24.4.2002 - Český tisk je v německých rukou a to se nám nelíbí.

Do německé vydavatelské skupiny Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft patří dva z pěti nejprodávanějších českých deníků: Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Bavorskému tiskovému koncernu Passauer Neuer Presse pak patří vydavatelský dům Vltava- Labe-Press, který vlastní síť více než 50 regionálních Deníků Bohemia a Moravia. Ostatní němečtí vydavatelé se soustředili na společenská a odborná periodika, jako jsou například časopisy pro ženy, o bydlení a motorismu.
Veřejné mínění se dá nejsnadněji ovlivňovat prostřednictvím televize. Značné množství jednodušeji uvažujících obyvatel má tendenci považovat všechno, co se řekne v televizi, za nespornou pravdu. "Dyť to říkali v televizi," můžete slyšet často z úst občanů, kteří jsou náchylní si prázdno v vlastních hlavách naplnit salátem z obrazovky.
Hned za televizí se dá masivně působit na názory obyvatel prostřednictvím tisku. Dokonce se dá s úspěchem tvrdit, že se informace vytištěné dostávají do mozku čtenáře nadány větší trvanlivostí. Kdo má chabější schopnosti vnímání informací, má možnost si zprávu přečíst několikrát, po případě předčítáním útočit na mozky ostatních členů rodiny. Když v televizi někdo něco plácne, zmizí to nenávratně v éteru, čehož využívá řada politiků. Co je psáno, to je dáno, praví dávné přísloví a to také moc dobře vědí politické kruhy v Německu, které se plánovitě připravují na dobu, kdy se naše hranice otevřou dokořán. Tvrzení, že se jedná o obyčejné ekonomické podnikání německých firem na českém trhu neobstojí. Vydávání novin není žádným úžasným byznysem, skutečně kvalitní deníky mají obrovské náklady při získávání původních a originálních materiálů, držet si dopisovatele v důležitých místech světa je velice drahé. Sama distribuce tiskovin je nákladná díky nezbytné lidské práci s doručováním a prodejem, o dopravě nemluvě. Příjmy z inzerce jsou nejisté, v poslední době se ukazuje, že nejen na internetu začínají být čtenáři imunní vůči jakékoliv reklamě, která je spíše obtěžuje díky šíleným nápadům zoufalých pracovníků reklamy, než aby se stala zdrojem důležitých a zajímavých informací. Stále víc platí, že nejlepším doporučením pro koupi čehokoliv je informace z úst do úst od známého, který udělal s výrobkem či službou dobrou zkušenost. Nevím jak vy, ale já při občasném prohlížení stránek deníků jako je MFDnes nebo Lidovky stránky s reklamou jen s odporem obracím a nic, opravdu nic z jejich obsahu si do hlavy nepřesypávám. Zvláště, když tam většinou žádné skutečné informace nejsou.
Lze se proto oprávněně domnívat, že masové skoupení českého tisku sleduje i jisté politické cíle. Neznamená to, že se němečtí majitelé českých novin a časopisů chystají vstoupit do české politiky. Spíše se chystají nabídnout stránky svých tiskovin německým politikům, kteří budou mít zájem působit na českého čtenáře. Za poskytnutí tiskové plochy v Česku mohou pak majitelé získat třeba některé služby či "pozornosti" od německé vlády a politiků na území Německa. Nerad bych vyvolával nějakou protiněmeckou náladu, ale vzpomněl jsem si na historku, kterou mě vyprávěl jeden pamětník německé okupace. Žil v jednom nejmenovaném malém městě, jehož obyvatelé byli překvapeni faktem, že němečtí tankisté se ani na okamžik nezastavili před úzkým výjezdem z malého náměstí a projeli s tolerancí několika centimetrů. Jak se později ukázalo, dlouho předtím místní Němci šířku a výšku této brány změřili a tyto údaje měl německý tankista ve své mapě. Stejně tak jako nosnost všech mostů, které musel přejet na cestě do Prahy. To je prozíravost, kterou jsme si my nikdy neosvojili a vždy znovu a znovu jen obdivujeme tu známou německou důkladnost při přípravě čehokoliv.
Když si přečtete v MF DNES články pana Mandlera či paní Grohové, pochopíte kudy vedou cesty ke "sbližování" českého a německého obyvatelstva. Dokonce ani naše vláda není spokojena s tím, jak média informují o česko-německých vztazích. Rozhodla se proto, že sama vydá knihu "Sudety - ještě živý problém?". Publikace má vyjít v nákladu 40.000 výtisků, pro české občany bude zdarma. Použít ale místopisné jméno "Sudety" v titulu knihy považuji přinejmenším za nešťastné. Pokud vím, tak na žádné současné zeměpisné mapě České republiky žádné "Sudety" nejsou. Je vidět, že i vládní spisovatelé již podlehli nenápadnému zavádění tohoto jména do praxe praktikované našimi "českými" novinami (naposledy MF DNES z 22.4.2002, "Češi a Němci v Sudetech jsou si stále blíž").
Ministr kultury Pavel Dostál také poukázal na fakt, že většinu rozhodujících sdělovacích prostředků v České republice vlastní němečtí majitelé. Jejich informace o problému se podle Dostála vládě čím dál víc "jeví jako jednostranné a zavádějící". Kabinet se rovněž domnívá, že ani veřejnoprávní média v této souvislosti nebrání národní české zájmy. Je to jeho první otevřená kritika situace v České televizi a Českém rozhlase zaměřená na posílení propagace národních zájmů.

