18.7.2002 - Lexa se vrací na rodnou hroudu.

Tajně pořízená fotografie Lexy po jeho zatčení. Jak vidíte, změnil si podobu k nepoznání...

Bývalý šéf slovenské tajné služby SIS je zpátky ve své zemi. Letadlo s Ivanem Lexou, který se od roku 2000 vyhýbal trestnímu stíhání, přistálo dnes odpoledne na bratislavském letišti. Očekává se, že Lexa bude převezen do cely předběžného zadržení. Zatčení v jihoafrickém luxusním rekreačním středisku provedla místní policie na základě mezinárodního zatykače.
A takto jej vítají čtenáři slovenských novin SME Online:
" Ivan, vitaj doma. Mas peniaze o ktore si obral babrakov danovych poplatnikov za suhlasu nimi volenych zastupcov, zaplatis si profikov advokatov a ti ta vysekaju, lebo sa v nanic zakonoch vyznaju lepsie nez ta banda politikov a statom platenych babrakov. A tak to aj je spravne."
Jiný názor čtenáře s básnickým střevem:
" Márnotratný syn sa vracia zo sveta aby sa vyplakal na otcovej hlavohrudi. Najvyšší mu už odpusti a povolal ho späť k sebe na nebesia. Budú tam ako svätá dvojica, v objatí, bacuľaté líčka pritisnuté ... Slzy dojatia sa mi tisnú do očí."
A na závěr jak to vidí jeden realista:
" Myslím si, že prichod Lexu na Slovensko je dobre naplanovany politicky ťah na odstavenie predsedu HZDS. Svedectvá p.Lexu totiž môžu Vlada zničiť. A pred volbami, po odstavení niektorých členov HZDS je to pre toto hnutie a za tajnej spolupráce vlády jediná možnosť ako Mečiara odstaviť. Preto tie bezpečnostné opatrenia na prevoz a okolo Justičáku. Ved ak by bol Lexa odsúdený za uvádzané zločiny, nepáchal ich predsa sám, mal spolupáchatela.SIS-ka predsa nie je len taká sračka. Išlo do nej ročne viac než 1 miliarda korún.A komu slúži SIS - no predsa vláde. Gestá členov HZDS s imunitou a to že sa stavajú za Lexu sú len zúfalým pokusom aby bol ticho."

18.7.2002 - Koalice se rozpadá.

Netrvalo to dlouho, a ukazuje se, že Koalice byla založena jen pro to, aby se Unie svobody dostala do parlamentu a do vlády. Už při volbách to nefungovalo a teď se ukazuje, že do senátních voleb už soudružský stisk nevydrží. Obě strany půjdou do dalších voleb samostatně. Prý si nebudou konkurovat, rozdělí si kraje podle toho, kde se která strana cítí silnější v kramflecích. Nakonec z toho bude stejně bratrovražedný boj, ovšem jen mezi nevlastními bratry. Lidovci se svojí minulostí pseudokomunistické strany v náruči Národní fronty a Unie jako nemastný neslaný rozpačitý odvar ODS plný vnitřních potyček a sporů.
Poslanec a nyní i ministr Mlynář se nehodlá vzdát svého poslaneckého mandátu, ačkoliv to předem slíbil. Komentátoři si to celé ale špatně vysvětlují. On přece nemůže ze sněmovny odejít, protože by se tím rozpadl parlamentní klub US + dva nezávislí svatí a tak by tahle partička přišla o spoustu peněz a nejméně jedno auto pro volné užití. Mlynář se prostě ukázal jako mamlas, který neumí předvídat a také mu teď jeho parťáci za to nadávají. Vždyť je vlastně chtěl okrást! A že bude mít dva platy? To dá přece do partajní pokladny, aby bylo na předvolební agitaci.

17.7.2002 - Pravda o tom, proč ODS nevyhrála volby.

