|
|
Chystáte se na G8 do Německa?
Šéfové údajně nejmocnějších států světa "spojených" ve spolku označovaném jako G8 se setkají 6. až 8. června 2007 již po třiatřicáté v německém Heiligendammu. Pozoruhodné je, že mezi nimi nenajdete zástupce Číny. Asi proto, že zatím není zcela jisté, co to ti čínští komunisté vlastně budují za režim. Já být na jejich místě, tak je rychle přizvu do spolku G9 dříve, než si udělají nějaký svůj konkurenční gang. Pokud se chystáte v době konání G8 do Německa nebo dokonce přímo do Heiligendammu, prostudujte si instrukce anarchistů o tom, co si může na vás dovolit německá policie a úřady, pokud se tam vypravíte třeba demonstrovat, ať už proti čemukoliv. Čímž vás nenavádím, abyste se dali k českým anarchistům a vyrazili si tam zařádit do ulic, ale četba jejich stránek je přesto zajímavou sondou do tohoto poněkud zmateného hnutí, které se pohybuje někde mezi starými carbonari a válečníky za všesvětový mír včetně těch stojících v jednom šiku s komunisty v boji proti americkým základnám v Česku. Na jiných anarchistických stránkách se můžeme dočíst mimo jiné něco málo o jejich pozoruhodných cílech:
"Federace anarchistických skupin (FAS) vznikla z potřeb anarchistického hnutí prosazovat koordinovaně své zájmy, posílit solidaritu a vzájemnou pomoc a posunout naše snahy na vyšší úroveň. Naším konečným cílem, který spojuje naše skupiny je odstranění společenské hierarchie, zejména státu a kapitalismu a její nahrazení beztřídní federativní anarchokomunistickou společností. Podporujeme všechny rovnostářské snahy lidí vzít si zpět svá práva, bojovat proti sociálnímu útlaku, propouštění a flexibilizaci, útlaku žen, ničení životního prostředí apod. Stavíme se proti kapitalismu a státu, protože jsou založeny na třídním rozdělení společnosti. Vystupujeme i proti dalším nerovnostem ve společnosti, genderovým (!) nebo kulturním, které nejsou druhořadé a je nutné se jimi zabývat současně, protože mají všechny společného jmenovatele – a tím je nadvláda člověka nad člověkem."
Uznejte, že to dost velká síla a členové FAS jsou jistě bedlivě sledováni bezpečnostními službami včetně těch tajných. Zatím nejsou nijak zvlášť pronásledováni díky tomu, že ač zřejmě milují anarchii a komunismus - což je téměř to samé - bojují proti fašistům a různým národoveckým fanatikům, což se považuje svým způsobem za užitečné a k těmto pouličním bitkám je ochotně doprovází policie zřejmě v naději, že se mezi sebou vzájemně vybijí. A to bez ohledu na idee anarchistů vybudovat onu blíže nedefinovanou beztřídní federativní anarchokomunistickou společnost, což je jistě snaha veskrze protiústavní. Někde mě tam v pozadí straší organizující špinavé pazoury bývalých estébáků řízených bývalými i současnými komunisty.
Abychom dnes neskončili pochmurnou vizí budoucnosti, kterou nám anarchisté slibují, na závěr vám v této souvislosti nabídnu - zejména těm mladším - rozkošnou kultovní fotogalerii "našeho milovaného, leč - jaká hanba! - již trochu zapomenutého pana prezidenta", takto prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, který spíše než černou barvu anarchie miloval tu komunistickou krvavě rudou pod průhlednou záminkou, že je to krev padlých dělníků bojujících proti kapitalistům. My dnes naštěstí víme, že to byla krev jeho obětí a to včetně jeho spolubojovníků. Které poté následoval a byl podle vzoru soudruha Lenina balzamován. Což se nepovedlo.
30.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Bude Zeman bojovat svůj poslední boj?
Miloš Zeman vystoupil nedávno z ČSSD. Jeho odchod byl prý reakcí na trestní oznámení, které na něj podal Jaroslav Novák, známý pod přezdívkou Večerníček. Ten je blízký ČSSD, není ale členem strany. Expředsedu ČSSD a bývalého premiéra viní z porušování povinností při správě cizího majetku a to v souvislosti s případem JUDr. Altnera, který vymáhá na ČSSD miliardový dluh na základě smlouvy o právní pomoci při "restituci" Lidového domu, kterou s ním Zeman uzavřel. Ten si ale myslí, že jej inspirovaly špičky ČSSD, Paroubek to zatlouká ale dští oheň a síru na Zemanovu adresu. Novák podal trestní oznámení i na Altnera. Podezírá ho z lichvy, neboť Zeman a Altner se podle něj dohodli s cílem rozdělit si společně vydělané peníze ze smluvních pokut. Tak vytunelování politické strany, to jsme tu ještě neměli. I když - vzpomeňte na podivný konec ODA, která skončila v dluzích. Ale miliardový tunel ČSSD, to by byla opravdu rána na pomezí sci-fi.
Důvod, proč Zeman tak náhle opustil řady své rodné strany, je ale možná někde jinde. Co když se osamělý vlk a důchodce z Vysočiny chystá jako "nezávislý" usilovat o místečko na pražském Hradě? Že by jej omrzel nudný život v ústraní a chtěl by vybojovat svůj poslední vítězný boj? Splnil by si tak nerealizovaný životní sen z doby před čtyřmi lety, kdy jej zradili poslanci jeho strany a prohrál o fous s Klausem. Jenže to by musel během příštích pár měsíců získat hlasy všech poslanců ČSSD, KSČM i jedenácti senátorů ČSSD a dvou z KSČM a ještě k tomu navrch všechny lidovce a pár zelených. Což je krajně nepravděpodobné, zejména ten převrat v ČSSD, i když, kdo ví. Zradu na Klausovi od několika poslanců a senátorů ODS lze očekávat jen ztěží. Představa prskajícího a slintajícího Zemana s jeho šílenými "bonmoty" jako prezidenta je děsivá. Jistě se ještě objeví nějací komikové jako bývalý člen KSČ Dienstbier (v letech 58 - 69 pracoval jako politický komentátor v Čs. rozhlasu!), kterému už delší dobu selhávají základní mozkové funkce. Pokud se ale Zeman přece jen do boje pustí, s Klausem prohraje i podruhé. Ten totiž nastolil husitskou politiku a pod heslem "Proti všem!" probouzí v národě jakousi poněkud zvrhlou hrdost, že nad nás není a že nám Brusel pod německou nadvládou chystá zkázu. Nebo snad ne? A na tohle jsme my Češi, snad i Moravané a Slezané citliví. Dáváme to Klausovi najevo v žebříčku oblíbenosti a kdyby byla přímá volba prezidenta, tak to má v suchu. Takhle to bude chtít ještě trochu politikaření a možná ten z Vysočiny řízený rozkol v řadách nepřátel je jen součástí společného plánu těch dvou šibalů.
29.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Americký radar u nás a zahraniční investoři.
Chceme radar nebo nechceme? Máme vůbec začít vyjednávat? Opět se náš národ rozdělil přibližně na dvě poloviny ve zmatené diskuzi o tom, co bude potom, když naše vláda a parlament rozhodnou, že si na našem území mohou Američané postavit protiraketový radar. Odpůrci hlasitě protestují, že se staneme objektem prvního úderu, protože nepřítel se bude snažit vyřadit nejdříve právě radary. Nejvíce protestuje levice včetně ČSSD společně s nejasně politicky vymezenými protiválečnými odpůrci, kteří celkem logicky varují před rozpoutáním dalšího zbrojení. Tito odpůrci radaru sice nemluví přímo o tom, kdo by vlastně bombardoval americký radar na našem území, ale je jasné, že mají na mysli Rusko, kterému se to celé pochopitelně nezamlouvá. Levice tedy vlastně označuje Rusko za našeho nepřítele! To je pozoruhodné, protože málokdo si dovede představit, že by se Rusové někdy v budoucnosti vydali na výboje a pustili se do vojenského konfliktu s USA a EU. Stejně tak je nepředstavitelné, že by se spojená vojska EU a USA pustila do dobývání Ruska, které by se zuřivě bránilo a začalo by atomovým útokem na americký radar u nás. Protože útočit na naši armádu by nemělo smysl, žádnou vlastně nemáme, jsou to jenom jakési rezervní policejní jednotky občas melouchařící v zahraničních misích po boku americké armády.
Takže tahanice kolem celkem bezvýznamného radaru jsou snad jen projevem vnitropolitického boje o koryta? Skoro to tak vypadá a tak dávám do mediálního kolotoče k procvičení další argument odpůrcům ale i obhájcům amerického radaru: jak na naše případné zapojení do celosvětové americké protiraketové obrany zareagují naši milí zahraniční investoři? Jednak by se mohli domnívat, že pokud bude americkým protiraketovým deštníkem chráněno i území Česka, pak budou chráněny i jejich investice u nás. Druhak by si ale jiní mohli myslet, že až nás ti Rusové napadnou (!), vyletí do povětří větší část našeho území i s jejich investicemi. Inu, nechtěl bych být v jejich kůži. Jisté ale je, že když tyto mezinárodní firmy investují své peníze například v Iráku, Rusku nebo v Číně, riskují mnohem více.
A tak se kloním k závěru, že tahanice kolem radaru jsou opravdu jen mediálním cvičením politických stran a různých mírových iniciativ s nejasným politickým zaměřením a další zkouškou hlasovací houpačky v našem parlamentu. Je to mediálně vděčné téma, je o čem psát. Jako antimilitarista sloužící v době kubánské krize a hrozící třetí světové války u postpétépé (Vojenské stavby) jsem proti jakémukoliv válčení a zbrojení. Naše ke krachu směřující technická civilizace se ale logicky mění v boj o poslední energetické zdroje a o tom to je. Jezděte méně autem, nelétejte letadly a nepřetápějte vaše byty a domy. Možná, že to válku o celosvětové zdroje energie na čas oddálí. Jednou k ní ale docela jistě dojde. Přeji krásný den, užijte si ho, dokud je čas.
