Zelená elektřina je dobrá. A drahá.

Daň za zlepšení životního prostředí musíme zaplatit všichni v cenách elektřiny, kterou odebíráme. Dodavatelé energie totiž jsou ti, kteří musí výrobcům tzv. zelené energie platit vysokou přirážku k běžné výkupní ceně. Podívejme se na to podrobněji.

Podle směrnice Evropské unie 77/2001 EC se každý členský stát musí snažit do roku 2012 získávat alespoň 12% energie z obnovitelných zdrojů. Každá členská země má možnost zavést finanční opatření – daňové úlevy a různé dotace. Tato opatření musejí být pro všechny obnovitelné zdroje energie (OZE) rovnoměrná – nelze některé kategorie OZE znevýhodňovat oproti druhým. Vzhledem k tomu, že zakládající členské státy EU mají v tomto ohledu značný náskok, je v zájmu nových členů podíl OZE na výrobě energie rychle zvyšovat. Pro Českou republiku stanovila uvedená směrnice EU podíl elektřiny vyrobené ze "zelených" zdrojů na 8 procent. I proto ČR prodloužila v roce 2009 dobu, po kterou bude poskytován zelený bonus či zvýhodněná výkupní cena z 15 na 20 let.

Zelený bonus (případně výkupní cena) je ve své podstatě dorovnáním rozdílu, který vzniká rozdílnými náklady na výrobu elektřiny z různých (obnovitelných či neobnovitelných) zdrojů. Cena elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů je při přepočtu na životnost výrobního zařízení zpravidla dražší než výroba elektřiny ze zdrojů neobnovitelných. Zelený bonus proto můžeme definovat také jako příplatek k tržní ceně elektřiny. Vzniklý rozdíl v ceně stát vyplňuje právě zeleným bonusem nebo výkupní cenou. Pro každý druh obnovitelného zdroje je cena každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Zelený bonus můžete získat v případě, že jste výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a že elektřinu generovanou z obnovitelných zdrojů využíváte pro svou osobní potřebu (např. v rodinném domě) a případné přebytky odevzdáváte do sítě. Pokud si zvolíte podporu formou zeleného bonusu, musíte si ovšem svého odběratele elektrické energie najít sami.

Pokud vlastní energii ze své solární elektrárny nebo jiného obnovitelného zdroje energie nespotřebováváte, ale pouze ji prodáváte dále do distribuční sítě, zelený bonus nezískáváte – cena za tuto elektrickou energii se pak nazývá výkupní cena. Zvolíte-li si jako formu podpory výkupní cenu, je provozovatel regionální distribuční soustavy (nebo provozovatel přenosové soustavy) povinen odkoupit od vás veškerou elektřinu, kterou z daného obnovitelného zdroje vyrobíte.

Zelené bonusy i výkupní ceny vám – jako výrobci – hradí vždy provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy, podle toho, ke které soustavě jste připojeni.(Pramen)

Pro systémy do 30 kWp je na rok 2010 stanovena cena 12,25 Kč/kWh (zelený bonus 11,28 Kč/kWh) a pro větší systémy 12,15 Kč/kWh (zelený bonus 11,18 Kč/kWh). Zelený bonus získáváte za vámi vyrobenou energii, kterou spotřebujete, případně sami prodáte někomu jinému, než vašemu dodavateli (Eon, ČEZ, …). Z hlediska finanční efektivity je tento způsob nejvýhodnější. K zelenému bonusu musíte připočítat částku, kterou byste zaplatili za energii, pokud byste ji museli odebírat od vašeho dodavatele. Pro porovnání: výkupní cena za klasickou energii distribuovanou do sítě byla v roce 2009 přibližně 4,- Kč/kWh.

Díky státní regulaci nemůže dojít k výraznému zvýšení, ale ani k výraznému snížení výkupní ceny ani zeleného bonusu. Obě složky jsou vázané na tržní cenu elektrické energie. Pokud tržní cena elektřiny stoupne – což se dá téměř s jistotou přepokládat – stoupne i výše zeleného bonusu a výkupní ceny. Maximální výše výkupní ceny resp. zeleného bonusu je 104% výše stanovené na uplynulý rok.