Trvalo to dlouho, než se "spisovatelům" z administrativy ODS podařilo sesmolit analýzu volebního neúspěchu strany. Na nic objevného ale nepřišli: národ jaksi nepochopil skutečný význam a hodnotu opoziční smlouvy, která umožnila socanům v klidu vládnout čtyři roky, zatímco pravicové strany mezi sebou nesmyslně válčily. ODS měla nejasně definovanou politiku pro následující volební období a také tu byl nepřesvědčivý závěr volební kampaně. To, že se závěrečný pokus získat voliče v rámci předvolební kampaně nepodaří, bylo zřejmé ihned po jejím zahájení. Hlavní heslo "Vstříc novému osudu" nepochybně vymyslel někdo, kdo chtěl ODS co nejvíce poškodit. Nikdo z voličů nepochopil, co si ODS pod novým osudem představuje. Snaha to vylepšit nápadem s jednotnou patnácti procentní daní byla ještě šílenější. Většina voličů totiž vůbec nechápe, jaké procento daně dosud platí, pro značnou část obyvatelstva je procentní počet tajuplnou neznámou a navíc heslo evokovalo představu, že všichni občané budou platit stejnou daň a tedy ti nejbohatší na tom vydělají, chudí nejspíše prodělají. Tvůrci hesel a kampaní se nejspíše ani nenamáhali, aby si připravovanou strategii před spuštěním vyzkoušeli na nějakém reprezentativním vzorku obyvatelstva, jistě by se mnohé dozvěděli. Zcela chybným byl závěrečný pokus s přehráváním telefonické Klausovy agitky majitelům pevných telefonních linek a vylepování Klausových portrétů s útočným heslem "Zastavte socialisty, národ volí Klause" namířeným přímo proti ČSSD. Negativní reklama nikdy nebudí dobrý dojem, jako křiváctví to vypadá tehdy, když si volič uvědomí, že ODS držela ČSSD čtyři roky nad vodou a teď jí chce rázem potopit.
Někteří realisticky orientovaní voliči spíše očekávali, že se po volbách změní opoziční smlouva v koaliční. Vůdcové ODS se mylně domnívali, že s převahou volby vyhrají a tak si cestu ke koalici předem zavřeli náhlým a nečekaným tvrdě opozičním chováním. Dalším důvodem, proč k povolebnímu spojení sil nedošlo, byl vnitrostranický převrat, který se odehrál uvnitř ČSSD. Na voliče zapůsobilo pozitivně objevení se mladých tváří mezi ministry, zejména pak zabralo, když obecnému posměchu vystavovaný Zeman odešel do ústraní, předstíraje tak, že uvolňuje cestu stranické mládeži. Přitom si jen mazaně vytvářel pozici pro dobývání prezidentského křesla, které má dnes téměř jisté. Pokud jej Špidlovci nepodrazí a dodrží interní stranické dohody.
Z toho logicky vyplývá, že by pro ODS byl býval nejtaktičtější Klausův odchod do politického důchodu. Bohužel ODS ale nemá žádného jiného politika, který by byl schopen Klause nahradit. Klaus vystrkuje vytrvale do popředí zcela chybně Langra. Ale ten postrádá jak charisma rozeného vůdce, tak i známku jakési solidnosti, se kterou jako s novou kvalitou přišel na scénu Špidla. Možná, že se jen tak tváří a jen tak mluví. Ale zatím to funguje a média jsou z toho tak zmatená, že mu od počátku spíše drží palce, než aby jej kritizovala. Možná, že příštím náčelníkem ODS bude Jan Zahradil, který působí v médiích velice důvěryhodně a rozhodně. Je to ale všechno jen "možná", je to starý problém nástupnictví vůdců za jejich života, který ze všech politických stran vyřešili právě jen v ČSSD.
Co v analýze neúspěchu zpracované pracovní skupinou ODS chybí zcela, je konstatování, že se ODS především nepodařilo dostat do volebních místností "mlčící většinu". Tito nevoliči se raději věnovali svým koníčkům místo toho, aby dali své hlasy svým "koňům". Nejsou k dispozici žádné statistiky, ale domnívám se, že volit nešli zejména malí podnikatelé všeho druhu, u kterých se dá očekávat, že by díky nápadům ČSSD na zavedení majetkových přiznání a neochotě ČSSD snížit daně volili spíše ODS. Když by došli k volební urně, nejspíše by si vzpoměli, že to jejich drobné podnikání jim velmi rychle po roce 1989 poskytla právě vláda pod vedení Václava Klause. Neúčast těchto voličů považuji za hlavní příčinu neúspěchu ODS.
Celý text analýzy najdete na www.ods.cz/analyza.html

