Nejen v Praze je nadbytek rodinných a bytových domů.

V Praze je celkem 9.130 neobydlených domů, z toho je 7.844 rodinných. Jen k rekreaci z nich slouží 301, 428 neobydlených domů je v přestavbě a dalších 215 domů je nezpůsobilých k bydlení. Neobydlených je i 375 bytových domů (činžáků), z toho jich je 32 v přestavbě a 16 nezpůsobilých k bydlení. Zvlášť pozoruhodný je počet bytových domů, ve kterých nikdo nebydlí. To by vydalo na slušné sídliště nebo okresní město.

Údaje pocházejí ze sčítání lidu provedeného k 26.3.2011, které zveřejnil Český statistický úřad. V celém státě pak je celkem neuvěřitelných 376.847 neobydlených domů, z toho jich 166.760 slouží k rekreaci a 21.341 jich je nezpůsobilých k bydlení. Údaje jsou bohužel nepřesné, protože jsou v počtech neobydlených domů započteny i ubytovací zařízení, ve kterých není evidován žádný byt.

Zajímavým údajem je i celkový počet obydlených bytů: 3,894.210. Z toho je jich jen 685.661 nájemních (17,6%). Ve vlastním domě nebo v osobním vlastnictví je 2,510.680 bytů (64,5%), 423.291 bytů je družstevních (11,1%). Jsme nepochybně civilizovaný stát: jen 13.541 bytů nemá splachovací záchod (3,5%), naproti tomu ve 2,204.487 bytech je osobní počítač s internetovým připojením (56,6%).

Ochránce čistoty ovzduší jistě zaujme fakt, že 432.390 (11,1%) bytů je vytápěno kamny. 2,805.313 (72,0%) bytů je vytápěno centrálně, pro 1,468.488 bytů (37,7%) se jako zdroj energie používá plyn, pro 284.175 (7,3%) bytů je to elektřina, 293.660 (7,5%) dřevo a pro vytápění 345.991 (8,9%) bytů se používá uhlí, koks nebo brikety. Za posledních deset let poklesl počet bytů vytápěných ústředním topením z 2,816.000 bytů na 2,805.313 bytů, naproti tomu stoupl počet bytů s kotlem v bytě z 311.314 bytů v roce 2001 na 526.562 bytů.

Pozoruhodné výsledky byly získány při sčítání občanů hlásících se k určité církvi nebo náboženské společnosti: z celkového počtu 1,467.438 se jich 1,083.899 přihlásilo k Církvi římskokatolické, 39.276 k Církvi československé husitské a 51.936 k Českobratrské církvi evangelické. Všechny uvedené církve za uplynulých deset let přišly o značný počet věřících: katolíci ztratili 1,467.438 příslušníků, husité 59.827 a evangelíci 65.276 příslušníků. Ze statistiky vyplývá, že celé 4,774.323 obyvatel údaj o své náboženské víře vůbec neuvedlo a 3,612.804 přímo uvedlo, že jsou bez náboženské víry. Jsme tedy velice pravděpodobně na špici bezvěrců neboli pohanů nejen v Evropě. Možná to ale ve skutečnosti není až tak hrozné, spíše to vypadá, že nemáme dobré zkušenosti s církvemi a také nemáme chuť se svěřovat státu s tak citlivým údajem, jako je náboženská víra.

Zjištěné údaje by měly posloužit při rozdělování státních dotací církvím jen rámcově. Hlavním ukazatelem pro stanovení státní dotace totiž není počet obyvatel hlásících se k dané církvi. Je to především počet duchovních, které jednotlivé registrované církve nahlásí a slouží pro stanovení dotace pro platy duchovních a dalším ukazatelem je evidence církevního majetku sloužící pro stanovení nákladů na opravy. Více o financování církví naleznete v mém článku z 31.3.2011 nazvaném Proč se sčítají příslušníci církví?

Výše uvedené statistické údaje pocházejí z Časopisu Statistika a my. Další výsledky sčítání lidu 2011 hledejte také na www.scitani.cz.
26.1.2012 15:40 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.