|
|
|
"Biblický text, který nás dnes otextuje, biblické slovo, které nás dnes oslovuje, je zapsáno v Žalmu 23., ve verši 1.: "Hospodin je můj pastýř." Doufám, že Karásek nemá žádné skutečné nepřátele a také věřím, že si zachová zdravý rozum při hlasování v poslanecké sněmovně. Za Hospodinem se s důvěrou cupitat dá, ale za socialistickou vládou bych to neriskoval. O jeho dalších kázáních a jeho názorech se více dozvíte na adrese music.taxoft.cz/svatopluk_karasek
Pro takovou situaci mám dvě rady, obě odzkoušené:
Tak dost. Až mine pár let, nikdo si ani nevzpomene, jak se ti páni vládní ministři a ministryně jmenovali a která že to strana v tom kterém roce vládla a "tvořila dějiny" našeho nebohého státu. Až uplyne ještě větší časový interval, řekněme za takových padesát let, historici právě vylezlí ze školních škamen se začnou pokoušet sestavit pravdivý obraz našich dějin, obraz doby, kterou sami nežili ale kterou za pomoci dobových pramenů (!) zmapují a sepíší. Možná, že to bude už jen historie zaniklého státu a po světě rozptýleného národa rozpuštěného v multinacionálním kotli. Bude tento jejich obraz doby odpovídat tomu, co jsme my prožívali? Někdo odpoví, že ano, jiný že tak trochu a někteří mohou tvrdit, že ani náhodou. Protože mezi námi, kdo je dnes schopný napsat dějiny našeho státu v posledních padesáti letech? Pokud si na to někdo troufnul, pak je to blázen a dělá to jen proto, že je státem vystudovaný a uznaný historik a nic jiného než sepisovat "historii" nedovede. Jistá Diana Paalen napsala v roce 1916 v časopise Action tato slova: "Mladí králové, vedeni špatnými rádci, se dopouštějí chyb, staří králové, kteří za to pykají, favorité ve vyhnanství, odvolávaní a opět dosazovaní ministři, dynastické aliance, je to vskutku pravda, že, jak čteme v knihách, tyhle nicotnosti jsou dějinami národa? Jsme oběťmi iluze. Z minulosti zůstává jen obrázek v knihách a tento obrázek je sestaven historiky, kteří všichni píšou dějiny ve prospěch svých předsudků. Dějiny, to jsou předsudky historiků převedené do vyprávění. Slova, jenom slova. Slova monarchy, ministra, ospravedlňování poraženého generála, pamflety do nemilosti upadlého oblíbence, slova nějakého předsedy parlamentu. Slova vytesaná do kamene, napsaná na stěnu, na papyrus, na pergamen, vytištěná na papír a to vše hlídané myšmi, které, co nesežerou, zachovají pro pozdější časy jako historii." Přikláním se na stranu této již dávno zvěčnělé Diany tím spíše, že skutečné dějiny píší ti nejobyčejnější občané, kteří celý život bojují s úřady, se státní mocí všeho druhu, se zaměstnavateli a jinými podobnými otrapy. Jak pravil zcela neznámý filosof Theodor Lessing, "Zdá se, že každá libovolná historická událost, každá změna systému nebo úředníků, každá válka, každá revoluce zaručuje, že zde působí nějaké ideální síly. A přece nehoří ani za historickými ideály nic jiného než nahromaděný egoismus a nahromaděná hloupost mnoha jednotlivců. Tedy pozorováno z jedné strany, neskládá se obsah dějin než z osobních násilných činů, loupeží, krvavých bitev, jejichž jádrem je vždy zlodějství, jehož se dopouští jeden na druhém, (stěží pochopíme, proč má být těmito věčnými hromadami bitev a jejich jmény od malička naplňována a kažena mysl mládeže). Byla-li kdy v dějinách nějaká ničemnost, pro níž by nebylo k dispozici obrovské množství subjektivně čistých motivů, náboženské útěchy, sofismat filosofů? " Lessinga zastřelili 31.srpna 1933 v Mariánských lázních Hitlerovi agenti poté, co pro své názory a židovský původ uprchl z Německa, tak jako před ním a po něm řada jiných. I z těch jeho pár myšlenek, které jsem si dovolil citovat, je zřejmý důvod této zbabělé vraždy spáchané oddanými stoupenci nacionálně socialistické hitlerovské ideologie. Jak tak hledím do toho našeho politického kanálu, cítím, že se ze mě čím dál více stává spíše něco jako anarchista. Ovšem zase jindy si připadám jako nacista, idealistický komunista, militantní ekologista, pesimista a fatalista. Bude to asi tím, že jak pravil Kája Marxů (neplést si - skutečně nepatří do rodiny známých již zvěčnělých cirkusových bratří Marxů), "...bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak, jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím. Na jistém stupní svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy nebo - což je jen právní výraz toho - s vlastnickými vztahy, uvnitř kterých se dosud pohybovaly.Z forem vývoje výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce." A tím se z procházky s dávno mrtvými filosofy vracíme do žhavého dneška - venku je právě 35 Celsia ve stínu - ve kterém nám soudruh Špidla chystá spolu se svými křesťanskými bratry a spolkem nepřátel ODS zářnou cestu k jím vysněné ideální socialistické společnosti. Tentokrát se to prý obejde bez poprav politických nepřátel a bez deportací na Sibiř. Ostatně, tam se už dnes v dnešní zglobalizované době jezdí či spíše létá na turistické výlety a na lovy se zbraní i beze zbraně, to vše za těžké peníze. Pokud snad z toho všeho, co děje kolem vás, máte nějaký stres či ujímání, koho z vás snad trápí neblahé vzpomínky z nedávno údajně skončené vlády přátel Marxe, Engelse, Lenina, Stalina a Gottwalda, pak vám nezbývá nic jiného, než rychle zapomenout na minulost. Někteří tomu u nás říkají "udělat tlustou čáru za minulostí", po hospodské rvačce se často používá úsloví "Tož chlapi, co sme si , to sme si". Zakončeme dnešní intelektuální výlet myšlenkou jednoho z největších jménem Friedrich Nietzsche:"Kdo se nemůže spolehnout na práh okamžiku, zapomínaje na veškerou minulost, kdo není s to stát na jednom bodě jako bohyně vítězství bez závrati a bázně, ten nikdy nebude vědět, co je štěstí, a ještě hůře: nikdy neučiní nic, co jiné činí šťastnými." Zatím co jsem smolil tuto nadčasovou geniální úvahu, hrála mi k tomu ABBA kromě jiného skladby Dancing Queen, Money money, Take a chance on me, Fernando a další písničky z těch dávných časů před čtyřiceti lety, ta nejlepší byla Lay all your love on me. Pokud tu desku někde máte, tak si jí pusťe a zkuste si tento můj výlev přečíst ještě jednou. Neboť velké myšlenky moje a mých přátel filozofů se vám budou jevit stravitelnější a snad z toho na vás nepadne žádná chandra. Citováno bylo z:
Soukromá firma První certifikační autorita a.s. je s účinností od 18. 3. 2002 oprávněna poskytovat služby v oblasti kvalifikovaných certifikátů jako akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Podpis si můžete pořídit jako Komerční certifikát standard s dobou platnosti 12 měsíců při použití 1024 bitového kryptografického klíče za 540,--s DPH. Pro získání certifikátu Standard je třeba postupovat podle následujících kroků:
Použití elektronického podpisu je pro fyzické soukromě nepodnikající osoby předem zablokováno faktem, že běžná rodina by musela jen za pořízení certifikátu každý rok (!!!) zaplatit 2 x 540 Kč (viz http://www.ica.cz/cenik.html) a navíc pro pořízení certifikátu by museli oba manželé osobně navštívit kancelář PVT v jednom ze 14 měst. Takže k proponovanému rozšíření mezi "obyčejnými" občany nedojde. Celé to vyznívá jako pokus opatřit z úrovně státní správy pro soukromou firmu PVT dobrý džob, do kterého se ale občanstvo nezapojí. Když už by se pro využití elektronické komunikace občanů s úřady něco chtělo udělat, pak by mělo být pořízení certifikátu pro nepodnikajícího občana zdarma. A že na tom PVT zatraceně vydělává, je jejich vlastní přiznání, že již vydali - nepochybně pro firmy - za čtyři roky 248 000 certifikátů, což je roční zisk kolem 150 milionů korun. Zase jeden důkaz, že nejvíc peněz se dá vydělat na sbírání drobných částek od velkého množství zákazníků. I.CA alias PVT a.s. již získala zakázku pro certifikace v rámci celého státního aparátu a nijak se s tím netají: " Vydávání kvalifikovaných certifikátů určených zejména pro komunikaci v oblasti orgánů veřejné moci I.CA zahájí dne 25.3. 2002 plně v intencích výše uvedeného zákona." Žádné jiné firmy akreditaci k provozování certifikace nedostaly a tak má První certifikační autorita a.s., dceřiná společnost starodávné socialistické firmy PVT naprostý monopol (viz http://www.uoou.cz/ep_akreditace.php3), takže se žádné výběrové řízení nemuselo ani konat. Z toho je jasně patrné, jak si státní úředníci představují službu občanům: vyberou daně, zavedou možnost elektronicky komunikovat s úřady a místo aby certifikační autoritu zřídili jako státní úřad poskytující elektronický podpis každému občanovi zdarma a firmám za poplatek, pomohou svým kamarádům založit výhodný obchod bez nebezpečné konkurence a navíc do této soukromé firmy pustí penězovod z daní, neboť pro všechny státní úředníky je třeba pořídit elektronický podpis u této soukromé firmy proto, aby přece mohli komunikovat s občany. Jak snadné a jednoduché, nic než starý známý klientelizmus, jak se za komunistů říkalo "já na bráchu, brácha na mě".
