Uhlí máme jen na 40 let.

Podle údajů OKD se zásoby uhlí v České republice odhadují přibližně na 10 mld. tun, z toho asi polovina je ekonomicky těžitelných. Struktura zásob je následující: černé uhlí 37 procent, hnědé uhlí 60 procent a lignit 3 procenta. Roční produkce uhlí v České republice je přibližně 60 mil.t. Asi 70 procent výroby elektrické energie pokrývají elektrárny spalující uhlí. Prakticky všechno koksovatelné uhlí končí v ocelárnách, 2/3 energetického černého uhlí se využívají pro výrobu elektrické energie a tepla a 1/3 se spotřebuje v průmyslových podnicích. Výše exportu v roce 2006 činila 6,518 mil. tun a u koksu to bylo 0, 985 mil. tun. Množství exportovaného hnědého uhlí bylo 1,302 mil. tun. V roce 2006 asi 1,238 mil. tun černého uhlí a 1,8 57 mil. tun hnědého uhlí jakož i 0,507 mil. tun koksu bylo importováno do ČR. Většina černého uhlí se dováží z Polska, hnědé uhlí potom z Německa a Rakouska. K ukončení těžby černého uhlí v České republice dojde již kolem roku 2015. Pak bude nutné objem asi 4.5 mil. tun ročně nahradit dovozem z Polska (pokud tam ještě nějaké bude) a například z Vietnamu, odkud již dnes dováží ČEZ uhlí pro elektrárnu v bulharské Varně. Jinak bude nutné zcela skončit s výrobou železa a oceli.

V případě, že budou zachovány územní limity těžby HU a nebude realizována výstavba nových jaderných bloků, nebude možné zajistit růst HDP, protože by muselo dojít k drastickému omezení celkové spotřeby elektřiny v ČR. Prostá úsporná opatření v průmyslu a domácnostech pro takovou situaci nebude dostatečným řešením. Bude proto nutné hledání jiných palivových zdrojů určených k výrobě elektřiny a centralizovaného tepla. V úvahu připadá dovozové černé uhlí nebo zemní plyn. Obnovitelné zdroje mohou sehrát jen doplňkovou roli v energetické bilanci státu. Základ bilance musí zabezpečit jaderné zdroje a elektrárny na fosilní paliva, především na tuzemské hnědé uhlí (pramen).

Náš největší výrobce elektřiny ČEZ proto investuje kolem 100 miliard korun pouze do renovace uhelných elektráren a nepočítá s výstavbou nových.
"Jde o největší investiční projekt, který máme. V zásadě v těch elektrárnách zůstane jen správní budova a skelet kotle, všechno ostatní bude nové. Provozy tak budou ekologičtější a také budou mít vyšší účinnost. Jistě někdo může namítnout, že zcela nová elektrárna by byla ještě o nějaké to procento účinnější, ale my zase musíme myslet na návratnost investice. Nová elektrárna by měla životnost 40 let, renovovaná 25. No na 40 let tu nemáme dost uhlí," říká Martin Roman v rozhovoru pro Aktualne.cz.

Podle předpokladů Státní energetické koncepce ČR z března 2004 dojde k vyčerpání zásob černého uhlí po roce 2030 a hnědého uhlí v sokolovské pánvi asi v roce 2043. Jediným uhelným ložiskem ČR, které umožní těžbu i dlouho po tomto datu, tak zůstává severočeská hnědouhelná pánev, rozkládající se při jižním úpatí Krušných hor mezi Ústím nad Labem a Kadaní.

Pokud si tedy milí čtenáři plánujete žít ještě dalších čtyřicet let, nečeká vás nic dobrého. Přibližně ve stejnou dobu dojde kromě vyčerpání zásob uhlí také k celosvětovému ukončení těžby nafty a plynu. Pro přežití v době kolem roku 2050 vám doporučuji podle vzoru Billa Gatese koupi menšího ostrova někde na konci světa a výstavbu soukromé jaderné minielektrárny. Inspirovat se můžete nápadem senátorky Paukrtové, která chce energeticky osamostatnit město Jablonec. Jako plavidlo doporučuji atomovou ponorku, v které budete moci podnikat pirátské výjezdy k získání zásob potravin. Přeji vám krásný sluneční den, který opět potvrzuje, že náš milý prezident Klaus nemá pravdu, když tvrdí, že nám žádné globální oteplování nehrozí.
21.4.2009 10:40 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.