28.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Jak jsem nekoupil na internetu sluchátka.
Po mnoha letech mě začala opouštět bezdrátová sluchátka, která používám zejména v noční době pro poslech televize nebo pro pouštění mých oblíbených hitů na plné pecky, což moje drahá polovička nesnáší. Jsou to moje již druhá sluchátka, ta první byla infračervená a jejich dosah byl jen něco kolem sedmi metrů. Proto jsem přešel na bezdrátová pracující na radiové frekvenci odpovídající FM. Ta mají nespornou výhodu, že se při nich můžete vzdálit na značnou vzdálenost, většinou výrobci udávají až 100 metrů. S takovými sluchátky můžete poslouchat oblíbený pořad v radiu nebo hity z CD kdekoliv venku kolem domu, například při práci na zahradě. Je to docela praktické, protože se nemusíte obtěžovat s nošením přehrávače a hlavně vám kolem hlavy nevlají ty nepříjemné dráty.
A tak jsem se vydal po informační dálnici na průzkum, co trh v této kategorii nabízí. A je toho docela dost, když si zadáte do Google třeba heslo "bezdrátová sluchátka" (pozor na ty uvozovky, musí tam být), získáte odezvu až 150000 odkazů! To bylo ještě příliš a tak jsem hledání zúžil na na moji oblíbenou firmu a na ta, která mají větší dosah a součástí je i nabíječka akumulátorků: "bezdrátová sluchátka" Sony "100 m". Postupnou eliminací jsem se nakonec stejně dostal k mému oblíbenému internetovému obchodu a ke sluchátkám Sony MDR-RF820RK. Protože u nich nakupuji za cenu B, v tomto případě je cena 1850 Kč, dal jsem si ještě práci s porovnáním cen, za kolik tato sluchátka nabízejí ostatní větší prodejci. Ceny se pohybovaly od 1680 do 1950 korun, což svědčí buď o různých maržích prodejců nebo o různém stupni jejich hrabivosti. Ne vždy ale nízká cena výrobku znamená cenu, jakou zaplatíte. Musíte se vždy podívat, jakým způsobem vám prodejce výrobek dopraví. Často se cena zvýší o několik desítek korun, někdy i o více za dopravu, zejména když prodejce nabízí třeba jen jednu možnost, například PPL a podobně.
Nakupování na internetu má i další nevýhodu: výrobek si nemůžete před koupí prohlédnout a vyzkoušet. Proto jsem se pokusil najít vybraná sluchátka v prodejně, kde jsem kupoval nedávno televizi a kde překypují ochotou výrobek předvést. A ejhle, sluchátka měli, předvedli a fungovala skvěle! Když jsme marně hledali, kde mají vypínač (návod nikdo samozřejmě nečetl, jak jinak), zjistili jsme metodou pokusů a omylů, že prostě hrají jen tehdy, když si je nasadíte na hlavu. Jak prosté, někdo při jejich konstrukci myslel přímo hlavou. Zvuk vynikající, hrála i venku z budovy, nabíjení se samo zapne vložením sluchátek do stojánku, co víc jsem si mohl přát. Jen ta jejich cena. Jak jsem tušil, cena poněkud převyšovala oněch cca 1750 + dopravné, kterožto částku jsem považoval za optimální. Chtěli po mě 1990 korun. Když jsem zklamaně prohlásil, že si je tedy budu muset objednat u konkurence na internetu, slečna pokladní prohlásila "počkejte moment" a za chvíli přišla s konkurenční nabídkou 1820 korun! A ruka byla v rukávě. Takže z toho plyne poučení: nebojte se smlouvat o ceně zejména v takovém obchodě, kde je kompetentní personál nebo pan majitel na telefonu. Většinou se dohodnete, zejména když jim předvedete, že výrobek konkurence nabízí za nižší cenu. Stačí výtisk internetové stránky. Takže vám přeji krásné počasí a úspěch při nakupování na nebo s pomocí internetu.
27.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Víte, co znamená když řeknete "pohlaví"?
"Biologická kategorie vymezující fyziologické rozdíly mezi muži a ženami, zejména rozdíly týkající se pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic." (heslo "Pohlaví", Genderový slovníček Gity.
Je vám to už dostatečně jasné? Konečně jsem procitl. Vždycky jsem si myslel, že pohlaví je buď pohlavní orgán nebo také označení skupiny tvorů známých jako Homo sapiens s odlišnými pohlavními orgány. Například ve spojení "koexistence rozdílných pohlaví", nebo "válka pohlaví" či "krásné ženské pohlaví". To již tedy není pravda, je to nyní jen biologická kategorie a nikoliv pohlavní orgán. Proto je v zájmu zamezení zmatků vhodné říkat "mužský pohlavní orgán" místo "mužské pohlaví" tehdy, máme-li na mysli penis a nějak nám to (slovo, pochopitelně) nejde vypustit z úst.
Když už jsme u toho penisu a genderového slovníku: určitě netušíte, co si představit pod pojmem "zipový systém". Někdo by si možná myslel, že se tak označuje chování řidičů v situaci, kdy se vozovka zužuje například ze dvou pruhů na jeden. V takovém případě jsou řidiči povinni dávat střídavě přednost řidičům z pravého končícího pruhu. Střídání vozidel pak připomíná zapínání zipu na kalhotech. "Zipový systém" je ale v pojetí dam z genderu něco docela jiného. Jedná se o "systém střídání ženy a muže na kandidátní listině politické strany,". Dámy z genderované Gity, vaše starosti bych chtěl mít!
Jen bych doporučoval zipovat opatrně, aby se neskřípnul penis do zipu. Dost to bolí.
26.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Tři rady pro Firefox, WMP a CDMA.
Firefox vám otevírá z HTML editoru stále nové tabulky?
Máte-li nastavený Firefox jako externí prohlížeč například v nějakém HTML editoru, možná zápasíte s tím, že se otevírá každé kontrolní zobrazení vaší editované stránky v nové tabulce (záložce). To je zejména při ladění stránky velice nepraktické, po chvíli máte otevřeno zcela zbytečně značné množství tabulek s toutéž stránkou v různých fázích ladění. Dá se tomu celkem snadno zabránit změnou parametrů Firefoxu uložených v souboru user.js. Nejsnáze v něm změnu provedete configuračním příkazem vloženým do adresního pole, do kterého jinak zadáváte webové adresy. Zadejte tam tedy about:config a do pole Filter vložte browser.link.open a enter. Hodnoty u tří parametrů, které se vám objeví, upravte takto:
browser.link.open_external ..............1
browser.link.open_newwindow .............3
browser.link.open_newwindow.restriction..2
Použijte vždy pravé tlačítko myši nad příslušnou hodnotou, zvolte Změnit a zadejte postupně novou hodnotu. Pak Firefox zavřete a znovu otevřete a budete jistě spokojeni. Zvídavější "konfigurátory" Firefoxu odkazuji na mozillaZine, popis Preferences. Najdete tam seznam všech možných parametrů s podrobným popisem a možnými hodnotami. Znalost angličtiny je ale podmínkou.
Doporučené nastavení pro Windows Media Player 11.
Použijte volby Nástroje, Možnosti, karta Přehrávač, Spustit minipřehrávač u názvu souborů obsahujících tento text:. A do pole zadat například MP3. Při spuštění souboru MP3 se otevře jen minimalizovaný přehrávač. Tlačítkem vpravo dole jej můžete přepnout do režimu plného zobrazení.
Máte jako já potíže s připojením na internet přes CDMA?
Stává se vám, že spojení "padá" a musite je znovu nastartovat? Nebude to nejspíše vada na vaší straně. Po nějaké době, kdy s připojovací stanicí (BTS) nekomunikujete - čtete si třeba tyto noviny - a máte slabší signál, BTS vás odpojí. Pro to, jak udržovat trvalé spojení v takovém případě vám poradím malou fintu. Nejjednodušší je spustit nějaký FTP klient (doporučuji český IW FTP Client, je zdarma), v něm nastavit udržování aktivního spojení a vysílání NOP (sekvence FF F1) každých 30 sekund bez aktivity volbou Nastavení, Možnosti, FTP připojení, Udržovat spojení, Poslat NOOP po a zadejte tam 60 sec. NOOP nebo také NOP je prázdný příkaz. Pak se připojte na libovolný free FTP server uvedený v seznamu po instalaci nebo na nějaký svůj "oblíbený" volbou Akce, Připojit, vyberte server a tlačítko Připojit. Klienta minimalizujte a tímto automatizovaným "poťukáváním" pomocí NOOP udržíte stálé CDMA spojení bez nutnosti je restartovat. Kdyby to snad padalo dál, tak zkraťte interval posílání NOOP. Přeji krásný den, dnes to vypadá na opakovaný návrat jara. Však má už na čase.
23.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Co si myslí Klaus o politických ambicích ekologů.
Václav Klaus obdržel dopis od Výboru pro energii a obchod Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, který se zabývá problematikou lidského působení na globální oteplování a klimatické změny. V souvislosti s tím, že druhým osloveným je bývalý viceprezident Al Gore, požádal Výbor v této souvislosti prezidenta, zda by pro toto Kongresové slyšení, odpověděl na tyto otázky:
Pokud jde o to, zda a jak člověk přispívá ke klimatickým změnám a s vědomím povinností vůči našim občanům: co by podle Vašeho názoru měli zákonodárci brát v úvahu, když se zabývají klimatickými změnami?
Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?
