|
Zdravím čtenáře z USA, který se připojuje přes připojovatele provozujícího server http://www.qwest.net. Další čtenáři: z Vídeňské Wirtschaftsuniversität - http://www.wu-wien.ac.at, z Maďarska od firmy Dunapack http://www.dunapack.hu,
z Japonska od firmy MITSUBISHI ELECTRIC CORPORATION - http://www.melco.co.jp nebo také na adrese http://www.mitsubishielectric.com, další čtenář z Osla v Norsku - http://oslo.kommune.no. Ahaswebovy noviny se ovšem čtou také v České republice. Tak například ve firmě INFOS v Prostějově - http://www.infos.cz, která dodává zajímavé informační kiosky. Spojení je k nim ale pomalejší než do světa, zdržuje jim to server brn-ir02.kpnqwest.cz. Doufám, že také prodávají do OP Prostějov, je to můj oblíbený krejčí.
Zdravím našeho čtenáře z Tajvanu, či spíše z Taiwanu nebo ještě lépe z ROC. Server, který používá pro připojení k internetu, na mě hovořil výhradně čínsky a tak se raději podívejte na oficiální okno do Taiwanu na http://www.gio.gov.tw, které je anglicky.
3.8.2001 - Zajímavý server věnovaný českým tradicím najdete na http://www.czech-tradition.com/tradition/.
3.8.2001 - Code-Red se opět probral a začal obtěžovat servery hlavně v USA. Běžný koncový uživatel se s ním nepotká. Další podrobnosti najdete na http://www.grisoft.cz/news/code_red.htm.
2.8.2001 - Panika kolem červa Code-Red šířená sdělovacími prostředky byla naprosto zbytečná. Virus ukončil sám svoji aktivitu v internetu již 19.července. Navíc ohrožoval jen servery pracující pod Microsoftím IIS a nikoliv koncové uživatele, kteří se plašili zcela zbytečně. Podrobnosti najdete na http://svet.namodro.cz.
2.8.2001 - Romská turistika. Britští úředníci přezkoumávají na ruzyňském letišti účel cesty českých občanů na ostrovy již třetí týden. Zatím cestu znemožnili zhruba stovce lidí, hlavně Romům. Podle prezidenta Mezinárodní romské unie Emila Ščuky přibližně polovina z odmítnutých chtěla v Británii o azyl zažádat. "Druhá polovina chtěla využít letní měsíce k návštěvě svých příbuzných a rodin, kterých jsou už v Británii tisíce," řekl v úterý Ščuka deníku Právo. Inu, já se těm Britům nedivím, že o další tisíce našich milých Romů nemají zájem. Napadá mě geniální řešení, jak to rozlousknout: každý cestující do Anglie by u přepážky podepsal prohlášení, že v žádném případě nebude žádat o azyl, protože je v Česku spokojený. Tím by se vzdal předem jakékoliv možnosti žádat v Británii o sociální podporu pro žadatele o azyl. Za těchto podmínek by přece žádného Roma ani neroma nenapadlo do Anglie cestovat jen na vlastní náklady. Leda že by byl skutečným turistou se zpáteční letenkou bez zaječích úmyslů.
Český velvyslanec ve Velké Británii Pavel Seifter měl jíný nápad vycházející z vytrvalé snahy Romů vycestovat kamkoliv, jen když tam bude pár měsíců dostávat sociální podporu: naše úřady by samy měly vyhledávat státy, které by měly o azylanty zájem. Aby to vystěhování Romů proběhlo za státní asistence. Doslova prohlásil: "Jde o nalezení způsobu, jak zajistit lidem, kteří si u nás potřebují zažádat o azyl, aby tak mohli učinit co nejrychleji a přímo doma." Lidé, kteří chtějí opustit stát, by podle něj měli dostat možnost žádat o azyl na velvyslanectvích nebo s pomocí mezinárodních organizací pro uprchlíky, například OSN. Nejsem si ale jist, zda ho za to Romové nezažalují, protože se to náramně podobá plánovanému vystěhování celého etnika, něco jako známý nápad Němců a pana Bati vystěhovat český národ do Patagonie. Ale nápad je to ve skutečnosti nesmírně pitomý. Protože kde by se na světě celičkém našel stát, který by o romské přistěhovalce projevil zájem.
