napříště vyvarovat. Čeká nás teď přece spousta jiných "zábavných" událostí, jako je volba prezidenta a válka s Irákem a do toho by se opravdu vánoční idyla nehodila.

13.1.2003 - Maurice Gibb, člen legendárního tria Bee Gees zemřel

náhle v noci ze soboty na neděli ve věku 53 roků v nemocnici v Miami na Floridě. Maurice se narodil 22. prosince 1949 v Douglasu na ostrově Isle of Man U.K. Brzy opustil školu aby se mohl plně koncentrovat na svou hudební kariéru. Po nevydařeném manželství se zpěvačkou Lulu se oženil s Yvonne Spencley (17/10/75). Měli spolu dvě děti - Adama (23/2/76) a Samanthu (27/7/80). Maurice hrál mimo jiné nástroje především na kytaru a klávesy. Byl ovlivněn The Beatles, Beach Boys, The Everly Brothers... Bydlil v Miami a Surrey, rád fotografoval, filmoval a experimentoval se zvukem. Maurice má na svědomí soundtracky k filmům "A Breed Apart", "The Supernaturals" a podílel se i na soundtracku "Sing a Rude Song". Nahrávky Bee Gees patří do zlatého fondu populární hudby a v mém osobním žebříčku stojí hned za Beatles. Smrt Maurice znamená konec jedné epochy, konec skupiny Bee Gees.
Navštivte stránku Bee Gees firmy Universal Records - připravte se na to, že je ve Flashi a trochu to trvá. Pěknou stránku v češtině vytvořil i Tritteny.

13.1.2003 - Amerika čeká, zda se k ní přidáme bez rezoluce RB.

Naše vláda, ale především parlament a senát stojí před nečekaným požadavkem Američanů, kteří chtějí do 20.ledna odpověď, zda pošleme svoje chemiky do první linie při útoku na Irák. To znamená, že musíme odpovědět, zda do toho jdeme bez ohledu na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Václav Havel dal jasný signál, jak by si představoval naši odpověď. Vyplývá to z rozhovoru, který poskytl zcela mimořádně týdeníku Respekt: " Není v zájmu naší civilizace, aby se Amerika dostala do izolace a současně do jakési civilizační války s celým arabským či muslimským světem. Není v zájmu světa a ani v zájmu České republiky, aby se začala aliance drolit", uvedl. Když si to přečtete ještě jednou, musí vám nutně dojít jistý rys absurdity, která z tohoto výroku bývalého mistra absurdního divadelního dramatu trčí: abychom zabránil "drolení" NATO, musíme se vypravit s Amerikou do zcela určité civilizační války s celým arabským a muslimským světem. Tím zároveň zajistíme, že Amerika nebude v izolaci, protože s ní budeme bojovat v první linii právě my a tím ji zachráníme od izolace. Začínám si připadat jako příslušník Hospodinem a Havlem vybraného národa, který zachrání nejen Ameriku, ale i vítězství té naší jediné správné civilizace.
Dále se nechal Havel slyšet, že už v roce 1991 v době války v Perském zálivu měli spojenci dojít až do Bagdádu: " Bylo to pár kilometrů, mělo to logiku a podporu celého světa - dnes je vše nekonečně komplikovanější". Proč to tenkrát neporadil americké vládě? A hlavně, pozapoměl na to, že v té době došly americké armádě zásoby střel s plochou dráhou letu a i ostatní sklady munice a bomb se dostatečně vyprázdnily, což byl jeden z vedlejších žádoucích cílů tehdejší války. Navíc Američané neměli v té době připravený žádný rozumný a realizovatelný program pro změnu politického režimu ani žádné irácké politiky pro loutkovou vládu. Dnes je situace poněkud jiná, i když po zkušenosti s mnohem menším Afghanistánem jim asi není příliš jasné, jak zajistit na celém území státu výkon protektorátní vlády, kterou hodlají po obsazení Bagdádu nastolit. V každém případě se dnes půjde na Irák s řádově větším počtem vojáků a techniky.
A o co v té válce vlastně půjde, když se nejspíše žádné ukryté zbraně hromadného ničení nenajdou? Havel připouští, že " ... jistěže jde také o ropu. Ale redukovat politiku Spojených států na jejich strategické zájmy je nesmírné zploštění. Amerika je také země ideálů a mnohdy tak entuziastického zápalu pro ideály, jaký by jí Evropa mohla jen závidět," Konečně se dovídáme pravdu o strategických zájmech USA, jde jim o naftu a zničení všech, kteří Ameriku nenávidí. Ovšem ničit se podle Havla bude s entuziasmem a s ideály vepsanými na čela amerických chlapců jdoucích hrdě do války. Američané jen mohou doufat, že těch, kteří se nevrátí, bude méně, než ve Vietnamu.
V jednom má Havel zejména pravdu: naše civilizace je ta nejlepší myslitelná civilizace na světě a proto je třeba za ní vytáhnout do boje. Jinak budeme muset svoje automobily i traktory, kombajny, kotelny odvézt na vrakoviště a vypravit se okopávat pole ručně, začít pěstovat tažné koně a vůbec se navrátit někam na počátek předminulého století do roku 1800. Svítit loučemi, protože nebude ani petrolej. A to se nám, přátelé, ani trochu nechce! To by si měli uvědomit i naši poslanci a senátoři a odklepnout honem rychle Špidlovi vyslání našich chemiků do první linie. Když to neudělají, mohli bychom se při dělení kořisti dostat do poslední řady a třeba by se na nás nemuselo dostat.