15.7.2002 - Standa Gross a jeho melody boys.

Zhruba 70 tisíc si měl nechat vyplatit zástupce šéfa inspekce ministra vnitra přesto, že na to neměl nárok. Ministr vnitra Stanislav Gross totiž poslal zvláštní kontrolu na inspekci ministra vnitra. Pravý důvod kontroly a její výsledky on i zaměstnanci inspekce tají. Podle informací LN ale bylo důvodem "inspekce v inspekci" čerpání příliš vysokých částek jejími šéfy a podezření, že si desetitisícové sumy vybírali neoprávněně. Jde o peníze z rozpočtu ministerstva vnitra, které kriminalisté používají především na odměny informátorům.
Peníze na odměny pro donašeče mohou fasovat i příslušníci inspekce ministra vnitra, ale výhradně jen ti, kteří přímo vedou vyšetřování a jsou oprávněni si udržovat své informátory. Nejspíše na základě udání nespokojeného podřízeného se objevilo podezření, že si zástupce šéfa inspekce ministerstva vnitra Jiří Zábrodský nafasoval za loňský rok kolem 70 tisíc korun. Sám přitom žádnou pátrací činnost nevykonává a nemá proto na peníze z těchto bohulibých fondů nárok. Ministr Gross sice potvrdil, že kontrola v inspekci skutečně proběhla, její důvod i výsledky ale odmítl bez důvodu sdělit.
Zajímavý je fakt, že na peníze pro uplácení donašečů má nárok i útvar inspekce ministra vnitra. Znamená to, že se tyto peníze používají pro uplácení policistů nebo jiných zaměstnanců ministerstva vnitra, kteří "prásknou" některého svého kolegu či kolegyni. Z toho jasně vyplývá, že se podle celosvětové praxe takovým donašečům z řad policie nejen pravděpodobně tolerují "menší" prohřešky proti zákonu či dokonce zločiny, ale ještě se jim za informace o větších rybách platí. Tato metoda celkem bezpracného získávání informací spolehlivě vytváří propletený svět zločinců a policie doplněný o advokáty ochotné ke všemu, o úplatné státní zástupce, soudce a dozorce ve věznicích. Obvykle pak dochází k tomu, že pro dosažení dobrých "pracovních" výsledků policistů se občas předhodí soudu nějaký ten zločinec, který začíná být podsvětí nepohodlný a ti opravdoví lumpové si lebedí pod policejní ochranou.
Nelze se proto divit tomu, že si občané často vytvářejí vlastní systém ochrany svého majetku, zdraví a životů pomocí občanských hlídek, které natáčejí a fotografují drogové dealery při práci tak dlouho, až se přestěhují někam jinam, nebo instalují na paneláky televizní kamery, které 24 hodin zaznamenávají, co se děje na přilehlém parkovišti. Pro to, aby si ochránili majetek a životy například na dálnici Praha Brno, si budou muset občané nejspíše pořídit načerno kalašnikovy. Policii se jaksi nedaří učinit dálnici bezpečnou a jejich jediná pomoc občanům je rada, aby raději nikde nezastavovali a za jízdy se zamykali v autě i při průjezdu Prahou, protože by mohli o svoje auto snadno přijít, byvše z něj vyhozeni při zastavení na křižovatce či přechodu. Není nad to, když vám policie za vaše peníze dovede dobře poradit jak si počínat, abyste žádnou polici nepotřebovali.