Jaký budou mít různé scénáře politického řešení této otázky, se kterými jste se setkal, vliv na národní ekonomiky, na spotřebitele, na vytváření pracovních míst a budoucí inovace?
Jaký dopad a účinnost budou mít politiky založené na principu „omez a obchoduj“ (tzv. „cap-and-trade policies“) na zmírnění hrozeb spojených s klimatickými změnami a naši schopnost čelit těmto hrozbám v budoucnu?
Jaká je morální zodpovědnost vyspělých zemí vůči zemím rozvojového světa? Měly by se vyspělé země pustit do programů, které významně omezí emise, zatímco rozvojové země mohou pokračovat v navyšování emisí v nezmenšené míře?
Václav Klaus na tyto otázky Kongresu USA odpověděl, a jeho odpovědi byly včera zveřejněny na stránkách www.klaus.cz. Protože je možné, že časem bude tento soubor smazán, uveřejňuji jeho kopii jako dokument.
Je to delší čtení, a tak přímo zde máte jen Klausovu odpověď na první otázku:
Mým cílem není dalšími argumenty přispět do vědecké klimatologické debaty o těchto jevech. Jsem však přesvědčen o tom, že vědecká debata na toto téma dosud nebyla dostatečně hluboká a seriózní, a že proto neposkytla zákonodárcům nesporný základ pro jejich rozhodování. To, co mě skutečně znepokojuje, je způsob jakým jsou témata související s životním prostředním zneužívána různými politickými nátlakovými skupinami k útoku na principy, které jsou základem svobodné společnosti. Ukazuje se, že v diskusi o klimatických změnách nejsme svědky střetu různých názorů na životní prostředí, ale střetu názorů na lidskou svobodu.
Jako někdo, kdo prožil většinu svého života v komunismu, se cítím povinen říci, že největší hrozbou pro svobodu, demokracii, tržní ekonomiku a prosperitu na počátku 21. století není komunismus nebo jeho různé měkčí varianty. Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciózního environmentalismu. Tato ideologie hlásá, že jí jde o ochranu Země a přírody, a pod tímto sloganem – podobně jako kdysi marxisté – chce nahradit svobodný a spontánní vývoj lidstva určitým druhem centrálního (nyní globálního) plánování celého světa.
Tato a další Klausovy odpovědi vzbudily zuřivý ohlas enviromentalistů:
"Přirovnat ke komunismu environmentalismus jako společenské hnutí, jehož hlavním cílem je ochrana životního prostředí, to je opravdu nejsilnější možný kalibr. Tím pan prezident překračuje všechny meze," reagoval včera ministr životního prostředí a šéf Strany zelených Martin Bursík.
Zelení svůj vstup do vrcholové politiky založili na zelených tezích o blížícím se konci světa a nutnosti vyrábět elektřinu z větru, slunce a ze šťovíku za peníze daňových poplatníků, kteří zaplatí veškeré dotace. Na rozdíl od nich se domnívám, že protože veškeré fosilní zdroje energií všeho druhu vbrzku dojdou, vítr ani slunce nás nezachrání. Každá vrtule na kopci nebo baterie solárních článků musí být jištěna v pohotovosti stojící kapacitou tepelné či jaderné elektrárny, která se musí spustit v okamžiku, kdy přestane foukat vítr nebo svítit slunce. Správnou cestou je proto postupné, ale rychlé a drastické omezování spotřeby energií všeho druhu. Postupné ukončení letecké dopravy, kde se mrhá palivem nejvíce a výroba takových zařízení, které budou spotřebovávat zlomek dnes do luftu propalované energie. Zdražování paliv pro automobily a zavádění mýtného změní i současný nesmyslný způsob převážení surovin a zboží z jednoho konce světa na druhý. Domy se budou muset zateplovat nejen zvenku, ale ještě i zevnitř, zbytečná okna se budou zazdívat - zejména v panelácích - a nové domy budou muset mít metrové stěny s malými okénky s trojitým sklem a okenicemi. Vytápět se bude jen jedna místnost v bytě a k užitku přijdou našimi předky osvědčené svetry a jegrovo prádlo nebo nějaký ten nový outdoor komplet. Začne se vytápět odpadním teplem z kanalizace, používání úsporných žárovek bude povinné a přestanou se používat i mrazáky, průtokový ohřev vody elektřinou a řada dalších spotřebičů. To vše se uskuteční bez zásahů státu či EU, protože to zařídí do nebes rostoucí ceny energií.
Vědci budou dále spřádat své teorie o tom, kdy nastane konec světa, tedy toho našeho, technického. Měli by se ale raději zaměřit na to, kde získat nové zdroje energie a hlavně vymyslet, jak by se efektivně dala elektrická energie skladovat. Od dob pana Volta, Edisona a Tesly na nic nepřišli. Z uhlí i jaderného paliva se prostřednictvím páry vyrábí mohutný a silný proud elektrický proud neúčinnými technologiemi, které byly vynalezeny při vývoji parního stroje. Za sto let vymyslet jen kotel na uran, turbinu na páru a rozvod elektřiny pomocí drátů je podle mého katastrofálně málo. Pokud by státy měly něco finančně podporovat, pak vývoj nových technologií při výrobě a spotřebovávání energií.
Ano, Klaus podle Bursíka překročil všechny meze tím, že se jako politik "vmísil" do vysoce odborného bádání o tom, zda přijde doba ledová nebo naopak všechen led roztaje. Díky Klausovi se ale snad debata o konci světa dostane do reálnější polohy zaměřením mimo jiné i na zneužívání enviromentalistických hesel v boji o politickou moc.
22.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Spodní prádlo rodiny Havlů.
Dagmar Havlová, švagrová exprezidenta, utrpěla u soudu porážku. Havlová, která už vlastní jednu polovinu paláce Lucerna získanou z restituce jejím manželem Ivanem Havlem, bojuje o druhou část. Tu sice získala s velkou slevou také, ale k její velké nelibosti s ní nemůže nakládat. A podle rozsudku z 20.3.2007 tomu tak bude nadále. Správce konkurzní podstaty společnosti Chemapol Reality totiž vytrvale poukazuje na to, že Chemapol koupil půlku Lucerny od tehdejšího prezidenta Václava Havla za 200 milionů korun, ale Havlové ji prodal pod cenou jen za 145 milionů.
Proč neprodal Václav Havel svoji polovinu Lucerny přímo Dagmar Havlové, zůstane tajemstvím rodu Havlů zřejmě navždy. Povrchní podezřívavý čtenář by se mohl domnívat, že on chtěl 200 milionů, Dagmar byla ochotna zaplatit jen 145 milionů a tak to nakonec od Havla koupila společnost Chemapol reality, která si na tento obchod půjčila od slovenské Všeobecné úvěrové banky. Od Chemapolu pak koupila polovinu Lucerny exprezidentova švagrová se slevou a ještě platila převážně zaplacením levně nakoupených pohledávek na tuto firmu.
Kdo máte zájem se podívat na to, jak popisuje velmi zvláštní průběh prodeje a nákupu poloviny Lucerny, čtěte na stránkách Lucerna.cz rozbor nazvaný Rekapitulace prodeje paláce Lucerna
Dnes to vypadá tak, že Lucerna díky tahanicím o tom, komu vlastně patří, zchátrá natolik, že bude muset být zbořena. Po prodeji polozřícených Barrandovských teras Dagmar Havlovou, tentokrát tou druhou Dášou, manželkou Václava Havla, tak bude dokonáno vyhlazení rodového majetku rodiny Havlů z povrchu zemského, které začalo za Hitlera prodejem majoritní části Barrandovských ateliérů Němcům v roce 1940. Potomci, oba synové, jejich manželky a zvláště pak Václav Havel se v tomto procesu likvidace opravdu vyznamenali. Ani nasazení známého bývalého falešného právníka Jana Kalvody jako advokáta Dagmar Havlové (manželky Ivana Havla) nepomohlo, možná naopak. Poněkud zvláštní je, že se žádná společnost Chemapol reality nenachází v rejstříku úpadců, ani v obchodním rejstříku. Nikdy neexistovala, alespoň ne pod tímto jménem. To jen naši milí novináři netuší, že se tato odnož Chemapolu, firmy ovládané estébákem Junkem, jmenuje a vždy jmenovala C.H.R. a.s.. S Chemapolem jí samozřejmě spojuje opět soudruh Junek a stejná sídelní adresa Praha 10 - Vršovice, Kodaňská 46 a fakt, že jí vždy ze 100 procent vlastnila CHEMAPOL GROUP a.s. Poněkud zvláštní jméno C.H.R. nejspíše vymyslel agent StB Junek z důvodů utajení a zmatení nepřítele, když jí zakládal pro uskutečňování podobných realitních transakcí, jako byl ten prodej půlky Lucerny. Junek byl v roce 1997 předsedou představenstva, takže to musel být on, s kým Václav Havel ten výhodný obchod uzavřel. Žádný čičmunda ve firmě, která měla v té době jmění 860 milionů, nemohl rozhodovat o koupi baráku za 200 milionů. Že?
Čtěte i můj článek z roku 2003: Je Václav Havel tunelář?
21.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Jak skrýt mailovou adresu před spamroboty?
Valí se na vaši mailovou adresu denně horda nevyžádaných mailů? Může to být také příznak toho, že jste mailovou adresu uveřejnili na vaší nebo firemní stránce v otevřené formě, která je volně přístupná robotům vyhledávajícím v textech webových stránek mailové adresy s jediným cílem: aby na ně vytrvale a nepřetržitě posílali nabídky od nelegálního SW až po viagru, v horších případech můžete dostat mailem viry nebo se stát objektem zájmu nejrůznějších podvodů. Můžete samozřejmě využít filtrování mailů nastavením svého účtu u vašeho připojovatele nebo ve vašem firemním POP/SMTP serveru, ale můžete něco proti "profláknutí" vaší adresy udělat i vy sami.
