Klausovi v Lisabonské smlouvě něco chybí.

Nejen evropské politiky zaskočilo prohlášení prezidenta Klause, které pronesl poté, co na něj začali tlačit evropští politici, zejména pak předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a švédský premiér Reinfeldt, aby bez prodlení podepsal Lisabonskou smlouvu. Je jisté, že prezidentovi jde o majetek po odsunutých Němcích, o nebezpečí prolomení Benešových dekretů.

Prohlášení prezidenta republiky ze dne 9. října 2009 k ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Převzato v plném znění ze stránek www.klaus.cz.

K tomu si dovolím připojit několik citací z doby minulé:

...Za velmi významné považuji položení otázky po skutečném budoucím stautu tzv. Listiny práv EU. Především tedy ve smyslu, jestli se skutečně jedná o "mezinárodní smlouvu" (což vůbec není jasné, neboť Listina vůbec není nedílnou součástí LS a je v ní pouze zprávoplatňovaná na stejnou úroveň právní síly jako má tzv. primární právo EU a schválena byla Evropským parlamentem, nikoli mezistátní konferencí, či obvyklým ratifikačním procesem). Považuji to za tak významné, protože Listina by mohla mít skutečně velmi vážné konsekvence pro ČR ve vztahu k možnému otevření cesty k restitucím sudetoněmeckého majetku - a být tak velmi pravděpodobně nástrojem ne zrušení, ale pomocí možných judikátů Evropského soudního dvora o diskriminaci prostředkem masivního obejití Benešových dekretů, které tyto majetky účinně zabavily ve prospěch ČSR. Připomínám, že se podle některých odhadů může jednat až o 19% území ČR..., píše ve svém článku "Lisabonská smlouva hrozí masivním obejitím Benešových dekretů" z 9.6.2008 Jan Zeman.

Poslanecká sněmovna ČR o problému Benešových dekretů při schvalování LS jednala a zmohla se jen na nemastné neslané prohlášení, aniž prosadila nějaký dodatek k LS podle vzoru Polska:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, berouc v úvahu právní status přiznaný Listině základních práv Evropské unie Lisabonskou smlouvou,
odmítá snahy o extenzivní výklad rozsahu uplatnění Listiny základních práv Evropské unie a s tím spojené pokusy o otevírání otázek souvisejících s koncem a výsledky druhé světové války;
za další - vyzdvihuje pozitivní význam Česko-německé deklarace a v ní vyjádřenou vůli nezatěžovat budoucnost politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti;" - více viz stenogram z jednání Parlamentu ČR ze 17 února 2009.

Zato Anglie a Polsko si vymínily dodatek k LS, ve kterém se uvádí:
"Spojené království a Polsko si vymínily výjimku z používání Listiny, a to formou protokolu, který má být připojen ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a případně ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Jde o "Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království" (Úřední věstník EU C 306, svazek 50), podle kterého v Polsku ani Spojeném království:
- Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora EU ani jakéhokoliv vnitrostátního soudu shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy dané země nejsou v souladu s principy, které Listina potvrzuje;
- zejména nic v hlavě IV Listiny ("Solidarita") nezakládá soudně vymahatelná práva, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu."
Podle právního rozboru poradců tehdejší evropské poslankyně Jany Bobošíkové "...Polsko uvádí, je možnost, že by Listina otevřela dveře Němcům, kteří by se mohli začít dovolávat svých vlastnických práv na půdu, která po druhé světové válce připadla Polsku...

Jediné, co je možné dnes Klausovi vytýkat, je malý důraz v jeho tlaku na vládu, které předal svoje pravomoce pro vyjednání obsahu mezinárodní tzv. Lisabonské smlouvy. Nepřichází se svými obavami poprvé, stejnou otázku a své pochybnosti zmínil v minulosti například zde nebo zde v závěru rozhovoru.
10.10.2009 11:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.