Miláček národa, nejoblíbenější z oblíbených politiků, kterému policisté říkají "náš Standa" dosáhl za svého ministrování v bývalé vládě řadu úspěchů. Především se mu podařilo vytvořit a za drahé peníze vyzbrojit a vystrojit zvláštní jednotky pro boj proti demonstrantům. To, jak se mu tento jeho hlavní úkol povedl, se ukáže na podzim v Praze na srazu náčelníků NATO, kde tisíce těchto specializovaných policistů budou ochraňovat životy několika prezidentů a několika tisíců jejich poskoků. Zatím, aby se neřeklo, že se vyhodily stamiliony na výstroj a výzbroj, se občas pár těchto těžkooděnců objeví jako stafáž titěrných demonstrací, kde chrání skiny před anarchisty. Jaká se pro ně najde pracovní náplň po summitu NATO je ve hvězdách. Na ulicích v době pouličního "míru" vidět nejsou, asi se někde v ústraní školí a cvičí. Je to důležitější "práce" než například hlídání pražské tramvaje číslo 22 a 23 před kapsáři, kteří okrádají za jízdy zahraniční turisty směřující na prohlídku Pražského Hradu.
Zvláštní na té oblíbenosti Standy je to, že bez ohledu na to, co jako ministr dělá či nedělá, je stále stejně milován spoustou lidí, kterým asi už docela vyschl mozek. Jeho mediální partnerku v oblíbenosti Buzkovou si budou mít možnost oblíbit především naši zchudlí učitelé, protože premiér Špidla se rozhodl na rozdíl od Zemana jí dát konečně nějakou konkrétní práci. Zda střelil vedle se dozví brzo, až se mu před Strakovkou objeví demonstrující učitelé, pokud ještě nějací zbydou.
Výsledky či selhání těchto dvou nadějných ministrů nové vlády přesto nic nezmění na jejich oblíbenosti. Český, moravský i slezský volič totiž nikdy neměří politiky podle jejich činů, ale jen podle jejich peří. Je to snadnější, než se namáhat složitými úvahami o tom, zda mu konání konkrétních politiků nějak prospělo, nebo ublížilo. Roztomilý kecal bude vždy oblíbenější, než strohý a málomluvný introvert. Špidla má přesto šanci se státi oblíbeným. Významně mu v tom může pomoci jeho lehce dominantní odbarvená veselá manželka. V politice se dá totiž bodovat i tím, když se ukáže, že je na tom politik ve své rodině úplně stejně, jako většina voličů. Muži jej pak volí ze solidarity a ženy ze soucitu. Zdali ten náš stát řídí správným směrem nebo někam do socialistické žumpy není podstatné.