Podle specifikace HTML jazyka se mailové adresy uvádějí pomocí tagu
<a href="mailto:pepa@domena.cz">Pepův mail</a>
Tato forma po odkliknutí vyvolá přímo poštovního klienta (Outlook atp.), což je velice praktické. Více o možnostech tohoto příkazu je popsáno například u pana Němce. V této podobě zapsaná mailová adresa je ale snadnou kořistí robotů, kteří ji na vaší stránce snadno najdou. Existuje několik možností, jak jim v tom zabránit či přinejmenším jim takové zneužití podstatně ztížit.
První možností je mailovou adresu převést do znakového kódu UniCode. V interpretaci internetového prohlížeče se takto zakódovaná mailová adresa jeví zcela normálně a je použitelná pro tag HREF a přitom hledajícím robotům unikne. Protože je ruční převedení znaků mailové adresy poněkud náročná a hlavně pracná záležitost zejména jedná-li se o více adres, smiloval se nad námi jeden anonymní kutil a tak si můžete pomocí jeho udělátka tento převod udělat rychle a hlavně bez překlepů. Získanou sekvenci znaků pak nakopírujete dovnitř tagu
<a HREF="sekvenci znaků dáte sem">ale i sem...</a>
Druhou možností je mail uvádět pomocí scriptovacího příkazu, například takto:
<script LANGUAGE="JavaScript" type="text/javascript">
function CreateLink( name, text ){
zavinac = "@"
domena = "vase_domena.cz"
if( CreateLink.arguments.length == 1 ) {
document.write(
"<A HREF='mailto:"+name+""+zavinac+""+domena+"'>"
+name+""+zavinac+""+domena+"</a>")
} else {
document.write("<A HREF='mailto:"+name+""
+zavinac+""+domena+"'>"+text+"</a>")
}
}
</script>
Zobrazení mailové adresy v příslušném místě pak zajistí další skript:
<script language="JavaScript">
CreateLink("leva_cast_adresy","<u><Naše adresa</u>")
</script>
Rozdělení skriptu na dvě části jednak ztěžuje případně superinteligentnímu spamrobotu vaši adresu zrekontruovat a navíc ji můžete zobrazovat opakovaně, jestliže první část s funkcí CeateLink() uložíte do souboru skriptů s příponou JS. Tato varianta má jednu vadu: nefunguje, když má uživatel vypnutý skript ve svém prohlížeči, což se podle statistik děje v cca pěti procentech.
Obě popsané varianty "ukrytí" mailové adresy považuji určitě za lepší, než například nahrazování zavináče znaky (z) nebo vložením pidiobrázku se znakem zavináče. V těchto případech totiž musí ten, kdo vám hodlá napsat, váš mail opsat do svého klienta pěšky. A to jej může odradit. Přeji vám hezký, už zase zimní den, protože jaro se nám zase někam schovalo. Nejspíše je to vlivem globálního oteplení...
20.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Ústav paměti národa by měli řídit komunisté.
Dvorní klaun Paroubkova cirkusu, předseda bezpečnostního výboru sněmovny František Bublan, předkládá poslancům návrh, který má zásadně ovlivnit podobu rodícího se Ústavu paměti národa (ÚPN) neboli ústavu pro zkoumání a bádání o tom, co bylo předtím a co potom. Řečeno mediálním slovníkem, má se tam přísně vědecky zkoumat zejména doba nedávno minulá označovaná jako období totality, vládu jedné strany lidově označovanou za totáč. Paroubkův poskok Bublan totiž dost nečekaně navrhuje, aby v radě ÚPN zasedli i zástupci KSČM. Řečeno Bublanem "v zájmu zajištění objektivnosti, nestrannosti a vyváženosti zkoumání prováděných ústavem", aby byl dodržen "princip poměrného zastoupení" podobně, jak je tomu ve sněmovně.
Podle mého to především není nečekaný návrh. Socani přece již drahně let pomáhají komunistům a naopak, komunisté, kdykoliv je třeba, hlasují v parlamentu s ČSSD v jednom šiku. A protože jde především o bádání v temné minulosti komunistů, měl by se podle mého názoru celý ÚPN obsadit výhradně bývalými (ČSSD) a současnými (KSČM) komunisty, protože ti přece o době nedávno minulé a o praktikách své rodné strany (KSČ) toho vědí nejvíc. I z vědeckého hlediska bude pro ně samotné přínosné a poučné, když budou moci analyzovat příčiny, proč ten jejich svinský režim zkrachoval a to nejen u nás. A jak už to v takových výzkumných pracovištích bývá, až zmapují ten svůj bývalý režim, mohli by konstruktivně zaměřit své skvělé mozky do budoucnosti a navrhnout nám všem novou a lepší cestu k uskutečnění leninských ideálů. Třeba podle osvědčeného čínského vzoru. Ředitelem ÚPN by se mohl stát například nudící se důchodce Zeman.
V každém případě je existence takového vědeckého pracoviště nutná především proto, že se tam zaměstná pár desítek, v budoucnu i stovek jinak neupotřebitelných lidí, kteří by jako nezaměstnaní zatěžovali sociální systém. Každý státní úředník navíc přece zmenšuje fronty před úřady práce. Dnes ve veřejné správě a veřejných službách pracuje na 750.000 lidí a mohlo by jich být více. Zhruba 450.000 z nich dostává mzdu ze státního rozpočtu, ostatní ji pobírají z jiných veřejných rozpočtů.
Průměrný plat ve veřejné správě dosáhl loni zhruba 22.900 korun, ročně je to tedy na platech směšných 206,1 miliard korun. Celkem máme 4,839 mil zaměstnaných. Když odečteme oněch 750 tisíc státních zaměstnanců, zjistíme, že každých 5,42 zaměstnaných obyvatel živí jednoho státního úředníka. Každý z nich musí jen na jeho plat odevzdat měsíčně neuvěřitelných 22 900 / 5,42 = 4 225 korun!!! Bože, kam jsem se to dnes ve svých úchylných pravičáckých úvahách dostal!
19.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Seznam nejzuřivějších deseti spammerů z celého světa.
Spamhaus Block List (SBL) je bezplatná DNS databáze IP adres ověřených spammerů, spam gangů a spamových služeb v reálném čase. Aktuálnímu seznamu dominují Rusové a Ukrajinci. Databáze je používána k blokování spamu poskytovateli internetových služeb a podnikovými sítěmi po celém světě, SBL v současné době chrání dle odhadů asi 100 milionů poštovních schránek před trvalými zdroji spamu.
Vybíráte si poskytovatele připojení a mailové adresy? Na stránce Spamhaus Block List si zadejte Českou republiku (Select ISP by Country). Zjistíte, že jsou zde uvedeny mezi "zločinci" adresy takových vyhlášených ISP, jako je active24.cz, casablanca.cz, contactel.net, euroweb.cz, gts.cz, karneval.cz, mistral.cz (UPC), skynet.cz, vol.cz a zoner.com.
Nebo si vyzkoušejte, zda vaše IP adresa není v této databázi spammerů. Do pole Lookup IP zadejte vaši IP adresu (zjistíte ji například na www.mojeip.cz). Možná budete překvapeni stejně jako já, i když nemám pevnou IP adresu, přesto jsem se našel v CBL (Composite Block List) nejspíše díky tomu, že moje adresa pochází od Telefónicy O2.
Bojovníci proti spammerům to nemají lehké. Americký oblastní soud ve státě Illinois přikázal majitelům Spamhaus.org vyplacení nezanedbatelné částky 11 mil. dolarů jako odškodnění firmě e360insight, která se podle tohoto rozsudku neoprávněně objevila na seznamu spammerů, který Spamhaus udržuje. Spamhaus přesto toto odškodnění nevyplatil, neboť tato firma se nenachází ve Spojených státech, ale na území Velké Británie, kde americké zákony a rozhodnutí soudu neplatí.
Zvědavcům či spíše zvídavcům a správcům SMTP/POP serverů doporučuji článek Dobře filtrovaná pošta ušetří spoustu času i peněz.
Zajímavé počtení je i ve zprávě z konference pořádané v roce 2005 EurOpen.cz.
Více o blacklistech je v článku Roberta Hausera Ochrana proti spamu a také v článku Boj se spamem nemusí být drahý uveřejněném v Computerworldu.
Diskuze jen pro správce SMTP/POP serverů se můžete zúčastnit na ABCLinuxu.
Na závěr vám poradím, jak si nejlépe nainstalovat Windows Vista během dvou minut. Instruktážní video najdete na youtube.com. Doufám, že se pobavíte.
16.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Pro dementy: eropa a lebat na Primě.