Ministr Kavan v tomto případě projevil notnou dávku české mazanosti, když s Brity domluvil kontrolu cestujících na našem území místo zavedení víz. Protože proč by měli naši turisté či služebně do Británie cestující občané platit 2000 Kč za každé vízum a navíc čučet ve frontě. Žádné cestování za levné letenky na poslední chvíli by se nekonalo. Obviňovat Brity s rasismu může jen pitomec. Už mě o našich milých Romech nebaví psát. Je to pořád dokola, právě teď si v Ostravě zavedli občanské hlídky, které ve vozech Mercedes za 2 miliony nebo Octavia za půl milionu projíždějí městem a kontrolují, zda se někdo nepodíval křivě na nějakého romského kapsáře nebo dealera drog. Jak říkávala moje babička: nejdřív si chlapče zameť před svým prahem a pak nadávej ostatním. Já do žádné Británie nepojedu a nepojedu, protože je tam drahá plzeňská dvanáctka. A aby bylo úplně jasno: mám rád romské muzikanty, romské tanečnice, romské kopáče, romské hlasatele(pokud platí daně:-), romské malíře a řezbáře i jiné romské řemeslníky, kteří všichni platí daně. Stránky věnované českým Romům najdete na http://www.romove.cz
Aktualita z 8.8
2.8.2001 - Drahá lanovka. Lanovka na Petřín bude jen pro turisty za zvláštní vstupné. Důchodce si už na místo vzpomínek na své mládí nevyjede za svoji tramvajenku. Někdo na magistrátě si podal zlepšovací návrh na unikátní způsob získávání peněz. Při jízdném řekněme 60 Kč si může tak magistrát přijít až na půl milionu měsíčně. Přitom rozumné opatření by bylo jednoduché: kdo má tramvajenku, může jet bez placení, protože si už přece předplatil. Kdo se chce jen projet lanovkou, tak zaplatí třeba i 60 Kč za jednu jízdu.
Uvažuje se také o zavedení mýtného na Karlův most, aby bylo na opravy, neboť mostu prý hrozí zřícení. Což je i podle vyjádření odborníků blbost na druhou. Co chybí Karlovu mostu, je pravidelná údržba. Stačil by na to jeden kameník pod mostem, který by ještě stačil ve volných chvílích vyrábět suvenýry z pískovce pro turisty. Inspirován těmito nápady našich zastupitelů doporučuji proto dále zavést mýtné na Staroměstské náměstí, na Příkopy a hlavně na Hrad. Ve sváteční dny by u brány vybíral sám prezident Havel, střídat by se mohl se svojí drahou manželkou. Za vstupenku s jeho autogramem by byla 100% přirážka. Za vyfotografování s prezidentem v bráně 200 Kč, s Dášou 150 Kč, s Dášou i Vaškem 400 Kč. A peníze se jen pohrnou!
30.7.2001 - Jak odstranit virus W32/SirCam?
1) Vysypte koš (Recycled) v počítači.
2) Pokud v souboru AUTOEXEC.BAT existuje řádek "@win \recycled\sirc32.exe", odstraňte jej.
3) Červ se v registrech napojí na spouštění EXE souborů, proto spusťte příkazový řádek DOSu, překopírujte soubor regedit.exe do souboru regedit.com (nebude spouštět červa) a spusťte z příkazového řádku regedit.com .
4) V klíči HKEY_CLASSES_ROOT\exefile\shell\open\command změňte výchozí hodnotu na "%1" %* .
5) Smažte celý klíč HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\SirCam .
6) V klíči HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\ Microsoft\Windows\CurrentVersion\RunServices smažte položku Driver32.
Podrobnosti najdete na http://www.aec.cz nebo také na adrese http://svet.namodro.cz.
 27.7.2001 - Nebesa se protrhla - reportáž. Slunce ještě svítilo, ale obzor na jihu a západu a částečně i na severu byl již zatažen šedými, místy narudlými mraky, které se s úžasnou rychlostí valily k východu.
Mraky se valily kupředu jako obrovské mořské vlny a pohled na západ a severozápad byl stejně tak děsivý jako velkolepý.
Sotva jsme se ocitli pod stromy, rozzuřil se vichr i v našem bezprostředním okolí a nad Prahou.
Ohromné kotouče prachu se vznášely nad domy nebo se valily jako smrště po silnicích. Bouře se přihnala s bezpříkladnou rychlostí. Spustil se liják. Ale nebyl to liják obyčejný; z mraků v pravém slova smyslu se lilo. Hned nato vichr poněkud ochabl; ale když zavál prudčeji a rozhrnul větve křoví, které nám zakrývalo pohled na západ, mohli jsme chvíli pozorovat velkolepé, strašné divadlo.
