-
Třicátý sedmý den-26.5.98
Co zůstane
po naší civilizaci ? Snaha o zachování architektonických památek je vlastně projevem
strachu z toho, že všechno, co po nás zůstává, by mohlo být zcela ztraceno a nezůstala
by žádná stopa po tom, že tady někde žili lidé. Naše stavby jsou pomíjivé, bouráme
je často ještě za života jejich stavitelů. Zkuste se zamyslet, co zůstane po každém
z vás: strom, který jste zasadili? Dům, který jste postavili? Kniha, kterou jste
napsali? Strom může žít třeba i 1000 let pokud dobře vyberete druh a nikdo jej
neporazí, ale kdo si vzpomene, že jste jej sázeli právě vy? Dům by mohl vydržet možná
i 500 let, ale spíše bude zničen mnohem dříve. Kniha by mohla vytrvat věčně, pokud
za to bude stát a další generace jí budou znovu vydávat. Také dobrá hudba má šanci
přežít zapsaná v notách. Hůře jsou na tom obrazy. Ty musí přežít ve své
originální podobě, budou procházet rukama restaurátorů, kteří mohou změnit jejich
podobu.
V době internetu má možná největší šanci na přežití slovo.
Pokud ovšem bude existovat elektronická civilizace; ale jen tehdy, pokud bude zpráva,
román, text stát někomu za to, aby jej znovu a znovu zkopíroval na nové médium, do
nového místa kdekoliv ve světě. Takže ono biblické "na počátku bylo
slovo" možná znamená také to, že i na konci bude jen slovo.
|