Úpadek televizní stanice Prima se projevuje nejvíce každé ráno. Sice se nepamatuji, čím dříve začínali vysílání, ale v současnosti je to naprostá katastrofa. Místo ranního zpravodajství se zde odehrávají dětinské soutěže o peníze, které se podobně jako na Nově získávají z peněz odevzdávaných dobrovolně soutěžícími přes předražené telefonní hovory s redakcí. Výhry jsou nepatrné v řádů stovek a několika tisíců korun a "hádanky" jsou záměrně triviální vyžadující intelektuální námahu odpovídající první až třetí třídě základní školy. Podobně "obtížné" hádanky vyhlašují v rámci soutěžení i na Nově, ale v demenci Prima skutečně vede. Po soutěžení a reklamách pokračuje Prima jihoamerickými novelami a jiným šuntem. Na večerní zprávy se na Primě nedívá asi vůbec nikdo poté, co ČT1 přesunula začátek zpráv na 19 hodin s tím, že končí kolem půl osmé, kdy zahajuje vysílání většinou zcela stejných zpráv Nova. Prima nám tak modelově předvádí, co čeká televizní diváky po úplném zavedení pozemního digitálního vysílání (DVB-T). Objeví se nové stanice, které nebudou mít tak jako Prima co vysílat. Podle mého názoru by bylo nejschůdnější, aby se do pozemního digitálního vysílání převedly některé zavedené kanály, které už léta běží docela úspěšně na družicích. Kabelové televize je už dávno přidaly do své nabídky a majitelé set-top-boxů (STB) by byli jistě nadšeni, kdyby si mohli naladit alespoň ty, které jsou zadarmo. A protože není problém, aby měl terestriální STB slot pro dekódovací kartu/karty, bylo by možné šířit přes DVB-T cokoliv ze současné bohaté nabídky i placených kanálů. Vytváření nových stanic je naprostá pitomost, na kterou nemají čeští producenti a "tvůrci" programů síly ani invenci. Jen se zoufale snaží si ukrojit alespoň kousek z reklamního koláče, což se jim ale díky jejich vlastní neschopnosti nepovede a vše skončí krachem. Poněkud zvláštní je přidělení terestriálního multiplexu C španělské společnosti Telefónica O2, která na něm stále nic nevysílá a naopak zahájila vysílání O2 TV přes svoje dráty pod absurdním heslem "televize bez kabelů" !!! Důvod je jasný: pokrytí přes dráty je hotové a současně s O2 TV nabízejí i internet, další peníze půjdou z půjčovny filmů a TV programů.
A tak prorokuji, že DVB-T skončí jako slepá cesta pro nedostatek peněz z reklamy brzo na úbytě a na trhu zůstanou kabelovky, satelitní vysílání a televize po drátu. Vše v digitální kvalitě. I když pro multiplex A tu řešení je: úplné zrušení reklamy a zvýšení koncesionářských poplatků na cca 500 korun měsíčně! Jak z toho ven? Zprivatizovat zcela Českou televizi i Český rozhlas a zrušit poplatky za údajnou veřejnoprávnost.
Doufám, že jste již vyřešily/i hádanky vysílané dnes na Primě. Pro dementy: opera a balet.
Zpráva dne: policejní ředitel Husák je podezírán policií na základě informace BIS, že se zapletl do korupční aféry "biolíh", protože upozornil svého kamarád Šloufa na připravované zatýkací razie. K tomu není co dodat. Dnes bude opět krááásně!
15.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Žilková na Hrad!
Václav Havel připustil možnost, že by se mohl znovu ucházet o prezidentské křeslo. V České televizi uvedl, že sice už prezidentoval dost dlouho a má jiné životní plány, ale existuje situace, ve které by kandidaturu zvažoval. A to prý tehdy, když by chtěl někoho (Klause?) vystrašit. Je to ale ten Vašek komik, že?
Paroubek se vyjádřil jasně: "Sociální demokracie, jejích 84 poslanců a senátorů nepodpoří Václava Klause v prezidentské volbě." Zapoměl dodat, že v jednom šiku s komunisty. Podobné výhrady ke Klausovi mají i zelení, nechala se slyšet šéfka jejich klubu, hysterička Kateřina Jacques. "On se skutečně pohybuje úplně v jiném světě než my a naše představy, jak by měl nestranický prezident vypadat, jsou také odlišné," říká Jacques. Nejspíše by to byla ráda právě ona, která by zasedla na Hradě. Svatá ty prostoto!
"Je to takový smutný pohled na náš veřejný život. Vše je takové kampaňovité, zaměřené pouze na momentální výsledek. Není zde nějaká pevná vize, myšlenka," vypustil moudro Havel, který ale nikdy s žádnou vizí nepřišel. Tedy kromě té ústřední sametové výzvy "nejsme jako oni", kterou chránil komunisty. Média se podle něj zabývají velkými skandálními kauzami, které stejně za nějaký čas vyšumí. Přijdou ale další, které je budou nahrazovat. "Vše je podřízeno zákonu zisku," zdůraznil Havel, dnes nikoliv vlastní zásluhou velmi bohatý muž, který svých posledních 200 milionů získal "nevědomou" spoluúčastí v podvodu spojeném s tunelováním Komerční banky při prodeji zděděné poloviny pražské Lucerny Chemapolu.
Václav Havel v rozhovoru pro Českou televizi ale prohlásil, že nastal čas, aby na Pražském hradě usedla žena. To je podle mého skvělá myšlenka, se kterou nepřichází poprvé. Už v roce 2003 navrhoval Havel zcela vážně, že by se naší prezidentkou mohla stát v té době již bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Zdá se, že na ní myslí neustále, leč Madeleine si zatím nepožádala o české občanství, což je bohužel základní podmínkou pro zvolení do takové funkce. Ale kdyby tu byla politická vůle a kdyby se snad na stará kolena Madelein chtělo, nebyl by to žádný problém. Občané by na tom jen vydělali, protože bychom měli v krátkosti bezvizový styk s USA, po kterém tak všichni toužíme a to včetně těch, kteří by se nikdy do USA nevypravili. Nutnost žádat poníženě o viza nám připadá jako výraz amerického pohrdání našim národem, protože nás těmi vízy zařazují mezi podřadné země nehodné americké pozornosti.
Já mám ale lepší nápad: požádejme, aby se funkce prezidenta ujala naše nejoblíbenější herečka a matka šesti či spíše již sedmi dětí, Veronika Žilková. Nejen že dokáže skvěle pobavit národ, ale prakticky předvedla adopcí romské dívky a dalšího dítěte, jak na romský problém a co s opuštěnými dětmi a přitom má ráda Čunka. Je to rázná žena, která by našim politikům pěkně provětrala mozky. Nemá ráda komunisty a Paroubka, vychováním je katolička a tak by snad dohodla i s Vlkem na společné správě katedrály. Asi by se ale musela vdát aby obstála před přísnými zraky mezinárodní politické smetánky. Její případný manžel (Stropnický?) by se ovšem musel dostat do role podobné například britskému královskému manželovi, o kterém nikdo dohromady nic neví. Pro herce by to neměl být problém.
Chápu, že jsem vás mnohokrát přesvědčil, že neberu sám svoje různé šílené návrhy na nápravu věcí veřejných vážně a předkládám je, abych vás trochu pobavil. Ale Žilkovou bych jako prezidentku vřele uvítal!
14.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Zvítězí gender klika i v českém pravopisu?
Připravte se na pohlavní novinku v českém pravopisu. Přichází s ní jako první Andrea Cerqueirová
v článku o nevládních neziskových organizacích, kde cituje známou hysterku Kateřinu Jacques takto: "Nově jsme navázali/y kontakt také se Zeleným kruhem a Ekologickým právním servisem." Je to od Andrey skvělá myšlenka, tato obojetná lomená spřežka "i/y", která pomůže zejména nastupující generaci, potácející se s velkou nejistotou v českém pohlavním (rozuměj gender) pravopisu. Protože jsem velkým milovníkem a zastáncem rovnoprávnosti žen, požaduji zavést pohlavně obojetné "y/i" v opačném gardu, než si troufla použít průkopnice Andrea. Ženy si zaslouží, aby byly se svým ypsylonem na prvním místě. I když to mužské měkké i je poněkud urážející narážkou na věčně neposlušné mužské penisy. Když jsme vytvářely/i český pravopis, možná měkké i podstrčila k mužskému rodu nějaká nespokojená žena...
13.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Senátor Štětina byl vždycky altruista.
...Vstoupil jsem do KSČ v roce 1968. Byl to u mě projev snahy mladýho člověka na něčem se podílet. Tenkrát těch možností moc nebylo, žádné kluby, žádné nezávislé noviny. Nic takového jako dnes. A když člověk byl mladej a blbej a nadšenej a chtěl něco dělat, jediný prostor, kde se skutečně něco odehrávalo, kde člověk mohl na něco působit, byla strana nebo svaz mládeže – což nebylo nic jiného, než mladá partaj. Ani tak nezáleží na tom, jestli člověk v partaji byl, nebo ne, ale jak se projevil, když se lámal chleba. Nestydím se za to, že jsem byl v té době členem KSČ, moje pohnutky byly čestné a vyplývaly z prostého altruismu...
...Na náměstí Nebeského klidu byly obrovské tribuny a vysoko nahoře stál Mao. Pod ním dole byly tribuny pro nižší kategorie, jako byli velvyslanci a podobně. Stáli jsme tam s tátou a najednou se veliký Mao sebral a sešel po takovejch schůdkách. Kráčel po tribuně, tu a tam někomu podal ruku… A najednou došel ke mně a už třese mou pravicí. Dlouho jsem si ruku nemyl...
...Já si taky myslel, zrovna tak jako Dubček, že socialismus s lidskou tváří může být řešením. Rozumíte, já si v té době neuměl absolutně představit, že se může něco změnit. Pro mě byl komunismus v Sovětském svazu něco, co je absolutně navždycky. Myslel jsem si dokonce, že všecky takové ty trampoty a těžkosti a prosakující zprávy o zločinech, třeba o stalinských koncentrácích, jsou taková daň, kterou my, kteří milujeme socialismus a považujeme ho za spravedlivou cestu pro lidstvo, platíme. My jsme ti, kteří neseme tíhu světa, co nakonec skončí zničením kapitalismu na celém světě a nastolením spravedlivého řádu. My platíme tím, že stojíme třeba frontu na maso. My jsme byli ti hrdinové, kteří to celé nesli na svých zádech...
...Táta říkával, že když se kácí les, lítají třísky, to si pamatuju...
Ukázky jsou z knihy Jaromíra Štětiny Život v epicentru.
