Translate this page...

Konečné výsledky irského referenda o Lisabonské smlouvě (LS) nepochybně potěšily všechny příznivce Lisabonské smlouvy, tedy jak se také říká v Česku, všechny eurohujery. Irští voliči se při tomto druhém "demokratickém" pokusu dostavili v "hojném" počtu 58 procent a v poměru 67,1 ku 32,9 procentům se vyjádřili po přechozí mediální masáži a nátlaku ze všech stran včetně výhrůžek pro přijetí LS se všemi "irskými" dodatky a výjimkami včetně vojenské neutrality. Jelikož irských voličů jsou celkem 3 miliony, znamená to, že o dalším osudu a směřování EU rozhodl svobodně pouhý 1 milion 168 tisíc Irů. To je opravdu pozoruhodný výsledek i s ohledem na fakt, že ve všech ostatních státech EU LS ratifikovaly pouze parlamenty, samozřejmě zvolené lidem, často ovšem za podobných okolností a s podobným "přesvědčivým" mandátem. Lze tedy konstatovat, že demokracie v EU funguje tím nejhorším způsobem v rámci toho údajně "nejlepšího" systému vládnutí "lidu", který prý byl v lidské civilizaci vymyšlen. Irové tak mohou být spokojeni, že nepřijdou o "svého" komisaře, který má ovšem zakázáno jakkoliv v rámci Evropské komise vystupovat a lobovat v zájmu vlastní země.

Černého Petra tedy drží v ruce český prezident Václav Klaus, za což je mu na jedné straně masivně vyhrožováno, zejména pak ze strany Francie a Německa, na straně druhé pak sklízí podporu a obdiv od odpůrců budování evropského státu, který bude po "jednomyslném" přijetí LS nepochybně veden po cestě k Třetí říší či Evropské socialistické federaci.

Václav Klaus na sobotní demonstraci odpůrců LS konané na Pražském hradě, které se osobně zúčastnil, neprozradil, jak se po irském ano zachová. Pouze řekl, že v Evropské unii po opakovaném irském referendu už žádné další referendum nebude a že si nyní chce počkat na výsledek jednání Ústavního soudu (ÚS), který se bude zabývat stížností podané převážně senátory ODS. Vše je tedy v rukou ústavních soudců, z kterých Klaus osobně jmenoval 12, tři jmenoval ještě Václav Havel. Zda při jejich výběru a jmenování bral v minulosti i jejich postoje k budování EU, není známo. Spíše si jmenováním některých z nich získával politické body pro své znovuzvolení a jejich převážně "socialistické" smýšlení může být dnes tím rozhodujícím kaménkem na váze "spravedlnosti", kdy budou vážit, zda je ratifikace LS v souladu s naší ústavou.

Dovolím si odcitovat názor jednoho z diskutérů, kterých je dnes na internetu víc než dost. Přemýšlí o tom, kdy by měl ÚS rozhodnout: "Pokud by soudci chtěli rozhodovat objektivně, musí se nejdříve seznámit a pristudovat návrh stížnosti. Pak musí celou LS v oficiálním znění pořádně prostudovat (za trest) a porovnat ji s naším právním řádem. No pokud to nebudou flinkat, tak na nastudování LS budou potřebovat minimálně 20 prac. dní, ve skutečnosti asi tak 60. Já jsem učinil trapný pokus smlouvu si přečíst, ale cca u 50 stránky jsem toho nechal, protože ten paskvil nešlo ani číst, natož si z toho něco zapamatovat. No a pak bude následovat běžná soudní rutina, která by vzhledem k závažnosti případu se mohla táhnout tak 3 měsíce. Pak by soudci mohli být připraveni na jednání. Pokud to nebudu porovnávat s jinými soudní případy, tak by do 6 měsíců mohl být být nález. Pokud bude dříve, tak to soudci odflinkli. Při porovnání s ostatními soudními případy by se to mělo táhnout rok."

S jeho názorem plně souhlasím a soudce Rychetský, bývalý to komunista a bývalý člen ČSSD se jistě bude jako zpravodaj projednávané stížnosti snažit. Sice to posoudit měl jiný soudce, ale tomu se jaksi do toho nechtělo a tak to kolegáčkovi přepustil. Je to tedy jen náhoda, že to skončilo v Rychetského rukou. "Evropa" očekává, že do konce října bude LS "v cajku", aby se mohl volit evropský "prezident" a "ministři" a vůbec. Pokud se tedy náš milý ÚS rozhodne během několika dnů, bude to jasný signál, že se rozhodl evidentně politicky a že zcela překročil svoje pravomoci tím, že odvedl nekvalitní práci a že se jeho soudci rozhodovali na základě svých osobních názorů a tužeb, nikoliv však na základě řádného rozboru a porovnání dopadů LS na náš ústavní a právní systém. Po přijetí LS - což je v tuto chvíli velmi pravděpodobné - bude tím více platit jeden z nejdůležitějších článků naší ústavy:
"Článek 10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Eurohujeři si žádné obavy ze zahraničního diktátu nepřipouštějí, respektive se tu objevují většinové názory "lidu", že "ti evropští politikové jsou schopnější a lepší než ti naši" a že "zaplaťbůch, že nám budou vládnout z Bruselu". Podle některých ohlasů by bylo nejlepší se rovnou připojit k Německu nebo k Rakousku a ještě bychom prý ušetřili. Dočetl jsem se i názor, že to naše bazírování na češtině je pitomost, že by bylo nejlépe zavést jako hlavní jazyk angličtinu nebo si alespoň vzít příklad ze Švédska, kde dnes každý mluví plynně anglicky.

Málokdo si ale uvědomuje, že Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí řízení státu. Mezi nimi jsou i tak důležité záležitosti jako například legální migrace, doprava či energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.

Kdo bude tedy tím nejoslavovanějším evropanem, až Václav Klaus se zaťatými zuby LS podepíše poté, co ji ÚS prohlásí za nezávadnou? Inu nikdo jiný, než bývalý soudruh a přítel lidu, potměšilý ústavní soudce, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který jistě po návštěvě veleváženého německého velvyslance vykonané 16.září ví, jak se zachovat. Bude to on, kdo otevře brány vedoucí k velkému státu europejskému, ať už se bude jmenovat jakkoliv. Sláva mu, on je pašák! Piškumpré a krucajda! Žumpajda a hujaja! Zdar, zdar, zdar!
5.10.2009 09:35 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.