24.4.2002 - Pozvánka na "SVÁTEK KELTSKÉ KULTURY BELTINE 2002".

8. ročník mezinárodního festivalu "SVÁTEK KELTSKÉ KULTURY BELTINE 2002" se koná 30. dubna 2002 od 20:00 hodin až 1. května 2002 do 12:00 hodin na hradě VALEČOV. Hrad Valečov leží v okrese Mladá Boleslav 2 km od Mnichova Hradiště nad obcí Boseň v Českém Ráji.

23.4.2002 - S pozdravem a úctou Suhail Abu Nofal.

Takhle končí dopis jednoho Palestince vládnoucího docela slušnou češtinou zaslaný na různé významné instituce naší republiky. Otevřený dopis uveřejněný také na internetu obsahuje Návrh na urovnání konfliktu na Blízkém Východě - nástroj pro uskutečnění rezoluce RB OSN č. 1397 a stojí za přečtení už jenom pro to, že je to pohled ze strany, ze které náš tisk ani televize na konflikt Izraelců a Palestinců nepřináší téměř žádné informace. Začíná odsouzením útoků proti izraelským civilistům a v návrhu řešení obsahuje ne zcela nesmyslné nápady, jak z toho kola ven.

22.4.2002 - Jak malá je moc našich politiků? Menší než malá.

Naši politikové všeho druhu se snaží ze všech sil veřejně nepřiznat, jak malou moc mají vůdcové tak malého státu na tak pitomém místě v Evropě, vůči okolnímu světu. Ten se snaží velice úspěšně stejně tak jako dříve neustále rozhodovat o nás bez nás: co patří či nepatří do našeho právního řádu, kolik budeme pěstovat krav či ovcí nebo jak se bude jmenovat náš rum. Jako nejčerstvější případ naší nesvéprávnosti může velice dobře posloužit sjednávání prodeje vojenských letadel L-159 do Indie. Ano, budeme je moci do Indie vyvážet, avšak jen díky tomu, že menšinový majitel Aera Vodochody, americká firma Boening opatřila "licenci" na vývoz těchto letadel. Ptáte se, jakou že "licenci" potřebujeme pro vývoz letadel? Od koho? No přece od našeho nejlepšího přítele a ochránce, od americké vlády. Ta nám to jako členovi NATO povolila ovšem jen proto, že je to částečně v zájmu americké firmy a že Pentagon včetně CIA rozhodli, že tím nevznikne žádné bezpečnostní riziko, že se tím nezhorší politické klima mezi Indií a Pákistánem, který je prozatím přítelem USA, což se o Indii tak docela říci nedá. Není ovšem jisté, že tato "licence" bude platit i v budoucnu, protože se odvíjí od mezinárodních politických postojů států, na které nemáme žádný vliv. Přitom se počítá s prodejem několika stovek těchto letadel, což zásadně ovlivní budoucí existenci Aera. Je to opravdu dost zvláštní, když o obchodu mezi dvěma údajně svéprávnými státy rozhoduje administrativa třetího státu. Není to první případ, v minulosti nám byl podobně zakázán vývoz lokačního systému Tamara.

21.4.2002 - Vypadá to, že Darwin se zmýlil.