Štětinův současný boj za zákaz jeho bývalé rodné strany je oslavován v tisku i v televizi. Nemohu toto nadšení sdílet, protože soudruhovi Štětinovi nevěřím ani půl slova, nevěřím v jeho čestné pohnutky. KSČ/KSČM je zločinecká organizace podobná například mafii nebo některé tajné službě. A z takových firem se, jak je obecně známo, nikdy neodchází. A tak mě jeho dnešní nadšení v boji proti komunistům spíše vede k domněnce, že je stále ve službě a kampaň vede jen proto, aby se mohli naši komunisté ještě vehementněji dožadovat ochrany svých lidských práv a to nejen u nás, ale vyhrožují i pohnáním Česka před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Co bude dál? Nejspíše se k tomuto soudu brzy obrátí i neonacisté s žádostí o rehabilitaci Hitlera. Koneckonců to byl jen nešťastný duševně chorý a osamělý muž, který se například zasloužil o automobilismus. Volkswagen je přece jeho dítě. A my nemůžeme řádně slavit ani jeho narozeniny a nosit na rameni ten krásný hákový kříž! Přitom rudé vlajky komunistů jsou povoleny. A co soudruh Lenin? Ten se zasloužil o praktické prosazení myšlenek velkého Marxe a překonal jej dokonce tím, že vyvrátil jeho teorii o tom, jak komunistická revoluce vznikne v té nejrozvinutější kapitalistické společnosti. A co soudruh Stalin, ten známý bankovní lupič a vrah národů. Málem se mu ale podařilo vybudovat komunistický velestát a kdyby to jeho pohrobci nezmastili, mohl být soudruh Štětina dnes třeba i generálním tajemníkem KSČM a rád by kandidoval i na prezidenta. Ale co my víme, třeba se chystá na dráhu diplomata a chtěl by velvyslancovat v Pekingu. Tam totiž ten jeho dávný sen o zničení kapitalismu uskutečňují. Zcela v duchu myšlenek jeho milovaného Maa, na jehož stisk ruky si stále pamatuje, tam budují nový svět: sociálkapitalismus se svinskou tváří, s politickými vězni a popravami. Jen tak dál, soudruhu Štětino.
12.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Zeptejte se sami sebe: věříte v Boha?
Téměř polovina Čechů odpovídá záporně na otázku, zda věří v Boha. Ukázal to průzkum známých průzkumníků firmy STEM, o kterém netušíme, kdo si jej objednal a zaplatil. Hospodin to nejspíše nebyl. Rozhodně to ale neznamená, že by ta druhá polovina národa byli všichni věřící. Ani náhodou. Celá čtvrtina se nedokáže zařadit ani na jednu stranu. Ačkoli svoji pevnou víru v Boha přiznává jen 28 procent Čechů, nelze říci, že by se zbytek lidí hlásil k ateismu. Ovšem, většinou ani nevědí, co to ten ateismus vlastně je. Téměř stejně početná skupina čítající 24 procent vůbec neví, jak se k otázkám víry postavit. Těch, kteří v Boha zcela jistě podle svého skálopevného přesvědčení nevěří, je kolem 48 procent. Tolik pohanů??? "Jak vyplývá z podrobnější analýzy, spíše než nezájem o duchovní hodnoty a víru signalizuje tato nerozhodnost jakýsi prostor mezi ateismem a jasně deklarovanou vírou," sdělují nám autoři tohoto božského průzkumu. Pro své průzkumy používá STEM většinou vzorek obyvatelstva čítající kolem 1200 osob. Takže nic masového.
Čechové jsou národ válcovaný tolika režimy a ideologiemi, že už ničemu a hlavně v nikoho nevěří. Nevěříme v naše politiky, nevěříme našim momentálním spojencům, nevěříme v dobré úmysly Bruselu stejně jako jsme nevěřili Moskvě. Značná část z nás věří navíc v poněkud jiného Boha, než například katolíci, kteří uctívají božskou antigender trojici (Otec,Syn a Duch svatý). Nelze se tedy divit, že na otázku, zda věří v onoho konkrétního starozákonního boha, kterého navíc přinesli do světového náboženského kolbiště židé, odpovídají zmateně a nejistě. Někteří totiž pochybují, zda je ten jejich bůh vlastně totožný s oním židovským. Čech i Češka jsou prostě nedůvěřiví a když létají nad mraky na své dovolené a služební cesty, nejistě vyhlížejí z okna, zda snad přece jenom neuvidí alespoň nějakého anděla, jak sedí po vzoru holywoodských filmů na křídle letadla. Dnešní člověk, odkojený moderní vědou a technikou jen těžko může uvěřit tomu, že kdesi mimo náš svět na nás někdo dohlíží nebo nás alespoň stvořil, aby nás pak jako nepodařený experiment opustil. Jsme schopni spíše uvěřit v ufáky, v mimozemšťany, což nakonec andělé i Hospodin sám nepochybně v duchu dnešní mediální terminologie jsou. Protože logicky vzato, co je nadpozemské, to je mimozemské, vesmírné. Přikláním se ale spíše k představě, že ti mocní a velcí nás již dávno skutečně opustili a ponechali nás našemu osudu, naší vůli a našemu směřování, protože je přestalo bavit nás neustále usměrňovat, kárat a umravňovat. Pokud někdo z nás dnes spoléhá bezmezně na božskou sílu, na Prozřetelnost jako například americký prezident Bush, spíše pochybuji o jeho zdravém rozumu nebo o jeho upřímnosti. Využívat víru a náboženské směry k politickým cílům je stará ohraná písnička, která na mě nepůsobí. Obávám se, že ti věrní Čechové, kteří se přiznali otevřeně ke své pevné víře, tak učinili především proto, aby skryli svoji nejistotu a zmatek z lidského světa, který už od samého počátku není oním biblickým rájem. Z něj jsme byli v samém počátku vyhnáni, údajně pro přílišnou zvědavost či špíše zvídavost. A ta se nám už mnohokrát nevyplatila.
9.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Ve jménu ženy je třeba tento svět změnit!
Co je to mainstream jistě víte: hlavní proud, směr, linie (vědeckého názoru, hudebního stylu). Gender známe také: pohlaví, rod (mluvnický) (ling.), plodit; bás., zast., rod (mužský, ženský). Takže byste se mohli právem domnívat, že "gender mainstream" (GeM) je něco jako "hlavní pohlavní proud" a "gender mainstreaming" že je možná "hlavní směr pohlavního plození." Nikoliv, není tomu tak podobně, jako že pod pojmem hardware rozumíme počítače, i když se původně jedná o železo či železné výrobky nebo přímo železářství. To jsou ti anglosasové, kteří ten svůj primitivní jazyk ohýbají dle potřeby a my jako idioti přejímáme do češtiny jejich podivuhodné neologismy. Tak na příklad "gender bender" je transvestit, hovorově muž, který se obléká do ženských šatů a "gender blender" je kabel s opačnými konektory.
Vraťme se ale k jádru pudla, tedy gendera (gendery?) a odcitujme si několik definic z oficiálních materiálů našeho milého, anglosasům do zadku lezoucího, ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV):
Metoda genderového mainstreamingu (postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen) představuje jeden z nejúčinnějších nástrojů k odstraňování nerovností mezi pohlavími. Není tedy cílem sama o sobě, ale cestou k dosažení tzv. genderové rovnosti neboli rovnosti mužů a žen. V češtině pro tento výraz neexistuje dosud odpovídající český ekvivalent. Se stejným problémem se však setkali i v jiných zemích. Výhodou užívání jednotného termínu je všeobecné porozumění a usnadnění vzájemné komunikace.
A basta! Čeština je jazyk zaostalý a proč bychom si namáhali hlavu, když už jsme zavedli pojem gender, zavedeme i gender mainstreaming. Vypadá to vědecky a za "odborné" plky pavědců opěvující tuto novou gender strategii se bude dobře platit ze státní kasy, pobírat granty a zakládat neziskové organizace.
A nebude to žádná legrace:
"Česká vláda tuto metodu rovněž uznala jako legitimní nástroj pro výkon politiky rovných příležitostí mužů a žen v ČR a zařadila její aplikaci mezi prioritní úkoly v této oblasti (viz vládní usnesení č. 456 z 9. května 2001)...
...GeM se pod různými názvy prosazuje od roku 1994 ve Švédsku, ale sama myšlenka mainstreamingu byla vyslovena na ženském kongresu v Nairobi již v roce 1985. Znovu zazněl požadavek cílené politiky rovnosti šancí v roce 1995 na pekingské konferenci o ženách, o rok později jej formulovala Evropská unie. V roce 1997 přímo vyzval Evropský parlamentu členské státy Evropské unie, aby prosazovaly politiku GeM na lokální, regionální a národní úrovni. K prosazování rovnosti šancí zavazuje státy EU článek 3 odst. 2 Amsterdamské smlouvy z roku 1999...
...Gender mainstreaming spočívá v uplatňování perspektivy rovných příležitostí při rozhodovacích procesech ve všech oblastech politiky a organizace práce, při reorganizaci, tvoření a hodnocení těchto procesů. Konzervativní postoje jsou nahrazovány novými.
Nikoli: "Ženy mají své ženské domény (např. celodenní péče o malé děti)", nýbrž: "Zájmové domény žen jsou odrazem a důsledkem sociálních podmínek, v nichž ženy žijí. Nezakládají se na příslušnosti k ženskému pohlaví - muži by měli tytéž zájmy, kdyby sdíleli životní podmínky žen".
Ano, vřele souhlasím. Cítím se tím, že nemám vaginu, dělohu a vaječníky ochuzen, protože nemohu sdílet tytéž pocity a životní úděl žen při plození dětí. Cítím se jen zneužívaným nástrojem manipulovaným ženami. Kdybych měl vagínu, měl bych nepochybně tytéž zájmy, jako mají ženy a sdílel bych tytéž životní podmínky. Bohužel mám jen ten pitomý penis a skutečně se cítím před každou ženou jako méněcenný blb. Souhlasím s tím, aby ženy jako hodnotnější polovina lidstva převzaly řízení tohoto světa ne z poloviny, ale zcela. A dnes, 8.března by s tím měly konečně začít. Jak praví naše MPSV, "...Důležité je přitom dočasné zavedení kvót ve všech oblastech, kde jsou ženy doposud nedostatečně reprezentovány. Kvóty pomohou mimo jiné vytvořit vzory osobností a jednání, s nimiž by se ženy identifikovaly. Ženy rovněž potřebují zakládat vlastní organizace, specifikovat vlastní silné stránky a etablovat je formou autonomních ženských struktur a autonomních ženských praktik.