Jakmile dostanete jako výrobce zelené elektřiny licenci, jsou aktuální výkupní ceny zafixované na dvacet let (15 let zákonem, 5 let vyhláškou). Znamená to tedy, že celých dvacet let budete dostávat výkupní ceny z roku instalace elektrárny. A něco ze statistiky: celkový instalovaný výkon u fotovoltaických elektráren ke dni 31.12.2009 je 462,186 MWp s počtem 5999 provozoven, které ale vyrobily za leden-listopad 2009 jen 82,9 GWh z celkových 74 393,7 GWh vyrobených v České republice.

Je téměř jisté, že energická energetická loby v našem parlamentě prosadila - samozřejmě na pokyn z Bruselu - tyto nesmírně výhodné podmínky pro investory, kteří začali stavět kde se dalo nejprve větrné elektrárny a v posledních dvou letech po snížení cen fotovoltaických článků vyráběných většinou v Číně i elektrárny "sluneční". Mají už dnes velké potíže s připojením se na rozvodné sítě, ale budují dál. V čele není nikdo jiný než náš všemi milovaný ČEZ, který se chopil výhodné příležitosti jak investovat miliardy vydřené z odběratelů elektřiny. Pro úplnost: zákon o dotacích výrobců zelené energie odmítl v roce 2005 prezident Klaus podepsat. Hlavní strůjce zákona pan Bursík publikoval v té době článek Deset omylů prezidenta Klause. Stojí za to si jej přečíst.

Když je ale výroba elektřiny zejména pomocí fotovoltaických článků tak ekologická, co proti tomuto "hnutí" zelených podnikatelů může někdo něco mít? Pokud ponecháme stranou výrobu článků, která nemá s ekologií nic společného, jistě vás napadne jeden kardinální problém, který tyto elektrárny třetího tisíciletí přinášejí: dodávají elektřinu jenom ve dne a to ještě musí alespoň trochu svítit slunce, což je u nás spíše vyjímečný jev. Jejich dodávky jsou tedy nepravidelné a kolísají ve zcela jiných intervalech než skutečná spotřeba. Jistě víte, že se elektrická energie nedá nijak rozumně skladovat a tak musí být přenosová soustava schopná tyto výkyvy z povinného odběru zelené energie nějak kompenzovat. Stejně jako u větrných elektráren, které někdy dokonce vyrábějí elektřinu i v noci, musí existovat pohotové náhradní zdroje ve formě tepelných, jaderných, vodních a plynových elektráren, které jsou schopné v krátké době nastartovat a zaplnit výpadek dodávek v čase, kdy neproudí ze zelených elektráren nic nebo jen něco málo. Nemluvě o tom, jak zoufalá situace pro regulátory sítě nastává v okamžiku, kdy se našim nebo sousedními státy prohání silný a mohutný vítr z hor a současně praží slunce jak na Sahaře. Loni pohrozily vyvoláním takového kolapsu sítě silné "větry" z Německa.

Co tedy s tím může dělat malý český zajatec ČEZu? Možná že tu cesta je: pokud nevíte co s penězi, pořiďte si malou domácí fotoelektrárnu, přes den si dobíjejte baterky a ohřívejte vodu, navařte si dokud svítí slunce do foroty a v noci nečumte na televizi nebo do počítače a jděte spát se slepicemi. Asi budete muset zapomenout na mrazáky, elektrické plotořezy, pily a jiné energeticky náročné spotřebiče. Že máte také domácí vodárnu? Inu, za starých časů se čerpala voda na půdu jen jednou denně do velké nádrže. Taková může být vaše odpověď na zdražování cen elektrické energie a skvělou zákonodárnou práci naši úplatných a zlobovaných poslanců. Více se o tom dočtete například na Nazeleno.cz. Než se do toho ale pustíte, raději si přečtěte například článek 10 nejdůležitějších věcí, které byste měli vědět, než začnete s projektem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud se rozhodnete do toho jít, pospěšte si. Státní firma Česká přenosová soustava, která spravuje elektrické rozvody v zemi, chce dočasně zastavit připojovaní nových větrných a slunečních elektráren do sítě, protože je už totiž objem projektů a vydaných kladných stanovisek k žádostem o připojení větrných a fotovoltaických elektráren vyšší než hodnota přijatelná pro bezpečný a spolehlivý provoz sítě. Hrozí tak kolaps. A pokud se situace nezmění, chce ČEPS odstavovat tyto elektrárny z provozu. Což by ale podle právníků vedlo k velkým soudním tahanicím pro zmařené investice. Inu, jako v českém Kocourkově.
11.2.2010 11:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.