Ruské rakety ISKANDER v Kaliningradu?
Rusko zatím pozastavilo rozmísťování taktických raket Iskander v Kaliningradské oblasti, které mělo být odpovědí na plánovanou výstavbu objektů americké protiraketové obrany v Česku a v Polsku. Oznámila to ve středu agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaného představitele generálního štábu ruské armády. "Realizace těchto plánů byla pozastavena, neboť nová americká administrativa neurychluje plány vybudování protiraketové obrany v Polsku a Česku," uvedl zdroj. Rusko podle něj nebude mít potřebu rozmístit taktické rakety Iskander v Kaliningradské oblasti, pokud ve východní Evropě nevzniknou žádné americké protiraketové objekty.
Podívejme se na raketový systém Iskander trochu blíže. V kódu NATO je komplet označován jako SS-26 Stone. Hlavním prvkem systému je raketa 9M72. Konstrukčně jde o jednostupňovou balistickou střelu na tuhé pohonné látky. Během letu je řízena pomocí čtyř krátkých kormidel na zádi a malých kormidel vysouvaných do proudu výtokových plynů. Pro navádění na cíl slouží kombinovaná naváděcí soustava. Do prostoru cíle raketa letí na základě inerciálního a družicového systému, což jí samo o sobě zajišťuje kruhovou odchylku 30-50 metrů. Taková přesnost byla však vyhodnocena jako nedostatečná, takže raketa Iskander má i koncové navádění. Jde o milimetrový radiolokátor a optoelektronický senzor; palubní počítač pak porovnává obraz terénu z těchto přístrojů s předem vloženými informacemi. Díky této kombinaci má Iskander odchylku pouhých 5-7 m, což je mezi zbraněmi této kategorie unikátní. Maximální dostřel je 400 km a minimální okolo 50 km.
Raketa je i během letu ve spojení s řídícím střediskem a může být zaměřena na jiný cíl. Iskander může využívat i data z radiolokačních letounů Berijev A-50. Pozoruhodné jsou rovněž možnosti rakety v průniku protiraketovou obranou. Její povrch je totiž pokryt materiály pohlcujícími radarové paprsky a střela může během letu provádět úhybné manévry s přetížením až 30 g a vypouštět klamné cíle. Iskander prý může spolehlivě překonat obranné systémy Patriot, Arrow a THAAD. Americké rakety Patriot mají být součástí obrany Polska v souvislosti s plánovanou výstavbou americké protiraketové základny v Polsku. Rakety Iskander by totiž s ohledem na svůj max. dosah 400 km mířily právě na americkou raketovou základnu u polského města Slupsk (z Kaliningradu je to 234km). Další podrobnosti o systému Iskander najdete zde.
Zdá se, že se v případě vojenského konfliktu z Ruskem máme na co těšit. Americké rakety v Polsku řízené na dálku americkým radarem v Brdech nás v takovém případě nepochybně neochrání a nejspíše nám nepomůže, ani kdybychom si vzali podobně jako Poláci na leasing antirakety Patriot. Jedna věc se mě zdá ale nepravděpodobná: totiž že by Česko vyhlásilo válku Rusku. Není ovšem vyloučeno, že by Rusko jako vlastník Českých aerolinií a pražského letiště zopakovalo svůj "zásah" proti "kontrarevoluci" z roku 1968, například pod záminkou nutné ochrany ruské menšiny v Česku. Jsme stejně jako tehdy zcela bezbranní, ba ještě více než v roce 1968, protože naše armáda se proměnila jen v početně nepatrný expediční sbor určený pro policejní zásahy v zahraničí. Evropská unie žádnou společnou armádu nemá a jen tak mít nebude a počítat s tím, že nás ochrání naši spojenci v NATO je nanejvýš pochybná představa. Jako vždy v historii jsme tedy závislí na tom, jak se dávní nepřátelé, pak zase přátelé a nyní zase nepřátelé a možná opět přátelé dohodnou o nás bez nás. Je to osud každého pidistátu a nám nezbývá jen doufat, že se světové mocnosti budou do nekonečna jen vzájemně strašit a že snad ke splnění jejich hrozeb nikdy nedojde. Je to vlastně škoda, že ta studená válka skončila a teď je takové podivné období nejistoty, polovičního odzbrojení a tichého či hlučného znovuvyzbrojování. Snad to brzy skončí. Zatím si vaši děti či vnukové mohou hrát na válku například s automobilem Cheva 48, nosičem raket Patriot. Možná by taková hračka stačila k válečným hrátkám i světovým politikům.
30.1.2009 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.