Skupina německých, nizozemských a amerických vědců zjistila, že složení genů ovlivňujících funkci mozku lidí a šimpanzů je velmi odlišné, přestože jinak mají lidé a špimpanzi velmi podobnou genetickou stavbu. Už déle je známo, že lidé a špimpanzi sdílejí téměř 99 procent sekvencí DNA, z níž se naše geny skládají, ale podle nových závěrů publikovaných v časopisu Science se nyní přišlo na to, že lidský mozek se vyvíjí nejméně pětkrát rychleji. Inu, bude to asi tím, že přece jenom nepocházíme z opic, nebo alespoň nepocházíme od šimpanzů. Pokud vůbec jsou nějací dnes už neexistující primáti našimi vzdálenými předky, pak byli nějakými jinými opicemi, než ty současné. Dodnes se ale nepodařilo vybádat, odkud se vzaly různé rasy, zejména ty základní: černoši zubatí, běloši nosatí, žluťoši šikmoocí a červenoši neboli rudokožci američtí (téměř vyhynulá rasa). Podle mých soukromých výzkumů byly tyto rasy kdysi dávno uměle vygenerovány z různých předopic. Šéf tehdejší genetické laboratoře se jmenoval Jahve (rasa údajných obrů) a jejich cílem bylo vypěstovat levnou pracovní sílu s nepříliš vyvinutým mozkem, která by neremcala a pilně pracovala. Což se v podstatě podařilo. Chybou ale bylo, že nás pan Jahve po splnění své mise se svými spolupracovníky opustil a ponechal nás nezodpovědně vlastnímu vývoji. Zůstavil nám jen nemnoho nepřesných a námi dále zkomolených nařízení, podle kterých se stejně neřídíme. V každém případě Darvin neměl pravdu, když tvrdil, že jsme se vyvinuli z opic jen tak sami, bez cizí pomoci. Ono navíc není vůbec jisté, zdali jsme nebyli vyvinuti například z medvědů nebo z delfínů. Ta podivná obliba medvídků lecos napovídá a proč jsou k nám delfíni tak vstřícní, to vrtá vědcům v hlavě už dlouhou dobu. Někteří politikové se pak nejspíše vyvinuli ze slonů, hyen a šakalů. Tolik můj příspěvek k rasovým teoriím.

21.4.2002 - Korupci odstraní jenom řízené provokace.

O návrhu vlády o institutu řízených policejních provokací, který v rámci tuhého předvolebního boje urychleně předložil náš milý Standa Grossů, se rozpoutala zuřivá diskuse. Ivan Langer to označil za "návrat ke státu špiclů, provokatérů a udavačů", známý obhájce zkorumpovaných státních úředníků pan Choděra soudí, že to nepomůže. Takový odpor ale budí podezření, že snad ODS má prsty v nějaké korupční záležitosti a pan Choděra má zase obavy, že by se mu nedařilo tak dobře vyhrávat soudní procesy, když by proti slovu jeho klienta stály doklady policie získané prostřednictvím korupční provokace.
Věc je přitom velice jednoduchá: stačila by jen existence tvrdého zákona umožňující provokaci policie nebo jiné státní organizace k tomu určené, několik státních úředníků odsouzených na pěkných pár let do basy a ti ostatní by si velice rychle dali pozor, aby od někoho úplatek přijali nebo dokonce požadovali. Člověk ve své podstatě není dobrý, neúplatný a poctivý. Nijak to nevyplývá z naší lidské podstaty. Svoje normy chování ti lepší získávají napodobováním od svých rodičů a přátel. Pokud mají štěstí na to, že tito jsou slušní, poctiví, nekradou, nepodplácejí ani úplatky neberou. Jistá část populace ale toto štěstí nemá a tak, aby si společnost zajistila jakous takous bezpečnost soukromého majetku a jejich alespoň přibližně mravné chování, byly vymyšleny zákony v podstatě založené na biblickém desateru. Tyto zákony mají za účel v potenciálních delikventech vzbudit strach až hrůzu před trestem, který bude následovat, pokud ustanovení zákona nedodrží. Podstatný je ten strach, který je třeba v oněch kolísavcích mezi dobrem a zlem a v těch permanentně zlých, vyvolat.
Korupce se proto sníží či snad docela vymýtí jen tehdy, když strach a děs státního úředníka před možným trestem, před tím, že ten kdo mu nabízí úplatek, nebo od kterého on úplatek žádá, bude větší, než jeho chamtivost. Zastaví jej jen strach, že tento zdánlivě nevinně vyhlížející občan může být oním ďábelským nástrojem policie, oním provokatérem, který jej vzápětí zacvakne do želízek o odvleče k soudu. Zdůrazňuji vysokou míru strachu a nejistoty, kterou je nutné u takového úředníka vyvolat, aby si do takové riskantní operace vůbec netroufl se slovy, "no to mě přece za to nestojí!". Ba dokonce, pokud by byl sám finančně či kariérně zainteresován, by takového podpláceče - ať už pravého či nastrčeného - sám okamžitě udal a svědčil proti němu u soudu.
Podle mého názoru by pak stačila existence jednoho jediného státního provokatéra - něco jako antiombudsmana - na to, aby se před jeho možnou návštěvou třásli všichni latentní hříšníci pokoušení vidinou sladké úplatné odměny.