13.1.2003 - Kdo na Hrad, který je krásnější než Bílý dům?

Prezidentský kandidát ČSSD Jaroslav Bureš usmrtil před dvaceti lety při dopravní nehodě chodkyni, která vkročila na červenou do silnice. Přestože kolizi nezavinil, přiznal, že zřejmě udělal chybu, když nyní událost nezveřejnil v souvislosti se svou kandidaturou. Tak teď už jen jediný možný kandidát na prezidenta, který nebyl ani není členem KSČ a přitom nikoho nepřejel: Václav Klaus. Koneckonců by to nebylo špatné kriterium hodnotit kandidáty na prezidenta podle toho, jak se chovají na silnici a zda dokonce někoho nezabili. Nemám žádné informace, jak rychle a bezpečně jezdí Klaus, ovšem o prezidentovi Havlovi se ví, že miluje rychlá auta a jezdí rád nepovolenou rychlostí. Asi to něco vypovídá o duševním profilu každého člověka. Rychlojezdci si tak často dorovnávají na silnici nějaký osobní komplex.
Kolem kandidatury soudruha Pitharta se rozpoutal v ČSSD vnitrostranický boj. Protože se ukazuje čím dál tím víc, že výběr Bureše nebyl šťastným krokem a že Klausovy šance rostou, vypadá to na to, že se socialisté nakonec rozhodnou podpořit Pitharta, ačkoliv kandiduje za lidovce. Je to přece jenom bývalý soudruh značné části členů ČSSD a dokonce není vyloučeno, že pokud bude volba tajná, podpoří jej i řada komunistických poslanců a senátorů. Z internetových bouřlivých diskuzí se ale vynořují i další fakta o politickém vývoji Pitharta a také řada výtek, že se jeho skutečnou komunistickou minulostí naše nejrozšířenější deníky nezabývají. Pro zajímavost si přečtěte jeden názor internetového diskutéra:
" V LN z 8. ledna 2003 jsem si se zájmem přečetl vyjádření kandidáta na presidenta ČR Petra Pitharta na téma „Pithart jako aktivní odpůrce komunismu“. Tedy něco, o čem jsem do té doby nic nevěděl. V touze po poznání hrdinské minulosti našeho budoucího presidenta Petra Pitharta jsem propátral světový Internet a co jsem nezjistil: V době, kdy komunisté plnili své koncentrační tábory skutečnými odpůrci komunismu, byl Petr Pithart se svými rodiči - komunistickými diplomaty, kde jinde než na Západě. On tam v té době totiž studoval… Koncem 50. let, kdy lágry přetékaly, se rozhodl vystudovat komunistická práva aby se jimi mohl za nelidské komunistické diktatury jako státotvorný doktor práv dobře živit. To se mu taky podařilo: Pracoval 8 let jako odborný asistent na katedře komunistického „státu a práva“. Už jako student vstoupil na přelomu 50. a 60. let do komunistické strany, kde strávil celé mládí. Mezitím, po skončení Právnické fakulty UK, jako věhlasný znalec nepřátelského Západu, navíc se 100% prověřením, vyučoval na vojenské škole v Bruntále velitelské kádry komunistické armády pro jejich tažení na Západ. Tuto epizodu byste však v jeho oficiálním životopise marně hledali. .. Ještě ve druhé polovině 60. let vyhazoval ze své kanceláře na fakultě studenty, kteří ho při vstupu nepozdravili „čest práci“. Důvěru, vloženou do něho komunistickou stranou , nikdy nezklamal. Po sovětské okupaci byl opět vyslán na studia na Západ, ale na výzvu komunistické strany se už po třech měsících disciplinovaně vrátil z tohoto nelidského světa „vykořisťování a bezpráví“ zpět do své milované okupované vlasti pokračovat v budování socialismu. Situaci však ani tím nezachránil a lukrativní post na fakultě komunistického „státu a práva“ musel ke své velké lítosti přepustit ještě kovanějším soudruhům. Nelze se proto divit, že po takovém nevděku natolik zatrpkl, až nakonec podepsal spolu s množstvím komunistickou stranou podobně nedoceněných soudruhů Chartu77. Ke své nejslavnější knize „Osmašedesátý“ , považovanou za klasiku tzv. "omluvenkové literatury", se až do 90. roku nikdy nepřihlásil. Věděl, že tím by se rodné KSČ nezavděčil a sobě nepomohl. Po listopadu pak přesně naopak. Vždy dobře věděl, co je a co není pro něho výhodné. Sám říká, že jako chartista strávil 48 a 96 hodin na policejní cele předběžného zadržení. Při jeho nesporných „kádrových kvalitách“ není divu, že tohle byl celý jeho „trest“, kterým si KSČ nechala zaplatit. Udělejme si úměru: 8 let v KSČ x 144 hodin v „protikomunistickém odboji“… Pan president Václav Havel byl ve vězení 43300 hodin. Pan Cibulka 43800 hodin. O panu Uhlovi nemluvě, neboť ten má za sebou spolehlivě více něž 50000 hodin. Po 17. listopadu 1989 pak byl tento „odpůrce komunismu“ vybrán za předsedu české vlády. Vybrali dobře! JUDr. Petr Pithart zajistil naprostou beztrestnost všem komunistickým zločincům 40., 50., 60., 70. a 80. let. Na takového prezidenta můžeme být hrdí!
Zdeněk Novák, Praha "
Jak tedy bude probíhat volba prezidenta? Podívejme se do naší ústavy na článek 58:
(1) Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
(3) Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.
(4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu.
(5) Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů. (6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
(7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.
(8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
Nejsem právník a přiznám se, že poněkud nechápu smysl bodu 7, protože je v rozporu s obsahem bodu 6. Snad je tam překlep a má to znít takto:
(7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.
Ten minulý čas mi tam jaksi nepasuje. Doufám, že třetí kolo je vlastně opakováním druhého kola v naději, že se někteří poslanci či senátoři dostaví k volbě nebo se jiní rozhodnou volit jinak.
Když už jsme v té ústavě, je tam opravdová perla a tou je článek 54:
(1) Prezident republiky je hlavou státu.
(2) Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor.
(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.
Co říkáte bodu 3 ? Je to dost šílené a vyznívá to tak, že ať prezident udělá cokoliv kromě velezrady, nemusí se z ničeho nikomu odpovídat, snad jen Bohu. Takže jsme vlastně nedědičnou monarchií ! Ještě to vylepšuje článek 65:
(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.
Kdo si chcete v klidu přečíst celou Ústavu, najdete ji nejlépe zde.

13.1.2003 - LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

je nedílnou součástí naší ústavy. Možná, že jste marně hledali odpověď na otázku, proč se u nás nedostanou do basy podvodníci, kteří si "v dobrém úmyslu" vypůjčí peníze či nakoupí zboží a nezaplatí jej pro "finanční potíže" či následný krach firmy. Jak se zpívá v jedné písni "čtěte bibli, tam to všechno je", tak v tomhle případě si přečtěte pozorně právě onu listinu základních práv a svobod. V článku 8 najdete pozoruhodnou formulaci v bodu 2:
(1) Osobní svoboda je zaručena.
(2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
A je vymalováno.