Cesta k Velké Evropě otevřená?

"Vítám dnešní schválení Lisabonské smlouvy Senátem Parlamentu České republiky, kterým byl dokončen ratifikační proces v Parlamentu České republiky. Výsledek hlasování je odrazem úsilí České republiky o demokratičtější, odpovědnější, efektivnější a soudržnější Evropskou unii," prohlásil šéf evropské Komise a dodal: "Doufám, že zbývající požadavky vyplývající z Ústavy České republiky i z ústav ostatních členských zemí budou splněny co nejdříve," pokračoval Barroso s přímo nevyslovenou nadějí, že Lisabonskou smlouvu podepíše i Václav Klaus. Barroso je podle svých slov také přesvědčen, že po schválení reformní smlouvy EU v českém Senátu existují "velmi dobré vyhlídky pro (nové) referendum v Irsku", kde voliči loni smlouvu odmítli a budou přinuceni Bruselem k opakování referenda.

"Je to velmi smutný doklad dalšího selhání významné části našich politických elit, které v různých obdobných okamžicích až příliš dobře známe z české historie. Naši politici si vždy nacházeli podobné zbabělé zdůvodnění: Jsme malí, slabí, v evropském kontextu nic neznamenáme, musíme se podřídit, i když s tím nesouhlasíme. Toto odmítám. Buď jsme po listopadu opětovně nabyli suverenitu a tím i odpovědnost za další osudy naší země, nebo to celé byl tragický omyl. To je v roce dvacátého výročí listopadu 1989 obzvláště aktuální připomínka," uvedl prezident Václav Klaus ve svém vyjádření k výsledku ratifikace v českém parlamentu.

Václav Klaus bude s podpisem smlouvy čekat podle svých slov až do vyjádření ústavního soudu, ke kterému se skupina senátorů ODS chystá podat novou žádost o prozkoumání ústavnosti Lisabonské smlouvy. To bude trvat několik měsíců a pokud do té doby podepíše smlouvu po podobném přezkoumávání německý a polský prezident, bude Klaus čekat až na výsledek opakování irského referenda. Jestliže bude úspěšné, zapíše se Klaus do historie jako ten, který umožnil další rozšiřování EU směrem na Balkán i do Asie a souhlasil s pokračováním EU na cestě k úplné federalizaci.

Nepochybně dojde k omezení státní suverenity České republiky, která by se po převedení EU na "jednu adresu a jeden telefon" k evropskému prezidentovi a jeho ministrovi zahraničí stala něčím, jako jsou dnes spolkové republiky Německa nebo Rakouska. Cíle bruselských politiků podporované zejména americkou administrativou jsou jasné: vytvořit jeden stát s "evropským" národem podle vzoru "amerického lidu". Z původního konceptu evropského hospodářského společenství se má vybudovat superstát podle vzoru Hitlerovy třetí říše. Na rozdíl od šíleného Rakušáka se má cíle dosáhnout mírovými prostředky pomocí politické manipulace založené na bohatém odměňování "národních" politiků vysokými posty ve vedení EU, v evropském parlamentu a v jejím úřednickém aparátu. Jediným státem, který se pokusil vymanit se z procesu, kdy o zásadních otázkách nerozhodují v přímém referendu občané, ale aparátníci dosazení politickými stranami do parlamentů, se stalo maličké Irsko, které bude ale donuceno politickou a mediální masáží k opakování referenda s očekávaným kladným výsledkem.

Můžeme tedy v horizontu několika málo let očekávat zrození superstátu sahajícího od Lamanšského průlivu až do Malé Asie a na Balkán a Ukrajinu.

Pokud v tak rozlehlém státě vznikne nějaký národnostní či etnický konflikt (Balkán, Turecko), nebude nová evropská armáda zasahovat jako agresor, ale jako posila evropské policie při řešení drobných "politický" potíží podle vzoru "Čečensko". Po celém území SSE (Spojené státy evropské) bude působit federální policie podle vzoru americké FBI a jako bezvýznamné budou zrušeny tajné služby jednotlivých států a budou nahrazeny federální tajnou službou podle vzoru CIA. Evropa pak bude konečně splněním velkého snu všech minulých vůdců velkých národů Německa a Francie, které budou tuto novou říši ve společném "přátelském" objetí ovládat.

Asi se ptáte, a co Velká Británie? Inu, ona jednak už dávno není velká a jak se zdá, bude i do budoucna plnit především funkci americké vojenské základny v Evropě pro případ, kdybychom my evropané potřebovali někdy v budoucnu pomoc americké armády. Britové si ponechají i nadále svoji ubohou libru, svoje černé deštníky, dvojí kohoutky na vodu, směšná stahovací okna a kanalizaci vedenou po fasádě. Budou jako ta známá princezna koloběžka: ani na kole ani pěšky, ani oblečená ani svlečená. V SSE ano i ne s výhradami, Scotland Yard ano, federální policii ne, armádu vlastní a v schengenu ne. Inu na rozdíl od nás si to Britové mohou dovolit. Jsou totiž tak trochu za vodou. A nejsou to Irové.
7.5.2009 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.