Zdálo se, jakoby se mraky dotýkaly temen Bílé hory a vršin, tvořících košířské údolí. Zanedlouho jsme zpozorovali, že se po stráních valí proudy vody. Také z vršiny, na které jsme se nalézali, valily se potoky kalné, žluté vody, která odnášela vše, co mohla strhnout. Bouře trvala jen asi půl hodiny. Všichni jsme byli promoklí na kůži a když se vichr zmírnil, odvážili jsme se z úkrytu. Dosud pršelo a kam oko dohlédlo, všude se valily spousty žluté vody.
Silnice, vedoucí od Košíř podle Malostranského hřbitova, pokud jsme ji viděli, a také zahrady podle silnice i hřbitov byly částečně pod vodou. Zahrada, rozprostírající se pod vrškem, na kterém jsme stáli, se podobala jezeru a pozorovali jsme jasně, jak voda stoupá...
Rozhodli jsme se opustit kopec. Byla to cesta, na kterou, co živ budu, nezapomenu. Půda byla kluzká, potoky vody se hrnuly ze všech stran. Chytajíce se stromů a keřů, slézali jsme dolů. Každou chvíli některý z nás padl a svezl se několik kroků níže.
Po neobyčejné námaze jsme se konečně dostali z kopce dolů do dvora vininice Bertramka. Dali jsme se na útěk po vozové cestě, vedoucí z vrat vinice dolů k Poslovině.Museli jsme se brodit vodou. Místy nám dosahovala po kotníky, místy po kolena, ba i výše. Před Poslovinou jsme spatřili strašné divadlo. Voda vnikla do příbytků. Lidé vybíhali z bytů a zase se vraceli. Všude panoval zmatek; ve všech tvářích se jevilo zděšení. Volání a křik se ozýval ze všech stran.
Silnice byla úplně pod vodou a voda dosahovala až po kolena. Běželi jsme, jak se dalo, až jsme se ocitli u trafiky staré Bláhové. Bouda byla ve vodě a proud vody jí nadzvedával a hrozil jí převrhnout. Snažili jsme se boudu zadržet a mezitím stará Bláhová sbírala svoje zboží do zástěry. A pak voda ze zahrady prolomila zeď a část zdi převrhla boudu, která se převrátila do vody na silnice, takže dvířky padla na zem a srazila i Kroupu, který zůstal pod boudou. A Bláhová byla v boudě.
Ohromný proud vody se valil ze zahrady průlomem stržené zdi a téměř mžiknutím oka byla bouda skoro pod vodou. Zeď se prolomila i nad námi a proud vody nás srazil dolů na silnici...
Tady dosahovala voda až po pás a hnala nás s ohromnou rychlostí po silnici téměř asi čtyřista metrů. U továrny Kinzelbergerovy srazil nás proud nalevo za dům známý pod jménem "Kajlova", odkud jsme se přebrodili přes dřevěný můstek, vedoucí přes motolský potok na vyvýšené místo.
Sotva jsme se ocitli za můstkem, smetl jej proud vody. Voda po silnici dosáhla za několik okamžiků do výše tří sáhů... Několik lidí a koní zde přišlo o život. U Posloviny se podařilo později vylovit starou Bláhovou i našeho spolužáka Kroupu... Oba byli mrtví...
Tento katastrofický příběh se neodehrál v těchto dnech, ale jednoho dne roku 1847. Popsal jej podle skutečné události Jakub Arbes ve svém romanetu Ukřižovaná (). Jak vidíte, průtrže mračen a povodně se v našich zemích odehrávaly od pradávna a dokonce v místech, kde k nim už dnes nedochází. Současné přírodní katastrofy nejsou žádným důsledkem globálních změn počasí, ale jen důsledkem lidské hlouposti. Lidé si dále staví domy u řek a potoků na pozemcích, které byly dříve záměrně nezastavené a sloužily k rozlití náhlého přívalu vody. Řeky byly narovnány a zazděny do řečišť, která pojmou jen zlomek vody na rozdíl od dřívějšího meandrovitého řečiště. Voda je pak hnána nesmyslnou rychlostí přímo na domy, které jí stojí v cestě. Přes toky jsou postaveny betonové mostky, které se ucpou dřívím přineseným vodou a zvednou tak hladinu do nebezpečné výše. Za starých časů byly mostky ze dřeva a velká voda je jednoduše odplavila pryč. Takže se nemůžeme ničemu divit, protože sklízíme plody naší hlouposti a ignorance. Přírodu považujeme za svého nepřítele, kterého je třeba krotit a omezovat. Voda je ale zlý pán a nedá si nijak poroučet. Leda že by našlo dost volů, kteří by tu vodu vypili.
