Paroubek není žádný idiot.

Pantáta Paroubek některé komentátory překvapil prý nebývale ostrým útokem na české komunisty. V písemné zprávě pro víkendový sjezd strany mimo jiné říká: "Jakýkoli posun doleva ve smyslu přiblížení se k ideové identitě KSČM by byl pro ČSSD politickou sebevraždou." A pokračuje stejně "nesmiřitelně": "Až na úplné výjimky má (KSČM) naprosto nedostatečně kritický vztah ke své předlistopadové minulosti a zločinecké podstatě stalinismu." Komunistům dále vytkl, že odmítají naše členství v NATO, vystupují proti Lisabonské smlouvě (trvají na referendu) i Evropské unii. "To vše jsou dostatečně pádné důvody proti jakýmkoli pokusům o vládní spolupráci ČSSD a KSČM na bázi obnovené jednotné levice," vylučuje Paroubek případnou vládní koalici s KSČM.

Nepřekvapilo by mě, kdyby před volbami tuhle mazanou rétoriku ještě přitvrdil. Nemá přece zájem ztratit levicové voliče, kteří se bojí otevřeně postavit do jedné řady s komunisty a tak volí ČSSD jako představitelku "reformovaných a moderních" pseudokomunistů kladoucí důraz především na sociální podporu "obyčejných" občanů. To, že se Paroubek nestaví do jedné řady s komunisty mu nezabrání ve spolupráci s nimi v parlamentě. A komunisté Paroubkovi rozumí, hrají tu komedii s ním a doufají, že jim pomůže v nedaleké budoucnosti získat i nějaké to křeslo ve vládě podobně, jak jim pomohl dostat se k moci na krajské úrovni. Později také proto, že Klaus by nepochybně vládu s komunistickými ministry nejmenoval. Možná se Paroubek nevzdal naděje, že na Klausovo místo bude společným úsilím ČSSD a KSČM zvolen jako prezident Miloš Zeman. Ten údajně v žertu v jedné diskuzi se studenty v květnu 2005 prohlásil: "Komunisty jsem nikde nedémonizoval. Nyní, když už nemají za zády Sovětský svaz ani Stalina, se můžeme opírat o jejich podporu. Dokonce už jsem chystal slučovací sjezd." A pokračoval: "Dnes už obě strany odlišuje pouze to, že sociální demokracie nezavedla v zemích, kde vládla, diktaturu, zatímco komunistům se to povedlo všude."

Pantáta Paroubek zatím jistě nic takového nechystá. Především by to levici ve skutečnosti oslabilo a hlavně by se všechny lukrativní posty ve společné straně zmenšily na polovinu! Paroubek se tedy snaží jít francouzskou cestou společné vlády socialistů a komunistů, kterým se docela dařilo v šedesátých a osmdesátých letech minulého století. Svůj osobní plán vidí v znovudobytí premiérské funkce a sní i o tom, že by mohl na konci své politické kariéry skončit na Pražském Hradě jako prezident. Rád by tak paradoxně kráčel ve šlépějích Václava Klause. Můžeme jen doufat, že se jednoho dne konečně voličům rozsvítí v hlavách a že hlavně půjdou k volbám všichni ti odpůrci komunistů i socanů, kteří se zatím vždy raději odebrali na své venkovské latifundie sekat trávu a řezat dříví na zimu. Pokud nezvednou zadek již v příštích volbách do parlamentu, vítězství bude Paroubkovo. Zejména proto, že jej nespíše budou volit i všichni ti důchodci, kterým ušetřil "velké peníze" za návštěvy u lékaře a při nakupování zásob léků. Protože tak se také u nás v Kocourkově vyhrávají volby.
11.2.2009 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.