21.4.2002 - Televizní reklama porušuje zákon.

Televizní reklamy na Staropramen (Chlapi sobě) nebo Fernet stock (I muži mají své dny) a řada dalších evidentně porušují ustanovení ZÁKONA č.138 ze dne 15. března 2002, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. V paragrafu č. 4, Alkoholické nápoje, se praví:
Reklama na alkoholické nápoje nesmí
odst. a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost,
odst. d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu.
Nejenom tyto zmíněné televizní reklamy porušují nejméně tyto dva citované odstavce paragrafu 4. Podrobnosti o změnách v zákonech o reklamě zde.

21.4.2002 - Volný vstup pro teroristy na ruzyňské letiště.

Pražské ruzyňské letiště není podle reportáže České televize proti teroristickým útokům důkladně chráněno. Televize uvedla záběry skryté kamery, které přímo na jeho ploše natočila její reportérka. Bez problémů se pohybovala po letištní ploše, uvnitř budovy letiště a vstoupila i do odstaveného letadla. Přestože ji policisté viděli, nezadrželi ji. Ředitel vnějších vztahů ČSA Dan Plovajko ČTK řekl, že bezprostředně po této události byla přijata taková opatření, aby se podobná věc už nestala.
Samozřejmě, že na žádném letišti na světě není možné příjmout taková opatření, která by vyloučila teroristický útok ať už na letiště samotné nebo únos letadla připraveného k odletu. Pokud by správa letiště v Ruzyni hlídaného v poslední době policií a vojenskou jednotkou chtěla zajistit naprostou bezpečnost, musela by zcela zastavit veškerý provoz a letiště tak zrušit. Pak by pravděpodobně bylo nebezpečí útoku teroristů vyloučeno. Je to stejné, jako se zajištěním bezpečnosti občanů kdekoliv na území státu. Domníváte se snad, že armáda a především policie je tu pro vaši osobní ochranu? Jistě nejste tak naivní. Police vás neochrání před útokem opilých chuligánů kdekoliv ve městě, ani před přepadem ozbrojených banditů ve vašem vlastním bytu nebo domě, před přepadením na dálnici stejně jako před oloupením kapsáři v pražské tramvaji nebo před "oloupením" spáchaném pražským taxikářem. Policie je tu pouze proto, aby působila jako zcela neúčinný odstrašující prostředek proti všem lumpům, aby vám změřila překročení rychlosti, dala pokutu pro prošlý technický průkaz vašeho auta, aby vesměs neúspěšně předváděla k soudu obžalované podvodníky, aby nikdy nedopadla lumpy, kteří vytloukli okna vašeho auta nebo jej dokonce ukradli. Na omluvu policie pokud jde o ochranu bezpečnosti leteckého provozu lze opakovaně uvést jen tolik, že to není v silách žádné policie na světě od doby, kdy se začaly používat partyzánské, konspirativní a tajné metody vedení útoku na podobné cíle.
Používané precizní plánovací a technické metody včetně návrhu potřebného vybavení byly původně vyvinuty ve vojenských štábech a kancelářích tajných služeb pro "bohulibé" účely sabotáží na nepřátelském území a nesčíslněkrát využity při vojenských policejních i tajných akcích po celém světě. Není divu, že si tyto metody osvojili i ti, kteří dnes v zájmu boje proti západní civilizaci útočí zatím převážně na americké cíle. Často byli dokonce tito dnešní terorsté vyškoleni právě americkou, francouzskou či britskou stranou, technické prostředky snadno získávají stejnými kanály jako dříve.
Abych příliš nekřivdil naší policii a armádě: ruzyňské letiště bude jistě po čtvrtečním extempore ještě lépe chráněno před amatérskými pokusy naivních teroristů, pokud by se nějací na území našeho státu našli. Skutečné profesionály však taková opatření zastavit nemohou. O to více můžeme hledět s obavami na blížící se termín srazu představitelů NATO v Praze. Zajištění pochybné bezpečnosti tohoto setkání politiků a vojáků nás daňové poplatníky bude stát další nebetyčné peníze, protože kromě rozhánění demonstrantů bude mít armáda a policie na starost i zmíněné teroristy. Ochranu americké delegace v Praze bude mít na starost americká tajná služba a armáda, která tak dokonale selhala při útoku na New York a Washington loni v září.