Informační server o povodních najdete na http://webhouse.cz/zaplavy/.
 27.7.2001 - Válka v ulicích se tentokrát rozpoutala v Janově. Při dvoudenních krvavých bitkách zahynul jeden člověk, 500 bylo zraněno, včetně asi stovky policistů. Dalších 140 demonstrantů karabiníci zatkli. Odhaduje se, že do města přijelo 150 až 200 tisíc rebelů. Obrovské jsou i hmotné škody.
Policie, tentokrát italská, názorně předvedla, že bez střílení do davu se proti demonstrantům házejícím zápalné láhve a dlažební kostky nedá účiným způsobem zasáhnout. Trochu pomáhá vodní dělo, méně slzný plyn. Zcela bez výsledku jsou pokusy demonstranty vytlačit a zatknout ty nejagresivnější. Tisíce policistů tak nezabránili ničení a rabování obchodů a konalo se i oblíbené zapalování automobilů včetně těch policejních. Militantní perfektně organizované tlupy početně zcela bezvýznamné v porovnání s pokojně demonstrující většinou dokázali rozpoutat zatím nejdokonalejší peklo v sevřených ulicích Janova. Policie sice uchránila účastníky zasedání G8, leč ti se stali ve skutečnosti vězni obklíčenými policií a mnohametrovými zátarasy. Kdyby se setkali v kterékoliv věznici, nebyl by v tom žádný velký rozdíl. Příště se prý raději setkají kdesi v opuštěných horách Kanady nebo na nějakém ostrově. Doporučoval bych spíše video konferenci po internetu, vyjde to levněji.
Hlavní organizátoři demonstrací se, když bylo po všem, pokusili distancovat od násilností, jsou však agresivními revolucionáři označováni za zrádce a kolaboranty s policií. Dokonce se objevily spekulace, že násilnosti vyvolala samotná policie, aby měla záminku pro surový zásah. A tak můžeme příští rok v Praze na setkání představitelů členských zemí NATO očekávat ještě větší melu, než se konala při zasedání MMF. Policie nejspíše použije gumové projektily, kontroly na hranicích budou mít k dispozici databázi profesionálních potížistů - zatím si je netroufám označit za mezinárodní teroristy, i když mají k tomuto označení už velice blízko. Ptám se marně, kdy už konečně začne policie používat ony bájné neletální zbraně. Jako nejšikovnější by byl postřik rychle tuhnoucí lepící pěnou či místo slzného použít plyn rajský neboli uspávací. Podrobněji jsem už o neletálních prostředcích informoval v čísle 287 >>.
Někteří politici a komentátoři označují vzrůstající počet demonstrací jako příznak krize stávajících demokratických systémů. Obyvatelé, zejména mladá nastupující generace plná ideálů, jsou čím dál více přesvědčeni, že zastupitelský model zejména na úrovni parlamentu a vlády je spíše protilidový a více méně samozvaní vládcové tak představy obecného lidu o rozumném fungování a vývoji společnosti neplní. Strany a politikové se jen snaží o osobní prospěch, rozhazují státní finance jako úrodné hnojivo především svým rodinám a spřáteleným hospodářským mafiím. Dávají velké finanční výhody zahraničnímu globálnímu kapitálu a nepodporují rozvoj domácího středního podnikání. Střední a nejchudší vrstvy obyvatelstva naopak ždímají vysokými daněmi a takto získané prostředky ládují do krachujících velkých fabrik. Když řeknete mládeži, že bude platit za studium, že se zdraží jídlo v menze a poplatek za ubytování v koleji, nemůžete čekat nic jiného než že půjdou demonstrovat do ulic. Když pro ně nezajistíte po ukončení studia práci alespoň pro získání minimální praxe, zůstanou na sociální podpoře a dají se buď na drogy, nebo se budou poflakovat a z nudy se půjdou prát s policií na fotbalový zápas nebo na kteroukoliv demonstraci pořádanou kýmkoliv. Když se jich zeptáte, proti čemu či spíše za co demonstrují, nemají o tom ani páru. S bídou vám řeknou, v jakém že městě právě jsou. Třeba taková úderka narudlých YA BASTA se organizovaně jeden den přesune kamkoliv v Evropě nejlépe zvláštním vlakem, rozdají si to s policajty a ještě tutéž noc zdrhnou zase domů, aby zabránili nějakému dodatečnému zatýkání na nějaké ubytovně či kempu. Teprve doma v klidu to své "vítězství" řádně oslaví a naplánují si další "revoluční" výpad směřující podle jejich představ ke změně světa k lepšímu.