15.7.2002 - Kdo vlastně zvolil Zaorálka předsedou sněmovny?.

Až ve druhém kole 101 ze 200 přítomných poslanců v tajné volbě rozhodlo o tom, že předsedou Poslanecké sněmovny pro příští volební období byl zvolen Lubomír Zaorálek (ČSSD). Tomu v prvním kole chyběly dva hlasy do počtu 101. Bývalý předseda Václav Klaus (ODS), který nečekaně den před volbou ohlásil svoji kandidaturu, získal 74 hlasů (v prvním kole dokonce 76). Nikdo se díky tajnosti volby nedozví, zda nebyl Zaorálek nakonec zvolen jen díky hlasům některých komunistů. Jen naivní člověk by se mohl domnívat, že těch 101 hlasů dostal skutečně od vládní koalice včetně Karáska. Pravda je určitě někde jinde a v každém případě to byla tvrdá zkouška schopnosti vládní koalice cokoliv v parlamentu v budoucnu prosadit. Právě tak není jisté, že hlasy pro Klause byly jen od ODS a komunistů. Hlasy ODS mohly být klidně doplněny několika členy ČSSD a samozřejmě to uzavřeli někteří komunisté.
Jak se zdá, kandidátem ČSSD na funkci prezidenta bude Miloš Zeman a tak není vyloučeno, že socani ovládnou všechny klíčové funkce ve státě: předsedu vlády, sněmovny, senátu i prezidenta. To je po dvanácti letech od vítězství imperializmu nad komunizmem a od konce studené války návrat k původnímu plánu komunistů, kteří měli v úmyslu v roce 1989 zrušit komunisty idiotsky vedený socializmus a nahradit jej komunisty vedený kapitalizmus, neboli nejnověji podle Špidly sociálně tržní hospodářství. Že to tak dlouho trvalo bylo jen naprostým nedostatkem zdravého rozumu u vůdců KSČM, kteří už dávno mohli svoji zdiskreditovanou stranu spojit s ČSSD v opačném gardu, než to udělali před rokem 1948. Tenkrát zrušili Laušmanovu sociálně demokratickou partaj vstupem jejích členů do KSČ, dnes by měli zrušit KSČM a vstoupit do Špidlovy ČSSD. Jen by se museli vzdát svých nepopulárních vůdců Grebeníčka a Ransdorfa. Tak by navždy porazili pravici.
Leda, že by se národ a pravicoví politici poté přece jen vzpamatovali a provedli ještě jednou převrat, nejlépe opět na Václaváku, ale bez Havla. Otázkou je, zda by na ně tentokrát neposlal Standa svoje těžkooděnce v rámci boje proti extrémizmu.

15.7.2002 - Jak využít mobily pro šíření hlasu božího.

Chcete, aby k vám každý den promluvila bible? Máte-li mobil, pak se zaregistrujte na stránce http://vira.cz/email a dostanete každý den jednu esemesku se slovem božím.

15.7.2002 - V nemocnici si skočte z okna, kdy se vám zlíbí.