Na prosazování zrovnoprávňujícího zákona v praxi dohlížejí referenti/referentky pro rovné příležitosti (RRP) při obcích, komunách, profesních a jiných svazech, školách aj...
Výborně! Cítím se povolán k výkonu takového povolání a hlásím se hned zítra jako GeM RRP na radnici.
...Avšak také při sestavování zpráv, formulářů, oběžníků, inzerce, při oslovování a titulování žen i označování jejich profesí a funkcí je důležité používat jazyk tak, aby se zviditelnil podíl žen na rozhodovacích procesech. Ministerstva práce a sociálních věcí v různých zemích vydávají podrobné návody, jak se vyhýbat sexistickému užívání jazyka, tj. upřednostňování jednoho pohlaví na úkor druhého.
Konečně to někomu došlo. V brzku můžeme očekávat od našich milých ministerských úředníků oficiální nesexistický slovník, který bude povinně používán ve všech jimi plozených spisech a který bude nařízen i pro všechna veřejná i neveřejná média. Jako malý příspěvek k desexizaci češtiny navrhuji, aby se místo auto používal výraz autka, místo nůž kudla a místo muž mudla.
Použité prameny : www.mpsv.cz/cs/939,
www.mpsv.cz/cs/943,
www.mpsv.cz/cs/944 a dále viz článek Já jako žena v EU na Euroskopu.
8.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Shakira vrtěla zadkem i v Praze.
Zpěvačka Shakira (celým jménem Shakira Isabel Mebarak Ripoll, * 2.2.1977 v Barranquille, Kolumbie) vystoupila v sobotu večer v pražské Sazka Areně.
Třicetiletá poprocková hvězda během svého prvního
koncertu v Česku zaujala téměř 12.000 diváků nejen zpěvem,
ale také břišním tancem. V roli předkapely se představil producent
 hiphopové scény Cut Chemist, který zahrál skladby ze svého prvního
sólového alba The Audienceús Listening. Shakira navštívila Prahu v
rámci evropského turné Oral Fixation k nahrávkám Fijación Oral Volumen
1 a Oral Fixation Volume 2. Během necelých dvou hodin představila
většinu svých hitů. Zpívala v angličtině i ve své rodné španělštině.
Ano, je to tak. Shakira umí vrtět zadkem nejlépe ze všech popových hvězd. Vůbec je vrtění zadnicí v současnosti tím nejdůležitějším prvkem zpěvu v tomto segmentu zábavné hudby. Ve vrtění zadky vynikají zejména tanečnice tmavší pleti, které jsou nedílnou součástí zejména videoklipů afroamerických zpěváků, kteří se sami mezi sebou titulují spíše jako nigga. Jak jistě víte z vlastní zkušenosti, vrtění spodní částí ženského těla je velice důležitou a oblíbenou technikou pohlavního spojení v situaci, kdy je žena nahoře. Odtud podle sexuologů taková obliba tohoto vrtění i v tanci, který je většinou součástí erotické předehry. Se zpěvem Shakiry to už tak skvělé není, v poslední době jí poněkud přeskakuje hlas jako stará jehla na gramofonu. Prý je to ale podle odborníků to pravé ořechové, protože žádná jiná zpěvačka tohle nedělá a tak jí každý pozná hned po prvním tónu. Shakiru fenomenální vrtění zadkem proslavilo už v jejím prvním veleúspěšném hitovém klipu Whenever, Wherever, ve kterém se v závěru přiznává, že má ráda střídání poloh (You're over, you're under): Kdykoli, Kdekoli - Jsme si souzeni.- Já budu tam a Ty budeš nablízku.- A to není málo, můj milý.- Ať jsi byl nahoře nebo dole.- Dostal's mě úplně celou.- Nezbylo tu nic k obavám.- Jestliže opravdu cítíš to, co já. Bravo, Shakiro, dostalas nás, když jsi byla nahoře!
7.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Jak použít "cizí" SMTP server pro odesílání pošty?
 Co dělat, když se SMTP server vašeho poskytovatele připojení dostane na černou listinu a odmítá doručit vaši poštu? Pokud jste nějakou firmou, můžete si dát dohromady vlastní SMTP server. Když se vám ale do toho nechce, musíte se pokusit najít nějaký jiný SMTP server, který není na onom blacklistu a použít jej k odesílání pošty. Když si ale vyberete například SMTP server, který vyžaduje autorizaci (potvrzení, že máte právo server používat) a navíc váš e-mailový klient nepodporuje SMTP autorizaci (například Microsoft Outlook 95/97), nebo se vám nedaří autorizaci zprovoznit (Opera), můžete použít pro Windows program SMTPAuth od firmy Bisswanger software. Aplikace po spuštění a konfiguraci naslouchá na portu 25. V momentě, kdy přijde požadavek na odeslání pošty, provede autorizaci na poštovním serveru a e-mail(y) odešle. Aplikace může komunikovat v češtině. Více v češtine na Telefónica O2 zde.
Pokud máte v Outlooku 95/97 více účtů, musíte u toho účtu (služby), pro který chcete použít jiný smtp server než který má váš připojovatel k internetu, zadat jinou adresu portu, tedy místo standardního 25 například 226. V Outlooku 95/97 pak zadáte místo smtp serveru localhost. V programu SMTPAuth nezapomeňte zaškrtnou na kartě IP údaj Používat pokročilé nastavení IP a jako místní port zadat na kartě Účty stejné číslo portu, v našem případě 226. Aplikace SMTPAuth musí být nastartována vždy před spuštěním Outlook 95/97.
 Jestliže u všech vašich účtů nahradíte jméno SMTP serveru údajem localhost, pak jako odesilatel bude ve všech mailech vždy uvedeno jméno odesilatele odpovídající účtu, který byl použit jako prostředník pro autorizaci SMTP serveru v aplikaci SMTPAuth. Je to jméno uvedené u tohoto účtu v Outlooku na kartě vlastností (Outlook97: Nástroje, Služby, vybrat účet, Vlastnosti, Jméno uživatele) a to bez ohledu na to, co uvedete při vytváření mailu do kolonky Od.
Chcete-li použít také v Outlook Expressu odesílání mailů přes jiný server než který vám poskytuje váš připojovatel, musíte maily odesílat přes účet vytvořený u cizího poskytovatele mailové pošty (např.u Seznam.cz je to server SMTP.seznam.cz). Aplikaci SMTPAuth nepoužijete, protože Outlook Express umožňuje nastavit autorizaci SMTP serveru volbou Nástroje, Účty, Vlastnosti, Servery, Server požaduje ověření, kde se uvede stejné jméno uživatele a heslo jako na předchozí kartě.
Předpokládám, že pro většinu z vás je tento SMTP guláš nezáživnou četbou, ale možná se vám někdy bude hodit. Možná vás udivuje, že někdo ještě dnes může používat takovou vykopávku, jakou je Outlook 97 nebo dokonce Outlook 95, tedy softík starý 10 či 12 let. Přesto tací uživatelé jsou, protože si svoji obchodní agendu na tento docela slušný program zavedli a nic je nenutí k tomu, aby přešli na nějakou nejnovější verzi, která jim nic převratného neposkytne a navíc bude vyžadovat poslední verzi operačního systému a superpočítač, který tento výplod líných programátorů vyžaduje, aby se vůbec pohnul vpřed. Ne každý nabíhá na mazanou obchodní politiku Microsoftu a s ním propojených výrobců počítačů. Přeji krásný den a těšte se, jaro je tady!
6.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Zablokované mailové spojení do USA má téměř mezinárodní rozměr.
Kromě zablokovaného mailového spojení našeho monopolního poskytovatele Telefónica O2 směrem k největšímu americkému poskytovateli America Online došlo i k zablokování SMTP serverů, které používá Atlas.cz. Důkaz zde:
Toto je informační zpráva automaticky poslaná
serverem paegas3.mail-atlas.net.
Vaši zprávu
Subject: FW:CD order No.7460063
Date: Sat, 03 Mar 2007 15:03:02 +0100
se nepodařilo doručit na následující adresy:
(mailin-02.mx.aol.com: 421-:
(DYN:T1) http://postmaster.info.aol.com/errors/421dynt1.html
421 SERVICE NOT AVAILABLE)
Tím se opět dosti drasticky snížily možnosti komunikace mezi Českem a USA! Možná se vám zdá, že se tomuto tématu věnuji přespříliš, ale domnívám se, že pokud bude obrana amerických nebo jiných telekomunikačních společností před spamem probíhat tak, že budou zablokovány servery těch poskytovatelů, přes které prochází nějaké blíže nedefinované množství elektronické pošty z dané země nebo často spíše z některé úplně jiné země, nepochybně to negativně ovlivní obchod a tedy i ekonomiku dotčených zemí. Problém souvisí s neomezenou svobodou panující na internetu, kterou zneužívají úchylní pubescenti a jiní dementi k obtěžování těch, kteří internet používají pro osobní a firemní komunikaci. Množství spamu je odhadpváno podle posledních průzkumů na 70-80 procent z celkového objemu. Bill Gates dokonce nedávno navrhoval, aby se mailování zpoplatnilo a tím se docílilo snížení oběhu tohoto informačního braku. Pravdou je, že funguje jistý, částečně účinný ale nespolehlivý způsob ochrany těch "normálních" uživatelů internetu filtrováním spamu. Jenže to nepochybně nestačí a tak se správci serverů a sítí uchylují k sestavování tzv. blacklistů, na které se celkem snadno dostanou i SMTP servery tak ctihodných organizací, jako je v mnou popisovaném případě Telefónica O2. Odblokování není jednoduchou věcí a je jisté, že se to Telefónice nedaří. Důkazem je následující mail z 2.března:
Dobrý den,
o problému víme, náš postmaster je v kontaktu s AOL a stále se pracuje na dořešení. V případě možnosti, můžete napsat na AOL též kvůli odblokování, zatím však důvod blokování není znám. Na problému se pracuje a věříme že problém bude brzo vyřešen.
