Je to všechno o penězích.

Primátorka Chomutova Ivana Řápková (ODS) dostala od organizátorů petici s 161000 podpisy, kterými ji signatáři podporují ve vymáhání městských pohledávek a nájemného prostřednictvím exekutora. Petice je přibližně měsíc v oběhu a je také k dispozici na internetu. "Již se nemůžeme dívat na útoky a osočování ze strany vládních institucí, které zažívá chomutovský magistrát a jeho primátorka Ivana Řápková (ODS) pro jejich snahu vyřešit problém nepřizpůsobivých občanů. Chceme touto peticí vyzvat všechny občany v ČR, aby podpořili Chomutov v jeho úsilí. V boji proti nepřizpůsobivým, ale také jejich zastáncům z řad pseudohumanistů jako je zejména ministr Michael Kocáb nebo jeho předchůdkyně Džamila Stehlíková, či ombudsman. Považujeme jejich snahu o znemožnění exekucí za ubohý pokus o sebezviditelnění." se píše na hlavní stránce petice PodporujiChomutov.cz. Počet podpisů na petici dále stoupá, právě teď je tam číslo 164447. Podpisy přibývají systémem hromady, kdo podepsal jako poslední, je na prvním místě. Můžeme si myslet o takto organizovaných peticích leccos. Signatář sice musí uvést svůj mail, ale podpis není ověřován běžným způsobem zasláním mailu signatáři a potvrzením odklepnutím vygenerovaného odkazu. Přesto to něco vypovídá o stavu společnosti, jak by řekl nějaký sociolog či politik. Jistá nemalá část obyvatel tohoto státu se domnívá, že dluhy se platit musí a to tím spíše, když jsou to pokuty za rušení nočního klidu, drobné krádeže a v neposlední míře přece nikdo nesmí bydlet v obecním bytě bez placení nájemného a okrádat tak spoluobčany o společné peníze, které by mohly být použity ve veřejném zájmu.

Zdá se, že se ve společnosti vyhrocují názory na to, zda mají být finančně podporovány "nepřizpůsobivé" či "vyloučené", případně "diskriminované" nebo dokonce "ohrožené" menšiny. Česká republika jako jediná v EU dosud nepřijala antidiskriminační zákon, který má šance "znevýhodněných" zlepšit, ve srovnání s dobou před deseti lety se přesto pro polovinu lidí podle jednoho průzkume STEM nic nezměnilo. Pouze pětina má pocit, že diskriminace ubylo a zhruba čtvrtina veřejnosti si myslí pravý opak. Průzkumy jsou moc pěkná věc, jsou ale většinou účelově využívány pro politické cíle a výsledky dotazování "odborně" vybraných občanů napříč politickým přesvědčení, sociálním postavením a věkem či výší vzdělání jsou při nejmenším ošidné a zavádějící.

Když se budete ptát například komunisty, zda je u nás diskriminace, bude určitě souhlasit, protože podle něj jsou bývalí i současní komunisté diskriminováni a měli by být chráněni pomocí zákona. Jako diskriminovaný se jistě cítí každý, kdo si pobyl nějaký ten rok ve vězení například za krádeže, protože on přece musel krást, aby uživil rodinu. Diskriminovanými se cítí i ti, kteří museli absolvovat jako děti zvláštní školu, jelikož byli odborně shledáni jako těžko vzdělatelné děti. Diskriminovanými v širším pohledu jsou jistě i všichni důchodci, protože žít ke konci života za méně než polovinu předchozího výdělku je jistě tristní a ponižující navíc i proto, že náklady na udržení vlastního chatrného zdraví stouply některým z nich nebetyčně. Diskriminovanými se cítí také homosexuálové, kterým je upíráno právo na adopci dětí, diskriminovaní jsou rozvedení muži, kterým je odpírána možnost vychovávat svoje děti, diskriminovaná je mládež pronásledovaná pro hulení "neškodné" marihuany. Diskriminovaní jsou oproti například Rakušanům všichni řidiči, že si nemohou v Česku dát k obědu ani jedno malé pivo. A zejména jsou diskriminovány všechny ženy, protože tomuto světu evidentně vládnou muži a nikdo s tím nic nedělá.

Jistě i vy jste zjistili, že jste minimálně v jedné mnou vyjmenovaných skupin diskriminovaných občanů a navíc byste jistě dokázali vyjmenovat další "menšiny", které jsem vynechal. Zdá se ale, že se naši političtí vůdcové národa zabývají v poslední době zřejmě i na popud různých "humanitárních" či jiných ochranářských organizací zabývají výhradně údajnou diskriminací takových skupin obyvatelstva, které si to podle těch "ostatních" občanů nijak nezaslouží a naopak trvají na větší odpovědnosti každého občana za svůj osud a na tvrdém vymáhání plnění povinností, které máme každý bez rozdílu ke své obci, státu. Jedním slovem jde mezi lidmi názor, že ti "znevýhodnění" nemají žádný nárok na to být nějak zvýhodňováni, protože si svoje "vyloučení" z větší části zavinili sami a nemají se k tomu se z toho dostat vlastním úsilím. Určitě se jim to nemůže podařit zakládáním "občanských hlídek" a ozbrojováním.

Jinou věcí je, že je třeba nelítostně smést z povrchu země pakáž, která si osobuje mluvit za "národ" a zakládá rovněž hlídky na udržení pořádku. Otázkou je, zda se to naší bezzubé demokracii, ve které je dovoleno v rámci zachování osobní svobody cokoliv, může vůbec podařit. Nejsem právník, ale možná by se daly ty různé nežádoucí "pochody" zakázat jednoduše na základě toho, že organizátoři jsou podezřelí z přípravy zločinu rabování či páchání pogramu. Odvážný soudce by to odklepnul, policie zatkla organizátory, druhý den je propustila a po vyšetření odložila pro nedostatek důkazů. Musíme to přece vyřešit elegantněji, než jak se vypořádal Hitler s bojůvkami komunistů v berlínských ulicích, když na ně poslal ozbrojené "občanské hlídky" neboli SA (sturm-abteilungen). Slabost demokratické společnosti je v tomto ohledu nebezpečná a nečinnost jen přilévá olej do ohně. Mějte se jak chcete, já jdu řezat dříví vypěstované na zahradě. Musím z něj vytvořit do kamen použitelnou biomasu. Česky to znamená polena.
24.4.2009 11:20 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.