Také máte rádi rýži?

Spotřeba rýže v České republice se v průměru pohybuje okolo 4,5 kilogramu na osobu za rok. Čeští spotřebitelé preferují dlouhozrnnou rýži (67 %) před střednězrnnou či kulatou rýží. Pokud jde o značky, nejlépe si stojí Lagris, kterou následuje Vitana a na třetím místě značka Uncle Ben´s. Ve státech Evropské unie je spotřeba jednu osobu za rok přes pět kilogramů. Hlavními exportéry rýže jsou Thajsko, USA, Čína, Indie, Pákistán a Vietnam. V součtu tyto země v letošním roce podle odhadů serveru http://www.oryza.com vyvezou více než 24 miliónů tun. Rýže se v současné době do České republiky dováží z přibližně 75 % ze zemí mimo Evropskou unii, především z Asie. (Pramen).

Veškerá odpadová voda v Dao Xa v různých odstínech šedivé barvy odtéká ze zapáchajících kaluží do řeky nebo zavlažuje okolní rýžoviště. Z rýže, kterou Vietnamci mají jako hlavní chod třikrát denně, se škodlivé látky dostávají do těla lidí.( iDNES.cz 16.5.2009)

22.08.2006. EU zvažuje zákaz dovozu americké rýže. Americký ministr zemědělství Mike Johanns informoval Evropskou komisi, že ve vzorku dlouhozrnné rýže určené k prodeji byla odhalena přítomnost neznámé geneticky modifikované rýže. Zdá se, že zdrojem kontaminace je experimentální, geneticky upravená rýže LLRICE601, která je produktem německého Bayeru. Představitelé USA však prohlásili, že tyto stopy nepředstavují žádné ohrožení pro zdraví lidí, zvířat, ani životního prostředí.

20.9.2006. Konzumace nelegálně dovezené geneticky modifikované rýže ze Spojených států nepředstavuje bezprostřední hrozbu, prohlásil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Úřad ale dodává, že míra rizika nemůže být určena přesně. V pátek 15. září vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin prohlášení, ve kterém tvrdí, že konzumace dovezené dlouhozrnné rýže obsahující stopy po LLRICE601, nepovoleného druhu rýže, se „pravděpodobně nepředstavuje bezprostřední nebezpečí pro člověka nebo zvířata“. Současně ale uvedl, že nemá k dispozici dost informací na to, aby mohl učinit správný odhad. „Míra rizika LLRICE601 v členských státech EU nemůže být přesně z předložených dat určena a navíc se mnoho neví o rozsahu LLRICE601 v zásobách rýže,“ dodal. Prohlášení bylo reakcí na žádost Evropské komise, která se ptala, zda je nutné učinit nějaká opatření poté, co bylo zjištěno, že stopy nepoveleného druhu rýže, vyvinutého německou (?!) společností Bayer CropScience, byly objeveny v rýži prodávané na evropských trzích. Na základě těchto zjištění Komise zavedla systematické kontroly na hranicích EU. (Pramen).

14.3.2008. Evropská komise přijala rozhodnutí, které má zabránit opakovanému dovozu geneticky modifikované rýže Bt63 z Číny.(Pramen).

19.6.2008. V ČR se prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací. Státní zemědělská a potravinářská inspekce dnes potvrdila obrovský skandál. Na pulty obchodů se dostala rýže, která se nesmí dávat ani jako krmivo pro dobytek. Tisková zpráva SZPI ze dne 19.6.2008.

Na pultech českých obchodů se prodávalo na 38 tisíc balení geneticky modifikované rýže. Ta musí být okamžitě stažena z prodeje. Modifikaci totiž neschválila Evropská komise, tudíž se nesmí zkrmovat ani zvířatům. Přesto se rýže dostala od italského dodavatele do tuzemských obchodů. Na trh uvedla rýži společnost Podravka-Lagris, která nakoupila přes 24 tun od italské firmy Maric.(Pramen).

"Nemohli jsme tomu nijak zabránit, neexistuje žádný jiný mechanismus, který bychom mohli využít. Není technicky možné zkontrolovat každý kilogram a každé zrníčko rýže speciálními testy na genetickou modifikaci. V produkčním řetězci spoléháme na to, že platné certifikáty vydané v rámci EU garantují to, co bylo předmětem certifikace." prohlásil Ing. Pavel Pichler, generální ředitel společnosti Podravka - Lagris a.s. (Pramen).

Možná vás při čtení této ne příliš povzbudivé sekvence článků včetně vyjádření dovozce rýže napadlo, že byste pro příště rádi věděli alespoň informaci o zemi původu potraviny, která je poměrně významnou součástí vašeho jídelníčku. Bohužel podle našich zákonů a předpisů na něco takového nemáte nárok, leda snad v případě, že by se dovozce uvolil vám tuto informaci sdělit dobrovolně. Státní zemědělská inspekce k označování obalů potravin na příkladu rýže uvádí:

- jestliže jsou např. na balené rýži uvedeny údaje o české firmě a z těchto údajů vyplývá, že tato firma tuto rýži balila, není dle našeho názoru spotřebitel uváděn v omyl, pokud jde o původ rýže. Je obecně známou skutečností, že v ČR se rýže nepěstuje; spotřebitel se tedy nedozví, odkud rýže fakticky pochází, ale tím ještě není uváděný v omyl; - pokud by však obal rýže obsahoval nějaké texty, obrázky, grafiku atd., které by navozovaly dojem, že rýže byla vypěstována např. v Itálii, ale ve skutečnosti byla zemí prvovýroby Indie, pak už by bylo nutné spotřebitele náležitě o původu potraviny informovat. (Pramen).

A šmytec. Podobná situace se opakuje u kterékoliv potraviny. Velkoobchodníci a "výrobci" používají tento jednoduchý trik: jedna firma doveze z oblasti mimo EU potravinu ve velkém aniž provede jakékoliv testy. Celou zásilku prodá jiné firmě nejlépe do jiného státu nejraději směrem na východ, kde se nepředpokládá tak důkladná kontrola potravin. Odběratel dodávku zabalí do malospotřebitelského balení a dodá potravinu do velkoobchodu. Odtud zboží označené českým "výrobcem" jako domácí produkt putuje do obchodu a ke spotřebiteli, který spokojeně konzumuje například hrách "vyrobený" v Česku, i když pochází z druhého konce světa. Všichni jsou navýsost spokojeni. Ty časy, kdy se dovozci ovoce, zeleniny a dalších potravin včetně koření hrdě chlubili, odkud jejich vzácné zboží pochází, jsou pryč. Dnes vám říkají: raději se neptejte, odkud to vaše jídlo je, aby se vám neudělalo špatně. Přeji vám dobrou chuť u dnešního oběda.
18.5.2009 10:35 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.