S pozdravem
Jan Terbl
Specialista Technické Podpory
Consumer Custom Care
Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
Olšanská 5/55, 130 34 Praha 3
e-mail:techhelp@o2.com
Záměrně zde zveřejňuji přímý kontakt na technickou podporu O2, kterou byste na jejich stránkách obtížně hledali. Pokud máte stejný problém s odesíláním pošty do USA nebo kamkoliv jinam a to z důvodu zablokování SMTP serverů Telefónicy, víte kam napsat. Tenhle problém ale nevyřeší technici. Je třeba, aby vzali do rukou telefony vrchní šéfové a na své úrovni to s firmou America Online vyřešili. Jinak tam jsou jen pro srandu králíkům. Více o spamu čtěte například zde. A ještě malá oprava k minulému článku : můžete použít i cizí SMTP server, tedy od jiného poskytovatele, než přes kterého jste právě připojeni. Pokud vám to jeho provozovatel povolí a pokud to zvládne váš mailový klient. Zítra se k tomu ještě vrátím.
5.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Nejde vám přes O2 poslat mail do Ameriky?
Vrátil se vám váš mail posílaný přes SMTP server Telefónicy O2 na adresu registrovanou u AOL s tímto textem?
Od: Mail Delivery System [SMTP:MAILER-DAEMON@smtp-out3.iol.cz]
Odesláno: 28. února 2007 16:58
Komu: vase.mailova.adresa@neco.cz
Předmět: Undelivered Mail Returned to Sender
This is the Postfix program at host smtp-out3.iol.cz.
I'm sorry to have to inform you that your message could not
be delivered to one or more recipients. It's attached below.
For further assistance, please send mail to
If you do so, please include this problem report. You can
delete your own text from the attached returned message.
The Postfix program
<mail-adresáta@aol.com>
: host mailin-02.mx.aol.com[64.12.138.185] said: 554-:
(RLY:CH) http://postmaster.info.aol.com/errors/554rlych.html 554
TRANSACTION FAILED (in reply to end of DATA command)
Pak je vaše IP adresa nebo spíše IP adresa vámi používaného SMTP serveru (v uvedeném případě se jedná o server smtp-out3.iol.cz) zapsaná u America Online v seznamu zakázaných SMTP serverů (blacklist), protože přes něj přišlo příliš mnoho spamu do sítě tohoto největšího amerického poskytovatele připojení a mailových služeb. Pravděpodobnější je ta druhá varianta a tak se ptejte vašeho poskytovatele (v uvedeném příkladu Telefónica O2, tel. 800 184 084), proč jeho SMTP server nedokáže vaši poštu dopravit adresátovi s mailovou adresou od AOL. Nenechte se zmást tím, že ve svém klientovi máte jako SMTP server uvedený v našem případě smtp.iol.cz. Pokud váš mail směřuje do zahraničí, je ve skutečnosti posílán přes server smtp-out3.iol.cz.
Jestliže se vám to s Telefónicou O2 nepodaří rychle vyřešit, a to se nepodaří a potřebujete okamžitě posílat maily, nezbývá vám než použít nějaký náhradní účet u jiného poskytovatele mailových služeb (volny.cz, atlas.cz, seznam.cz, gmail.com) a poslat maily z jeho webové stránky. Svého mailového klienta (Outlook atp.) použít nemůžete, protože funguje jen s SMTP serverem vašeho poskytovatele připojení, v našem případě se serverem smtp.iol.cz. Pro firmu může taková situace znamenat téměř katastrofu, protože se rozpadne celý zaběhaný systém odesílání a přijímání pošty včetně její vyřizování, postupování a archivace na řadu dní.
Větších firem by se taková patálie neměla dotknout, protože mají vlastní SMTP/POP server, který automaticky hlídá každou podezřelou sérii mailů, která by mohla vyvolat u přijímajících serverů obrannou akci proti spamu. Domácí SMTP/POP server pak vrací například maily s větším množstvím adres příjemců zpět adresátovi ještě uvnitř firmy.
Přeji vám, abyste nebyli závislí při svém posílání pošty na našem kyslíkovém monopolu, firmě Telefónica O2, která zřejmě takovou obranu proti spamu nemá, nebo není dostatečně odolná. Z vaší mailové pošty odesílané do USA přes AOL by byla v těchto dnech španělská vesnice.
2.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
Kravské mléko vás možná zabíjí.
Dnes jsem pro vás připravil podle mého dosti revoluční názory o škodlivosti kravského průmyslově zpracovaného mléka na zdraví dětí a také na zdraví většiny dospělých.
Nedávno vědci zkoumali vzorky z koster, které byly nalezeny v Německu, Maďarsku, Polsku a Litvě, jsou staré sedm až osm tisíc let a pocházejí zřejmě z nejranějších "farmářských" komunit v Evropě.
Získali z nich DNA a hledali gen, který produkuje enzym laktázy. Ta umožňuje dospělému organismu trávit mléko, protože štěpí mléčný cukr, laktózu. U většiny obyvatel planety se dnes v dospívání tento gen "vypíná", což vyvolává takzvanou "laktózní intoleranci" - pití mléka vede k nadýmání, žaludečním křečem nebo zvracení.
Dr. William Ellis v jednom rozhovoru říká: "Jsou zde důkazy, že mléko a mléčné výrobky jsou škodlivé pro mnoho lidí. Mléko je rozhodujícím faktorem při zácpě, chronické únavě, artritidách, bolestech hlavy, svalových křečích, obezitě, celé škále alergií a srdečních problémech. Mléko, zmrzlina a sýry mi chutnají zrovna tak, jako mnoha vašim čtenářům. Ale já je nejím, protože vím, že pro lidi je to strava zcela nevhodná. Mám jasné důkazy, že kravské mléko a výrobky z něj jsou škodlivé jak pro dospělé, tak i pro děti. Mnoho lidí trpí na nediagnostikovanou mléčnou intoleranci."
Problém alergií je podobný a vysvětlení je zřejmé. Je známé, že alergie na mléko je zcela běžná, obzvláště mezi dětmi. Dr. Frank Oski, vedoucí lékař dětského oddělení státní univerzity v New Yorku, uvádí, že 25 % dětí, které byly živeny kravským mlékem více jak 6 měsíců, bude jednou trpět některou z forem alergie. Toto tvrzení je ve všech pracích o alergiích doprovázeno zjištěním, že mléko a jeho produkty jsou na prvním místě v seznamu příčin vedoucích ke vzniku a prohloubení alergií. Některé z alergických příznaků, které se u našich dětí vyvíjejí, jsou astma, přecitlivělá kůže, kožní vyrážky a ekzémy, různé hrudní infekce i další méně nápadné příznaky, jako je dráždivost, chronická únava a další.
Dr. Esselbacher z Harvardské lékařské univerzity s plným přesvědčením prohlašuje: "Enzym obsažený v kravském mléce, nazývaný xantinoxidáza (XO), zaviňuje srdeční problémy napadáním srdce a srdečních artérií. Homogenizované mléko, protože obsahuje XO, je jednou z hlavních příčin srdečních potíží v USA". Zajímavé je, že problém spočívá jedině v homogenizovaném, tedy průmyslově zpracovaném mléce. Je-li konzumováno mléko domácí, nehomogenizované, ledviny dokáží XO odfiltrovat a vyloučit z těla ven. Ale je-li mléko homogenizováno, jeho částečky jsou tak jemně rozbity, že XO je absorbována do krevního oběhu, kde napadá srdce a tkáně artérií.
Celý článek čtěte zde.
Problém s kravským mlékem v naší civilizované společnosti tedy podle řady názorů zřejmě spočívá v jeho průmyslovém zpracování, zejména v pasterizaci a homogenizaci. Výsledkem je "mléko" zcela zničené a přetvořené v průmyslový produkt. Z tohoto pohledu je jistě nejhorším mlékem ono tak oblíbené trvanlivé distribuované v krabicích. Co s tím udělám já? Prostě podstoupím experiment: přestanu jíst jogurty a dál budu pít "mléko" vyráběné ze soji. Pokud se můj zdravotní stav alespoň trochu zlepší, budu v tom pokračovat. A dám vám vědět. Nejvíce mě totiž přesvědčilo srovnání našeho a kravského, respektive telecího zažívacího traktu: tele pijící mléko má na jeho zpracování čtyři žaludky, zatímco já jen jeden. Argument, že je má proto, aby mohlo strávit i trávu, neobstojí. V každém případě to mléko prochází všemi jeho čtyřmi žaludky a to je velký rozdíl. Je tedy otázkou, zda propagace mléka a mléčných výrobků včetně snahy ho podávat dětem ve školách se státní finanční podporou není vedena především snahou chovatelů dojnic prodat mléko za každou cenu s využitím polopravd o jeho kladném vlivu na zdraví člověka. "Vyrábí" se ho totiž u nás značné množství a chovatelé mají s jeho odbytem velké problémy.
Další prameny k tomuto tématu: Kravské mléko Ano či Ne??,
Raným Evropanům nechutnalo mléko, Znehodnocení mléka pasterizováním.
1.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
|