Tomuto jejich konání velice fandí všichni novináři papíroví, televizní i internetoví, kteří mají online o čem psát a hnípat se v tom, jaká zvěrstva že to policie zase páchala proti pokojně demonstrujícím občanům. A revolucionáři si tak mohou dělat výstřižky z novin a nahrávat sekvence z internetu, aby až si najdou konečně nějaké to teplé místo v té zkurvené a nenáviděné společnosti a v klidu zestárnou, aby mohli svým vnukům ukazovat, jací že to byli za mlada borci. Je to jen mizivá část populace, která se vyžívá v násilí a rvačkách. Na fotbalových utkáních jim už odzvonilo, jsou tam jednotlivě šacováni a rozděleni za ploty. Tak si našli novou progresivní metodu, jak tu svoji nevyužitou energii vybít. Konec konců některé africké kmeny ještě stále praktikují takové mírně krvavé kmenové války, které končí většinou jen rozbitými hlavami a sem tam nějakým tím bodnutím. Je to jistý druh sportu a muži si tak dokazují, jací jsou pašáci a nadějní bojovníci, kteří nějakou tu ránu snesou. My jsme už zanechali i větších hospodských rvaček, které docela spolehlivě plnily tuto funkci ventilu pro přetlakovanou mládež a kromě toho, tehdy nebyla žádná jiná idea, než že horňáci jsou verbež a žerou chrousty. Pokrok nám přinesl různá hesla o antiglobalizaci, boji proti rasizmu, fašizmu, komunizmu a s takovou ideologickou výbavou není možné se porvat s místními policajty na sále. K tomu musíte pěkně do světa, na mezinárodní fórum.
Tímto pokusem o analýzu situace jsem ale nechtěl popřít fakt, že námi používaný systém řízení států prostřednictvím politických stran je v pořádku. Není a od nastupující generace bych očekával, že vymyslí něco lepšího, než co jsme my staříci zdědili po našich stařících. To, že je nenapadá nic jiného než starodávná anarchistická hesla hovoří o tom, že provést reformu nebude žádná sranda. I když pro malé státy by se snad už nějaký ten vyzkoušený model našel. Co třeba takové Švýcarsko? Protože pokud s tím něco neuděláme, čeká nás obdobný politický vývoj, který vedl ve třicátých letech minulého století k nástupu fašistů v Německu, Itálii a Španělsku. A právě z těchto zemí většinou pocházejí ti největší "revolucionáři" dneška.
 27.7.2001 - Česká nedůvěra k začleňování do nadnárodních společenství je zcela pochopitelná. Za celou historii jsme díky své nepatrnosti vždycky někam nedobrovolně patřili. Ať už to byla Římská říše, kde jsme byli kolonizováni Němci stejně tak jako v lůně Rakousko-Uherska Rakušany, Slováky zase válcovali Maďaři. Při krátkém záblesku relativní samostatnosti přiklepnuté zejména Američany jsme se v letech 1918 - 1939 domnívali, že nám postačí začlenění do Evropy prostřednictvím mezinárodních politických a vojenských smluv s Francií a Anglií. Z těch smluv si udělal za pomoci právě té Francie a Anglie Hitler trhací kalendář, po válce o nás bez nás rozhodli při dělení světa opět Američané, Angličané a Rusové. Místo němčiny jsme se museli učit rusky a posluhovat velkému ruskému národu výrobou tanků, bot, oblečení a másla. Nedá se to nazvat jinak, než že jsme byli sovětskou kolonií, nárazníkovým pásmem pro budoucí válku, o které snili generálové a politici na obou stranách. Jedním mávnutím pera jsme se nedávno stali opět vůlí politiků členy NATO. Z jedné role nárazníku jsme se přesunuli jako nárazník do druhého tábora. Z vojenského hlediska to pro NATO nemá žádný význam, šlo jen o zarovnání hranic a území pod jejich dohledem. Je to o chlup lepší varianta, než být členem Varšavské dohody. Je lepší být ve spolku s pány ze západu než s rudými čerty.
