Pozitivní vliv poplatků ve zdravotnictví.

Materiál ÚZISu (Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky) nazvaný "Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005–2008" prezentuje vývoj spotřeby zdravotnických služeb v ČR za období 2005–2008 a je pokusem o stručné podchycení dopadu regulačních poplatků ve zdravotnictví v roce 2008. V materiálu se uvádí, že (doslova cituji) zavedení regulačních poplatků se projevilo nápadným poklesem počtů výkonů u všech „zpoplatněných“ zdravotnických služeb s výjimkou počtu ošetřovacích dnů v lůžkových zařízeních a počtu ambulantních stomatologických vyšetření, kde došlo ke snížení pouze řádově o procenta oproti roku 2007. Se zavedením regulačního poplatku 90 Kč v roce 2008 poklesly počty ošetření na LSPP pro dospělé o 41,1 % oproti roku 2007. Počty ošetření na LSPP pro děti a dorost poklesly ve stejném období o 25,0 %, počty ošetření na LSPP stomatologické o 36,7 %. Tento pokles je bezesporu z velké části způsobem zavedením systému regulačních poplatků.

Počty receptů přijatých v zařízeních lékárenské péče se letech 2005–2007 pohybovaly kolem 90 mil. kusů. V roce 2008 došlo ke snížení na necelých 69 mil. ks, což je cca 76,5 % roku 2007. Z celkového počtu receptů za rok 2008 bylo k plné nebo částečné úhradě zdravotním pojištěním cca 59 mil. ks, což je 73,3 % skutečnosti roku 2007. Úhrady zdravotních pojišťoven za léčiva na recept se ve stejném období snížily o 820 mil. Kč na 97,6 % skutečnosti roku 2007.

Je pravděpodobné, že v případě nezavedení regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje. Regulační poplatky, do míry dané svým rozsahem a celkovým inkasem (5 mld. Kč - viz Tisková zpráva MZ ČR z 11. 3. 2009), ulehčily systému veřejného zdravotního pojištění v rozsahu cca 2,5 % ročních výdajů tohoto systému za rok 2008 (200 592 mil. Kč), respektive - pokud vyjdeme z úvahy MZ tamtéž - umožnily přesun dalších cca 5 mld. Kč z veřejného pojištění na dříve nedostupné a nákladné léčby pro vážně nemocné, to vše při zachování dostupnosti zdravotnických služeb.

Tolik citace z materiálu ÚZISu. To jsou pozoruhodné údaje svědčící nepochybně ve prospěch zavedení poplatků ve zdravotnictví. Konec konců i zuřiví odpůrci poplatků vedení socany se poněkud uklidnili a dospěli k názoru, že by mohly poplatky v jisté lehce pozměněné podobě zůstat. Pantáta Paroubek by jen chtěl v rámci lovu voličů ještě do květnových parlamentních voleb ve sněmovně prosadit snížení poplatků v lékárnách na desetikorunu za recept s tím, že by poplatky za návštěvu lékaře zůstaly v platnosti. Zřejmě pochopil, že i řada lékařů jsou oudové jeho strany. Dokonce i socanský ministr vnitra Pecina nechal v souvislosti s vracením poplatků pacientům vyhlásit, že "kraje překračují meze své působnosti a svým postupem zbavují pojištěnce jejich zákonné povinnosti, čímž dochází k eliminaci regulačního efektu poplatků." Pokud prý nezjednají nápravu do dvou měsíců, ministerstvo samo zruší ta rozhodnutí kraje, která proplácení umožňují.

Připomeňme si také, že velký bojovník proti poplatkům Rath v roce 1997 navrhoval, že by se pacientovi za každé ošetření měla účtovat spoluúčast 15 až 20 procent. Jako předseda Lékařského odborového klubu se také podílel na návrhu, který počítal až s 20 procentní spoluúčastí pacienta za ošetření, poplatkem 55 Kč za jeden den pobytu v nemocnici, poplatkem 50 Kč za využití pohotovosti, poplatkem 5 Kč za lékařský recept a jeho návrh také požadoval, aby pacienti platili 30 procent nákladů na převoz sanitou. Pravdou je, že byl v té době členem a místopředsedou strany SD-LSNS spolu s dalším cestovatelem po politických stranách Bursíkem. Práce politická jest nepochybně namáhavým údělem vyžadujícím od politiků schopnost měnit nejen názory, ale i strany.
6.1.2010 10:05 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.