Třiadevadesátiletá pacientka vyskočila nedávno odpoledne z okna interního oddělení nemocnice v Sokolově. "Při pádu ze třetího poschodí utrpěla rozsáhlá poranění, v jejichž důsledku na místě zemřela", prohlásila mluvčí západočeské policie. "Cizí zavinění bylo vyloučeno a byla nařízena zdravotní pitva," dodala. Pacientka prý podle lékařů chirurgické ambulance a interny nejevila žádné známky psychické choroby. "Proto nebyla umístěna na zvláštní pokoj, kde jsou již od posledního případu vyskočení z okna v sebevražedném úmyslu provedena opatření, která zamezují otevření oken," řekla ředitelka nemocnice. Ostatní okna v nemocnici takto zabezpečena nejsou. "Nemocnice není psychiatrická léčebna ani vězení, a vzhledem k ostatním pacientům si tato opatření nemůžeme dovolit", řekla ředitelka.
Jistě, naši lékaři nejsou žádnými psychology ani psychiatry, pokud to snad není jejich specializace. Takový chirurg či internista se přece nebude zabývat důsledkem svého sdělení pacientovi, že je jeho život ohrožen a co jej čeká za utrpení, než opustí toto slzavé údolí. Máme tu přece svobodu a každý pacient si tak může vyskakovat z kterého chce okna. Setkal jsem se za svého života s řadou lékařů a jsem si jistý, že značná většina z nich je zcela lhostejná k osudu jejich pacientů a tím méně lze očekávat, že se budou zabývat ještě jejich psychickým stavem. Bohapusté řeči o povolání a poslání, o tom, jak se lékařská profese odlišuje od ostatních "podřadných" profesí jsou v naprosté většině jen mediální mlha, kterou o sobě lékaři šíří, aby posílili víru pacientů v jejich nadlidské schopnosti. Je mezi nimi ale spousta dokonalých packalů a nemocní o tom vědí své. Jestliže té nebohé paní bylo devadesát tři let a tak se nepochybně opakovaně a dlouhodobě v té či jiné nemocnici léčila, její duševní stav nemohl být "normální". Kdo si zkusil poležet v jakékoliv nemocnici s nepatrnou a bezvýznamnou chorobou či po triviální operaci, jistě mě dá za pravdu, že i zcela duševně zdravý člověk v plné síle středních let, je po několika týdnech pobytu natolik psychicky zdeptán nelítostným vojenským režimem, že si pomalu ani nevzpomene, jak se jmenuje. Je to režim, kdy vás v šest hodin ráno z hlubokého spánku vyrve nafrněná otrávená sestra rozdávající povinné teploměry, po ní vtrhne do pokoje uklízečka píglující podlahu a na závěr vás přinutí si obléci čistou leč mokrou košili se zapínáním na zádech. Mokrou proto, že se to pro nedostatek prádla nestačí v prádelně usušit. Nu což, maminka mě také v dobách, kdy nebyla antibiotika, balila do mokrého prostěradla. Pak vám přinesou snídani a těm, co se nemohou ani pohnout, jí zase za půl hodiny odnesou. Svoji matku jsem v nejmenované špičkové pražské nemocnici chodil denně krmit a podařilo se mě jí po operaci zachránit před smrtí hladem. Trpíte naprostým nedostatkem soukromí a připadáte si jen jako jakýsi objekt či zboží v rukou lékařů, kteří vám pro jistotu, aby se snad nespletli, ani pořádně neřeknou, co vám vlastně je.
Slyším hlas čtenáře, který protestuje, protože on byl v nemocnici na dvoulůžkovém pokoji s příslušenstvím, sestry byly milé až přátelské, doktoři sdělní se spoustou času na pohovor s ním o jeho chorobě a jídlo bylo skvělé, prádlo suché. Inu, měl štěstí, nebo si to zaplatil. Kdo na to máte, můžete si v některých nemocnicích připlatit asi tak 300 Kč/den za jednolůžkový pokoj s televizí a telefonem, můžete si také zaplatit za 300-700 kč/měsíc individuální péči o pacienty (IPP), kdy se dostanete dříve na řadu při vyšetřeních, kdy nebudete muset čekat ani v ambulantní ordinaci specialisty, kdy s vámi bude lékař konzultovat vaše zdravotní problémy, prostě budete mít takovou lehce nadstandardní péči. Takovou VIP péči mají rovněž většinou osoby slavné a všeobecně známé a to bez poplatku.
Takže pokud nemáte dostatek peněz, snažte se mládeži, aby z vás slavná osobnost byla co nejdříve. Nejlepší obory jsou herci, z nich pak komici, humoristi a nejnověji baviči, vše pochopitelně v televizi. A ti z vás, kterým je právě kolem třicítky a necítí se na roli v zábavném průmyslu, začněte si usilovně šetřit peníze na stáří, protože podle našeho nového ministra financí Sobotky za třicet let na důchody v dnešní výši (!) nebude. To už budete (beze mě) mít vybudovaný socialismus s komunistickou tváří a to, jak my pamětníci víme, je jen rozdělená bída. Vykašlete se na úžasnou dovolenou kdesi na konci světa, protože ten balík, co dnes zaplatíte cestovce, vám bude chybět za třicet let na to, abyste si mohli koupit endoprotézu a došli si tak alespoň na záchod. Socialismu zdar a zvláště tomu Špidlovu.
Zajímavý příspěvek ke kvalitě našeho zdravotnictví najdete v článku jedné pacientky Vinohradům se vyhněte! aneb vyhněte se Vinohradské nemocnici v Praze.

15.7.2002 - Kde si přečtete svoje maily o dovolené?

Nejlépe v nějaké internetové kavárně nebo knihovně. Docela obsáhlý Průvodce po českých a slovenských internetových kavárnách najdete na adrese www.netcafe.cz.