Co by se s námi dělo v případě válečného konfliktu, dejme tomu s Ruskem zmítaným občanskou válkou, na takovou otázku si nikdo z našich politiků netroufnul odpovědět. Naopak tvrdí, že k ničemu takovému nemůže dojít, současné obranné iniciativy se zaměřují na jakéhosi dosud neznámého nepřítele, globálního teroristu. Žádný protiraketový deštník se pro nás ale v amerických laboratořích nechystá, takže naše území je opět jen zemí nikoho jako dříve. Naše členství v NATO je dobré jen jako strašák proti ruskému medvědovi a jako chabá záruka pro západní a japonské investory. Naše slavná armáda je dobrá jen k tomu, aby se podílela na četnických operacích na Balkáně. Nadzvuková letadla nemáme podle Američanů kupovat, důležitější jsou helikoptéry a pozemní obrněná vozidla, ty se na Balkáně hodí. Taková F16 z německé základny přiletí nad Prahu za pár minut. Proč by ale vlastně měla nadzvuková letadla chránit náš vzdušný prostor? Opět není jasné, před kým vlastně. Kdo nás má ze vzduchu napadnout? Kaddáfí? Husajn? Číňani? Arabové? Naši armádní velitelé včetně nejvyššího jsou ovšem toho názoru, že armáda bez nadzvukových letadel není žádná armáda. Prostě to patří k image armády. Naši piloti přece musí dál létat, aby mohli vozit svoje mechaniky a padat na naše sídliště. Je to jen hraní si na vojáčky v době, kdy je mnohem více potřeba armádu používat pro pozemní policejní akce mimo území našeho státu. Za komunistů se tomu říkalo "dělat mezinárodního četníka". Je to pradávná osvědčená americká strategie: předcházet možnému ohrožení vlastního území ještě na územích cizích států.
O to více je dnes na pořadu dne otázka, co nás tak zuřivě žene do náruče Evropské unie. Spíše než náš zájem je to snaha Bruselu ovládat prostřednictvím miliónu různých direktiv větší území a regulovat ekonomiku Evropy podle jejich představ. Jedni naši politikové říkají " Není jiné alternativy" - to je vždycky bída, když si člověk nemůže vybrat - a jiní zase praví "Není kam spěchat." A rozhodnout o tom mají prý občané v referendu. Občané, kteří se jednak většinou referenda nezůčastní a ti, co přijdou, nebudou o perspektivě života v EU vědět zhola nic. Celá naše cesta do Evropy zavání buď nějakým komplotem, o kterém se občané nemají raději nic dozvědět, nebo je to dílo našich amatérských politiků plných evropské naivity. Pravda bude někde uprostřed: naši demokraticky zvolení vládcové vědí, co na občana dopadne za tíhu, ale kdyby nám to řekli a udělali referendum, tak by to nedopadlo podle jejich představ. Vždyť se pro ně chystá řada docela pěkných teplých místeček v bruselské administrativě.
Informace o EU najdete česky na http://www.euroskop.cz nebo také na http://www.psp.cz/info/eui.html .
 27.7.2001 - Grafy hezky, jednoduše, bez placení.
Vytváření grafů je sice v určité podobě obsaženo ve většině kancelářských balíků, ale jejich možnosti bývají někdy omezené, jindy je zase hloupost instalovat celý balík kvůli pár grafům. A proč za to vůbec platit? TeeChart Office je zdarma a super. Vyrobené grafy lze exportovat jako XML soubory nebo jako obrázky. Data se dají kromě jiného importovat ze souborů .TXT i .XLS. Download najdete na http://www.steema.com
1,15 MB S Dowload Accelerator Plus to máte i přes telefon za 4 minuty doma. Při spojení rychlostí 46667 bps mě to šlo až 4 kB/sec. Recenzi najdete na http://svet.namodro.cz.
27.7.2001 - Katastr nemovitostí se chystá na adrese http://www.vugtk.cz. Nejspíše to není definitivní adresa a s přístupem k datům to nebude asi nic jednoduchého.
27.7.2001 - ÚDV neboli ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ
ZLOČINŮ KOMUNISMU najdete na http://www.mvcr.cz/udv.html.
Dosti objemný balík dokumentů ÚDV si můžete prostudovat na adrese http://www.mvcr.cz/policie/udv/sbornik.html. Najdete tam mimo jiné například:
Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci, Vývoj technických složek MV 1948 - 1963, StB a „protizákonné písemnosti“ v osmdesátých letech, Celostátní projekt „KLÍN“ a řadu dalších.
|