§ 25 Plomba a lístek o původu zvěře (1) Plomba je jednorázově použitelná nesnímatelná značka z umělé hmoty žluté barvy se štítkem spojeným se zatahovacím páskem. Štítek o tloušťce 1,25 mm má tvar lichoběžníku se zaoblenými rohy o spodní hraně délky 28 mm. V horní části štítku, z níž vybíhá zatahovací pásek, je umístěna bezpečnostní vkládaná kleština červené barvy. Štítek je na jedné straně označen vyražením zkratky ,,CZ", dvoumístného čísla série a šestimístného evidenčního čísla, na druhé straně vyražením malého státního znaku. Zatahovací pásek v celkové délce 22 cm při vyústění ze štítku má v délce 2,5 cm zploštělý profil, poté je v délce 16 cm kruhového profilu se vzorem, který brání zpětnému vytažení zatahovacího pásku z bezpečnostní vkládané kleštiny, konec zatahovacího pásku má v délce 2,5 cm zploštělý profil opatřený po protilehlých stranách vruby a jeho závěrečná část o délce 1 cm přechází do hladkého kruhového profilu. § 26 Lístek o původu zvěře (2) Do lístku o původu zvěře se zapisují tyto údaje: číslo plomby, název honitby, kde byla zvěř ulovena, jméno či název uživatele této honitby, datum (rok, měsíc, den) a hodina ulovení nebo nalezení ulovené či jinak usmrcené zvěře, druh zvěře a její pohlaví. Dále obsahuje místo pro případné veterinární záznamy a záznamy o pohybu zvěřiny, až ke konečnému zpracovateli. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Cílem je, aby bylo při kontrole například v obchodě nebo v restauraci jasné, zda je konkrétní kus uloven legálně nebo nelegálně, a aby u případného soudního řízení nedocházelo k jeho zastavení pro nedostatek důkazů. Zdá se, že pokud budou státní orgány provádět důsledně kontrolní činnost, může dojít k jistému omezení pytláctví, prováděném jak pytláky, tak i samotnými myslivci. Jen jistému omezení proto, že jak zákon, tak vyhláška má mezery, které se dají poměrně snadno využít. Zejména na konci obchodního řetězce u obchodníka se zvěřinou nebo u provozovatele hostinské činnosti bude snadné využít podobný trik, který používají vietnamští pašeráci. Ti si opatří jednu legální fakturu na zboží a kryjí s ní další nelegální dodávky zboží třeba celý rok. Hostinskému nebo obchodníkovi nikdo nedokáže, že ta půlka divočáka, co má v mrazáku, nepatří k tomu evidenčnímu lístku a k faktuře, kterou si legálně opatřil před časem. Ten, který riskoval dopadení dnes, to bude praktikovat i po zavedení uvedené vyhlášky.
Po stisku tlačítka zjistí, kde se může dočasně ubytovat, kde získá alespoň dočasnou práci, nebo kde lze získat zdarma lékařskou pomoc. Vedle bezdomovců by měla tato veřejná databáze sloužit také těm, kteří se ocitnou v životní krizi - obětem domácího násilí nebo lidem, propuštěným z výkonu trestu. Odborníci tvrdí, že právě nedostatek informací je příčinou toho, proč se lidé v Londýně ocitají na okraji společnosti - pokud se pro život na ulici nerozhodnou dobrovolně, protože jim současný životní styl naprosto nevyhovuje. Londýnská radnice doufá, že služby, které nabízí od tohoto týdne na Victoria Street, budou brzy dostupné také prostřednictvím mobilních telefonů nové generace. Přiznám se, že si příliš nedovedu představit bezdomovce tlačícího vozík ze samoobsluhy se svým majetkem, jak u informačního stánku nebo pomocí vlastního mobilu hledá ubytování a dočasnou práci, zejména v situaci, kdy nemá žádný seriozní doklad o své identitě, což je běžné nejenom v Británii. BBC neuvedla náklady, které se dají tedy pouze odhadnout na nějakých 800 000 liber (cca 37 milionů Kč). Celá tahle dosti zábavná akce na mě dělá dojem dobře zalobované zakázky z městské pokladny pro dodavatele výpočetní techniky včetně programového systému. Další příjmy potečou z údržby, aktualizace a HW i SW inovace jednou za čtyři roky. Teď už jenom stačí, aby něco podobného napadlo pražskou radnici. | ||||||
Home |