Antibiotika kontra antivirotika a chřipka.

Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.

Podle ministryně zdravotnictví Juráskové antibiotika nezabrání šíření prasečí chřipky, protože nezabírají na virová onemocnění. Pacient by je měl dostat jen na bakteriální komplikace, jako je například zápal plic. Nemocní by neměli antibiotika od svých lékařů na chřipku požadovat a lékaři by je neměli zbytečně "pro jistotu" psát.

V neuvěřitelném počtu případů lékaři sami nevědí, že penicilin rýmu nebo chřipku nevyléčí. Ale často vám také lékař podá recept jen proto, aby se vás zbavil. Dokonce i když se lékař domnívá, že je antibiotikum je opravdu nezbytné, obvykle ho předepisuje ještě dřív, než si je tím jistý. Ve většině situací může praktický lékař odebrat vzorek na laboratorní vyšetření podezřelé infekce, ale zároveň také podá pacientovi krabičku antibiotik, aby hned začal s užíváním. Pacient už může být v polovině celé kúry, než lékař zjistí, že mu dal špatný lék, nebo že pro jeho užívání není žádný důvod. Více informací najdete v článku Antibiotika - příliš dobrého najednou.

Antivirotikum je označení pro léčivý přípravek účinkující proti virům. Mechanismus účinku antivirotik spočívá buď v blokování receptorů pro viry na cílových buňkách (virus nemůže proniknout do buňky) nebo inhibicí syntézy DNA či RNA viru. Zatím existují antivirotika jen proti některým nemocem. Acyklovir nebo zidovudin se používá při léčbě HIV, amatidin nebo rimantidin lze použít při terapii chřipky. Antivirotika rozhodně nejsou lékem, který by měl být volně prodejný jako vitaminy. Jedná se o poměrně zásadní účinnou látku, kterou lze přirovnat například k antibiotikům, a jako taková nepatří v žádném případě k nekontrolovanému užívání laické veřejnosti.

Více o nutnosti užívat přesto v některých případech současně antivirotika i antibiotika čtěte zde. O rostliných antivirotikách se dočtete v článku Rostlinná antivirotika v praxi. Zjistíte, že léčivé účinky má i čaj, který můžete běžně koupit v marketu.

Chřipka je prudký zánět dýchacích cest, který se po uplynutí inkubační doby, 12-48 hodin, projeví rychlým nástupem horečky, třesavkou, velkými bolestmi hlavy, svalů, kloubů a pocitem těžké schvácenosti. Někteří pacienti mají nutkání na zvracení, děti dokonce často zvrací, trpí spavostí, omámením až halucinací, takže někdy bývá vysloveno podezření na zánět mozkových blan. Suchý, dráždivý kašel, který vždy doprovází chřipku, popřípadě i bolest za hrudní kostí, se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných o něco později. K nejčastějším komplikacím patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod. K vzácným komplikacím patří zánět centrálního nervového systému nebo zánět srdce. U dospělých lidí, kteří již trpí nějakou chronickou chorobou, dojde zpravidla k jejímu zhoršení. Malé děti a staří lidé jsou nejvíce ohroženi komplikacemi, při kterých bývají hospitalizováni. Více o chřipce a očkování čtěte v článku Očkování proti chřipce.
19.11.2009 09:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.